Já jsem hlad přehled
Petra Dvořáková
Autorka přichází s vrstevnatým vyprávěním, jehož rámec tvoří zachycení zápasu s mentální anorexií, hledání životních cest a návrat k ženské duši. Dotýká se složitých rodinných vazeb a traumat, milostného tápání i hledání útočiště v náhradním vztahu, který má až skandální přídech.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Já jsem hlad. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (138)
Jít takto "s kůží na trh" a odhalit své niterní pocity a problémy je velmi odvážný počin. Obzvlášť pro člověka nemocného. Měla jsem určitou představu, co je vlastně onemocnění mentální anorexie a díky knize jsem zjistila, že mé vědomosti byly velmi zkreslené, ne-li přímo milné. Proto stála za přečtení. Bohužel ale forma byla pro mě velmi zvláštní, nesedělo mi skákání v čase a bylo těžké najít pochopení pro některé chování autorky, protože každé téma (konkrétně hlavně vztahy, vazby) pro mé pochopení nebylo dostatečně rozvinuté. I když se necítím být s vypravěčkou této knihy "na stejné vlně" určitě neměním svůj názor, že paní Petra Dvořáková je špičková česká spisovatelka, jejíž psaný projev je fantastický.
Po knize jsem sáhla, protože mě životní příběhy různých lidí zajímavají, může vám to rozšířit obzory, jak se asi dotyční cítí. Každopádně leč je kniha tenká a přečetla jsem ji za tři dny, nějakým způsobem mi nevyhovovala. Na mě asi autorka zabíhala i dost mimo téma té anorexie (na které jsem se ,,těšila,,). Každopádně chápu, že člověk nemá anorexii hned a že ho k tomu něco vede (proto to rozepisovani). Dávám poklonu, že nám dala autorka možnost nahlédnout do svého soukromého života.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Já jsem hlad v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 837x |
ve Čtenářské výzvě | 100x |
v Doporučených | 30x |
v Knihotéce | 186x |
v Chystám se číst | 259x |
v Chci si koupit | 59x |
v dalších seznamech | 2x |
Tato kniha není její obálka. Ústředním tématem není tělo a hlad, jak by se mohlo zdát...ale potřeba tepla, lásky, zázemí. Silný životní přiběh Petry Dvořákové, jedné z mých top 3 autorek. 140 stránek zpovědi, ve které mnohé nezazní a přesto je skryto mimo slova. V knihách Petry Dvořákové jsem vždy nacházela něco zvláštního, co mě trochu rozčilovalo, ale zároveň dělalo četbu emotivní. Jsou tím opakované vzorce chování lidí - sobecké, bez empatie, porozumění, vlídnosti, což mě nutilo přemýšlet, odkud bere autorka inspiraci.
Z odpovědi, kterou tato kniha dává, mi bylo opět smutno. Jako při čtení Sítí, Vran, Dědiny. Smekám před autorčinou upřímností. A taky její autenticitou, odvahou sdílet bolest a přiznat omylnost, slabost... A zároveň silou, která je potřeba ke sdílení takového osobního příběhu se světem. Mnohé z těch pocitů jsou v každém z nás a báli bychom se je ukázat i nejbližším, natož je veřejně odhalit. Tleskám. Knize i autorce.