Polednice
Jiří Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/301963/bmid_polednice-tsv-301963.jpg
4
602
602
Policista Tomáš Volf série
< 2. díl >
Mrtvá dívka nalezená na sídlišti na okraji vedry sužovaného města. Měl to být rutinní případ, při kterém se nováček Tomáš Volf zaběhne do kriminalistické práce. Spolu se stejně nezkušenou parťačkou Evou Černou však rychle zjišťuje, že tato výzva bude mnohem náročnější. Mezi bloky panelových domů obchází vrah, který své oběti napadá za bílého dne a ke kterému nevedou žádné stopy. Od novinářů si vyslouží přezdívku Polednice. Tomáš ví, že musí napnout všechny síly, aby v nové roli obstál. Musí se při tom vypořádat se svéhlavou kolegyní i nadřízenými a přežít pekelné červencové horko. Hlavně ale musí najít Polednici. Dřív, než na rozpálený chodník dopadne další mrtvé tělo.... celý text
Přidat komentář
Tomáš Volf mi přišel jako sympatický detektiv, tak jsem mu fandila. Četlo se to lehce a rychle, byl to příjemně strávený čas.
Moje první detektivka od tohoto autora a musím říci, že mě to nijak nenadchlo. Sériové vraždy vyšetřuje párek dvou osob zřejmě z nějakého obvodního oddělení, celkově předvídatelné, se čtivostí to taky není bůhvíco. Takže asi to bude moje první i poslední kniha tohoto zjevně dosti přeceňovaného autora.
Slabší než Vzplanutí, dost průhledné. Nicméně čtivé, lehké, oddychové, vyšetřovatelé sympatičtí a já si přečtu hned i další díl série, nějak mi Březina momentálně přišel k chuti.
Taková pohodová detektivka z českého prostředí. Chování Evy bylo jak malého dítěte, které si hraje na nějakou akční hrdinku. No,a že někdo jiný za vás slízne smetanu? No tak to je v našem světě celkem normální.
Příjemná detektivka, prima oddychovka, četlo se samo, žádný krvák, velice zajímavé rozuzlení a ještě k tomu smutný, ale trefně vykreslený život postižených. Mám velkou radost z šikovných českých autorů.
První kniha Jiřího Březiny. Jak dlouho vás tento autor (navíc sexy, tohle přece nejde přehlídnout, ne?) míjel? Mě slušně dlouho. Do loňského roku. Dostala jsem se napřed jak jinak k poslednímu dílu s Tomášem Volfem v Nalezení. A teď se konečně dostávám k prvnímu dílu a to Polednice.
Moc velká spojitost mezi onou Erbenovou polednicí nebude, spíš jde výmysl přezdívky vraha, který zkrátka škrtí mladé holky.
Na začátek slušný. Jenže pak se tam objeví další příběh. Zpočátku si říkám, co to tam zas dělá, jen se nás snaží svést z cesty. Aby jsme si vy i já mysleli, že je to nějak důležité.
Každopádně první díl a Tomáš Volf nastupuje na nové místo. I s Evou Černou. Klasická a dobře zapamatovatelná jména. Nechápu jak, ale styl vybírání jmen, potažmo příjmení je prostě geniální. Každou obět podle jména znám. Monika Bednářová atd atd. V posledním díle jsem byla úplně mimo z jisté Šindelářové. Moje rodné příjmení. Takže zásah, loď potopena.
O naší ústřední postavě coby vyšetřovateli Tomášovi toho víme po prvním dílu celkem dost. Kouří. Bod dolů. Furt pije kafe. Bod nahoru. Poslouchá metal, místy hodně heavy. Bod nahoru by mu dalo moje patnáctileté já. A líbí se mu blondýny. To hodnotit nebudu, jsem bruneta :D
Ke knize samotné bych řekla, že příběh je velmi originální, promyšlený. Na první knihu prostě krása. Děj rozdělený do dnů, tím pádem se neztratíte v tom, kde jste a co se děje.
Nepříjemných pocitů si tu užijete nejednou a to z této knihy dělá knihu nutnou k přečtení.
