knihy_a_filmy
přečtené 55
Gump – pes, který naučil lidi žít
2019,
Filip Rožek
Mohli bychom přemýšlet nad tím, že po literární stránce ta kniha není až takový zázrak - s čímž si já dovolím nesouhlasit. Je strašně těžké napsat zajímavý text pro věkově naprosto odlišné skupiny, což za mě Filip Rožek s Gumpem dokázal. Na příběhu a jeho stylu vyprávění je něco pohádkového - možná to bude tím, že je vypravený právě z Gumpova psího pohledu - a i přes to, že text potěší dětské uši, v dospělých čtenářích vyvolá spoustu emocí. Zatímco dětský čtenář si užije vyprávěný příběh, s dospělým budou rezonovat Gumpovi myšlenky a úvahy. Ty jsou o psím a lidském životě zvlášť, a i o životě jejich společného soužití. Jsou to myšlenky tak prosté, banální, a i tak jsou úderné, důležité, a bohužel mnoha lidmi naprosto opomíjené. Příběh Gumpa ukazuje, že ne každý pejsek, má život krásný s teplým pelíškem v milujícím domově - že je spousta pejsků, kteří musí ujít dlouhý kus cesty, než konečně své štěstí najdou. Gump sice svůj šťastný konec našel, ale mnoho pejsků na něj stále čeká, a spousta z nich se ho nikdy nedočká - příběh Gumpa ukazuje to, že každý si ten milující domov zaslouží. Nejde jen o to, že Gump pomáhá v dobré věci - Gump představuje důležité myšlenky, které kniha s velkými emocemi dobře podává. Samotné celé zpracování té myšlenky samotné, i s připojením příběhů skutečných osob a pejsků, tvoří něco, na co jako člověk, v jehož životě místo zaplnili dva jack russel bobíci, nikdy nechci zapomenout... celý text
Spolek čajových draků
2024,
Kay O'Neill
Tohle bylo tak moc krásné. Moc se mi líbí ta estetika a kresba celkově - navíc i to pojetí nějakého toho světa je originální. Ač o něm moc nevíme, bo je to po dějové stránce strašně jednoduché. I tak ale jednotlivé kapitolky i celek nesou zajímavou myšlenku… Četl jsem v angličtině už před českým překladem. 3,5/5... celý text
České národní pohádky
1925,
Karel Jaromír Erben
Tohle bylo v rámci povinné literatury strašně super. Na to, jak je to stručné, mě to překvapivě moc baví. Ty příběhy skoro všechny navíc tak nějak všichni známe, jen možná trošku jinak. O to víc pak překvapí ty rozdíly - Jiřík ze Zlatovlásky zabil svého koně aby krkavce nasytil? PROČ BY TO NĚKDO DĚLAL?! 3,5/5... celý text
Můžeš říct: Miluju tě
2024,
Nofreeusernames (p)
Někdy je potřeba si přečíst i něco nenáročného a čistě příjemného. Romantické novely z pera členek Humbook Teamu inspirované alby Taylor Swift, jsou přesně jednou z těch knih. Za mě je důležité k recenzím přistupovat odlišně podle toho, co ve vás daná kniha má vyvolat. Můžeš říct: Miluju tě mě potěšilo, pobavilo a hlavně jsem u čtení vypnul - to je to, co dle mého kniha nabízí především (obzvlášť pokud třeba nejste cílovka - YA čtenář, swiftie). Já si čtení ještě obohatil hledáním easter eggs tématicky k TS, které tam holky zanechaly. Značil jsem je pomocí lepíků v barvách jednotlivých alb novel, no a jako výrazná swiftie osobnost (->) jsem našel easter eggs, o kterých ani holky neví, že je tam daly. MOC se mi líbila provázanost mezi novelami - ve druhé je motiv z první a ve třetí z druhé!! Pokud jde o rozsah - jsou to novely - takže to hodně letí, což za mě ubírá obzvlášť na těch romantických linkách. Nejlépe si s tím asi poradila Ola, která mezi kapitolami většinou vynechávala časové mezery, který si čtenář musí sám nějak doplnit. Dvě poznámky, které mi nedají. Ušít šaty jako dárek sestře někoho, koho NEmáte rádi (i když vás osud svede zamilovat se do něj) je neskutečně crazy - můžete šít sebelíp, i tak je to X hodin práce, též… jen těch metrů a metrů látek - o tom, že by Lucas přispěl nepadlo slovo, takže z toho usuzuju, že je Maddie buď docela bohatá nebo štědrá jen docela finančně negramotná. Jejda. A pak teda přezdívka Octávka pro Octavii. Jako super! Jen, když mi vždycky došlo, že se to odehrává v Americe, nebyl jsem si jistý jestli mi to funguje. A jak jinak, tak 13/13 přece... celý text
Někdo jako já
2022,
Estelle Maskame
Druhý díl téhle létem prosvícené série se mi nejdřív vůbec nelíbil. Přišlo mi, že to ztratilo to kouzlo humoru i tu úžasnou atmosféru léta a feel good YA, kterou první díl měl. Do toho to jen servírovalo absurdní pravidla rodinky z Hollywoodu a ne moc uvěřitelný vztah teenagerů, který nedostal ani prostor fungovat, než bude nefungovat. Byl jsem přesvědčený, že se do třetího dílu ani pouštět nechci. Někdy od druhé poloviny mě děj ale chytil - autorka dokázala v posledních padesáti stranách “idylickou situaci tak zničit nejedním dramatem, že se nakonec na pokračování těším. Poslední věta - můj konec!... celý text
Hebtyl
2020,
Cyril Podolský
