Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Zaklínač... Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů – mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu, doplněné povídkou Hlas rozumu, kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo. Povídky: - Cesta, z níž není návratu (Droga, z której się nie wraca) - Hlas rozumu (Głos rozsądku) - Zaklínač (Wiedźmin) - Zrnko pravdy (Ziarno prawdy) - Menší zlo (Mniejsze zło) - Otázka ceny (Kwestia ceny) - Konec světa (Kraniec świata) - Poslední přání (Ostatnie życzenie)... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
K Zaklínači jsem se dostal až po druhé sérii seriálu (ten mě úplně přestal bavit, tak jsem si řekl, že si musím nejdřív přečíst knihu). Celou ságu jsem doslova zhltl. Na knihách je rozhodně nejlepší Sapkowského neotřelý a velmi napínavý styl vyprávění, díky kterému se perfektně ponoříte do příběhu. Z toho důvodu jsou podle mě nejlepší dvě první knihy, které jsou právě plné povídek. Neboť co se týče samotného příběhu pozdějších dílů románu, ten je občas až mírně dětinský a rozuzlení neposkytuje nejvyšší formu katarze. Pokud máte rádi fantasy, magii, dobře propracovaný svět a napínavý příběh, tohle patří mezi "must read".
Hodnocení jednotlivých povídek od nejlepší po nejslabší:
1. Otázka ceny
2. Menší zlo
3. Poslední přání
4. Zrnko pravdy
5. Hlas rozumu
6. Konec světa
7. Zaklínač
8. Cesta, z níž není návratu
Skvělá kniha, hvězdu ubírám za táhlý začátek a za to, že prvních pár kapitol na mě působilo jako přepsané staré pohádky.
Navazují ságu jsem četl už dávno. Četl jsem i Bouřkovou sezónu a povídky jsem si šetřil na někdy.
Povídky jsou vlastně natočené hned ve dvou seriálech, kdy si stále myslím, že ten Polský má něco do sebe. :-)
Knize se nedá nic vytknout. Čistých sto procent a mohla by sloužit jako vzor podle které by se dalo hodnotit ostatní fantasy.
Na začátek musím říct že jsem se před Zaklínačem o fantasy nikdy nezajímala. Nikdy jsem žádné fantasy nečetla....a k Zaklínači jsem se dostala díky Netflixu.
Po shlédnutí seriálu (tedy díky první řadě) jsem si zamilovala příběh o zaklínačích...mutantech kteří zabíjejí nestvůry. Rozhodla jsem se tedy obohatit si vědomosti o jejich světě.
A co říci k první knize?
Nemusím asi představovat kdo je Gerald z Rivie a kdo jsou Zaklínači... takže shrnu to jak jsem to vnímala jako úplný zelenáč fantasy knih.
Jako absolutní nováček jsem měla ze začátku problém se zorientovat. A to hlavně ve výrazech které v knize padali. Přeci jen nikdy jsem nečetla nic kde by se takto mluvilo...a popis soubojů mi taky ze začátku dál trochu zabrat.
A také jelikož jsem nejdřív viděla seriálové zpracování pořád jsem očekávala že to bude jako v seriálu. Pořád jsem si spojovala vizuální zpracování s knihou, a tak dobrou čtvrtku knihy mi trvalo se odprostit od toho seriálového zaklínače. Když jsem přestala řešit jak kdo vypadal v seriálu a co vše je jinak...čtení jsem si náramně užila.
Nicméně samotné vyprávění a příběhy byli úžasné. Je to opravdu skvělé čtení a klobouk dolů před fantazií autora. Vymyslet tak promyšlený svět s tolika úžasnými postavami je opravdu mistrovské dílo.
Kapitoly ubíhaly a těšila jsem se až budu pokračovat ve čtení.
S první fantasy knihou se mi otevřel úžasný svět monster, elfů a hlavně zaklínačů. Mám v plánu přečíst celou sérii, a pak pokračovat v objevování fantasy knih...a projít krásné a divoké světy plné roztodivných stvoření.
K tomu, abych si přečetl Geralda z Rivie, jsem se trošku musel dokopat (ze začátku hlavně kvůli délce), ale pak to čtení šlo samo. Předtím jsem Zaklínače znal pouze z her a čekal jsem, že ti bude hlavně o akci. Ne, o akci to celé není. Každá kapitola měla něco do sebe a byly celkem odlišné a pestré... ale zároveň i tak trošku podobné. V celku jsem si čtení užil a na seznam si můžu vyřezat další známé dílo do sbírky. Že bych si přečetl další díl...?
Dlouho jsem nad touhle sérií váhala. V mém okolí byla vždy populární a nakonec přišel i seriál.
Já jsem si ji nakonec půjčila z knihovny, zda se mi bude líbit.
A je to tam... další série, která mě baví.
