Posel hydrometeorologického ústavu / To jeli dva ve vlaku
Zdeněk Svěrák
Hrdinou komedie Posel hydrometeorologického ústavu je člověk, který neodolá pokušení mystifikovat posluchače v rozhlasovém vysílání a vydává se za jiné osoby. Dokáže obalamutit nejen posluchače, ale i samotné redaktory. O svém „rozhlasovém žertu“ Posel hydrometeorologického ústavu – Zdeněk Svěrák říká: „Fascinovali mě tenkrát podvodníci a mystifikátoři. Tak dlouho jsem o nich psal povídky, až jsem se usadil na mystifikaci s Járou Cimrmanem.“ Posel hydrometeorologického ústavu Akademie věd byl natočen pro rozhlas dokonce dvakrát. V sedmdesátých letech však první verze musela být na příkaz shora zmazána, neboť režisér Jan Fuchs se octl na černé listině. V knižní podobě vychází „Posel“ vůbec poprvé. Jako bonus je do knihy přidána rozvedená slovní hříčka To jeli dva ve vlaku, která svým názvem připomíná začátek nějakého vtipu. Je na ní znát, že její autor byl venkovským učitelem a také, že miloval Fráňu Šrámka. Dva cestující – a co všechno se může odehrát…... celý text
Přidat komentář
Milé, neotřelé a vtipné přepisy dvou rozhlasovek.
Posel hydrometeorologického ústavu mě opravdu pobavil.
Druhý přepis byl poměrně ponurým námětem k přemýšlení. Rozhodně se ale jednalo o velmi kvalitních pár stránek.
Knížku nemám v ruce naposledy.
Milá, útlá knížečka, kterou jsem přečetla na jeden zátah. Taková jednohubka. První povídka neměla chybu, druhá byla o něco slabší, ale celkově mi knížka příjemně zvedla náladu.
Obzvlášť první povídka byla opravdu povedená, pan Svěrák mi pro jednou zase zlepšil dopoledne :)
S chutí jsem si přečetl drobnou publikaci autora, kterého rád čtu. Je to žertovné povídání ve stylu humorné mystifikace. Dobře se to čte.
Drobnost na zpříjemnění odpoledne. A tak se také stalo. Rozhlasovou hru jsem neznala, knihu jsem si užila. I tak jsem celou dobu slyšela v hlavě hlasy velikánů Svěráka a Abrháma. Tenhle humor je nesmrtelný a je fajn, že jsem konečně přečetla onu "drobnost", kterou začala bezbřehá mystifikace, jež vyústila v milovaného Cimrmana. Díky!
Možná jsem čekala od knížky trošku víc, ale i tak to bylo pěkné. Od pana Svěráka to bývá vždy takové příjemné pohlazení.
Pro mě je každé setkání s panem Svěrákem pohlazením po duši. Nejradši bych mu dala aspoň 10*:-)
Podobně jako Tiché šlapací království (https://www.databazeknih.cz/knihy/tiche-slapaci-kralovstvi-337539) se jedná o přepis rozhlasové povídky, respektive dvou povídek.
Příběh Posel z hydrometeorologického ústavu doporučuji číst při čekání
u stomatologa. Ilustrace v podobě starého rozhlasového aparátu v povídce mají svou roli.
Zajímavá je nadčasovost - jistý Lukáš Kohout úspěšně mystifikoval i ve vysoké české politice...
Pobavila polysémie slovesa "vyjádřit" :-)
V příběhu To jeli dva ve vlaku se objevuje příjmení Hujer. Vtipné zachycení "nemoci z povolání".
Autorovy další knížky
2013 | Po strništi bos |
2000 | Dobytí severního pólu |
2008 | Povídky |
2011 | Nové povídky |
2009 | České nebe |
(SPOILER) První povídka byla úsměvná, snad budu mít někdy příležitost vyslechnout i audiopodobu.
Druhá povídka byla spíše smutná až depresivní. Klobouk dolů před Z. Svěrákem, jak ve třiceti dokázal na pár stranách popsat bezútěšnou životní situaci učitele před důchodem.