Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Zaklínač... Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů – mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu, doplněné povídkou Hlas rozumu, kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo. Povídky: - Cesta, z níž není návratu (Droga, z której się nie wraca) - Hlas rozumu (Głos rozsądku) - Zaklínač (Wiedźmin) - Zrnko pravdy (Ziarno prawdy) - Menší zlo (Mniejsze zło) - Otázka ceny (Kwestia ceny) - Konec světa (Kraniec świata) - Poslední přání (Ostatnie życzenie)... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
Úžasná knížka. Skvěle se čte, příběh je úžasný. Je to mnohem lepší než seriál na Netflixu. Rozhodně doporučuji, kniha mě úplně pohltila
Tak já nevím, jestli jsem neudělala chybu v tom, že jsem dříve viděla seriál. Na druhou stranu myslím, že jen díky seriálu jsem se vyznala v postavách a dokázala si některé věci představit. Kniha mi přišla i více pohádkovější, seriál více krvavější a temnější, ale ani jedno z toho rozhodně nepovažuji za chybu. Seriál a kniha mají hodně společného, i hodně vtipných hlášek, což je fajn.
Co ale az tak fajn není je to, že si prostě nemůžu pomoct a musím říct, že jsem si mnohem víc oblíbila Geraltovu povahu (povahu! ne vzhled... I když...) v seriálu. V knize mi přišel až moc "soft". Stejně tak zatím Yennefer.
Rozhodně to ale nevzdávám, povahové rozdíly považuji za jedinou chybičku, a jdu do dalšího dílu, nelze to odsoudit podle jednoho. Zaklínač a celý svět vystavěný okolo je láska tak jako tak, třeba se to postupem času zmeni.
Po nějakých 20 letech jsem se opět rozhodl přečíst si zaklínačskou ságu a stále je to krásné čtení. Nádherné vylíčení postav a jejich rozmanitost. Jsem rád, že díky seriálu jsem si vzpomněl, že tenhle fantasy poklad mám v knihovně. Sice je tam pár nedostatků, které mi bohužel vadí, ale věřím, že s dalšími díly se to zlepší.
Co ještě dodat, jaké chvalozpěvy tu ještě nezazněly? Barvitý svět mnoha fantazijních bytostí (sem tam i lidí), jejich magie, hašteření, šarvátky a milostné pletky... Když už si říkáte, že nic nemůže překvapit - bum bác, stane se. A ten skvělý sarkastický humor! Ještě že toho pan Sapkowski napsal více, nechce se přestat číst ...
Přiznávám se bez mučení, že k Zaklínači v knižní podobě jsem se dostala až po shlédnutí seriálu. Fuj, hanba mi! Vůbec nechápu, jak mi mohl tenhle naprosto skvělý fantasy mix pohádek naruby, čar a kouzel se špetkou slovanské mytologie tak dlouho unikat... Naprosto skvělé a to jsme spolu, Geralte, zatím na začátku :-) Škoda jen, že na další díl budu muset čekat, v knihovně teď totiž Geralt frčí :-)
Zrovna to na něj vyšlo a poslechla jsem si ho jako svou druhou audioknihu. Geralt má skvělý hlas, zato Marigold si myslím že byl hlasem přeceněn.
Moc povedené, doporučuji.
Celé sérii jsem se roky vyhýbala v domnění, že tohle není pro mě. Seriál na Netflixu se mi ale nevyhnul a po jeho shlédnutí jsem prostě musela začít číst (poslouchat). Jsem neuvěřitelně překvapená. Propracovaný svět a jazyky jsou v tomhle žánru samozřejmostí, ale překvapil mě přesah a odkazy v knize. Od genocidy, rasové nenávisti atd. Pokračují dal a jsem moc zvědavá co mě čeká.
