Pomsta je sladká, a. s.
Jonas Jonasson
Ako reaguje človek, ktorému skočíme na otlak? Možno v hneve vykladá smetiaky na miesta, kde vám dokonale prekážajú, správa sa drzo a nepriateľsky, možno vám doškrabe auto, nahucká psa na vaše sliepky... Prieky, zvady a schválnosti sa takmer v rovnakej podobe vyskytujú na celom svete. A presne to sa dá speňažiť! Dôkazom toho je originálny podnikateľský nápad – vznik akciovej spoločnosti Pomsta je sladká. Začalo sa to úžasne! Už niekoľko dní po prvej vlne reklamnej kampane prišli riaditeľovi firmy Hugovi Hamlinovi desiatky objednávok. Väčšine išlo o číre šialenstvo: traja záujemcovia sa chceli navždy zbaviť svokry, jeden žiadal o pomoc pri dobytí Albánska, ďalší sa túžil pomstiť vlastným démonom. Jedného dňa Huga navštívila svojrázna dvojica klientov a jeho život sa od základu zmenil, keď zistil, že všetci traja majú spoločného nepriateľa. Typické jonassonovské bizarné postavičky, absurdné situácie a všadeprítomný humor robia z piatej autorovej knihy opäť skvelé čítanie. Jonas Jonasson ňou oslávil desiate výročie svojho pôsobenia na literárnej scéne.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Hämnden är ljuv AB, 2020
více info...
Přidat komentář
No tak jo, po zklamání ze Zabijáka Anderse jsem se obávala, že to s panem autorem půjde od desíti k pěti, ale Sladká pomsta se docela povedla. Už to není takové zjevení, jako byl Stařík, ale člověk ví, do čeho jde a příjemně se pobaví a oddychne si.
Jsem ráda, že se pan Jonasson dostal zpět téměř na úroveň nepřekonatelného Stoletého staříka.
Tentokrát jsem se opět od knihy nemohla odtrhnout a ani mi tu žádná postava vysloveně nepřekážela (narozdíl od jeho děl předchozích) a to se počítá.
Absurdně překombinovaný děj je plný konspirací a náhod, které spojují nespojitelné. Stejně jako ve Staříkovi a Analfabetce jsou hlavní postavy tak různorodé a svým způsobem divné, že by se vlastně ani nemohly potkat, natož spolu mít nějaký vztah. Zběsilá dějová linka vás vtáhne do děje a už nepustí.
Humor a pomsta jsou věčné!
Moje první setkání s tímto autorem. Bylo to příjemné, klidné, pohodové vyprávění jedné životní motanice. Místy opravdu veselé dovětky autora, mne v hromadce rozesmály. Ale nedalo se to. Kniha je to opravdu milá. Jen ten masaj, ten mi hrál na nervy, vždycky tomu dal na frak a převedl příběh na další kolej :-D Ale kniha za mne pěkná. Díky moc Ježíškovi za takový výběr.
Příjemné čtení, ale zdaleka ne tak zábavné ani poučné jako Stařík 100 a Stařík 101 (od srdce jsem se zasmála pouze při posledních dvou replikách v knize, které ovšem nepronáší žádný z hlavních hrdinů). Něco málo zajímavostí o Masajích, Irmě Stern a expresionistech, obchodech s uměním a galeristech (a šmejdech), (pozitivně) kreativních podnikatelích a jejich nápadech (od Sladké pomsty ke Sladkému zdraví) a ... Švédsku (pochopitelně). Ale provázanost vztahů mezi úzkou skupinou hrdinů, kteří se "náhodně" setkávají a dávají dohromady mi až příliš připomněl nedávno dočtené Úzkosti a jejich lidé a vůbec mi celý styl tentokrát až příliš připomínal Backmana, jakoby se Jonasson až moc inspiroval. Druhá půle byla občas až nudná, zdlouhavá mnohým opakováním téhož, celé by to mohlo klidně být o dost kratší.
Ovšem vylíčení šamana Masaje, který z vesnice bez jakýchkoli civilizačních vymožeností přeletěl půl světa a dokázal se v civilizaci rychle zorientovat, opravdu věřím: na lepší se prostě snadno zvyká, a stačí k tomu aspoň trocha inteligence a ochoty se učit (tady totiž nebyla žádná jazyková bariéra - Masaj se ve své jinak zpozdilé vesnici nějak naučil anglicky, takže zrovna ve Švédsku neměl žádný problém se domluvit).
Autor má sice pořád nápady a pořád co říci, zejména svým krajanům, ale Staříka prostě asi už nic předčit nebude... 85%
V očekávání bylo mnohem, mnohem víc.
Po Zabijákovi bylo nadšení s tak slibným titulem inspirací, pro varianty pomsty přímo nakažlivé. Než jsem ji měla v rukou byly představy zdrojem eskamotérské fantazie.
Krkolomnost sledu historie rodu v multikulty společnosti se musí přijmout, pak kolečka zapadnou.
