Poklad v Striebornom jazere
Karl May
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/236696/bmid_poklad-v-striebornom-jazere-236696.jpg
4
525
525
Strieborné jazero, oznamoval Old Shatterhand svojim druhom. — Konečne sme pri cieli. Naskytol sa im nádherný pohľad. Pred nimi ležala dolina, obkľúčená skalnými hradbami, ktoré hrali krásnymi meňavými farbami ako steny kaňonu Rio Grande. V jazernej hladine sa odzrkadľoval les a vysoké horské štíty. Jazero však nebolo ani zelené, ani belasé, ba ani len tmavé. Ligotalo sa striebrosivým leskom. Vánok nevial, hladina sa nevinila. Zdalo sa, že tu leží nádrž plná ortuti." Chýry, že na dne Strieborného jazera leží poklad nesmiernej ceny, sa ukázali pravdivé. Stráži ich indiánsky náčelník Veľký Medveď so svojimi bojovníkmi. Podarí sa hŕstke zálesákov, ktorú vedie Old Firehand, Old Shatterhand a Winnetou, zabrániť tomu, aby sa pokladu zmocnil Ryšavý Cornel so svojimi zločinnými kumpánmi? O tom všetkom a ešte o všeličom inom sa dočítate v tejto knihe, ktorá patrí medzi najobľúbenejšie romány Karia Maya. Poklad ve Stříbrném jezeře (Der Schatz im Silbersee) je jeden z nejznámějších dobrodružných románů německého spisovatele Karla Maye. Román nejprve vycházel v letech 1890-1891 na pokračování ve stuttgartském časopise pro mládež Der Gute Kamerad (Dobrý kamarád) a prvního knižního vydání se dočkal roku 1894 v nakladatelství Union Deutsche Verlagsgesellschaft, Stuttgart. Nakladatelství Karl-May-Verlag, Bamberg vydává v rámci souborného díla Karla Maye (osmdesát sedm svazků) román pod pořadovým číslem třicet šest. Knihu však především proslavilo její filmové zpracování z roku 1962 (s českým názvem Poklad na Stříbrném jezeře, režie Harald Reinl). 66-068-66... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem poprvé (a zatím naposledy) četla před zhruba třiceti pěti lety ve slovenštině, protože jiné vydání tenkrát nebylo k sehnání. Až teď jsem se rozhodla, že bych se mohla k příběhu vrátit a zkusit, jak na mne zapůsobí nyní, tedy v dospělém věku ;-). No a tentokrát ovšem musím otevřeně přiznat, že jsem až tak úplně nadšená nebyla. Tempo vyprávění je tak trochu rozvláčné, hlavně v první části knihy. Navíc jsem měla docela problém se zorientovat v jednotlivých postavách, ze kterých jsem znala (snad) jen Old Firehanda. Ostatní, jako například Vinnetou nebo Old Shatterhand, se totiž na scéně objeví až o hodně později. Dále je zde tetka Drollová, poměrně podivná osůbka, u které ale musím ocenit, že má dobrý humor a je (nejen) pro každou legraci ;-). Pokud jde o obsah knihy, podrobněji se rozepisovat nebudu, protože se jedná o notoricky známý příběh, který ale jinak je fakt vynikající ;-). Film jsem samozřejmě viděla opakovaně také a podle mého názoru je dokonce o něco lepší než jeho knižní předloha. Ve finále však i zde hodnotím plným počtem, mimo jiné z nostalgie ;-). Ale také proto, že si to autor a jeho kniha zaslouží, protože takovéto dobrodružné romány už v dnešní době nevznikají - i když je to obrovská škoda...
Musím se přiznat, že jsem od slavného Maye čekala asi něco víc. Snad to bylo tím, že nejsem cílová skupina, ale přeci jen mě trošičku zklamal. Na druhou stranu úplná nuda to také nebyla.