Hodnocení celkem vypovídá. Knihu jsem si půjčila od synovce, který jinak nečte, ale tuhle sérii hltal. Čte se to dobře. Někdy jen nechápu úplně souvislosti mezi kapitolami. A kde byl v knize potom dál objasněný prolog? Nějak jsem úplně nepochopila ani ten konec. Asi to bude v dalším dílu. Ale jinak se to čte hezky. Napínavý, čtivý, ani místy humor tam nechybí. Dobro vítězí nad zlem..nebo v tomto případě menší zlo nad větším zlem. Mezi fantasy knihami je tato zatím nejlepší co jsem četla. Doporučuji.
Obrovská klasika. Kdo hraje Dračí doupě nebo něco podobného a nečetl tuhle knížku, měl by to co nejdřív udělat. Přišlo mi zajímavé, jak velký prostor dostávají v knížce souboje s netvory. Až si lze občas představit, jak u toho Sapkowski sedí a hází za každého kostkou na útok i na obranu a s náramnou radostí se rozepisuje o každém výsledku. Paráda. Moc jsem si to užil.
Ať počítám jak počítám, je to po LOTR a Hobitovi a Silmarilionu (což je v podstatě jeden svět) první jiná fantasy. No dostal jsem se k tomu přes své okolí a tak vůbec... vždyť je kvůli tomu docela pořád nějakej povyk. Myšleno kolem PC hry. No bylo to zajímavé, přestože nemám k fantasy žádný velký vztah (s výjimkou LOTR universa).
Každopádně mi tento úvodní díl přišel spíš jako takové intro, v podstatě se totiž nejedná o ucelený příběh, ale o různé (byť svým způsobem provázené) epizody. Docela by mě zajímalo, jestli autor předpokládal, že těch knih napíše celou řadu.
Zábavný byl i styl psaní, musím říct, že dost neotřelý. Zajímalo by mě, jak dobře to šlo překládat. Přecijen polština je pro našince jistě uchopitelnější než angličtina.
Nemohu moc srovnávat se žánrovou literaturou, jsem jí políben jen velmi zlehka. Líbil se mi ale nadhled, sympatická nemělkost postav, živé a vtipné dialogy. Netuším, jestli psal autor první díl jako samostatné povídky a pak je pospojoval, ale pokud ano, není to nějak okatě lepené. A čte se to samo. Za mě překvapivě dobré a rád sáhnu po další části.
Zaklínač – fenomenální série, která nemá obdoby, která si jde svou vlastní cestou. Jistě je tu vynikající Hra o trůny (knihy, ne ta z prstu vycucaná, překombinovaná seriálová blbina…), Pán prstenů a mnohé a mnohé další, ale tyto série nejdou srovnávat – žádná z nich není lepší nebo horší, jsou jen jiné. Co ale mají společné, je úžasný propracovaný svět, Sapkowski se v mnohém nechával inspirovat reálným světem, reálnými událostmi – od poskytnutí bratrské pomoci Severnímu Aedirnu/ Dolní marce, přes pogromy a ghetta pro nelidi, až ke konečnému řešení jejich otázky. A to nemluvím o slovanské mytologii, mnoho románů s tímto předobrazem na trhu není. Dále citáty a repliky historických i fiktivních osobností, v paměti mi utkvěl třeba tento: „Toho bohdá nebude, aby nilfgaardský maršál z boje utíkal.“ A samozřejmě pohádkové náměty, s často ne tak pohádkovým koncem (nebo je to spíše návrat k jejich původním verzím? :)). Historický, morální i filosofický přesah je jedna z mnoha silných stránek této série.
Ale blíže k příběhu – zaklínač, zabiják příšer, ochránce lidstva před temnotou; jistě to je pravda, ale mnohdy si sám rozumí více s příšerami než s lidmi. Sám hlásající neutralitu, ale často jej okolnosti zavedou mezi krále, guerillové bojovníky – Veverky, a samozřejmě mezi čarodějky. A tak prostý zaklínač řeší nejen morální dilemata, zda zabít či nezabít abstinujícího krvesaje, ale i které zlo je menší – a která nestvůra nejhorší. Pletky s čaroději, a zejména čarodějkami, mají své kouzlo, od cynického humoru, přes různé pletichy, až k milostným romancím – tu delším, tu kratším. Ale to nejsou jen čarodějky, sem tam nějaká ta princezna či medička třeba – aneb: „vědmák, schovejte ženské“. Každá postava má svou osobnost, chová se uvěřitelně a ne samoúčelně. A právě propracovanost je další z vynikajících stránek knihy – i záporáky jsem si tu oblíbil. Což je další plus – vlastně většina postav není vyloženě záporná – je Renfri padouch nebo oběť? Nebo Veverky? Čarodějky nejsou jen arogantní megery po plastice a trpaslíci nejsou jen tupí balící, neustále chlemtající pivo.
