Pohádky (26 pohádek)

20.06.2017

Andersenovi pohádky znám z televizních zpracování, ale nikdy jsem je nečetla. Knížku s nádhernými obrázky pana Trnky (vydání z roku 1967) jsem objevila až nyní. První dvě pohádky se mi nějak zvlášť nelíbily. Potom jsem se oprostila od české představy pohádky, začala příběhy chápat spíš jako bajky, nebo podobenství a pak teprve jsem objevila jejich kouzlo. Třeba Smrček je nádherný.

02.06.2017

Úplně nejdřív jsem se potkala s Cínovým vojáčkem,měla jsem krásné omalovánky a protože se mi líbily,četla mi pak maminka ten příběh. Byl smutný a vojáčka mi bylo strašně líto. Pak mi krstná četla "Dievčatko so zápalkami" a mě to stálo další slzičky. Přesto to ale byl začátek platonické lásky,která trvá dodnes.
Někde jsem četla,že Malá mořská víla byla obrazem Andersenovy vlastní nenaplněné lásky. Tak doufám,že stejně jako ona je v jeho příběhu nakonec odměněná za svou oběť,tak i pan Andersen se někde tam "nahoře" usmívá díky nám,kteří jeho příběhy milujeme

Andersenovy pohádky jsem jako dítě neměl rád, z Holčičky se sirkami či Cínového vojáčka mě jímal čirý smutek. Měl jsem ale rád Křesadlo, snad z titulu dětského pyromanství, představa nekonečného zdroje ohně pro mě byla, a vlastně pořád je, magická.

První opravdové křesadlo, které jsme našli, bylo schované na dně šuplíku v kůlně, děda s ním kdysi asi zapaloval autogen, k dalšímu křesadlu jsem se dostal až v dospělosti. Chce to sice trochu umu a jednoduché know how, ale je to fakt úžasná věc, i když není zrovna kouzelná!

18.02.2017

víc se mi líbily Trnkovy ilustrace než některé pohádky.... ;-)

06.02.2017

Pěkné a smutné pohádky, ale stojí za to si je přečíst.

01.08.2016

Má v dětství nejoblíbenější :) A Trnkovy ilustrace - překrásné i děsivé zároveň, pro mě zkrátka nezapomenutelná srdcovka. Simecef: Přesně, smrt s královskou korunou... ten obrázek mi nedal spát.

17.07.2016

Moc pěkné pohádky s ilustracemi Jiřího Trnky

08.06.2016

klasika napořád

14.03.2016

Andersenovy pohádky jsem si v dětství četla pořád dokola. Ale milovala jsem hlavně Trnkovy ilustrace k nim. I když jsem je znala do posledního detailu, stále v nich bylo tolik prostoru pro fantazii a představivost. Mám doma vydání z roku 1967.

03.03.2016

Hodně příběhů od autora mám v paměti dodnes.

02.03.2016

Tak hodnotím jako dospělý - krásné ilustrace, klasické pohádky. Jak dítě bych hodnotila jinak, protože mi pohádky připadaly drastické. A klasické pohádky jsou drastické, i Němcová je zachycovala v té drsné podobě. Postupem času však "změkčovaly".

29.02.2016

Každé dítě mělo pod postelí nějakého bubáka inspirovaného reálnou předlohou. V mém případě šlo právě o smrt s královskou korunou na hlavě z Andersenovy pohádky o slavíkovi. Jiří Trnka zkrátka dokázal být jako kreslíř dokonalý.

16.01.2016

Moc jsem se těšila, až budu tuto knížku předčítat dcerce a když se tak stalo, vůbec mě to nebavilo. Některé pohádky moc hezké, ale některými jsme se prostě nemohli prokousat. Je mi líto, ale vícekrat už asi ne.

14.11.2015

Pohádky určitě spíše pro dospělé nebo starší děti, jsou většinou smutné až depresivní. Nicméně to je prostě Andersen, k jehož tvorbě to tak nějak patří.

19.08.2015

absolutně nelíbilo, to už je mi kulturně bližší Šeherezáda. A není to pro děti, páč to jsou drasťárny

20.07.2015

Nádherné pohádky, které jsem jako malá přímo hltala, i když jsou většinou hodně smutné..

02.05.2015

Krásné pohádky. Můj oblíbený autor pohádek.

25.12.2014

Krásné poetické pohádky, ale například z jeho Děvčátka se sirkami mám deprese ještě dnes.

12.10.2014

Nejslavnější pohádky slavného pohádkáře... Každý z nás patrně viděl spoustu filmových/animovaných zpracování jeho nejznámějších kusů, proto jsem se těšil, že si konečně přečtu originály - ale jsem zklamán. Pohádky jsou to plytké a jen u málo z nich jsem se bavil či si všiml nějaké hloubky a moudrosti. Řada českých pohádkových knih poskytne lepší a barvitější příběhy.