Vrátil jsem se ke klasice mého dětství a hezky jsem si početl :). Tohle je fakt skvělá dobrodružná kniha, která se dá číst pořád dokola. A taky film se povedl. Doporučuji.
Film je muj bezkonkurenčně nejoblíbenější ze zfilmovanejch Mayovek, ostatní jsem zdaleka neviděl tolikrát, ovšem o knížky jsem nikdy ani nezavadil (což přisuzuju tomu, že jsem mládí proseděl u bedny a nebo se honil venku za merunou), ale proč s tim nezačít teď?
Čekal jsem tak nějak to co bylo ve filmu, ale úplně mi vyrazilo dech, že tady toho bylo asi 5x tolik. Včetně asi dvacítky hlavních postav, jestli se to dá takhle říct, protože každá tu měla svuj prostor, včetně záporáka. Začátek na lodi byl super, potom putování všude možně po kraji a tim pádem nabalování dlaších a dalších postav a závěr na jezeře. Všechno paráda. Jelikož je knížka pro mládež, tak je tu celkem striktně odděleno dobro od zla a kulky dobráků nikdy neminou cíl, narozdíl od kulí záporáků, který maj zřejmě všichni hlavně pušek do U, ale s tim jsem tak nějak počítal a nevadilo mi to.
Poměrně rozsáhlý román nabitý mnoha hrdinami Mayových příběhů a obsahující snad všechny možné prostředí Divokého Západu, kde hrdinové prožijí nespočet dobrodružství (na řece, v prérii, v lesích, v horách, v jeskyni ...). V podstatě tato jediná kniha ukáže vše ve zhuštěné formě, co Karel May dokázal napsat o Divokém Západě. Každopádně to je parádní čtení, které jsem si po letech opět velmi užíval. A nepochybně se k k příběhu ještě určitě někdy vrátím. 85%
Překvapivě dobré. Posloucháno jako audiokniha v interpretaci Martina Fingera, takže o to lepší čtení, protože on to opravdu umí. Hrdinů tu bylo tolik, jako v nějaké Marvelovce, ale nakonec proč ne.
V dětství jsem se nikdy ke čtení májovek nedostala. A tak jsem tuto mezeru chtěla vyplnit. Vybrala jsem si audioknihu ve které mohu zároveň srovnávat knižní a filmové zpracování. A stalo se něco, co se ještě nikdy nestalo. Řečeno dostihovou terminologií, film zvítězil oproti knižní předloze o několik koňských délek. Film se mi moc líbí, hlavně v dětství jsem ho viděla hned několikrát, ale kniha která má s filmem pramálo společného se mi nelíbila. Nejvíc mi vadil ten obrovský počet kladných hrdinů. Působilo to na mě až parodicky. A také chování všech klaďasů bylo až přehnaně smířlivé. Děj navíc působí hodně roztříštěně. Postrádám nějakou hlavní dějovou linku. Možná dám ještě šanci některé jiné z májovek. A to z toho důvodu, že se mi nechce věřit, že jsou všechny tak špatné. Audiokniha, kterou načetl pan Martin Finger to moc nevylepšila. Prostá četba je v pořádku, ale v situacích, kdy se snaží měnit hlasy, jeho přednes velmi často tahá za uši. A vlastně i tento způsob četby působí dost parodicky. Nemá to být nakonec parodie na westernové příběhy? Potom bych své hodnocení musela změnit. Jako parodie je to tak za 4 hvězdy.
2022/29
Najdou se podle mě i lepší Mayovky, ale Poklad na Stříbrném jezeře patří přesto mezi ty moc dobré. Mockrát jsem viděla film, a možná i proto jsem na knize našla nějaké mouchy - na plátně je to přece jenom ještě o něco plynulejší a zjednodušené.
Na druhou stranu mě to fakt bavilo. Četlo se to moc dobře, a Karel May má takový stručný styl, a až na výjimky (popisy postav kde je to jasné, popisy přírody) nemá ani slovo navíc. Tady bylo ale hodně dějových linek, možná až zbytečně moc. Ale zase... všechny mě bavily, tak si nemám vlastně na co ztěžovat.
