Pohoršovna
Daniela Fischerová
Tak jako zlobivé děti chodí do polepšovny, existuje i pohoršovna pro malá strašidýlka, která mají příliš měkké srdce a nechtějí nikoho strašit. V jedné třídě se sejde bludička Ťápota, sourozenci Vraždožrava a Mstižer Krutohlavovi, Ježibejby, Sudíček, který patří do čeledi Zlých sudiček, a několik hyperaktivních trpaslíků. A nastává jim hotové peklo. Ředitelka a jediná učitelka pohoršovny Zloberta Škudibertová se snaží z nich udělat řádná strašidla. Naštěstí se jí to moc nedaří, protože strašidelné děti jí statečně odolávají. Čeká je ale tuhý boj, v němž to s nimi chvílemi bude dost nahnuté!... celý text
Přidat komentář
Naši devítiletou dceru knížka moc nebavila a dává jen 3 hvězdičky. Myslím, že 90% vtipů vůbec nerozuměla. My s manželem jsme se naopak bavili velmi a dáváme plný počet. Pro devítileté děti to prostě není.
Zkoušeli jsme číst jako společnou četbu s třeťáky, ale nezvládli jsme to, příběhy nás vůbec nezaujaly, celé nám to přišlo příliš praštěné.
Krásná, poutavá kniha pro velké i malé děti. Příběh je netradiční, mísí se skutečnost s kouzelným světem a občas splívá a nevíme kdo je kdo!
Rozhodně netradičně napsaná knížka. Líbí se mi její originalita, vsuvky, vysvětlivky, odbočky, kombinace písem. Nelíbí se mi, že je občas pro děti možná až moc drsňácká a krapet vulgární, naopak dospělý čtenář se trefnými eufemismy (nahrazujícími slovník zkušeného dlazdiče) Ježibejby místy válí smíchy.
Moc krásná kniha, která nás bavila. Ježibejby je skvělé (vlastně všichni jsou skvělí). Díky.
Zábavné a milé. Desetileté dítko nadšené a při čtení jsem se pobavila i já. Příjemné osvěžení v hromadě neslaných nemastných dětských knížek.
Nejdřív jsem knížce nemohla přijít na chuť, připadala mi místy trochu křečovitá (hlavně bludička a ježibabí miminko), ale postupně si mě získala. Leccos do sebe zapadlo, té nesourodé partě jsem začala fandit a ve výsledku působí příběh ohromně lidsky (palec nahoru hlavně za Sudíčka, ten hoch si mě získal) a poskytuje i náměty k zamyšlení. Kouzelné byly některé hravé nápady (třeba o Sudíčkově selektivní paměti nebo o bludičce mluvící jako navigace), které mi připomněly, jak moc se mi líbí autorčina nonsensová poezie.
Děj Pohoršovny se odehrává v pohoršovně, kde paní učitelka Zloberta Škudibertová učí malé neposlušné škůdce, aby nedělali dobré skutky ale, jak to mají dělat správně, škodit. Škůdci jsou zlí tvorové jako například ježibaba. Ve Zlobertině třídě jsou Ježibejby, Sudíček, bludička Ťápota, děti škůdčího krále Vradožrava a Mstižer, trpaslíci a později přibyde i dospívající ďábel Zábulí Zubí Zmrzek Zzzzz!
Je to fakt napínaví, protože jak přijde Zábulí, tak Zloberta vedení pohoršovny přestane zvládat.
Úplně nejlepší bylo, jak se je Zloberta (neúspěšně) snažila pohoršit. Bylo vtipný jak to bylo o pohoršování místo polepšování, moc se mi líbilo když si dost legračně nadávali, jako třeba "ty zvíře dávající mléko!".
Za mě má tato kniha skvělý nápad, děj i rychlý spád. Jen je třeba brát v potaz, že je to vyloženě dětská kniha =D. Jinak pro 3. nebo 4. třídu ideální knížka.
Neumím hodnotit dětské knihy :-) Ale mně se to líbilo, mělo to rychlý spád, bylo to napínavá a zároveň milé :-)
Můj syn čtvrťák z ní byl nadšený, "moji" školní čtvrťáci jí nemůžou přijít na chuť. Nevím, kde se stala chyba, ale pořád doufám, že se najde ten jeden statečný, který se odhodlá k četbě a zakletí zruší. Do té doby bude chudák Sudíček (jak já ho miluju!) s ostatními trčet v naší školní knihovně, nečtený a nežádaný . . .
I ve svém věku tuhle knížku miluju. Bludička Ťápota ukazuje poutníkům správnou cestu k cíli a ztracené děti vodí k jejich domovům. V lese dokonce maluje na stromy značky! Pro lidi je neviditelná a mluví jako džípíeska...Sudíček si to polepil už tím, že se nenarodil jako holka. A místo toho, aby novorozeňatům věštil bídu, vši, štěnice, neštovice a černý mor, věští jim samou spokojenost. A ještě ke všemu čte knížky! Ježibejby je v pubertě odporně hezoučké a odporně hodňoučké - matka ho nechce zpátky, dokud nebude pořádně zlobit a nebude umět pár sprostých slov. Sami se pak přihlásili ještě trpajzlíci, které nejde spočítat, protože pořád hopsají sem a tam - ti mají páchat zlo, ale páchají dobro, jsou z nich trpajdobříci! Jsou tu i dvojčata: "soucitná fňukna" Vraždožrava a "strašpytel se sklonem k dobročinnosti" Mstižer." Z pohoršovny nevyjdou, dokud se pod vedením Zloberty a Tvrda nepromění ve spolehlivě zlá strašidla...
Jsem vděčná přátelům, u kterých jsem si tuto knihu mohla přečíst. Pobavila jsem se a našla u ní ozdravění svých chmurných myšlenek.
Už jen ta přehršel trefných pojmenování! A jak barvitě dokáže autorka líčit jednotlivé situace! V podstatě velmi děsivý příběh (jen si ho zkuste převést do světa dospělých, možná vám i ledacos připomene) líčený napínavě a zároveň vtipně. Věty jsou velmi často sestavené tak, že se i dospělý čtenář s chutí zasměje. Místy dokonce nahlas.
Vidět věci, jaké doopravdy jsou - krásný dar dal Sudíček Tvrdovi. A pěkně ho odůvodnil: "Já myslel, že by se vám třeba líp rozhodovalo." Nu, přiznávám, že mi někdy nějaké rozhodování v životě činilo taky docela velké potíže.
Nápadité jsou tučně psané vsuvky v závorkách - jednak rozšiřují čtenářovu slovní zásobu a jednak jsou vtipné. Člověk se na ně skoro těší.
Prostřednictvím této knihy jsem se seznámila s autorkou, kterou jsem do této doby neznala. Vidím, že knih napsala víc než dost. Láká mne přečíst nějakou další - pro dospělé. A prozkoumat, zda i tam bude také tak vtipná a nápaditá a stylově mi bude vyhovovat.
Autorovy další knížky
2014 | Pohoršovna |
2008 | Pohádky z Větrné Lhoty |
2015 | Tetovaná teta |
1982 | O rezaté veverce |
2001 | Duhová jiskra |
Muhehe, tohle bylo vážně dobré. Strašidla, Ježibejby, spousta narážek, i když spíš pro dospělé, povedlo se to. Trochu mi tam haprovala zápletka, ale u tohoto typu knihy se na to nesmí koukat logikou skutečného světa.