Polské noční můry přehled

03.12.2024

Tuto antologii polských horrorových povídek považuji (společně s románem Městečko) za základní kámen edice Polska groza, vzniklé v rámci nakladatelství Golden Dog. Kvituji to s povděkem, neboť u horroru - mnohdy odmítaného už jen pro svou existenci - může povrchní pohled vyvolat dojem, že jde o záležitost zejména angloamerického rázu. Polské noční můry však definitivně ukazují, že literární horror je naprosto běžná věc i u našich polských sousedů (co víc, jsou v něm o dost napřed). Jak vidno, editor Honza Vojtíšek má v oblasti polského horroru načteno a rozhodně ví, do čeho se zde pustil.

Zpočátku jsem z této knihy měl dojem jakési civilnosti, sem tam okořeněné špetkou nadpřirozena. Naštěstí tento trend nevydržel dlouho a došlo i na povídky nadpřirozenějšího či jinými způsoby odlišného rázu. Mohu tedy tuto antologii označit za rozmanitou (a bylo by dost smutné, kdybych tohle při počtu sedmnácti povídek říct nemohl). Vybrat několik výraznějších kusů je obtížné, protože i u těch dějově jednoduchých povídek je úroveň vysoká. Přesto se mi jednoznačně vryla do paměti povídka Jako šelestění listí za podzimní noci, která jede přesně na té vlně myšlení, kterou mám rád. Jakkoli mě obvykle horror s náboženským podtextem míjí (většinou to končí čarodějnictvím nebo exorcismem), zde si mě pro svou atmosféru sirnatě-erotického dusna nečekaně získal kousek Ďáblova bible. Do třetice zmíním závěrečné Vade-mecum, které je poctou jednomu mému oblíbenému autorovi (a připomnělo mi komiksovou knihu Providence). Nejméně mě asi zaujalo Pravidlo ničeho - povídka se rozjela skvěle, ale pak nevybrala zatáčku a úplně vylítla z kolejí; pointu chápu, ale zpracování mi nesedlo.

Polské noční můry jsou kvalitní antologií povídek, kterou ocení jak běžní horroroví čtenáři, tak i zvědavé povahy, které si chtějí rozšířit obzory.

24.06.2024

Povídková knížka je vždy sázka do loterie. A musím uznat, že tady jsem nešlápla vedle :-) Bylo tam pár povídek, které mě neoslovily, ale bylo tam dost povídek, které mě naopak dostaly :-)

Nejvíc nadšená jsem byla z povídky Levička :-D Bylo to takové napůl bizaro a napůl děsivé :-D Ale vlastně geniální a hlavně originální. Povídka byla o tom, co se stane, když si jedna vaše končetina myslí, že má moc a začne vás pronásledovat :-D
Dále se mi líbily povídky Ďáblova bible - motivy víry a svádění člověka pekelnými mocnostmi - bravurní.
Nositel světla - povídka o trestu za hrůzné činy a o tom, že někdy je třeba vzít spravedlnost do svých rukou.
Baba Jaga - tahle povídka mě dostala jako matku. Povídka je zjednodušeně o ztrátě, ale tak trošku jinak. Noční můra každého rodiče.
Rozumíš, drahoušku? - tahle povídka ve vás vyvolá morální dilema, ale věřím, že 99% žen by se v situaci, do které se hlavní hrdinka dostane, zachovali úplně stejně ;-)
Za zmínku stojí určitě ještě minimálně povídky Úlomek, Hodiny smrti a Bestie.

V této povídkové knize hezky vidíme, že horor neznamená jen duchy nebo naopak hektolitry krve. Horor může být šílenství duše, může to být zážitek, díky kterému zapomenete na vlastní dítě, může to být rozhodnutí o životě a smrti muže, který vás týrá a může to být koneckonců i vaše levá ruka, která se rozhodne vás pronásledovat :-D Spousta démonů pochází z nás a největší zloduch je většinou stejné sám člověk...

Knihu určitě doporučuji všem, kteří milují povídky a milují horory, hlavně ty netradiční, někdy možná až bizarní, budete nadšení ;-) Z Golden dog knih se u mě už nějakou dobu začíná stávat závislost a srdcová záležitost :-)