knihy_a_filmy
komentáře u knih
Třeťák
Ella Fever
Přál bych si abych mohl dát Třeťáku lepší hodnocení, než ode mě dostal. Proč? Je to kniha, která je na knižním trhu důležitá/vzácná, obzvlášť na tom českém.
Ella má jako autorka obrovský vypravěčský talent, a čtení jejího textu mě ohromně bavilo. Zvolila si do knihy nejedno náročné téma, a za to jí patří můj respekt (PANEBOZE VŠAK JSME STEJNĚ STAŘÍ). Mám radost, že jako česká autorka zvolila i české prostředí, a to tak nějak téma transgenderu zvýraznilo (ne ani tak pro mě osobně, ale doufám, že jiným potenciálním čtenářům). Někdy mi trochu nesedělo chování Eriky a ani Míši, že mi snad přišlo, že ne úplně odpovídá jejich věku. S tím souvisí i to, že se na můj vkus až příliš pije, hulí, kalí, … - a to mi tak nějak kazilo i můj celkový dojem z knihy. Navíc to dle mého na hrdinky vrhá špatné světlo z hlediska toho, co představují (nepůsobilo by to na mě tak, kdyby těch důležitých témat nebylo v tak krátkém rozsahu tolik, alkohol a drogy tu jsou tak další heavy věc, a nefungují tu podle mě tak, jak by kniha potřebovala). To, že knize celkem schází korektura, jsem od Pointy už čekal. Třeťák každopádně dobře zpracovává rozdíl mezi genderem a sexualitou a vnáší vykřičník do obrazu dospívání - což jsme ale viděli mockrát i jinde, a tak mě těší, že v rámci knihy dostáváme pozitivní konec - i když nad tím, jak by děj pokračoval mimo stránky, můžeme uvažovat.
V případě Třeťáku bych se nejradši hvězdičkám vyhnul, protože je to kniha, která za přečtení opravdu stojí! Čisté tři hvězdičky to za mě určitě nejsou a upřímně moc nevím, jak hodnotit.
Třináctkrát proto
Jay Asher
Nestává se často, že se mi těžko hledají slova. Tohle ale JE ten případ. Při čtení mi bylo neuvěřitelně zle - čím více ubývalo stran, tím to bylo horší. Cítím se provinile že mě ale vlastně čtení TOLIK bavilo. Ten příběh je kompozičně dokonale vystavěný, vše (bohužel) působí neskutečně realisticky. Strašně jsem trpěl, ale tak nějak mi to bylo jedno, nešlo nečíst. Autor má očividně neskutečný talent, když mě a své postavy dokázal nechat takto trpět, a já mu vše věřil - proto se asi nepřenesu přes ten konec. Jasně, zabývat se následky či vykoupením některých postav by bylo na jednu knihu nejspíš příliš. Ale působí to na mě celé tak nějak nedokončeně - že je třeba s tou bolestí, kterou tahle knížka vyvolala pracovat dál…
Nepřijde mi to hvězdičkové hodnocení moc správné, možná na něj budu koukat za nějaký čas i jinak - ale 4/5
(No a na druhou stranu, seriál s tou knihou pracoval dál i po jejím konci… v mnoha ohledech bohužel ne moc dobře…)
Zelená jako smaragd
Kerstin Gier
Posledního dílu jsem se trošku bál, protože si poslední film série pamatuju až nějak moc překombinovaný a plný podivné akce. Knížka byla ale naopak stejně klidná, vtipná (ten humor celé série jsem si fakt zamiloval) a roztomile hloupá jako předchozí dva díly. Konec byl na mě nějaký až moc rychlý, ale to možná proto, že jsem si postavy téhle série až příliš oblíbil. Někdo by mohl říct, že ta zápletka s cestováním časem není nijak složitá, ale mě teda vždycky pořádně rozbolí hlava, když se nad ní chci zamyslet. A pak jsou tam ještě ty krásné myšlenky
Modrá jako safír
Kerstin Gier
Četl jsem už podruhé - je to takovým naivním silly goofy způsobem přetažené za vlasy, a to je to, co mě na tom baví. Postavy mě tu baví, baví mě humor, baví mě zápletka. Nic převratného, ale pro mě to kouzlo má.
