Zajatec neba
Carlos Ruiz Zafón
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136544/bmid_zajatec-neba-136544.jpg
4
365
365
Pohřebiště zapomenutých knih série
< 3. díl >
Barcelona 1957. Daniel Sempere a jeho priateľ Fermín, hlavné postavy z románu Tieň vetra, znova podstúpia spoločné dobrodružstvo a spoločne odolávajú skúškam. Keď všetko okolo nich nadobúdalo už usmievavú tvár, akýsi čudesný človek navštívi Sepmpereho kníhkupectvo a vyhráža sa, že prezradí desivé tajomstvo, čo už dve desaťročia ostáva skryté v temnej pamäti mesta. Daniel po spoznaní pravdy pochopí, že osud ho neľútostne privádza k tomu, aby čelil najčernejšiemu zo všetkých tieňov – tomu, čo sa rozprestiera v jeho vnútri. Zajatec neba je vynikajúci román, bohatý na intrigy a emócie. Dejové pásma z románov Tieň vetra a Anjelská hra sa v ňom spriadajú vďaka čarovnému literárnemu spracovaniu a privádzajú nás k záhade, ktorá sa ukrýva v samom strede Cintorína zabudnutých kníh.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
El prisionero del cielo, 2011
více info...
Přidat komentář
Bohužel mnohem slabší než předchozí díl. Zatím nemám chuť pustit se do Labyrintu duchů, snad později.
Dočetla jsem, ale další díly už číst nebudu. Zase mystická atmosféra, nedává to pro mě ale vůbec smysl v nějakém kontextu ostatních románů. Měla jsem z něj dojem vytrženosti, odkazuje to na něco, ale pro mě se to prostě nespojilo, děj nezajímavý a jsou v něm i nelogičnosti, nejpsíš na úkor tajemna a mystické atmosféry. Ta sama to ale nevytrhne, na Stín větru to prostě nemá. Uznávám, že postava Fermína je skvělá, ta mě bavila velmi a díky ní dávám nakonec i 3 hvězdy.
Každý díl zapadá svým kouskem do skládačky. Tenhle mě možná bavil nejmíň. Ale nejmíň tady neznamená nejmíň. Je to famózní příběh s osobitý kouzlem.
Byl jsem zvědavý, co mi Nebeský vězeň přinese, a bylo to naštěstí přesně to, co jsem potřeboval. Spojí se tu všechny příběhy ze Stínu větru a Andělské hry, všechny postavy najdou svoje místo a vůbec to najednou celé dostane takovou ještě větší hloubku či jak to říct. Oproti předchozímu dílu o polovinu kratší a o pořádný kus lepší. Ale pokud si to chcete pořádně užít, musíte ty knížky přečíst všechny tři, to se nedá nic dělat. A pak je tu ještě čtvrtý díl... a pátý...
Mám zvláštně rozporuplné pocity. Nevěděla jsem, že tato kniha navazuje na nějaké předchozí díly, z čehož zřejmě plyne dojem vytrženosti z kontextu. Text knihy je úžasný, stříkaly mi slzy smíchu v těch nejnevhodnějších chvílích a přitom jsem se vůbec nechtěla smát, protože okolnosti jsou v příběhu těžké a smutné. Zlovůle, mašinérie, pocit nadřazenosti, krutost mě navíc vždycky tak rozčilují a dráždí!
Tento díl se mi líbil víc než předešlý. Míň tajemný.
Ale zatím nejlepší se mi zdá první - Stín větru. Čtu popořadě, takže jdu brzy na další, čtvrtý.
Jsem za Nebeského vězně moc vděčná, protože odpověděl na těch moc otázek, které mi běhaly hlavou po přečtení minulého dílu. Krasně se propojili osudy postav z prvních dvou knih a moc se těším na závěr, ale asi si dám chvilinku pauzu, protože si ještě nedovedu představit to prázdno, které bude následovat po přečtení posledního dílů..
Fermín je jedna z nejlépe napsaných literárních postav, které jsem kdy poznala - to jen tak mimochodem:-)
Tetralogii Pohřebiště zapomenutých knih je potřeba brát a vnímat jako celek a Nebeský vězeň je vlastně jen takové intermezzo v celém příběhu. Nejkratší, čtené nebo posuzované jako samostatná kniha asi nic moc, ale v celku mnohé vysvětlující a důležitý díl. Zvláštní, jak s Fermínem na scéně mám hned neustálý úsměv na rtech. To je vážně bravurně vymyšlená postava. Perfektní.
