Polské noční můry

03.12.2024

Tuto antologii polských horrorových povídek považuji (společně s románem Městečko) za základní kámen edice Polska groza, vzniklé v rámci nakladatelství Golden Dog. Kvituji to s povděkem, neboť u horroru - mnohdy odmítaného už jen pro svou existenci - může povrchní pohled vyvolat dojem, že jde o záležitost zejména angloamerického rázu. Polské noční můry však definitivně ukazují, že literární horror je naprosto běžná věc i u našich polských sousedů (co víc, jsou v něm o dost napřed). Jak vidno, editor Honza Vojtíšek má v oblasti polského horroru načteno a rozhodně ví, do čeho se zde pustil.

Zpočátku jsem z této knihy měl dojem jakési civilnosti, sem tam okořeněné špetkou nadpřirozena. Naštěstí tento trend nevydržel dlouho a došlo i na povídky nadpřirozenějšího či jinými způsoby odlišného rázu. Mohu tedy tuto antologii označit za rozmanitou (a bylo by dost smutné, kdybych tohle při počtu sedmnácti povídek říct nemohl). Vybrat několik výraznějších kusů je obtížné, protože i u těch dějově jednoduchých povídek je úroveň vysoká. Přesto se mi jednoznačně vryla do paměti povídka Jako šelestění listí za podzimní noci, která jede přesně na té vlně myšlení, kterou mám rád. Jakkoli mě obvykle horror s náboženským podtextem míjí (většinou to končí čarodějnictvím nebo exorcismem), zde si mě pro svou atmosféru sirnatě-erotického dusna nečekaně získal kousek Ďáblova bible. Do třetice zmíním závěrečné Vade-mecum, které je poctou jednomu mému oblíbenému autorovi (a připomnělo mi komiksovou knihu Providence). Nejméně mě asi zaujalo Pravidlo ničeho - povídka se rozjela skvěle, ale pak nevybrala zatáčku a úplně vylítla z kolejí; pointu chápu, ale zpracování mi nesedlo.

Polské noční můry jsou kvalitní antologií povídek, kterou ocení jak běžní horroroví čtenáři, tak i zvědavé povahy, které si chtějí rozšířit obzory.

24.06.2024

Povídková knížka je vždy sázka do loterie. A musím uznat, že tady jsem nešlápla vedle :-) Bylo tam pár povídek, které mě neoslovily, ale bylo tam dost povídek, které mě naopak dostaly :-)

Nejvíc nadšená jsem byla z povídky Levička :-D Bylo to takové napůl bizaro a napůl děsivé :-D Ale vlastně geniální a hlavně originální. Povídka byla o tom, co se stane, když si jedna vaše končetina myslí, že má moc a začne vás pronásledovat :-D
Dále se mi líbily povídky Ďáblova bible - motivy víry a svádění člověka pekelnými mocnostmi - bravurní.
Nositel světla - povídka o trestu za hrůzné činy a o tom, že někdy je třeba vzít spravedlnost do svých rukou.
Baba Jaga - tahle povídka mě dostala jako matku. Povídka je zjednodušeně o ztrátě, ale tak trošku jinak. Noční můra každého rodiče.
Rozumíš, drahoušku? - tahle povídka ve vás vyvolá morální dilema, ale věřím, že 99% žen by se v situaci, do které se hlavní hrdinka dostane, zachovali úplně stejně ;-)
Za zmínku stojí určitě ještě minimálně povídky Úlomek, Hodiny smrti a Bestie.

V této povídkové knize hezky vidíme, že horor neznamená jen duchy nebo naopak hektolitry krve. Horor může být šílenství duše, může to být zážitek, díky kterému zapomenete na vlastní dítě, může to být rozhodnutí o životě a smrti muže, který vás týrá a může to být koneckonců i vaše levá ruka, která se rozhodne vás pronásledovat :-D Spousta démonů pochází z nás a největší zloduch je většinou stejné sám člověk...

Knihu určitě doporučuji všem, kteří milují povídky a milují horory, hlavně ty netradiční, někdy možná až bizarní, budete nadšení ;-) Z Golden dog knih se u mě už nějakou dobu začíná stávat závislost a srdcová záležitost :-)

03.05.2024

Polské noční můry,velice milé překvapení. Super čtení..Nejlepší..Záplaty, Nositel světla, Ďáblova bible, zajímavá i Baba Jaga, ale i ostatní byly zajímavé.