Některé věci by sice chtěly dopilovat, co se popisů týče, protože nejsem moc moudrá z různých popisů faktů a třeba to, jak kdo vypadá nebo jak je kdo velký nebo při některých pasážích, kdy sama ženská, ač znalkyně aikida se sama pouští do akce volavka...Posuďte ale sami. Další díly čekají…
Tak nevím co napsat. Autor to evidentně myslel vážně, přestože to spíš působilo jako parodie. Naivní příběh, naivní, realitě neodpovídající dialogy, rádoby "poetická" přirovnání a literární "perly" typu "Z hlavy se jí snesla lavina vlasů a roztříštila se o útlá ramena", nebo - "Okna paneláků je nehybně sledovala a občas po nich výhružně bleskla odraženým slunečním paprskem", které působí spíše komicky. Dvojice vyšetřujících elévů - ona drsňačka, která ale hovoří velice nekonzistentně - jednou jako školačka ze soukromého lycea a jindy jako dlaždič, on - posluchač metalu a suchar. V popisech má pan autor taky docela hokej, protože Tomáš Volf měří podle vlastního vyjádření 182cm a v jedné scéně je popsána Eva téměř o dvě hlavy menší - což vychází na nějakých 145-150 cm. K tomu váží 60kg, takže slušná kulička :-)) Přesto je popisována jako kočka, a tyto výškové parametry jí nebrání ani v uspořádání soukromé partyzánské akce, při které si troufne sama dopadnout "Polednici", což je dle popisu obrovitý a silný chlap. Celá detektivka má s literaturou společného pramálo - styl je úporný, kostrbatý, snaha o vtipné hlášky působí těžkopádně. Vyzdvihnout tak lze pouze autorovy slušné znalosti z kriminalistiky. To ovšem stačí jen k sepsání takovéto knihy, která stylem připomíná čtení do vlaku. K napsání opravdu kvalitní detektivky nestačí pouze elán, ale je potřeba taky více talentu.
Dějově první příběh s Tomášem Volfem. Napsané opět velmi dobře, ale pravdou je, že třeba Promlčení či Vzplanutí se mi líbily více. Chování Evy jsem nějak nedokázal snést, aby mi nevadila.
Asi jsem čekala od knihy víc. Víc akce,víc vyšetřování ... Ale zase na druhou stranu jsem ji měla přečtenou rychle a děj dával smysl,takže to zase takový propadák nebyl. Ale znám lepší české detektivky.
Výborný detektivní příběh z Čech. Dvojice detektivů je nesourodá, přičemž Eva je na zabití. Dobře popsáno, že k chycení sériového vraha pomůže nejvíce štěstí a náhoda.
Konecne dobra detektivka! Velice sympaticka dvojka vysetrovatelu. Pribeh ma hlavu a patu. A ten konec me navnadil na dalsi dil. Skvele!
Moje první kniha od tohoto autora a už se moc těším na další. Určitě doporučuji.
Tento první případ T.Volfa jsem četla až jako třetí, náhodou postupuji odzadu a líbí se mi to tak možná ještě více. Pan Březina v dalších případech na Polednici chytře odkazuje, aniž by prozradil cokoli důležitého, to oceňuji! Polednici jsem musela přečíst v zátahu, autor mne opět udržoval celou dobu v napětí, jen Evin pokus o dopadení Polednice mi přišel málo věrohodný, jinak na mě vše působilo pěkně reálně a dobře posloužilo i pozvolné dávkování faktů o podezřelých. Životní historie pachatele mne nutí k zamyšlení i nad jinými tématy, autor nehodnotí, nechává na čtenáři - to je pěkný přesah. Dále popisuje vztahy mladých vyšetřovatelů se zkušenými kolegy, nadřízených s podřízenými...tohle by se mi líbilo více propracované, ale možná by to zpomalilo dějový spád. Celkově hodnotím jako výbornou a čtivou detektivku.
Konečně jsem se dostala k prvnímu dílu série. Bavil mě tak jako následující, které jsem četla dřív než první díl. Toto je česká detektivka, která mě baví.
Pocitově horší trojka. Tak trochu detektivní pohádka, ale nápaditá a čtivá. Ve finále smutná. Nabízí se srovnání s Martinem Goffou - potom je mi Březina daleko bližší.
Líbil se mi nápad s názvem, styl vyprávění s proloženými částmi (i přesto, že mi to zprvu šlo dost na nerv a přeskakovala jsem) i postavy detektivů začátečníků. Ještě se s autorem asi spíš v nouzi potkáme.
3/2 ;o)
Výborný detektivní román, doporučuji všem tohoto skvělého českého autora detektivek. Určitě si přečtu vše, co napsal
Slušná česká detektivka. Velmi dobře se četla. Přečteno za dva dny.
Uspokojivé.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány sérioví vrazi krimi české detektivky a krimi léto sídliště České Budějovice
Polednice
Stylem mi přišlo jednoduché, spíše slabší, u popisů z pohledu Marty jsem už doslova trpěl. Vyšetřování se skoro neděje, dvojice detektivů se chová dost zvláštně. Klišé, kdy dobří místní dělají na případu a přijedou jim ho vzít ti zlí a namyšlení z centra, jsem už viděl tolikrát. Reálie jsou tu vůbec podivné (Praha vyšetřuje v Budějovicích?). Nu a ke konci se všichni chovají jako smyslů zbavení, hystericky po sobě ječí, logika jednání příběh opouští zcela. Prokreslení postav, jejich motivací, psychologií takřka žádné. Pár dobrých hlášek. Co jsem velmi ocenil, byl pohled na takový ten náš klasický rasismus.