Hebtyl je tvoreček, kterého si každý může vytvořit - jen jednou. V hospůdce v Hluchyni se po tom, co jeden ze štamgastů přinese svého hebtyla, pravidelně jednou za měsíc setkávají místní. Po prvním setkání s jediným hebtylem v Lednu, se s dalšími měsíci objevují další hebtýlové - a tak se v hospůdce schází lidé se zavařovačkami v nichž mají hebtyly - tvorečky, kteří přejímají vlastnosti svých majitelů. Kniha začíná lednem a končí prosincem, kdy každý měsíc, je čtenář svědkem jednoho setkání štamgastů. Společným zájmem o tvorečky - skrz které jsou schopni lépe porozumět vlastnostem ostatních - si vytváří silná pouta mezi sebou a se samotnou hospůdkou. Práce s odlišnými lidskými vlastnostmi byla hodně zajímavá. Nicméně po několik měsíců/setkaní nedochází k žádnému aktivnímu posunu děje. Až za polovinou ta myšlenka dostane nějaký pohyb a spád - a samotný závěr závěr byl najednou překvapivě zajímavým a úplným - čemuž mi pomohl i doslov, který se pokouší funkci hebtyla interpretovat (doslov není autora). Postavy zajímavým způsobem ztvárňují jisté zažité typy lidí na malé vesnici a jako celek tak vytváří autentické prostředí. Mně osobně nevyhovoval styl psaní - ač se mi kniha četla příjemně, působilo to na mě až příliš stroze. Styl a vlastně i myšlenka má sice co předat dospělému čtenáři, ale má větší potenciál pro čtenáře mladšího - proto toho ale z důvodu několika výrazů a pár postranních myšlenek není zcela vhodná.... celý text
Třeťák
2021,
Ella Fever
Přál bych si abych mohl dát Třeťáku lepší hodnocení, než ode mě dostal. Proč? Je to kniha, která je na knižním trhu důležitá/vzácná, obzvlášť na tom českém. Ella má jako autorka obrovský vypravěčský talent, a čtení jejího textu mě ohromně bavilo. Zvolila si do knihy nejedno náročné téma, a za to jí patří můj respekt (PANEBOZE VŠAK JSME STEJNĚ STAŘÍ). Mám radost, že jako česká autorka zvolila i české prostředí, a to tak nějak téma transgenderu zvýraznilo (ne ani tak pro mě osobně, ale doufám, že jiným potenciálním čtenářům). Někdy mi trochu nesedělo chování Eriky a ani Míši, že mi snad přišlo, že ne úplně odpovídá jejich věku. S tím souvisí i to, že se na můj vkus až příliš pije, hulí, kalí, … - a to mi tak nějak kazilo i můj celkový dojem z knihy. Navíc to dle mého na hrdinky vrhá špatné světlo z hlediska toho, co představují (nepůsobilo by to na mě tak, kdyby těch důležitých témat nebylo v tak krátkém rozsahu tolik, alkohol a drogy tu jsou tak další heavy věc, a nefungují tu podle mě tak, jak by kniha potřebovala). To, že knize celkem schází korektura, jsem od Pointy už čekal. Třeťák každopádně dobře zpracovává rozdíl mezi genderem a sexualitou a vnáší vykřičník do obrazu dospívání - což jsme ale viděli mockrát i jinde, a tak mě těší, že v rámci knihy dostáváme pozitivní konec - i když nad tím, jak by děj pokračoval mimo stránky, můžeme uvažovat. V případě Třeťáku bych se nejradši hvězdičkám vyhnul, protože je to kniha, která za přečtení opravdu stojí! Čisté tři hvězdičky to za mě určitě nejsou a upřímně moc nevím, jak hodnotit.... celý text
Třináctkrát proto
2017,
Jay Asher
Nestává se často, že se mi těžko hledají slova. Tohle ale JE ten případ. Při čtení mi bylo neuvěřitelně zle - čím více ubývalo stran, tím to bylo horší. Cítím se provinile že mě ale vlastně čtení TOLIK bavilo. Ten příběh je kompozičně dokonale vystavěný, vše (bohužel) působí neskutečně realisticky. Strašně jsem trpěl, ale tak nějak mi to bylo jedno, nešlo nečíst. Autor má očividně neskutečný talent, když mě a své postavy dokázal nechat takto trpět, a já mu vše věřil - proto se asi nepřenesu přes ten konec. Jasně, zabývat se následky či vykoupením některých postav by bylo na jednu knihu nejspíš příliš. Ale působí to na mě celé tak nějak nedokončeně - že je třeba s tou bolestí, kterou tahle knížka vyvolala pracovat dál… Nepřijde mi to hvězdičkové hodnocení moc správné, možná na něj budu koukat za nějaký čas i jinak - ale 4/5 (No a na druhou stranu, seriál s tou knihou pracoval dál i po jejím konci… v mnoha ohledech bohužel ne moc dobře…)... celý text
Zelená jako smaragd
2013,
Kerstin Gier
Posledního dílu jsem se trošku bál, protože si poslední film série pamatuju až nějak moc překombinovaný a plný podivné akce. Knížka byla ale naopak stejně klidná, vtipná (ten humor celé série jsem si fakt zamiloval) a roztomile hloupá jako předchozí dva díly. Konec byl na mě nějaký až moc rychlý, ale to možná proto, že jsem si postavy téhle série až příliš oblíbil. Někdo by mohl říct, že ta zápletka s cestováním časem není nijak složitá, ale mě teda vždycky pořádně rozbolí hlava, když se nad ní chci zamyslet. A pak jsou tam ještě ty krásné myšlenky ... celý text