Jazyk knih je naprosto skvělý, od trpasličího nářečí, až po latinu. Možná je to dáno i překladem z polštiny, kde se dá plně využít krása a záměr slovanského jazyka. Překlepů je většinou jen velmi málo, více mi jich přišlo v šestém a sedmém dílu, ale ani tak neztěžují srozumitelnost příběhu. Názvosloví je konzistentní v průběhu všech 8 dílů. S jazykem souvisí i humor, cynismus a sarkasmus dialogů, což ideálně s trpasličím stylem vyjadřování působí skvěle.
Co se týče prvních dvou dílů – povídková forma možná občas znesnadňuje pochopení motivů Geralta a jeho nejbližších nebo orientaci v čase, ale zase je to skvělé seznámení se světem zaklínače, také právě zde je nejvíce pohádkových motivů, které jsem již naznačil výše. Tedy pokud váháte nad koupí celé série, tak první dvě knihy určitě napomohou v rozhodování.
Románová část je sice pojata trochu jiným stylem, ale mě se líbila více. I když je škoda, že Geralt nepoužívá znamení jako v povídkové části (snad jen občas Aard?). Příběh má spád, přesto nejsou opomenuty reálie světa a činy postav nejsou nijak uspěchané, vše má svůj důvod a cíl. Výcvik Cirilly nechal nahlédnout do kasty samotných zaklínačů a později i do tajů magie. Líbily se mi podrobné popisy alchymistických a technických postupů nebo některých bitev – třeba bitva u Starých Zadků, chcete-li bitva u Brenny. V jiných románech se občas takové události odbydou na jedné stránce, ale zde byl pohled na samotné bojiště, velení i polní špitál; navíc ne všechno šlo podle plánu. Naopak zklamáním pro mě byla epizoda na hradě Stygga, příliš uspěchané, a to jak po stránce plánování, tak samotného provedení… že by autor potřeboval příběh už zakončit?
Poslední, osmý díl měl sice také své kouzlo, zejména ve větším přiblížení minulosti Yennefer, Geralt se rozpomněl, že má znamení, a většího prostoru se také dočkal Marigold. Ale přesto tento díl vnímám jako nejslabší ze ságy, byť stále nadprůměrný, a to nejen ve svém žánru.
Závěrem – úžasný svět, slovanské (částečně také germánské) reálie, nic není černobílé, filosofický přesah – určitě 5/5.
A k seriálu od Netflixu – není vyloženě zprzněný, ale… Nejdříve Geraltovy povídky – chápu, že musí být zkrácené, a tak je považuji za vcelku dobré, i když zrovna tridamské ultimátum chtělo více rozvést. Mimochodem první díl považuji za nejlepší, takže jak jsem měl před samotným shlédnutím obavy, tak mě první díl docela navnadil (teda až na ten boj pod půl metrem vody s čtyřmetrovým zvířátkem), ale měl jsem se držet svého skepticismu. Yennefeřina linka je také dobrá, i když se nedrží tak úplně předlohy (o Yennefeřině minulosti toho je známo velmi málo, takže šlo o zaplňování bílých míst); v její lince se mi vyloženě nelíbila akorát druhá bitva o Sodden, to bylo prostě úplně mimo. Cirillina linka nenaplnila svůj potenciál vůbec, kdyby si autoři seriálu alespoň úplně zbytečně nevymýšleli blbosti, to už by bylo lepší celý Brokilon vynechat než to, co tam provedli… Když už se tedy odmítli držet předlohy, tak to mělo mít aspoň hlavu a patu, ale ani to se nestalo… Nevadilo mi ani až tak to duhové obsazení (dejme tomu, že sem tam nějaký voják nebo kupec zůstal v Severních královstvích), ale s černým dětským elfem to teda přehnali; à propos, kolik že v celé sáze bylo dětí elfů (ať už jakkoliv barevných)? – Neodešli v podstatě všichni mladí elfové, kteří mohou mít děti, s Aelirenn? Dále, podivně pojatý Cahir a naprosto idiotský Marigold. A ještě jedna otázka do pranice – skutečně Calanthé prováděla nevyprovokované výpady vůči elfům a až tak nesnášela čaroděje, nebo je to další zbytečný výmysl scénáristů? Abych to shrnul, pokud by nezprznili celou Cirillinu linku a postavu Marigolda, moje hodnocení by bylo pozitivní, ale takto při nejlepším průměr, a to zejména za doplnění Yennefeřiny minulosti a choreografii soubojů. Ale jak jsem začal – vyložený paskvil to není – a tak se podívám i na druhou řadu.
