Pole šťastných náhod

Pole šťastných náhod
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22338/pole-stastnych-nahod.jpg 3 76 76

Ústředním bodem knihy je superpočítač EC 1047, který se nachází ve výpočetním středisku UNITA. Právě tento počítač je zde pokládán za jakéhosi tajemného boha a to zvlášť potom, co se ukáže, že v jeho okolí se skutečně něco děje. Generuje se zde tzv. Pole šťastných náhod a kdo se do tohoto pole dostane má štěstí a vše se mu daří. Jako protiklad, z důvodu zachování rovnováhy, však vzniká i Pole nešťastných náhod. Navíc sám počítač je obdařen určitou inteligencí a pole šťastných náhod využívá ke svým výpočtům.... celý text

Přidat komentář

martin6849
05.12.2020 3 z 5

Několik zajímavých okamžiků v poli banalit a předvídatelností :-). Ale jinak jo, jako oddechovka, která zabaví na pár hodin, se to dalo.

kercah
24.07.2020 3 z 5

Od Neffa jsem četla první knížku a nevěděla úplně co čekat, respektive jsem vsázela na nějaké hodně vymyšlené sci-fi, které mi nebude dávat smysl. Překvapilo mě ale, ze je to romaneto a příběh je celkem oddechový. Určitě si přečtu i něco dalšího.


Shashlick
20.08.2019 2 z 5

V knize je strašně moc balastu - zajímavých bylo asi jen cca 50 stránek. Hlavně úvod je velice zdlouhavý a zabere vlastně čtyři pětiny knihy. Neff se zde ztrácí v odbočkách, zbytečně vyšroubovaných popisech a vysvětlení naprosto banálních pojmů a situací (nehledě k tomu, že neznámé zkratky a názvy ponechává bez poznámky).
Postavy také nejsou ze skupiny těch, které bych si oblíbil. Nehledě k tomu, že hlavní hrdina je blbec.
Zároveň je znát, že kniha rychle zestárla. Autor zde dopodrobna popisuje atributy počítače, přičemž jako "vizionáři" mu muselo být jasné, že v krátké době to bude spíše k smíchu.
Do velké míry se tak jedná spíše o jakousi sondu do (z hlediska techniky) prehistorických výpočetních možností a fungování socialistického zřízení. Což ovšem není to, co bych od této knihy očekával.

asakz
10.10.2018 5 z 5

Je to pohádka pro dospělé. Ale moc dobře se čte a není povrchní ani hloupá. Jako výborné oddychové čtení s lehkou exkurzí do dob pozdního komunismu rozhodně doporučuji.

a.r.nick
01.07.2018 3 z 5

Co se týče vypravěčského stylu, je kniha celkem čtivá, ale co se týče příběhu jako takového, moc mě neuspokojila. Děj se točí hned kolem několika postav, ale přitom nedospěl k žádnému pořádnému vypointování (alespoň já tam tedy žádné nenašel). Celé to téma mi prostě přišlo dobře nakousnuté, ale nevyužité. Bavilo mě to především z toho historického pohledu - jakože jak kdysi fungovaly počítače (děrné štítky, terminály, "abend" - tomu už se ani nechce věřit ;)) a k čemu se používaly...

Ikkju
11.01.2018 4 z 5

Na knihu jsem si vzpomněl při sestavování darlingtonova obvodu, detektor záporných iontů mě ještě čeká..

S tak úžasnými přístroji se nedá dělat nic jiného než vyrazit na vlastní výzkumy (na vyzkoušení druhého obvodu zabavím ženě iontový kartáč na vlasy, stačí ho jenom vysušit po mlaďáskovo experimentech s archimedovými zákony), rozjet ezo-byznys, nebo se o tu krásu podělit příběhem (u obou posledně řečených variant je třeba přidat nějakou legendu, suché konstatování, že se všude povalují chuchvalce odpadní energie je nuda)..