Pokřivená zrcadla
Diana Urban
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475074/bmid_pokrivena-zrcadla-EVq-475074.png
4
97
97
„Vítáme Vás na večeři a znovu blahopřejeme, že jste byli vybráni. Nyní si musíte vybrat Vy.“ Co mají nejoblíbenější holka, nejzdatnější sportovec, premiant ročníku, hulič, osamělý vlk a osoba hudbou postižená společného? Všem se dostalo pozvání na večeři u příležitosti udílení stipendií, na které ale zjistí, že se jedná o past, protože je někdo zamkl do jedné místnosti s bombou, injekcí s jedem a vzkazem, ve kterém se píše, že mají hodinu na to mezi sebou vybrat někoho, koho zabijí…nebo zemřou všichni. Amber Prescottová je odhodlaná sebe i svoje spolužáky dostat ven živé, ale možná to tak jednoduché nebude. Nikdo totiž neví, co je spojuje nebo kdo by je chtěl vidět mrtvé. Jak procházejí událostmi uplynulého roku, které by nakonec mohly někoho dovést k rozhodnutí, že je všechny uvězní, je čím dál jasnější, že každý něco skrývá. Jak bomba tiká, zmatek se proměňuje ve strach a strach se přetaví v paniku, protože nejdůležitější otázka zůstává nezodpovězená: koho vyberou, aby zemřel?... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , King CoolOriginální název:
All Your Twisted Secrets, 2020
více info...
Přidat komentář
Takhle kniha je kupodivu možná trochu lepší než jsem čekala. Není to moje první seznámení s Dianou a přiznám se, že jsem Deset malých černoušků nečetla, takže jsem do knihy šla s "polo" čistým štítem a ehjle...ono to ve výsledku vlastně šlo.
Postavy jsou vcelku v pohodě. Nebyla tam teda sice žádná osoba, která by mi nějak přirostla k srdci a já o ní měla reálný strach, ale jejich motivace a chování vcelku dávali smysl. Líbily se mi dvě propleténé časové roviny, které se ale podle mě v některých částech až moc rychle střídaly, což je však kvůli napětí schválně, takže to rozhodně nemůžu považovat za chybu.
I samotný děj je vcelku uchazejí, člověk asi tak nějak tuší, co se v knize bude dít, avšak po přechozí Hře o život to nebyla prachsprostá nesmyslná vyvražďovačka, ale spíše psychologický thriller. Trochu mě teda vytáčelo to, že až zbytečně moc kapitol končilo nějakým omdletím/odpadnutím či něčím takovým, ale co už. Mávnu nad tím rukou.
U konce si nejsem tak úplně jistá, jestli se mi líbil nebo ne...spíš asi ne, ale abych byla objektivní, tak řeknu, že smysl vcelku dával (a i když vím, co se ve vysledku stalo, stejně mi to celé přišlo krapet přehnané - v častech) ,jindy zase postavy reagovaly vcelku adekvátně a no... jak můžete vidět, ani já po několika dnech stále nevím, jestli bych tu knihu doporučila nebo ne.
No zkrátka to musíte zkusit a pokud máte radi YA krimi, tak tohle není vyloženě přůšvih.
Kniha mě ze začátku chytla, pak (už nevím ani kdy) jsem se začala nudit a přála jsem si, aby příběh postupoval rychleji, tudíž by kniha mohla být klidně kratší.
Žádnou z postav jsem si ani trochu neoblíbila. Nejhorší určitě byla Saša, ale Amber (kniha je psaná z jejího pohledu) mi taky dost vadila.
Co se týče konce. Pořád nevím co si o něm mám vlastně myslet. Zklamal mě a vyvolal ve mně vlnu vzteku, která se mě držela po zbytek dne. Druhý den (trochu s odstupem času) jsem to vnímala o něco lépe, nicméně i tak jsem si přála a představovala jiný závěr. Neodhalila jsem kdo za tím stál, nicméně ano dalo se to odhadnout.
Bohužel pro mě byla kniha dost velké zklamání.
Příběh byl skvělý a napínavý... plus doplněn o retrospektivní vyprávění, jak se dané postavy chovaly i rok před touto události... a konec být síla... plus jeho vysvětlení...
4*/5*
Tohle bylo něco. Četlo se to výborně, postavy byly dobře charakterizované, zápletka mě chytla. Měnící se dějové linky mi vůbec nevadily.