Takové bububu nijaké nic.

30.09.2023

Povídková sbírka Polské noční můry mě lákala od momentu, co jsem se doslechl, že jí Golden Dog vychystává. Jenže, jak mě to zaujalo, tak mi tu zároveň vytanul otazník, protože na ní dělal Honza Vojtíšek. Jasné teda bylo, že povídky zde nebudou úplně klasické hororové klasiky. Spíš naopak.

A ano, Honza tu vybral sérii mnohdy dost brutálních příběhů. Sex, násilí, brutalita, humus, nechutenství. To všechno tady určitě hledejte. Někdy méně, spíš ale více. A i proto jsem s některými měl hodně co dělat. Jedno se ale polských autorům upřít nedá. Někde ve skrytu duše v nich všech tkví trošku toho Behemotha a tak mě vůbec nepřekvapuje, že jedna z největších deathmetalových kapel vznikla právě tam.

Mezi nejlepší povidky se u mě řadí tyto:
Baba Jaga - to se tak ztratíte a narazíte na babču, která se o Vás ráda postará. Nebo je to jinak?
Ďáblova bible - asi nejlepší povídka, hodně temná, lehce sexuální, ale s námětem, který nám, Čechům, není cizí.
Nositel světla - působilo to jako klasické drama z dnešních diskoték, jen se sériovým vrahem a jedním pekelníkem v hlavní roli

14.07.2023

Polské noční můry je sbírka povídek. Nejdříve jsem byla dost zklamaná, protože jsem čekala hororové povídky u kterých se budu bát, ale tak to vůbec nebylo. Nakonec se mi sbírka líbila, i když to není moje obvyklé čtení. Některé povídky neměly hlavu a patu, ale pár se mi jich líbilo moc. Vyjmenuji:
Specialita - příběh o muži, který ochutnal rybu Fugu
Adam a Eva - žena, která byla nemocná a myslela si, že nežije.
Levička - TOP příběh! O ruce, která měla vlastní mysl.
Ďáblova bible - o 13. století a současnosti, ďáblu a hříšnících.
Jako šelestění listí za podzimní noci - sci-fi, které rozhodně zaujalo.

Jako rozbití stereotypu super! Zároveň je toto má druhá kniha od Goldendog.

19.05.2023

Čekala jsem hororové nebo duchařské povídky, při kterých mi bude běhat mráz po zádech. Místo toho jsem četla o dost nechutných a perverzních věcech viz. Levička - to jen tak nezapomenu nebo Bestie.
Některé povídky jsem moc nepochopila.

Není to špatná kniha, jen jsem od ní čekala něco jiného ale i tyto bizarní příběhy jsou součástí různých odvětví hororu..jen mě tyto extrémní a bizarní věci asi moc nesedí a to ne, že bych bych byla nějaká citlivka.

14.05.2023

Povídkové sbírky začínám mít čím dál víc ráda a přicházím jim na chuť, s touto jsem ale celkem bojovala a čtení mi trvalo dlouho. Celkem tu najdeme 17 povídek od 17 polských autorů. Náměty povídek jsou velmi různorodé a od očekávaného tématu náboženství se tu dostáváme i k povídkám se sexuálním podtextem, magii, legendám, historii i lovecraftovskému hororu. Je to pestrá škála. Některé povídky mi sedly víc, některé míň, z některých jsem byla zmatená.

V první řadě musím zmínit povídku "Levička", jejíž námět mi zůstal v hlavě i po dočtení. První povídka "Záplaty" se mi přesně trefila do noty a byla skvělým startem celé sbírky. Dále mě upoutaly "Hodiny smrti", kdy se vracíme do dob starého Londýna a pátrání po vrahovi. Tady se mi moc líbila atmosféra celého příběhu a i zakončení bylo fajn. "Bestie" se mi líbila námětem - krásná dívka, modelka, si nepřeje nic jiného, než aby ji lidé přestali hodnotit jen podle vzhledu, ale i podle toho co je uvnitř. Začíná nevinně a končí nečekaně drsně. A jako poslední zmíním "Ďáblovu bibli", ve které se mi moc líbil skok ze 13. století do současnosti, hezky vymyšlené.

