Pomsta Oleksy Dovbuše - Ukrajinské mýty, pohádky a pověsti
Rita Kindlerová
Ukrajina je obrovská země s mnoha různými tradicemi a tisíciletou historií, jež zanechala svůj vliv ve všech jejích zákoutích. Vedle baby Jagy potkáme kozáky, cary a carevny, chytré i hloupé Ivany, zvířata i neživé předměty s lidskými vlastnostmi, živou vodu, ale i obrázky a postavy každodenního života – proč sestra zabila sestru, jak páni nocovali, kdo byl Dovbuš, co obnášejí zlatá vrata aj. - Ukrajinské mýty, pohádky a pověsti... celý text
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostala díky výzvě #klasikomilove.
Jsem ráda, že ty pohádky a pověsti lidé zapsali a ony tak nezaniknou. Kniha mi připomněla dobu, kdy jsem četla Krásu nesmírnou. Ta se mi ovšem líbila více.
S #klasikomilove ještě jednou na Ukrajinu, tentokrát se souborem ukrajinských mýtů, pohádek a pověstí s jménem Pomsta Oleksy Dovbuše.
Zatímco na prvních stránkách jsem měla pocit, že čtu spíše bajky, ke konci sbírky jsem se zase seznamovala s celou řadou ukrajinských Robinů Hoodů. Zároveň vám při čtení docela dobře dojde, jak moc jsou si naše kultury v mnohém blízké. Folklor vlastně pěkně ilustruje fakt, že máme stejný historický základ – společné slovanské kořeny se nezapřou, proto vám některé pohádky budou připomínat ty české, i když nuance tu samozřejmě jsou. Zajímavé také je, že se mi vybavila vzpomínka i na romské pohádky, které jsem četla před pár lety. Tady sice není tolik explicitního násilí a incestů, přesto tu podobnost najdete, především tedy ve způsobu vypravování a gradaci děje. Čtenář je pak vývojem příběhu často zanese někam, kam vůbec netušil, že to bude směřovat.
Jednotlivé mýty, pohádky a pověsti přeložilo spolu s Ritou Kindlerovou 11 mladých ukrajinistů z Prahy, Brna a Olomouce a přitom se zaměřili jen na texty, které se v českém překladu zatím neobjevily. Vzešlo z toho moc příjemné čtení, které mě hezky uvedlo aspoň do části ukrajinského folkloru – chybělo k tomu snad jen ujídat jejich varenyky. =)
Tato kniha by se ke mně nedostala, nebýt skupiny klasikomilove. Speciální dubnové kolo je zaměřeno na ukrajinské knihy a ukrajinské autory. Zvolila jsem si tuto krásně zpracovanou knihu a nelituji.
V knize najdete padesát různých pověstí, pohádek, mýtů. Některé z nich budete znát, jiné Vám budou připomínat naše pohádky, ale většina však je pro nás nová. Vše to jsou příběhy, které nám dokážou předat nějakou myšlenku, radu a ponaučení.
Jednou za čas je příjemné zpestřit svou čtecí rutinu knihou, která by se k Vám normálně nedostala. Určitě však doporučuji si knihu dávkovat. Některé příběhy jsou si podobné a když je čtete v kuse, může vám to chvílemi připadat nudné. Když si dáte sem tam jeden příběh, tak věřím, že Vás to určitě bude více bavit.
Knížku bych spíš nazvala Ukrajinské pohádky a zbojnické historky, přičemž je poměr tak 2/3 knížky pohádky, zbytek o zbojnících, z nichž jeden je Oleksa Dovbuš. Pohádky jsou různé. Některé známe i u nás (Koblížek), jiné v mírné úpravě také (u nás Liška a čáp, v knize Jeřáb a liška), některé byly pro mě nové. Asi nejvíc jsem se pobavila u krátké poudačky Jak pán německy žvanil. U jiných mi jaksi unikl smysl nebo mě nebavily. To samé u zbojníků. Osobně si na lidovou tvorbu moc nepotrpím, což se promítá i do počtu hvězdiček.
Knížka pohádek a pověstí z Ukrajiny. Četla jsem jako uspávanky na dobrou noc. No... U nás to ještě prošlo, my jsme rodina drsoňů a holčičkám se čtení o usekávaných hlavách a očích visících z důlků líbilo, ale obávám se, že u dětí citlivějších povah by to vedlo přinejmenším k nočnímu pomočování. Takže doporučuji přečíst nejdřív jako dospělák, vybrat si bezpečné pohádky jako např. O koblížkovi a zbytek mít jen jako studijní materiál (seznámení se s jinou kulturou, s jinými hrdiny a jinými interpretacemi pohádek známých z jiných zemí).
I když...
Nejlíp se holkám usínalo u těch nejdelších pohádek, protože byly skutečně nezábavné a monotónní. Tato nuda ale není chybou překladatele, ale holt těch pověstí samotných. Některé příběhy byly až uměle natahovány, nedodržovaly ani klasické pravidlo magické trojky – př. když šel bohatýr plnit úkoly, nebyly jen tři, ale třeba čtyři, nebo dokonce pět. Velice často začínalo vyprávění nepodstatnými informacemi, které jste už na konci dávno zapomněli, nebo vám naopak chybělo plnohodnotné dořešení nakousnutého.
Knížka ale za přečtení (aspoň čtenářem starším 1. stupně ZŠ) stojí.
Štítky knihy
mýty a legendy Ukrajina ukrajinská literatura lidové pohádky ukrajinské pohádky
Autorovy další knížky
2004 | Pomsta Oleksy Dovbuše - Ukrajinské mýty, pohádky a pověsti |
2008 | Expres Ukrajina |
2015 | 47 odstínů české společnosti |
Čtení jsem si dávkovala po celý měsíc, protože jsou si příběhy často navzájem podobné, a když jsem jich přečetla víc naráz, začaly mi trochu splývat.
Pohádky mě bavily určitě víc než pověsti o zbojnících a některé příběhy jsem třeba vůbec nepobrala. Každopádně nejvíc se mi líbily Žabka carevna, Pták ohnivák a vlk a O Anně Překrásné.
Nicméně musím uznat, že hrdinové těchto pohádek to mají o dost těžší než ti naši. Většinou nestačí splnit jeden úkol ani tři, ale místo toho sérii naprostých nemožností, aby dosáhli toho, co chtějí.