Každá kapitola byla nosná pro příběh, stále se něco dělo. Zvrat překvapil a konec nese důležité morální poučení: lidi nemůžeš změnit jediné pokud se chtějí změnit sami.
Přirovnání k Karen M. McManus není od věci.
Doporučuji teenagerům cca od 13 let.
Ze začátku jsem si myslela, že knížku ani nedočtu, ale na konec to nebylo tak špatné. Jen si nejsem jistá jestli by měla být hodnocena jako thriller. Ta část kde řeší jestli vážně někoho musí zabít nebo jestli je to jen nějaký blbí vtip ta mě i docela bavila, ale ta část z minulosti mě úplně nenadchla, ale chápu, že to společně dávalo větší smysl. Bylo tam šest hlavních postav, ale celá knížka je psaná jen z pohledu jedné z nich což mi přišlo jako škoda. Knížka mi anotací trošku připomínala knížku Jeden z nás lže, ale obsahově už byla úplně jiná, ale rozhodně ne lepší. I ten konec byl celkem předvídatelný. Takže za mě nic moc.
Kniha byla napínavá, bylo tam několik zvratů a byla velice čtivá. I přesto dávám čtyři hvězdy, jelikož konec, nechci říct, že nepřekvapil ale nebylo to takové to šokující odhalení, jak to vše doopravdy bylo. Ale i tak knihu doporučuji. 4*
Knížka mě zaujala svou anotací i recenzemi ostatních čtenářů. Námět i nápad opravdu byl originální, i když je náročné udržet napětí v 380 stránkách. Kniha mísí vážná témata, která by se hodila spíše do heavy contemporary, tudíž se nedržíme po celou dobu ve vodách thrilleru, ale spíš psychothrilleru. Postavy byly uvěřitelné, i když se mi někdy zdály na svůj věk až moc zkažené.
Dvě dějové linky, které se souběžně střídají a na závěr se setkají společně s odhalením, dávaly dokonalý smysl a přestože zprvu bylo náročné se do minulé linky začíst, později mě bavila stejně jako ta současná, kde sledujeme rostoucí napětí a paniku z možnosti výbuchu bomby.
Atmosféra knížky mi hodně připomínala seriál Pretty Little Liars, který mě moc bavil, a proto i atmosféra knížky mi sedla. Co ale bylo trochu slabší? - Rozsah. Jak jsem zmínila, 380 stránek je dost na to, aby se udržela aktivní pozornost čtenáře a hlavně napětí, kvůli kterému thrillery čteme.
Celkově na mě ale kniha udělala dobrý dojem a jsem přesvědčená, že thrillery budu letos vyhledávat víc.
Pokřivená zrcadla mohla být luxusní, námět totiž nabízel opravdu jedinečnou zápletku, která mohla vyústit v naprosto fantastický young adult thriller. To se ale nestalo…
V příběhu se nám střídají dvě linky - jedna z minulosti, ve které poznáváte postavy a vztahy mezi nimi a druhá ze současnosti, která je od začátku značně napínavější️
Linka z minulosti byla plná klišé postav a linka ze současnosti se brzy začala točit v kruhu… Největším zklamáním však byl konec, který skončil podle mě nejjednodušší možnou cestou a vůbec nevyužil potenciál knihy.
Čtivost ale příběhu upřít nemohu, nechtěla jsem přestat číst (možná i proto, že jsem stále věřila v šokující konec).
Ale jooo, bylo to fajn. Jednu dobu jsem měla období, kdy jsem docela hodně sjížděla teen thrillery (ať už v knižní nebo televizní podobě) takže tohle mě zas tak do kolen nedostalo. Ve svém žánru jedna z lepších knih, ale nebyl tam pro mě žádný šok a celkově by to mohlo být kratší.
Tak tohle bylo teda něco. Prvních asi 100 stran mě moc nebavilo, nutila jsem se do toho. Navíc mě celkem štvalo to prolínání s minulostí. Ale to se hodně rychle změnilo. Kniha mě zničehonic zcela pohltila a to vyprávění z minulosti mě bavilo chvílemi i víc než současnost. Na konci ani nechyběl zvrat, který tam ale nebyl vhozen jen tak pro šokování čtenářů, jelikož dával smysl. Ale úplně nejvíc musím ocenit poznámku od autorky na konci knihy. S těmito problémy se potýkám, takže mě to tak trochu dostalo. Takže kniha mě velmi pozitivně překvapila.
