Pomsta je sladká, a. s.
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453903/mid_pomsta-je-sladka-a-s-Gj5-453903.jpg
4
539
539
Ako reaguje človek, ktorému skočíme na otlak? Možno v hneve vykladá smetiaky na miesta, kde vám dokonale prekážajú, správa sa drzo a nepriateľsky, možno vám doškrabe auto, nahucká psa na vaše sliepky... Prieky, zvady a schválnosti sa takmer v rovnakej podobe vyskytujú na celom svete. A presne to sa dá speňažiť! Dôkazom toho je originálny podnikateľský nápad – vznik akciovej spoločnosti Pomsta je sladká. Začalo sa to úžasne! Už niekoľko dní po prvej vlne reklamnej kampane prišli riaditeľovi firmy Hugovi Hamlinovi desiatky objednávok. Väčšine išlo o číre šialenstvo: traja záujemcovia sa chceli navždy zbaviť svokry, jeden žiadal o pomoc pri dobytí Albánska, ďalší sa túžil pomstiť vlastným démonom. Jedného dňa Huga navštívila svojrázna dvojica klientov a jeho život sa od základu zmenil, keď zistil, že všetci traja majú spoločného nepriateľa. Typické jonassonovské bizarné postavičky, absurdné situácie a všadeprítomný humor robia z piatej autorovej knihy opäť skvelé čítanie. Jonas Jonasson ňou oslávil desiate výročie svojho pôsobenia na literárnej scéne.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Hämnden är ljuv AB, 2020
více info...
Přidat komentář
Staříka a Analfabetku autor zase nepřekonal.
Nenadchne - neurazí.
Ale po všech thrilerech a emocionálně vypjatých knihách z druhé sv. války (jež jsou plné pulty knihkupectví), určitě přijemná oddechovka! U které nemusíte moc přemýšlet, hledat složité zápletky či se ztrácet v dějových retrospektivách. Prostě jen čtete a usmíváte se, vše je jasné od začátku do konce.
Nebylo to špatné, chválím hlavně námět, který dal název celé knize. Autorův vypravěčský styl je pořád stejně dobrý, některé situace byly opět hodně vtipné, a rozhodně jsem vděčná za zmínění Irmy Sternové, jelikož její obrazy jsou opravdu krásné, a doposud jsem o ní neslyšela. Musím ale přiznat, že Stoletého staříka touto knihou, ani žádnou další, kterou jsem od autora následně četla, nepřekonal. Ten je prostě výborný a všechny další autorovy příběhy mi přijdou vždy o kousek slabší.
Teda musím říct, že jsem mile překvapen. Vyjma Zabijáka jsem četl všechny Jonassonovi knihy a kvalita a hlavně faktor zábavnosti šel s každou další knihou o stupínek dolů. Ale Sladké pomstě se daří tenhle trend zlomit a je po Stoletém staříkovi z mého pohledu druhým nejlepším dílem. Pokud už jste nějakou Jonassonovu knihu četli dobře víte, co můžete čekat a přesně to dostanete. Bude to zamotané, bude to zábavné, a uteče to. Ano, je pravda, že stejně jako třeba u Dana Browna, zůstávají příběhové vzorce pořád stejné a věrného autorova čtenáře tak nic moc nepřekvapí. Na rozdíl od zmíněného Browna má ale Jonasson v kapse jedno eso a tím je humor, díky kterému vám ten opakující se příběh nijak zvlášť nevadí a neomrzí vás ani když si říkáte, že tohle už jste někdy četli. Pravda, začátek je trošku pomalejší a seznámení s novými postavami trošku drhne, ale když už se příběh rozjede, je to jako zábavná horská dráha, zamotaná, nahoru a dolů, ale skončí hrozně rychle. Takže za mě určitě stojí za přečtení a budu se těšit na další chod
Čtivé, příjemné, úsměvné a vůbec ne blbé. A s poťouchlostí, která mi dokazuje, že i autor se svými příběhy baví.
Jonasson je skvělý. Je možné, že se zápletky jeho knih příliš neliší, a že má stále stejný vzorec postav, ale jeho knihy jsou svěží, baví a často se u nich směju nahlas. Díky za ně!
Jsem trošku zklamaná. Pořádně jsem se do knihy začetla asi až v půlce, ale pak to byla jízda. Každopádně Staříka asi už nepřekoná ..
Pokud jste již četli více knih od tohoto autora, narazíte na opakující se vzorec hlavních postav a některých zápletek. Přesto příběh pořád dokáže překvapit a pobavit.
Autor v epilogu uvádí, že chtěl vytvořit zejména čtivý příběh, což se mu povedlo.
Nakonec s oběma odřenýma ušima i očima dávám čtyři, i když je to někde asi trochu níž, bohužel. Jonasson se nezapře, jeho schopnost nakombinovat všechny šílenosti dohromady tady pořád je, ale trochu tomu už chybí něco nového, nějaký nový moment nebo překvapení, všechno tak jakoby spěje k očekávanému konci, chybí tomu nějaká pořádná vrcholná scéna, tak nějak to jen plyne. Ano, jazyk je lehoučký, každá stránka je plná vtipu a nemusíte se obávat dnes moderních (a pro mě zbytečných) scén explicitního násilí či sexu. To by nebyl Jonasson. Ale už si pořád říkáte: "Něco podobného už jsem četl..." A máte pravdu.
Představte si Staříka s Analfabetkou jako ten nejkvalitnější sypaný čaj... no a pak ho převařte ještě několikrát - bude to pořád super čaj, ale tak nějak víte, že by to přece jen mohlo být ještě lepší. Závěrem - z pěti přečtených Jonassonů to dávám přesně doprostřed (rozhodně před zabijáka a druhého staříka), ale pořád dost daleko za prvního staříka a analfabetku...
První Stařík byl bomba. Analfabetka krok jinam. Zabiják Anders úlet a druhý Stařík odvar. Tohle je hned za prvním Staříkem a Analfabetkou, na začátku hodně rozlítané do všech stran a ztřeštěné, na konci už jenom do sebe zapadávající a ztřeštěné. Musel jsem se přemáhat, abych se v tramvaji nesmál nahlas a jak se usmívám, nebylo pod rouškou vidět. Už je zase možné vzít autora na milost. Dobrá je ta šíře a seznámení s uměním Irmy Sternové, našel jsem si i Adolfovy obrazy, abych byl v obraze. Ale Ole Mbatian mladší moderní je Deus Ex Machina par excelance. Zase někdo exoticky uvěřitelný ;-) A podnikavec Hugo se Sladkou pomstou, to je až inspirující.