Nová kniha
Hra o život - Diana Urban
Zahrajeme si hru. Máš 24 hodin. Když porušíš moje pravidla, zemře. Když zavoláš na policii, zemře. Když o tom řekneš rodičům nebo komukoli jinému, zemře. ... detail knihy
Populární knihy
Nové komentáře u knih Diana Urban
Hra o život
„Překvapivě napínavé čtení. Ano, místy absurdní, ale jen málo knih (zvláštně detektivek a thrillerů) takových není. Navíc tady byla ta občasná absurdita velmi poutavě podána. Za mě žádné zklamání.“... celý text
— AraVulpecula
Pokřivená zrcadla
„Anotace zněla TAK dobře. Vůbec mi nevadilo, že se v knize střídají dvě časové linie - obě v sobě měly zajímavé části příběhu, které do sebe jednoduše zapadaly. Bavily mě i postavy. Každá navíc v příběhu nese nějakou část na tom, proč všechny skončí v dané situaci. Jejich příběhy spojují tajemství, intriky a zrady… a taky nesnadný život na střední škole. To vše bylo na knížce skvělé, četlo se mi dobře a vše plynulo. Někdy od poloviny jsem ale začal tušit, kam to celé nejspíš povede, a já doufal, že to tak nebude - protože mi to z hlediska způsobu vyprávění absolutně nedávalo smysl. Bohužel jsem měl pravdu. Těžce se to popisuje bez spoilerů :) Ač byla zápletka i způsob psaní velice působivý, mělo to být vyprávěno jinou postavou nebo alepoň v jiné osobě - sice mi nakonec nepřišel ani sám motiv moc dobrý, ale zanechalo by to ve mně rozhodně lepší pocit. Dál by mě pak zajímalo nějaké právní řešení/trest pro pachatele, což už autorka nechala pro čtenáře otevřené [což je nakonec možná i dobře:(]“... celý text
— knihy_a_filmy
Hra o život
„Jednoho dne dostane Crystal děsivou zprávu. Jedná se o nahrávku její svázané sestry. Nesmí kontaktovat policii ani nikoho jiného a musí plnit úkoly zadané únoscem. Úkoly ale nebudou jen tak nějaké. Všechny mají vést k tomu, aby zranily nebo dokonce zabily její přátelé. Pokud odmítne, zemře její sestra.
Tato kniha mě velmi mile překvapila. Hned na začátku jsem zjistila, že jsem při koupi přehlédla, že se jedná o YA žánr a byla jsem tedy velmi skeptická. Jak jsem ale pokračovala ve čtení, zajímal mě příběh víc a víc.
Různá vodítka vás velmi brzy přivedou k pachateli a kniha je tak v něčem předvídatelná. Příběh je ale čtivý a napínavý. Samotný konec je překvapivý, i když místy přehnaný.
Nicméně, s knihou jsem byla spíše spokojená a rozhodně mě zaujala. Toto bylo nečekané.“... celý text
— TinaBookBlog
Pokřivená zrcadla
„Takhle kniha je kupodivu možná trochu lepší než jsem čekala. Není to moje první seznámení s Dianou a přiznám se, že jsem Deset malých černoušků nečetla, takže jsem do knihy šla s "polo" čistým štítem a ehjle...ono to ve výsledku vlastně šlo.
Postavy jsou vcelku v pohodě. Nebyla tam teda sice žádná osoba, která by mi nějak přirostla k srdci a já o ní měla reálný strach, ale jejich motivace a chování vcelku dávali smysl. Líbily se mi dvě propleténé časové roviny, které se ale podle mě v některých částech až moc rychle střídaly, což je však kvůli napětí schválně, takže to rozhodně nemůžu považovat za chybu.
I samotný děj je vcelku uchazejí, člověk asi tak nějak tuší, co se v knize bude dít, avšak po přechozí Hře o život to nebyla prachsprostá nesmyslná vyvražďovačka, ale spíše psychologický thriller. Trochu mě teda vytáčelo to, že až zbytečně moc kapitol končilo nějakým omdletím/odpadnutím či něčím takovým, ale co už. Mávnu nad tím rukou.
U konce si nejsem tak úplně jistá, jestli se mi líbil nebo ne...spíš asi ne, ale abych byla objektivní, tak řeknu, že smysl vcelku dával (a i když vím, co se ve vysledku stalo, stejně mi to celé přišlo krapet přehnané - v častech) ,jindy zase postavy reagovaly vcelku adekvátně a no... jak můžete vidět, ani já po několika dnech stále nevím, jestli bych tu knihu doporučila nebo ne.
No zkrátka to musíte zkusit a pokud máte radi YA krimi, tak tohle není vyloženě přůšvih.“... celý text
— JaAnička
Hra o život
„V zásadě pohodové, nenáročné čtení. Při koupi jsem přehlédl, že se Hra o život řadí do young adult. V jejím průběhu mi tedy vadily věci, které se nejspíš dají vysvětlit tím, že jsem nebyl cílovou skupinou. Rušila mě především přílišná naivita (možná občas až hloupost?) příběhu a jakási plytkost, protože děj se poměrně často vlekl. Kdyby autorka některé pasáže osekala, byla by kniha, myslím, mnohem údernější. Na druhou stranu musím pochválit styl psaní, protože jsem byl i přes výše uvedené výtky do knihy zažrán a bavila mě.“... celý text
— StrYke
