Posledné želanie
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488874/bmid_posledne-zelanie-r2w-488874.jpg
5
6869
6869
Prvá poviedková kniha jedného z najlepších autorov fantasy na svete! Knižná predloha seriálového hitu Zaklínač na netflixe! Geralt z Rivie, bielovlasý zaklínač, majster meča a umenia zabíjať, má v živote len jeden cieľ a obživu – zbavovať svet príšer. Odveké zaklínačské umenie chráni ľudstvo pred tými najodpornejšími stvoreniami, či už sú to mantichory, strigy alebo vlkolaky. Na svojej dlhej púti však Geralt zistí, že zlo sa často ukrýva práve v ľuďoch, intrigách a nenávisti, ktorá sa pre jeho inakosť často obracia proti nemu. Zaklínač si preto vždy vyberá cestu rozumu a snaží sa v sebe zadusiť akékoľvek city. Nie vždy sa mu to však darí. Andrzej Sapkowski, držiteľ ceny World Fantasy Award za celoživotný prínos, vytvoril svojimi poviedkami o tajomnom zaklínačovi celosvetový fenomén, ktorý okrem knižných pultov a herných konzol dobyl aj televízne obrazovky fanúšikov po celom svete. Prvá poviedková kniha Posledné želanie je skvelým úvodom do ságy o zaklínačovi Geraltovi z Rivie.... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
Setkání s knižním Geraltem pro mě bylo stejně příjemné jako to herní. Do knih jsem se pustila hned po dohrání prvního dílu Zaklínače, protože mi Geralt jako postava neskutečně sedl svým chováním a smýšlením. Knižní předloha mě vůbec nezklamala a já si svět Zaklínače ještě více zamilovala.
Nejdřív jsem se bála toho, že ve formě povídek nebude mít příběh takový šmrc, ale opak byl pravdou. Povídky jsou příjemně propleteny dohromady tou jednou na pokračování a tak příběh pěkně plyne a člověk se nemusí bát, že se v příběhu ztratí. Celkově styl vyprávění, humor (ten hlavně), morálně šedá postava Zaklínače, otravný Marigold a další postavy, to všechno mě vtáhlo do děje a kniha opravdu rychle ubíhala. Rozhodně fantasy, které si opravdu zaslouží tak velkou přízeň čtenářů.
K zaklínači mám vztah už od školních let, kdy mi při středoškolských studiích ukazoval toho pravého hrdinu. Tenkrát jsem obdivoval jeho skvělé souboje s rozličnými příšerami spojené s použitím magických znamení a podpůrných lektvarů.
Povídky o zaklínači Geraltovi se od té doby staly ceněnou klasikou nejenom na poli fantasy literatury. Pro mne to byl dnes takový sentimentální návrat. Spíše než pro stále skvělé a epické souboje nyní knihy Andrzeje Sapkowského oceňuji zejména pro vsazení zápletek do reálně fungujícího světa (včetně všech problémů a následků) a nutnost nebohého zaklínače řešit nejednoznačná morální dilemata. Svět zde není černý nebo bílý, stejně tak příšery k likvidaci nejsou jen zlé a lidé, které je třeba chránit, nejsou žádní svatoušci. Mnohá rozhodnutí jsem Geraltovi skutečně nezáviděl. Tento přístup je, myslím, ve fantasy literatuře stále poměrně unikátní a dělá z tohoto díla zajímavou variantu ke klasickým rytířským ságám.
Výborně pojaté fantasy, které ve mě opět probudilo lásku k tomuto žánru. Od Andrzeje mi sedí naprosto vše. Zejména pak jeho styl vyprávění a popisu prostředí, slovní zásoba, ironie, humor.
V tomto díle vám dá nahlédnout do svého slovanského fantasy světa, kde poznáte především zaklínačovu náplň práce a jeho charakter.
Velkým tahounem jsou ale i postavy vedlejší. Marigold mě několikrát donutil vycenit zuby na zakabonělé spolucestující v Pražsé MHD. Chápete ne. Klučina v "business casual" outfitu se Zaklínačem v rukou a hubou dokořán. Klasika.