Řekla bych, že Poklad je taková Mayovka, kde si všichni lovci dali sraz. - Je tu naše oblíbené duo, Old Shatterhand a Vinnetou (i když se objevili až v pozdější části), tetka Drollová a Hobble Frank, Old Firehand, lord Castlepool a jeho průvodci Gunstick Uncle a Humply Bill, Davy a Jemmy, k tomu rafteři, indiáni... úplně všichni prostě. :D
Mělo to ale rychlý spád a dobrý příběh, jenom ten konec mohl být trochu rozvláčnější.
Oblíbená Mayovka mého dětství. Vzpomínám si, že jsem ji četla jedním dechem a jako bonus v nádherné slovenštině, která se mi moc líbí. Má úžasné obraty, je daleko měkčí než čeština a zdá se mi galantnější. Prostě mám ji ráda. Zkrátka - paráda !!!!!!!!!
Jedna z nejlepších Mayovek podle mě. Vinnetou a Poklad na Stříbrném jezeře by stačily, aby May byl klasikem dobrodružné literatury.
Klasika meho mladi. O velikonocich jsem byl v Chorvatsku a navstivil jsem i Stribrne jezero, tak jsem si k tomu precetl i knizku. Pribeh je tam sice trosku jinak nez film, ale porad to ma tu atmosferu co si pamatuju z detstvi ;)
Starý dobrý Karel May a jeho dva stateční hrdinové Old Shatterhand a Winetou, krásné dobrodružné klasické příběhy mého dětství. Nezapomenutelné zážitky nad romány této dvojice hrdinů. Howgh.
A opět vidím před sebou nádherné prérie. Přede mnou v dálce jsou dva jezdci na černých koních - Winnetou a Old Shatterhand. Domluvil jsem. Howgh!
Další klasika od Karla Maye. Jeho knížky mám silně spjaté s létem a pocitem svobody.
Film je každopádne lepší, má peknú výpravu, hudbu a Lexa Barkera zdvíhajúceho papundeklový balvan. Kniha ale nemá s filmom nič spoločné, snáď okrem postavy záporáka Cornela a je hlavne prehliadkou Mayovských klišé vyskrutkovaných na epické parametre. Rozkúskovaný štýl vyprávania, kde v každej novej kapitole pribúdajú ďalší a ďalší hrdinovia až je ich viacej než vo finále Avengers a valia sa na zloduchov doslova ako tsunami. Existuje dva a pol typu Mayovských hrdinov. Tí prví sú takmer dokonalí, teda chytrí, spravodlivý, skvelý zálesáci i strelci, akurát viac či menej podivný, napr. chlap v koženom vreci zvaný Tetka Drollová. Tí druhý sú potom úplne dokonalí, plus krásny a statný a tí čo sú deutsche majú bonus a v dokladoch pečiatku Übermensch. To z dejového hľadiska v zásade ruší akékoľvek napätie, pretože hrdinovia obvykle poznajú plány záporákov ďaleko dopredu, pohodlne narafičia megapasce a špatoši tak môžu jedine nadávať a ustupovať s dlhým nosom. Keď zloduch vôbec nemá šancu skórovať, maximálne vyrývať, stáva sa z neho len otravná mucha. Že Cornelovi ( ku ktorému sa cestou z neznámich dôvodov pridávajú zástupy tulákov a vagabundov aby to vyzeralo že predstavuje nejakú hrozbu ) postupne prišijú snáď každý zločin a krivdu ktorá sa stala niektorému z hrdinov to nezachráni, len som čakal kedy ho ešte obvinia z vraždy Cézara a Ötziho. Prvá polovica knihy mi tak prišla dosť nevzrušivá, ale potom sa to nečakane zlepšilo s príchodom Shatterhanda a jeho Llano Estacado party, lebo Utahovia prahnú po krvi belochov stráááášne moc a nehodlajú brať ohľad na to že je Oldo priateľom červenokožcov. A vtedy to konečne dostane nejakú ozajstnú príchuť, keď sú hrdinovia v silnej nevýhode a musia napínať svoje šunkové závity aby si vyjednali aspoň akú takú nefér šancu bojovať o život. To je hneď iná plechovka redbullu. Záver ale opäť sklamal, lebo bol viac obchodný než akčný, o Cornelovi stratenom mimo záber nehovoriac. Uff, musím povedať že som mal trochu vyššie očakávania. Ono to nebolo zlé, len sa nedalo ignorovať všetky tie koniny, klonovaných zálesáckych parťákov ( tučný a chudý, hrbatý a veršujúci... ) a fakt že sa všetci v tej veľkej Amerike neustále len tak stretávajú keď vandrujú prériami. P.S. nechcem budiť nejakú kontroverziu, ale jeden z indiánov sa volal Nintropan-Homoš...