Ze sladkostí bývá i zle.
Citace :" Vezměte si jenom všechny ty zatracený prezidenty."
...ten, který převzal vládu v zemi s ohroženým deštným pralesem a prezidentskou éru zahájil s tím, že zrušil ministerstvo kultury a na postoj národa vůči morálce a kultuře nechal dohlížet bývalého pornoherce."
Lámat hůl nebudu, ale pro příště se titulem unést nenechám.
Po několika předchozích knihách jsem si říkala, že Jonassonovi už žádnou další šanci nedám. Když jsem ale uviděla dobré recenze, tak jsem neodolala a do jeho nejnovější knihy se přece jen pustila. Musím říct, že jsem hodně příjemně překvapená - přečtení nelituji a dokonce jsem si knihu opravdu užila. Autor po dlouhé době konečně napsal něco poměrně kvalitního. Sladká pomsta se v mnohém podobá Stoletému staříkovi, nechybějí zde originální postavy, humor ani bláznivé situace. Pokud jste tedy fanoušky Staříka a Analfabetky, jistě se vám Sladká pomsta také zalíbí.
El perro está bajo la mesa - stojí za to prečítať si to! Dočítané - 10,30 teda o pol jedenástej.
Perfektni kniha, ktera se cetla sama behem Vanoc. V porovnani s Analfabetkou byla trosku slabsi a mene humorna, presto doporucuji!
Jako ostatní autorovy knihy, tak i tohle byla jízda! Masaj, kreativec, sběratel umění, jeho manželka a syn a k tomu firma Sladká pomsta. Jako vždy zamotaný a propletený děj a jako obvykle ten správný humor. Jonas Jonasson opět nezklamal!
Jonasson je skvělý, neotřelý nápad. Pobavila jsem se. S hlavními hrdiny musíte sympatizovat, i kdybyste nechtěli.
Klasický Jonas Jonasson. Sladká pomsta pobaví, pohladí po duši, ale zároveň donutí k přemýšlení. Opravdu dobře propojená dějová linka, která vyústí ač v trochu moc nereálný, ale krásný závěr (nebo více závěrů). Znovu dokázal příměs nemožného nakombinovat tak, jako by vám to všechno vyprávěl při nedělní odpolední kávě. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Do nového roku vstupuji s dodatečným komentářem poslední loňské přečtené knihy. A tak píšu, že Stařík byl první a nejlepší, tenkrát, když jsem ho četla, určitě ano. Sladká pomsta je plná nápadů, náhod a je občas i humorná, jen mi připadalo, že těch křivd bylo až moc a pomstu tomu, kdo ji nejvíc zasloužil, bych si představovala no, nějak výraznější. A navíc: Sladkou pomstu jsem dočítala během Vánoc, a to už jsem byla naprosto uchvácená filmem Králíček Jojo, takže i nyní, po 4. zhlédnutí nemám v hlavě nic... než tento dokonalý film a soundtrack k němu :)
(Omlouvám se za filmovou poznámku.)
Asi bych hodnotila lépe, kdyby to byla moje první kniha od Jonassona. Takhle pořád porovnávám s nedostižným Staříkem a Analfabetkou. Styl psaní je podobný, některé pasáže jsou velmi vtipné, ale celkově mě knížka nezaujala a nejspíš se k ní nebudu vracet.
Po slabším Zabijákovi se autor opět vrací k osvědčenému receptu a servíruje nám jeden ujetý nápad za druhým. Hlavně se mi líbí to pozitivno, které při čtení zažívám. Mám pocit, že hlavním postavám je potřeba držet palce a nevadí mi to. Jasně, na Analfabetku to nemá, ale každopádně je toho hodně dobré čtení.
Četlo se to dobře, není to nic hlubokomyslného, žádná myšlenka, co by obrátila život, tedy až na tu, že pomsta je aktuální stále a je jako spirála, dá se vytočit do neuvěřitelných otáček. A jak řekl už pan Lustig v pohádce, svět je malý a o náhody v něm není nouze. Kdo chce oddechovku, trochu praštěnou, nechce hledat žádné poučení z příběhu, je kniha pro něj.
Po pro mě slabším Andersovi jsem se při čtení Sladké pomsty dobře bavila. Už jen nápad podnikatelského záměru ohledně firmy zabývající se pomstou mi přišel zajímavý. Byl to klasický Johansson, za mě dobrý.
Po Zabíjakovi už se mi do Jonassona moc nechtělo, ale Sladká pomsta byla zase super jízda!
Svižná, rozlítaná, plná nepochopitelných a vtipných situací, u kterých jsem přemýšlala, jak z nich autor/postavy vybruslí.
Pro mě zůstanou Stařík a Analfabetka nepřekonatelní, ale Sladká pomsta je jim v závěsu. :) Takže jako oddechovku určitě doporučuji. ;)
Do masajského válečníka Oleho jsem se úplně zamilovala. :-D Skvělá oddychovka!