Skvělé, mistr Sapkowski dokázal, že i ve střední Evropě se nacházejí spisovatelé, kteří dokážou napsat knížky s celosvětovým impactem. První kniha o zaklínači Geraltovi je koncipovaná jako povídková a že ty povídky stojí za to. To, že jsem si hned nakoupil i ostatní knížky ze Zaklínače snad svědčí o tom, že se mi už tahle první neuvěřitelně líbila.
Úplně nevím, co si mám vlastně o Zaklínači myslet. Je to dobré, poutavé, ale asi to nesplnilo má očekávání tak, abych skákala do stropu s nadšeným výrazem ve tváři.
Děj je poutavý, zaklínač má velmi zajímavou osobnost a charakter, celé je to propracované, avšak zdá se mi, že tomu chybí jakási jiskra. Asi jsem čekala od onoho známého Sapkowského více. A to možná byla chyba.
Každopádně... pěkné počtení, i když trošku zdlouhavé.
Vskutku výborné čtivo. Sice mi chvíli trvalo, než jsem se do toho opravdu začetla, ale pak jsem se od knihy zase nemohla odpoutat. Těším se na další díl. Vlastně na všechny ostatní díly. Celé to na mě působilo dost tajemně a těším se, co dalšího při čtení následujících dílů o Geraltovi a jeho světě odhalím. ;)
Dobrý úvod do sveta Zaklínača. Zaujal ma štýl, akým bola kniha písaná, t.j. striedanie zdanlivo navzájom nesuvisiacich poviedok so súvislým Hlasom rozumu. Jednoduché čiernobiele ilustrácie len dotvárali atmosféru.
Asi budu rituálně ukamenována zdejšími čtenáři, ale pro mne bylo první setkání s legendárním Geraltem od Sapkowskeho docela zklamání. Snad proto, že se o něm mluví a píše tolik, že kolem sebe stvořil příliš magickou auru pojící se následně s přílišným očekáváním, možná proto, že jsem po Rothfussově Jméně Větru byla příliš namlsaná. Kdo ví.
Zřejmě to byla chyba, v těžkém absťáku po dalším (dosud nevydaném) díle od Rothfusse sáhnout po Zaklínači. Když mě ten fantasy svět tak moc chyběl...
Na jednu stranu chápu, že jde o povídkový cyklus (což jsem při otevírání knihy nevěděla), takže se děj nemůže rozvinout tak, jak bych si přála, na tu druhou mi tam prostě vadila - nevím, jakási až přílišná "dětskost", či co. Vykrádání známých motivů profláklých pohádek mě nezaujalo. A ilustrace tomu přiliš ke zlepšení také nepomohly.
Přes to všechno, musím přiznat, že Geralt mne špičkou svého stříbrného meče přece jen lehce zasáhl a zřejmě se pokusím mu dát ještě jednu šanci v nějakém pokračování (pokud možno ne-povídkovém).
Sérii teprve začínám. Kdysi před 15 lety jsem viděla pár dílů seriálu, ale kniha se ke mně tehdy nedostala. Sapkowskiho styl je pro mě trošku těžkopádný. Přečetla jsem sice poměrně rychle, ale nejde mi to úplně lehce. Ocenila bych větší popis prostředí, ale jde o povídky, tak to beru jako úvod k hlavnímu příběhu. Už teď ale vím, že je to přesně to, co jsem dlouhou dobu hledala.Dost mi vadí ilustrace Jany Komárkové, moje představy se od jejích kreseb dost liší. Mám z nich pocit, že si je deváťák načmáral do sešitu dějepisu... Je to ale jen můj dojem a i tak se těším se na další díly!
Výborný výběr povídek, který funguje skvěle jako úvod do světa Zaklínače, přičemž se člověk seznámí s Geraltem a jeho světem.
Nicméně přímo Sága o Geraltovi a Ciri je pak ještě o ligu výš.
Ke knize jsem se dostal prostřednictvím herní série, která mne skutečně uhranula. Poslední přání ve mě bohužel tolik nadšení nevyvolalo a musel jsem se k němu po pauzách dvakrát vracet. Později jsem se do knihy už začetl a příběhy mi přišly zajímavé, ale stoprocentní zážitek jsem z toho neměl. Pravděpodobně za to mohl i formát knihy, která je vedena spíše jako sborník povídek, což mě moc nevyhovuje a raději mám ucelený příběh, na který se navazuje.
