Podivuhodné chvíle se Sluneční písní
Miloslav Nevrlý
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541244/bmid_podivuhodne-chvile-se-slunecni-pisni.png
5
16
16
Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka. Text, psaný původně pro mladé, oslovuje a zasahuje i ty, kteří jsou - bez ohledu na věk - mladí svojí vnímavostí a radostí z toho, co je nám Stvořitelem svěřeno.
Přidat komentář
Kniha drobná rozsahem, ale krásná. Pan Nevrlý promýšlel Sluneční píseň svatého Františka od svých mladých let a od svých prvních putování přírodou a ve stáří své úvahy sepsal. Určitě stojí za promýšlení.
František říkal: „Nechť věšejí hlavu ti, kdož náležejí ďáblu. My se máme radovat a jásat v Pánu!“
Byť mám víru jinou, stejně tak přístup ke svatořečení, tohle je prostě krásný text. Jako vše, co jsem od Miloslava Nevrlého četla. Z každé věty je cítit přírodní moudrost, láska k lesu, horám a ke všemu živému. A především láska k životu, která s věkem u tohoto člověka, zdá se, sílí. A právě kapitola Devátá opovážlivá chvála se mě dotkla nejvíce.
Wau... Pár stran, ale prýští z nich ne-sku-teč-ná láska, pokora, obdiv, radost. Tato knížka je poklad, který rozvíjí už tak vlastně prostou, ale zároveň hlubokou modlitbu sv. Františka. A moc mě oslovuje také vyjádření Miloslava Nevrlého, který mluví o přírodních "mohutnostech" - jak trefné, přirostlo mi to k srdci, protože člověk se proti tomu celému světu cítí tak moc nepatrně. František i Miroslav - oba vzácní lidé...Prostě síla a moc ráda tuhle knihu všem doporučuju!
Štítky knihy
svatý František z Assisi, 1182–1226 křesťanství katolická církev skauting pro mládež duchovní literaturaAutorovy další knížky
| 2006 |  Karpatské hry |
| 1981 | Kniha o Jizerských horách |
| 2023 | Náčelník |
| 2001 | Nejkrásnější sbírka |
| 2002 | Chvály Zadní země |
Sympatickou a pěkně vypravenou (díky, Ruprechtický farní spolku z Liberce!) knížečku jsem četl ve druhém vydání z roku 2019. Miloslav Nevrlý je nejen zoologem, znalcem Jizerek, Karpat a mnoha dalších přírodních oblastí, ale především v rámci své literárně-esejistické branže mistrným stylistou, jakých už u nás není mnoho.
V Podivuhodných chvílích se mu podařilo nalézt ideální harmonickou polohu mezi meditací, filozofickým zamyšlením, autobiografickým elementem a poučením o přírodě a dějinách. Je to knížka prostoupená hlubokou náboženskou vírou, která navzdory autorovým překvapivě zevrubným znalostem (nejen) františkánské spirituality, legend, řádových dějin i struktur, ale i teologického pozadí a jazykových nuancí, není ani v nejmenším sešněrovaná povrchně religiózní konvencí. Tomu se Nevrlý (jak plyne i z příslušných pasáží v knižním rozhovoru), mj. i coby pozdní a samorostlý konvertita, ostatně po celý život vzpíral, respektive vymykal.
Je to knížka pronikavé náboženské i životní moudrosti. Mnohé milovníky tohoto gurua horských tuláků snad zaskočí svým zaměřením a tónem, ale mezi řadou rádoby životaznalých výlevů stárnoucích českých mužů jde o hlas vzácně ryzí a naléhavý, aniž by byl jakkoli vtíravý a dosebezahleděný. Je to bezpochyby tím, že jde o pohled pokorný, důsledně prožitý a promyšlený – plně garantovaný autorovou osobností, vnitřní integritou a celoživotní otevřeností, ba fascinací vůči vůkolnímu světu.