Anotace mě zaujala opravdu brutálně, takže jsem se nemohla dočkat, až se do čtení vrhnu. Začalo to napínavě a i by to tak pokračovalo, nebýt těch vsuvek z minulosti. Musím však říct, že knížka se opravdu dobře četla a od strany 200 jsem se nemohla odtrhnout. Dokonce i ta minulost mi teď přišla zajímavá! A konec mě ohromil, protože jsem fakt nečekala, kdo za tím vším stál. Za mě super ya thriller.
Knížka se četla dobře, super bylo střídání minulosti a současnosti, dodalo to na čtivosti. Četlo se to vážně rychle. Bylo to takové jednodušší a oddechové čtení, nic závratného ale celkem mě to i bavilo. Po nějaké době mi přišlo, že už se ty kapitoly ze současnosti trochu točí v kruhu a říkala jsem si, že už by se mohlo začít něco dít.
Konec byl pak za mně z celé knížky nejhorší. I když se jedná o YA thriller, kde už nejsem úplně cílovka, relativně mě bavil, ale ten konec to teda zabil... Skončilo to hrozně rychle, nijak mě to nešokovalo... Hvězdy dávám zejména za čtivost a témata jako šikana a úmrtí v rodině, které do knížky přinesly něco navíc. Pro mladší čtenáře to bude ale určitě moc fajn knížka.
No. Začátek super hustej. Pak taková divná fáze tynejdrovskyho kecáni, ale ten závěr pecka.
Nicméně se mi líbilo to třídění kapitol, situace z aktuální a pak minulost...
To bylo fajn
Uuuuh. Tak tohle jsem nečekala! Vlastně jsem do knihy šla s tím, že to možná bude tak trochu podprůměrná hodně na psychiku zaměřená vyvražďovačka... ale to co jsem dostala se mi vlastně líbilo ještě víc. Pořád mi nad tím zůstává rozum stát a říkám si „proč sakra?“, ale líbilo se mi to :D
Jo... ty kapitoly z minulosti mě ze začátku úplně nebraly, protože jsem prostě chtěla sledovat tu vypjatou situaci, ale ty nakonec nabyly na důležitosti.
Postavy jsem si oblíbila a pár jsem jich fakt neměla ráda (ehm ehm Sašo ehm ehm).
Za mě skvěle zpracovaný příběh se zajímavým koncem (kterému se mi prostě nechtělo věřit :D), který rozhodně stojí za. to si přečíst.
Krásná obálka a přirovnání k YA variaci na Deset malých černoušků fakt láká. Knížku jsem četla v rámci knižní štafety. Kdyby to tak nebylo, asi jí ani nedočtu. Úplně mi chybělo napětí, kniha nevyvolává hlubší emoce. Možná je to tím, že osobně zjišťuju, že mi YA nesedí. Prostředí SŠ a mladých náctiletých, mi už asi nebude tolik blízké, co dřív. Příběh je promyšlený, ale jednoduchý. Psaný dobře, čte se velmi rychle. Charakteristika jednotlivých postav je jasná. Každá je individuální a jiná, ale jednoduchá.
Tématika šikany je pro mládež velmi aktuální. Mě sice kniha nezaujala, ale rozhodně věřím, že náctiletým (pro které je samozřejmě YA prvotně určený) v mysli určitě utkví a společně s poznámkou autorky, která má s tímto očividně dle dodatečných poděkování zkušenosti, může i podpořit mladé čtenáře, kteří si šikanou prochází, ať už přímo nebo nepřímo.
3,5 ⭐
klíčová slova: Ya thriller. heavy contempo prvky. šest postav. jeden úhel pohledu. tajemství. konfrontace. popkulturní odkazy, filmová hudba, dvě časové linie
trigger warnings: šikana, vydírání, sebevražda, deprese, drogy, domácí násilí, tlak rodičů na úspěch, tématika zbraní a střílení ve školách
S knihami, kde je parta lidí pozvaná na nějaké (ideálně) odlehlé místo se tak trochu roztrhl pytel. Minulý rok jsem na toto téma četla Hodný holky umírají první - recenze zde.
Příběhy jsou to v něčem podobné a v mnohém úplně, ale úplně jiné. Zatímco kniha Hodný holky umírají první mi přišla díky paranormálním prvkům spíše trochu jako horror, Pokřivená zrcadla mi dala přesně to, co jsem kdysi čekala, tedy drama s partou teenagerů zavřených na místě bez možnosti komunikace se světem. Jednoduše YA thriller s heavy contemporary prvky.