První polovina sbírky mi ubíhala pomaleji a trochu mi trvalo se do čtení dostat. Nakonec jsem ale více méně spokojená. Většina povídek se pohybuje kolem průměru až lehkého nadprůměru, jde většinou o krátké povídky na pár stran, takže jednu nebo dvě za večer nebo cestou z práce hravě zmáknete. Bylo to fajn seznámení s polskými autory hororů a říkám si, že by bylo fajn mít takovýchto povídkových sbírek od autorů nějakého státu víc. Po Českém temnu, Slovenském temnu a Polských nočních můrách by byla fajn třeba sbírka hororových povídek některého ze severských nebo asijských států... nebo kteréhokoli dalšího státu. Přijde mi to jako skvělý způsob jak čtenářům představit víc autorů z jiných zemí a dozvědět se i o další hororové tvorbě než je jen ta běžně všude propagovaná anglická a americká.

07.05.2023

Polské noční můry - sestavil a přeložil Honza Vojtíšek

Máme tu další sbírku hororových povídek a to konkrétně sedmnáct kousků, které jsou ze světa současného polského hororu.

Očekávala jsem spoustu náznaků či přímo celých příběhů s náboženstvím, ale byla jsem příjemně (pokud se to tak dá říci) překvapena, jaké zvrhlosti a zvrácenosti se v knize objevovaly.

Nejvíce mne v hlavě zůstala povídka Levička od Karoliny Kaczowské, kdy naše hlavní hrdinka bojuje se svou posedlou levou rukou, která nepřipouští jiné sexuální partnery kromě ní.

Dále bych tu ráda zmínila Tomasze Siwiece a jeho "Rozumíš, drahoušku?", kde fandíte ženě, aby učinila přítrž svému násilnickému mrtvému muži.

Našly se tu i smutnější kousky, kdy mi bylo líto jedné holčičky. Mluvím o povídce Baba Jaga z pera Anny Musialowicz. Tento příběh se, podle mě, bude líbit čtenářům J. Kariky a K. Karolové. Autorka tu vzala jev, který může zažít kdokoli a přetvořila ho v mrazivý příběh.

Celkově to s knihou je ale jako na houpačce. Některé povídky byly naprosto skvělé a do některých jsem se musela naopak nutit. Což se mi popravdě ještě nestalo, co se týče takových sbírek.

Pochválit ale musím nakladatelství Golden dog za geniální grafické zpracování obálky a detailů v knize. Navíc o pečlivost překladu nemusím ani zmiňovat, protože toto nakladatelství si na tom dává záležet.

Knihu hodnotím 3,5/5

28.04.2023

Najväčší český propagátor poľského hororu Honza Vojtíšek a Golden Dog v r. 2023 vydali na naše pomery nevídaný počin: antológiu súčasného poľského hororu. Ak Honzu nepoznáte, stačí si prečítať jeho kompetentné úvodné slovo a hneď vám bude jasné, že je to muž na správnom mieste. Pozornosť púta výrazná obálka Michala Březiny, ktorá mi jemne pripomenula Mlčanie jahniat a Ďáblův hřbet. Nechýbajú medailóniky autorov a na každej strane je uvedený názov poviedky resp. meno autora. Na svoje si príde každý: milovník plíživého hororu i explicitného, odporného i atmosférického, realistického i nadprirodzeného, moderného i staromódneho. Mňa najviac zaujali Otec, Baba Jaga a Ďáblova bible. Aj keď obvykle explicitné úchyláčtiny nevyhľadávam, tu ma bavili (Levička, Jako šelestění listí za podzimní noci, fakt geniálnym názov). Ako to v antológiách chodí, každého zaujme niečo iné. Čo sa jednému nepáči, z toho je ďalší nadšený. A naopak. Niektoré texty sú predvídateľné. Každý, kto pozná rybu fugu vie, ako to skončí. Baba Jaga je esenciou ježibabovských klišé (nechýba dokonca kocúr!). O kvalite jednotlivých autorov ale vypovedá, že texty sú napriek prítomnosti klišé čítavé, svižné, vzdušné a chytľavé (čo je akiste opäť Honzova zásluha, antológiu nielen zostavil, ale tiež preložil). Veľmi som sa na knihu tešil a ako to už chodí, to tiež nie je dobre, pretože očakávania sú potom našponované nerealisticky vysoko. Áno, asi som čakal o štipku väčší počet textov, ktoré ma odrovnajú a inšpirujú. Občas haprovala logika (ozaj jej vychrstol VRIACU vodu do tváre a ju to nezabilo alebo mi niečo ušlo?) a v diele, ktoré samo seba charakterizuje ako hororové, by sa nemala vyskytovať poviedka Rozumíš, drahoušku? Síce pojednáva o domácom násilí, čo JE horor, ale to z nej ešte nerobí hororovú poviedku. Niektoré poviedky ma nebavili a pár ma sklamalo, čo je škoda najmä u Karoliny, ktorá začína super a nakoniec sa z nej vykľuje niečo čudné. Za mňa je každopádne skvelé, že Polské noční můry vôbec vyšli, mnohé poviedky sú výborné a obecne je to skvelá príležitosť, ako držať prst na tepe (hororového) dňa. Golden Dog síce vydalo v minulosti už o chlp vyrovnanejšie antológie (Jihočeský horor, České temno), ale rozhodne by som sa nebránil tomu, ak by pokračovalo i v propagácii (zjavne výdatného) poľského hororu.