4,25/5
Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy
Holly Black
Baví mě, když u knížek vybočuju z řady. Sérii Krutého prince jsem odložil, za to tohle jsem si moc užil. I přes to, že povídkám se většinou vyhýbám. Bavilo mě, jak celou knihou procházela trollí žena Aslog - příběh díky ní byl jakýmsi vyprávěním ve vyprávění -> tyhlety části se mi líbily vlastně nejvíc a bavilo mě se v nich vracet. Líbilo se mi i jak rychle plyne čas mezi povídkami z hlediska celé série. No a po grafické stránce je ta knížka prostě překrásná. Sice jsem si možná zásadní části série vyspoileroval, ale uvažuju, že jí dám další šanci…
Pokřivená zrcadla
Diana Urban
Anotace zněla TAK dobře. Vůbec mi nevadilo, že se v knize střídají dvě časové linie - obě v sobě měly zajímavé části příběhu, které do sebe jednoduše zapadaly. Bavily mě i postavy. Každá navíc v příběhu nese nějakou část na tom, proč všechny skončí v dané situaci. Jejich příběhy spojují tajemství, intriky a zrady… a taky nesnadný život na střední škole. To vše bylo na knížce skvělé, četlo se mi dobře a vše plynulo. Někdy od poloviny jsem ale začal tušit, kam to celé nejspíš povede, a já doufal, že to tak nebude - protože mi to z hlediska způsobu vyprávění absolutně nedávalo smysl. Bohužel jsem měl pravdu. Těžce se to popisuje bez spoilerů :) Ač byla zápletka i způsob psaní velice působivý, mělo to být vyprávěno jinou postavou nebo alepoň v jiné osobě - sice mi nakonec nepřišel ani sám motiv moc dobrý, ale zanechalo by to ve mně rozhodně lepší pocit. Dál by mě pak zajímalo nějaké právní řešení/trest pro pachatele, což už autorka nechala pro čtenáře otevřené [což je nakonec možná i dobře:(]
Převorství u pomerančovníku
Samantha Shannon
Tohle jsem si zamiloval! Je to trošku pomalejší, ale vůbec mi to skrz rozsah knihy nevadilo. Přímo vyhledávám koncept příběhu v příběhu > a Převorství se skládá jak z jednotlivých příběhů okolo hlavních postav, tak z příběhů postav minulosti/historie, ke kterým se vracíme a jsou pro celou knihu důležité. Fantasy je jeden z mých oblíbenějších žánrů a tohle je přesně to, co mě bavilo. Složitost… magie, světa (Ten je rozdělený a v každé oblasti pěstují jinou víru a přesvědčení o historii, a postupně se ukazuje, která strana žila ve lži. Značnou část knihy sledujeme tyhle odlišnosti odděleně, než se úhly pohledu kapitol začnou skrze pohyby postav propojovat) pro mě víc než splnili očekávání od knihy. Dál - je to historická fantasy - a ten vibe mi to taky předalo skvěle. Vlastně to má z nějakého úhlu pohledu dost společné se Hrou o trůny (ty draky tím myslím minimálně) - jen ty surové scény nejsou tolik explicitní. Postavy, které děj táhnou tu byly za mě naplno využity a celkově cením výrazné ženské hrdinky, které Samantha Shannon umí brilantně postavit do světla i do temnoty. Myslel jsem, že má vycházet druhý díl, ale zjistil jsem, že jde o prequel - každopádně bych si pokračování představit dokázal.
Doporučení moc moc veliké!!!
Neviditelný život Addie LaRue
Victoria Schwab
Neviditelný život Addie LaRue je možná nejkrásnější kniha, jakou jsem doposud četl. Ač jde o fantasy - což si samo o sobě říká o prvky mimo reálný život - kniha se reálného života dotýká jako málokterá. Přiměla mě přemýšlet o vlastním životě - co v něm chci a nechci. Přiměla mě vážit si krásných maličkostí, které nás obklopují a dělají život o tolik hezčí. Přiměla mě více si vážit sebe.
Tahle kniha se mě dotkla neskutečným způsobem a po jejím dočtení jsem cítil zvláštní prázdno. Je naprosto příhodné to zakončit poznámkou z obálky od Neila Gaimana: “Na někoho, kdo byl odsouzen k zapomenutí, je Addie LaRue nádherně nezapomenutelná