Zatímco Hodné holky umírají pomalu mají 10 postav ve kterých jsem se ztrácela, tady jsem našich 6 hrdinů neměla nejmenší problém od sebe rozlišit. Raz dva jsem si pamatovala, kdo je kdo, což oceňuji. Představení postav se tedy povedlo, stejně tak vykreslení jejich povah v průběhu. Sympaťáci to ale úplně nejsou, bohužel. Plus jsou to postavy celkem stereotypní. Díky tomuto na mě konec neměl žádný emoční efekt. Nepřekvapil. Nešokoval. Nezasáhl. Nerozbrečel. Nic. Nothing. Nada.
Mimochodem, příběh má jednu vypravěčku a je napsán v první osobě. Dále je třeba zmínit, že se střídají kapitoly odehrávající se v současnosti s dějem v minulosti. Tedy během měsíců předcházejících akci v knize, čímž se postupně skládá obrázek o vztazích všech zúčastněných postav. Autorka se nevyhýbá ani řade vážných témat, která jsou uvedena nahoře u TW.
Jak se tak říká... na zadek si z této knihy nesednu, ale nedá se jí upřít neskutečná čtivost. Ač jsem měla svá podezření a jeho konec (i přes prvotní obavy, aby to neskočilo jinak... totálně klišovitě) rozklíčovala, příběh mě nutil urychleně otáčet stránky. Za to má u mě plus. Jen to tak trochu pohřbil ten neoslňující a předvídatelný závěr, u kterého si nejsem jistá, jestli vlastně vůbec dává smysl. Na to bych si musela knihu přečíst znovu a hledat důležitá vodítka, což se mi zas ale nechce. Stačí mi, že si to můj mozek někde na pozadí poskládal sám.
Pokud se vám tedy líbí knihy či seriály, kde je parta různorodých teenagerů s někdy pěkně temnými tajemstvími (Hodné holky umírají první, 13 Reasons Why/Třináckrát proto, Jeden z nás lže), zkuste dát této šanci. Snad se vám bude líbit.
PS: Super bylo, že hlavní hrdinka miluje hudbu z filmů. Objevuje se tam... sem tam nějaká ta popkultura. Podle mě nenásilně vložená.
Za výtisk knihy k recenzi děkuji Knihy Dobrovský.
Šest středoškoláků se ocitne v zamčené místnosti s tikající bombou, injekcí s jedem a vzkazem, ve které se píše, že musí do hodiny vybrat a zabít jednoho člověka.
Spíš než variace na Deset malých černoušků bych řekla, že to byla parodie na detektivku od Agathy Christie.
Až od poloviny si mě TROCHU získaly dvě postavy, jinak ostatní stály za starou bačkoru - byly arogantní, namyšlené, sobecké, tvářily se jak mistři světa, ani kolo bych si o ně neopřela.
Nebyla jsem napjatá, jak to dopadne, bylo mi to jedno. A konec mě stejně nepřekvapil. Ale! Knihu jsem měla přečtenou neskutečně rychle, čtivé to bylo, to uznávám. Kdyby i ten děj stál za to, bylo by to mnohem lepší, ale bohužel. A ještě stojí za zmínku jedna věc - hlavní hrdinka miluje hudbu z filmů.
Pokřivená zrcadla
Anotace zněla TAK dobře. Vůbec mi nevadilo, že se v knize střídají dvě časové linie - obě v sobě měly zajímavé části příběhu, které do sebe jednoduše zapadaly. Bavily mě i postavy. Každá navíc v příběhu nese nějakou část na tom, proč všechny skončí v dané situaci. Jejich příběhy spojují tajemství, intriky a zrady… a taky nesnadný život na střední škole. To vše bylo na knížce skvělé, četlo se mi dobře a vše plynulo. Někdy od poloviny jsem ale začal tušit, kam to celé nejspíš povede, a já doufal, že to tak nebude - protože mi to z hlediska způsobu vyprávění absolutně nedávalo smysl. Bohužel jsem měl pravdu. Těžce se to popisuje bez spoilerů :) Ač byla zápletka i způsob psaní velice působivý, mělo to být vyprávěno jinou postavou nebo alepoň v jiné osobě - sice mi nakonec nepřišel ani sám motiv moc dobrý, ale zanechalo by to ve mně rozhodně lepší pocit. Dál by mě pak zajímalo nějaké právní řešení/trest pro pachatele, což už autorka nechala pro čtenáře otevřené [což je nakonec možná i dobře:(]