01.04.2023

Znáte žánr bizzaro fiction? Před touto knihou Polské noční můry jsem neměla ani ponětí.

18 povídek od 18 různých autorů. Každá o špetičku odpornější, každá svým způsobem výjimečná. Do Polských nočních můr jsem šla s lehkými předsudky vůči polským autorům. Zcela bezdůvodně a ano, velmi se stydím. Obzvláště po dočtení, kdy některé z povídek bych si klidně dokázala přečíst i v knižní, prodloužené, podobě.

Kniha má nádherný a originální přebal, což se nedá říci příbězích v ní (rozuměj obsahově, ne kvalitou). Jak už je u Goldendogu zvykem, tak netečou proudem jen slzy, ale i spousta krve (včetně té menstruační...), hnisu a dalších tělesných výměšků. Takže ne, není to pro slabé žaludky a po jídle se to možná bude číst o fousek hůře.

Zcela upřímně - některé povídky se mi nelíbily, pár mě jich dokonce nudilo. Ale naštěstí to byla menšina, tudíž to celkový dojem z knihy nijak nemění. U některých povídek jsem se dočkala takřka poetického pojetí a prostě ten překlad od Honzy Vojtíška tomu dodává šmrnc a sedne jak prdel na hrnec! (Říkám pořád, že překlad dělá knihu...)

Najdete zde povídky ze hřbitovního prostředí, netradiční varianty klasik jako Baba Jaga či Ďáblova bible. Najdete zde zcela bizarní povídku Levička, ze které se mi tedy řádně navalilo. (A to už je co říct, hej?) Objevuje se zde tématika drog, znásilnění, týrání, vraždy, nadpřirozena, to vše mixnuté bizárem, který mozek zkrátka není schopen pojmout. Jako bonus po každé povídce jednostránkové povídání o autorovi daného příběhu. Ale přiznávám bez mučení, to mě nezajímalo a přeskakovala jsem.

Knize dávám 4/5 a doporučuji všem, kteří si libují v příbězích plných strachu, zoufalství a beznaděje, kdy všude kolem je všeobjímající temnota a nikdy nekončí zlo...

09.03.2023

Uchvátila mě svým vzhledem a šokovala vnitřkem.

Teď seriózně to myslím vážně. Obálka mě naláká, jelikož je naprosto povedená a přesně motýli jsou moje parketa.

Vnitřek je složen s krásně ilustrovanou můrou na každé straně, ale především je složen z 18 hororových povídek, které vám nedají spát, protože nutí člověka číst dál a dál.

Takhle čtivá kniha je bomba, kterou budete hýčkat a hlavně hltat.
Dosti jsem byl skeptický k naším sousedům, protože hororové povídky z Polska.. no nelituji ani jedné přečtené stránky, opravdu! Lidé, kteří se podíleli k vzniku této knihy umí neskutečně skvěle psát, aby to čtenáře chytalo a nedejbože, aby knihu odložil!!

Pokud si mám vybrat jednu povídku, která byla ze všech tipťop.. hm, by byl to těžký úkol. Rozhodně mohu, ale říci, že mě dosti v přemýšlení a vlastně i zamyšlení vedla povídka Nečas. Stále nevím proč a bádám nad otázkou, ovšem jsem v zaslepené uličce. Nejspíše mě uchvátil konec té povídky ? Či stojí za tím něco více?

Autoři mají každý zajímavý styl psaní, který mi byl sympatický a někteří mají zvláštní, ale stejně zajímavý styl rozvrhnutí.