Moje chyba, že jsem začala číst a nezjistila si, že to je 3. díl série. Knihu jsem dočetla, ale příběh mě nezaujal natolik, abych si dočetla i předchozí díly.
Nebeský vězeň je spíše mezihra mezi ostatními díly, postrádala jsem očekávaný nádech mystična. Poslední díl ale nevynechám.
Pěkně napsané a velmi, velmi napínavé. Nemohla jsem přestat,dokud jsem nedošla na poslední stránku. Ale tentokrát,na rozdíl od předchozích knih, tady zůstalo spousta otazníků. Budu si muset sehnat další díl, snad se tam dozvím odpovědi.
Nebeský vězeň mě zaujal zatím nejméně z celé série. A to přesto, že se na scéně znovu objevil Fermín. Většinou je příliš depresivní a má jen pár světlých chvil, jako když se vytasí s odbojářem vyrábějícím figurky kadilů v podobě doni Carmen Polo de Franco. Jinak je to spíš takové propojování a dokončování vláken z předešlých dílů, tentokrát ovšem bez hlavního tajemného a pohlcujícího motivu.
Celou sérii čtu postupně a po přečtení třetího dílu mám pocit, že Nebeský vězeň tvoří nezbytný pomyslný most, který spojuje předchozí dvě knihy a staví tak základ pro vyvrcholení celé série. Je tu méně té pověstné Zafónovy magie, ale i tak bych si netroufla dát méně jak pět hvězd. A navíc, kdy by nemiloval Fermínovy hlášky? :)
Po přečtení Andělské hry jsem si připadala zmatená a ztracená. Teď, když mám za sebou i Nebeského vězně, se zase začínám trochu orientovat. Přiznávám, že první díl byl jízda, druhý velmi rozpačitý a třetí zase trochu zrychlil tempo, ale prvnímu dílu se stále nevyrovná. Jednoznačně hodnotím sérii jako zajímavý literární počin, a rozhodně nelituji, že jsem se do ní pustila.
Po románu Stín větru, který mě okouzlil, je toto druhá kniha od Zafóna, kterou jsem četl. Nebeský vězeň mě bohužel zklamal. Kouzelná a tajemná atmosféra chybí, děj není nijak zvlášť zajímavý ani nápaditý ani příliš originální, má i sem tam logické trhlinky. Není to úplně špatné čtení, ale na rozdíl od Stínu větru je to druhá liga. 65%, 14. 7. 2021.
Jako první jsem četla Stín větru a přijde mi, jako kdyby to na tuto knihu navazovalo. Ale kdo ví. Nicméně nezklamala. Prostě opět super ve stylu, k sakru, já už to dnes nedočtu. Jen nerada jsem to odkládala na druhý den. Kniha vtáhne čtenáře okamžitě do děje a není stránky, která by byla nudná. Naopak, každá mě spíše hnala a to doslova dál a dál ke konci. Jsem moc ráda, že konec knihy pěkně navnadil na třetí, do které se pustím a to je Andělská hra. Ale nejprve si ji budu muset koupit. Mám se alespoň na co zase těšit. Krásné počtení této knihy přeji i vám.
Po Andělské hře jsem si dala od Zafóna pauzu a vlastně na něj trošku pozapomněla. Vždyť to znáte, pořád si chceme přečíst tolik knih a nevíme, kam dřív. Teď jsem čekala na čtvrtý díl jedné série, tak jsem v mezičase sáhla po Nebeském vězni a překvapilo mě, jak rychle jsem se zase dostala zpět do Barcelony a knihkupectví Sempere. Tentokrát to bylo hodně o Fermínovi a musím říct, že na mě to bylo hodně drsné, to jsem nečekala. Ale zase jsem se něco přiučila. A jsem zvědavá na Labyrint duchů, bojím se, že mě klepne pepka :-D
Štítky knihy
španělská literatura tajemství Barcelona fantaskní
Autorovy další knížky
| 2018 |  Stín větru |
| 2012 | Marina |
| 2019 | Labyrint duchů |
| 2018 | Andělská hra |
| 2013 |  Kníže z mlhy |
Zafónův svět si mne získal. Moc se těším na další díl...