Podivuhodné chvíle se Sluneční písní
Miloslav Nevrlý
Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka. Text, psaný původně pro mladé, oslovuje a zasahuje i ty, kteří jsou – bez ohledu na věk – mladí svojí vnímavostí a radostí z toho, co je nám Stvořitelem svěřeno.
Přidat komentář
Byť mám víru jinou, stejně tak přístup ke svatořečení, tohle je prostě krásný text. Jako vše, co jsem od Miloslava Nevrlého četla. Z každé věty je cítit přírodní moudrost, láska k lesu, horám a ke všemu živému. A především láska k životu, která s věkem u tohoto člověka, zdá se, sílí. A právě kapitola Devátá opovážlivá chvála se mě dotkla nejvíce.
Wau... Pár stran, ale prýští z nich ne-sku-teč-ná láska, pokora, obdiv, radost. Tato knížka je poklad, který rozvíjí už tak vlastně prostou, ale zároveň hlubokou modlitbu sv. Františka. A moc mě oslovuje také vyjádření Miloslava Nevrlého, který mluví o přírodních "mohutnostech" - jak trefné, přirostlo mi to k srdci, protože člověk se proti tomu celému světu cítí tak moc nepatrně. František i Miroslav - oba vzácní lidé...Prostě síla a moc ráda tuhle knihu všem doporučuju!
Štítky knihy
svatý František z Assisi, 1182–1226 křesťanství katolická církev skauting pro mládež duchovní literatura
Autorovy další knížky
2006 | Karpatské hry |
1981 | Kniha o Jizerských horách |
2001 | Nejkrásnější sbírka |
2002 | Chvály Zadní země |
2023 | Náčelník |
Kniha drobná rozsahem, ale krásná. Pan Nevrlý promýšlel Sluneční píseň svatého Františka od svých mladých let a od svých prvních putování přírodou a ve stáří své úvahy sepsal. Určitě stojí za promýšlení.
František říkal: „Nechť věšejí hlavu ti, kdož náležejí ďáblu. My se máme radovat a jásat v Pánu!“