07.03.2023

Polské, nám blízké, ale ne naše. Tak to "ochutnám".
Při čtení: Jsem na rozpacích a chvílemi se mi chce zvracet. Ano, zvrácené, sexistické, útrpné, sadistické, mučivé, tyranizující. A když si pomyslím, že je to nechutné, chce se mi zvracet ještě víc. Vrahové se nejvíce vybíjí na ženách; jejich těla jsou žádoucí, protože vynikají jemností, hebkostí, měkkostí, pružností, tvarem; a mají lůno. A tato podléhají hlubšímu prozkoumání.
Tato stránka hororu není můj šálek kávy.
Ani nejsem příznivcem krátkých hororových povídek, protože se mi nikdy nedostanou do hlavy tak, aby chvíli rezonovaly. Kloužou po povrchu a nejsou lekací (asi potřebuji lekací scény a na teď). Možná, že lekací scény nemají prostor se vytvořit a tím následně vytvořit i rezonující efekt. Možná tam být vůbec nemají. Na druhou stranu hororové povídky běžně vznikají a není důvod na ně zanevřít, protože každá něčím osloví.
Nevím, pořád cítím, že se horor jako povídka nikdy pořádně nerozvine, stále jako kdyby tam byly rezervy. Možná proto, že na prvních stranách odkrývají děj víc a dávají tušit netušené. Třeba to tak má být, možná chci moc. Ale pro mě žádná z nich nebyla strašná (ve smyslu strachu) a dostatečně mrazivá, abych se doopravdy bála. Chybí mi tam ten těsný pocit, jako když vás svírají útroby. Asi potřebuji takové to natahování, mrazivé pnutí, to očekávání na teď.
Nejsem tady pro kritiku. Jsem jen čtenář hladovící po pořádném hororu z mého šálku kávy; na tomto poli jsem dosud nebyla uspokojena. Možná mám nedostatek fantazie, takže nemusím být s autory úplně v souladu. Co se polským povídkám zařazeným v souboru nemůže upřít, je kreativnost, i když některé nejsou hororové, ale spíše thrillerové a jiné jen znepokojivé. Na povídkách v souboru Polské noční můry se mi líbí pojetí smyslu života (pro někoho opačné pojetí smyslu života).
Hlavním znakem Polských nočních můr je ženská intimita a sexuální slabost mužů a žen. Za nejlepší hororovou povídku z tohoto souboru považuji povídku Otec. Dokonce se mezi nimi najde i jedna humorná, a to Levička. U ní jsem se dost nasmála! Nevím, podle čeho byly povídky sesbírány a proč zrovna tyto povídky, ale asi bylo z čeho vybírat. Poláci to zřejmě umí. Za skvělý počin sesbírat a přeložit hororové povídky našich sousedů náleží sestaviteli a překladateli pět hvězd.

12.02.2023

Byla jsem zhnusená, otřesená, nadšená a přemýšlela, jestli se nemám za ten mix stydět. Jo! A často jsem se bála, což je asi u hororových povídek nejdůležitější.
Dlouho se mi nestalo, že by mě z povídkové knihy uchvátila většina.
Hlavně oceňuju konce, které nezklamaly.
Nevím, kterou povídku vyzdvihnout víc?
Baba Jagu, Levičku, Specialitu, Nositele světla, Adama a Ewu, Úlomek, Šelestění listí nebo Rozumíš, drahoušku?
Každou však spojuje atmosféra, při které buď v průběhu nebo stoprocentně na konci tuhne krev v žilách.
U některých kousků mi bylo fyzicky blbě ale to pro mě k správnému hororu patří. Nicméně nedoporučuju pro křehké duše se slabými žaludky.

I když upřímně musím napsat, že tak 3 kousky šly mimo mně (byly třeba až moc abstraktní a unikala mi pointa), jedním dechem dodávám, že zbytek to dotáhl na suverénních 5 hvězd v celkovém hodnocení.
A to za vyvolaní napětí, hrůzy, sympatií, zmatenosti a hlavně nadšení!

Za každou povídkou je odstavec o autorovi mimo jiné s dalším publikovaným dílem. Neskutečně mě to navnadilo na jejich práci a budu tyto knížky vyhlížet na českém pultě.
Jestli chcete zakusit různé druhy strachu z ruk našich sousedů, jděte do toho!

Výtečná záležitost! Opravdu super, čekal jsem to dobrý, ale takhle dobrý ne! :-) Fakt stojí za přečtení