To rozhodně neznamená, že patří knižní zaklínač, podle mého, do braku. Naopak. Jen jsem se s ním už setkal prostřednictvím videoher a jeho svět plný slovanských příšer a atmosféry už znám a prvotní uhranutí mam už za sebou. Poslední přání mě tedy ničím nepřekvapilo, nicméně doufám, že v sérii budu pokračovat a dostanou ještě nějakou nadhodnotu.
úvodník, seriózny, nezaostávajúci, detailný..... subjektívne však nie najlepšia Sapkowského publikácia (y) bezkonkurenčne výborný a nedeliteľný kus stredoeurópskej fantasy literatúry, avšak nie jej vrcholom, odporúčam prečítať všetkým vekovým kategóriám
Milované osobě, která mi tuto knihu svěřila do ruky, musím vskutku poděkovati.
Jedná se o dílo velmi poutavé, na němž si dle mého názoru mnoho lidí najde svoje. Zaujme zde totiž nelítostný a realistický svět, který si žije vlastním životem. Pozadí příběhu zde dotváří různé zvěsti a báchorky, které kolují světem kupříkladu ohledně zaklínačů, což na věrohodnosti velmi přidává. Dále jsou některé povídky vskutku podařenou parodií na známé pohádky.
V neposlední řadě jsem ocenil řadu nestereotypních příšer a barvitě popsaných postav. Očekávejme zde zásadně lstivé a povýšené čaroděje, sebestředné panovníky, hulvátské rytíře či rasistické elfy.
Postava Geralta z Rivie mně osobně velice vyhovovala. Geralt v sobě má totiž špetku z cynismu, sarkasmu, odevzdanosti osudu i vypočítavosti, což jde ovšem ruku v ruce s jeho smyslem pro spravedlnost, který mu umožňuje až brilantní řešení různých problémů. Díky této kombinaci je pro mě snad jednou z nejméně klišé postav, na které jsem narazil.
Kdo má chuť na trochu filozofie, dočká se jí také, zaklínače totiž na jeho cestě čekají mnohá morální dilemata a nejednoznačné situace. Oblíbil jsem si například citát "Mám-li však volit mezi dvěma zly, nevolím raději vůbec...“ z povídky, která se jmenuje Menší zlo.
Co se týče samotné chronologie příběhu, musím říci, že mne překvapila. Povídky by totiž šly chápat i jako samostatný celek; většinou na sebe ovšem velmi hluboce navazují a doplňují se a to i přes fakt, že na sebe časově příliš nenavazují. Velmi zajímavým zpestřením byl potom Hlas rozumu, což byla vlastně povídka, která byla rozložena mezi ostatními. Dle mého názoru dodala knize jakýsi narativní nádech.
V některých kapitolách se možná děj vyvíjel trochu pomaleji, i tak je do dle mého názoru strhující kousek, který splňuje vše, co by fantasy literatura splňovati měla.
Perfektní kniha.Bezvadný a poutavý příběh, skvěle napsaný. Přečteno za 2 dny.
Jak jsem mohl zapomenou, že je to knížka plná humoru? Po letech znovu přečteno a do poslední stránky vychutnáno.
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriálČást díla
Cesta, z níž není návratu
1988
Hlas rozumu
1993
Konec světa / Kraj sveta
1993
Menší zlo / Menšie zlo
1990
Otázka ceny
1990
Autorovy další knížky
| 1999 | Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Proč jsem to vlastně četl? Protože mi to doporučil kamarád. A vjem? No, dalo se to dočíst, vadil mi skok mezi první a dalšími povídkami, vadilo mi, že moc nechápu, co autor chce říci. Že je svět složitý? Že menší zlo neexistuje a existuje zároveň? Prostě jsem moc zmlsaný z Pratchetta a Pacovské, tak se znalcům Zaklínače omlouvám, že nejásám. Ale rozhodně se to dalo číst, ke konci už jsem se i těšil. Hlavní postava sympatická, každý zná svého Marigolda, někteří i svou Yennefer. Teď ještě ten osud...