Asi jako většina lidí, tak i já jsem knihu znala, ale dostala jsem se k ní a po seriálu. Kniha je super, je tam napětí, akce, rychle se čte. Povídky jsou ucelené, některé mě bavily víc, například Zrnko pravdy a možná proto, že to nebylo v seriálu a já si užila jen knihu.
Po odehraném Witcherovi 3 včetně datadisků a shlédnuté 1. sérii seriálu Netflixu přišla na řadu i kniha. Bylo zajímavé sledovat spojitosti mezi hrou, seriálem a předlohou - knihou. Nicméně některé povídky jsem četl spíše z povinnosti. Některé zase byly o dost lepší. Každopádně zkusím i 2. díl.
Zaklínače jsem si chtěla přečíst delší dobu a musím říct, že první kniha ne naprosto oslovila. Nechybí napětí, vtip a celkově se kniha čte dobře. Tak a jdeme na další díl :)
Ačkoli nejsem příznivcem milionu ras, tisíců království a vymyšlených jmen, která ani nejdou vyslovit, jde o dobře čtivou a nenáročnou knížku. Je na ní z větší části založen děj první série Netflixového seriálu.
Zaklínače jsem si chtěla přečíst již několik let, ale pořád jsem to odkládala ze strachu, že to nebude tak dobré jak jsem doufala. Mile mě překvapilo zjištění, že mé obavy byly zcela zbytečné a jako milovník fantasy literatury se s chutí pustím do přečtení celé série.
Páni. Ze seriálu jsme byla nadšená takže jsme si okamžitě musela přečíst knížku a už chápu co na tom všichni vidí. Příběh mě nadchl. Zajímalo mě jak moc se seriál drží knížky a byla jsem příjemně překvapena. Hned jak to bude možné se vrhám na další díl.
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriálČást díla
Cesta, z níž není návratu
1988
Hlas rozumu
1993
Konec světa / Kraj sveta
1993
Menší zlo / Menšie zlo
1990
Otázka ceny
1990
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Celý Zaklínač dočten, a jsem ráda že jsem se do toho celého pustila a vydržela všech 7 knih.
U prvního dílu jsem byla trochu rozpačitá, a říkala si co na něm všichni tak vidí, vždyť to jsou upravené pohádky. Naštěstí jsem tomu dala šanci a u třetího dílu jsem si uvědomila, jak mě to celé dostalo, pohltil a jak mě to neskutečně baví.
Celý svět, intriky, politika, magie, nadpřirozené postavy, hlavní postavy, ale i ty vedlejší a i boj bylo dokonale a do detailu promyšlené. Méně zajímavé pasáže, i když důležité, byli vyvážené těmi akčnějšími.
Je tam velká rozmanitost postav a charakterů, ale zároveň to je tak skvěle napsané, že jsem s tím neměla problém a nestrácela jsem se v nich. Zároveň se vyvíjely přirozeně podle toho co zažily a podle situace.
Na konci závěrečného dílu mi dokonce bylo až líto, že jsem to celé přečetla a je čas se rozloučit. :)