Znesiteľné aj pre dospelého čitateľa, ak naozaj nemá čo čítať alebo ho chytne rapl nakúknuť do detstva, lebo mu nevedomá čuchová pamäť pripomenula palacinky jeho starej mamy, z ktorých náhlivo hltal poslednú cestou za kamošmi zálesákmi na prériu za sídliskom. No je ťažké nevidieť, že nemecký pôvod je zárukou čestnosti, mužnosti, odvahy, väčšinou aj statnej postavy a silného zdravia; že indiáni sú fasa a debili - tí prví trúbia s belochmi, tí druhí sa teroru imigrantov snažia vzdorovať. Old Firehanda by asi dlhšie zniesol málokto. Chlapom sa nepáčia ženské a srdečne na ne kašlú. Vagabundi sú na hlavu a z dlhej chvíle chodia rýpať do ľudí, len aby na seba strhli pozornosť, hoci mienia kradnúť a načim by bolo ostať nenápadný; pritom sú organizovaní ako dáka polovojenská zložka a nemajú problém so subordináciou a ďalšími prejavmi vzornej socializácie. Veršujúci autista je jeden z najpravejších zálesákov - tu už pán May fakt trpel personálne-nápadovou núdzou. No najvtipnejšie, a to vo všetkých Mayovkách, mi príde, ako bezstarostne sa autor pohráva s prekonávaním vzdialeností. Hádam nepochopil, že Amerika je obrovská, ďaleko väčšia ako Európa, nehovoriac Nemecko (hoci inak über ales, samozrejme), a nikto nehopká na koni od Rio Pecos ku Trom Tetonom, potom do St.Luis a hneď do Arkansasu, lebo by na to minul život, štyridsať gatí, desať sediel a päť pôvodne zdravých mladých koní (a ešte pritom sústavne stretáva tých istých známych! Dočerta, sedávam pri táborovom ohni, ňúram na nete, a aj tak netuším nie kto je najslávnejším zálesákom v Portugalsku, ale ani v susednom okrese!) Jednoducho, desné more nezmyslov. No tri estrelly dám - zato, že indiši stiahli kožu z toho darebáka, z toho Brinkleyho.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1969 |  Syn lovce medvědů |
| 1971 | Divokým Kurdistánem |
| 1970 | Pouští |
| 1968 |  Černý mustang |
| 1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Hned poté co byla kniha v dětství pod stromečkem mne od ní nikdo nemohl odtrhnout. Její modrý obal a bílé písmo se vrylo do paměti. Nevím, kdy šel poprvé film v kinech ani v TV, ale co si pamatuji vždy jsme ho sledovali s nostalgií. Až návrat po letech ke klasice - knize - byl překvapivý kolik toho film tak nějak - logicky - vynechal. Až bude zase v TV bude laťka díky originálu vysoko, ale kouzlo "mayovky" nepomíjí!