I když jsem byla při čtení zmatená a nějakou dobu mi trvalo, kdy je děj v přítomnosti a kdy v minulosti. Ale nakonec jsem se chytla a sedlo si to.
Místy je příběh inspirovaný pohadkami, které si autor poupravil. A i to se mi na příběhu moc líbilo.
Navíc oceňuji i těch pár ilustrací. Protože, co vám budu psát.... seriál jsem sice neviděla, ale samozřejmě jsem zahlédla, jak v něm vypadá zaklínač a tak už má jasnou podobu při čtení. Takže ilustrace mě dostávají tak nějak víc do příběhu. :)
Těším se na další díly, až budu mír možnost poznat zaklínače blíž. Tohle bylo zatím jen seznámením s tím, co znamená být zaklínačem.
Jak dlouho jsem odolával, tak dlouho jsem byl pitomec. Nechápu, proč jsem po téhle knížce nesáhl dřív. Jen teď, stejně jako u Zeměplochy, nevím, jestli si další díly mám šetřit nebo je zhltat hned. Tohle jsou těžce příjemná dilemata.
K Zaklínači jsem se dostal přes hry, věděl jsem, že existují a že jsou založeny na knihách, tak jsem se rozhodl si před hraním prvně přečíst knížky. Neočekával jsem mnoho a vlastně jsem nechápal, proč lidi srovnávají Zaklínače s jinými vysokými fantasy, jako třeba legendární Pán prstenů.
Ale byl jsem velmi mile překvapen, líbí se mi post-moderní styl psaní Sapkowského a už chápu, proč je přirovnáván k jiným fantasy velikánům.
Už se těším, až si přečtu druhý díl.
Líbily se mi ty upravené pohádky, u těch jsem se leckdy hezky pobavila autorovou fantazií. Kniha se mi četla dobře, sáhla jsem po ní, abych se, konečně, seznámila se světem zaklínače. A dobré to bylo. Kniha mi pomáhala odvádět pozornost od večerních "ranních nevolností". Zhltla jsem pak ještě druhý díl. A to mi zatím stačilo.
Fantasy zřejmě přicházím díky Geraltovi na chuť. Příjemné, čtivé, pohádkové. Myslím, že jsem neskončila u prvního dílu.
Téhle sérii jsem se vyhýbala a to dlouho jenže taky začal číst kamarád a pořád o ní básnil a tak mě to nedalo a zkusila jsem album ono je to skvělý povídky mi nevadí ani mi nepřišlo že jsou to rádoby povídky bavilo mě to a Gerald je zajímavá postava ...
Přečteno podruhé a musím říct, že se mi to líbilo snad ještě víc než poprvé. Člověk si je schopný všímat více detailů, které mu třeba při prvním čtení unikly.
Mám ráda fantasy, ale tohle je už moc. Nepřijde mi to plynulé, děj je rozkouskovaný a nedokážu se do toho vůbec začíst. Tady mi má představivost dost selhala. Není to pro mě.
Tak nejdříve jsem začala s hrou, která mě naprosto uchvátila. Bohůmžel jsem ji nikdy nedohrála a tak jsem začala znovu. Tentokráte ji už dohraju. Do toho jsem začala sledovat seriál, který se knižní předlohy drží mnohem více, než hra. A mě příběh jako takový tak moc zaujal, že jsem začala uvažovat nad knihami. Věděla jsem o nich už dávno, jelikož jsem celou sérii zakoupila příteli. A vždycky mě odrazovala délka kapitol, obecně nemám ráda, když kapitola trvá 30-50 stran "bez přestávky". Mám raději více kratších kapitol :D Ale seriál mě navnadil opravdu hodně, tak jsem si řekla, že to zkusím.
Takže jsem v jednu chvíli hrála hru, koukala na seriál a četla knihu. Eh, já trubka, občas se mi to trochu motalo xD
Kniha mě ale opravdu mile překvapila, doteď žasnu nad tím, jaký svět dokázal pan Sapkowski vytvořit. Je to až neuvěřitelné. Samozřejmě bájní tvorové a různí nelidé převzatí z veškerých mytoligí a městských legend. Ale vytvořit vlastní svět s tolika postavami, které nejsou nijak ploché či nudné, to je umění. Tolik jmen, tolik míst, tolik postav, tolik stvoření, tolik příběhů. Opravdu smekám. Chtěla jsem původně začít až 3. dílem, ve kterém se začíná odehrávat hlavní příběh, protože na ten jsem hodně zvědavá, ale byla jsem přemluvena ať si přečtu i povídky. Jsou prý mnohem pohádkovější a mnohdy odlehčenější než hlavní příběh. Nu, uvidíme. Kromě kapitol, s jejichž délkou asi budu prostě krapet bojovat, mi občas dělá problém i samotný styl psaní autora. Není špatný, to vůbec. Jen si na něj asi musím zvyknout. Některá slova jsem si musela i hledat :D
Nevím, zda budu v sérii pokračovat ihned, ale brzy určitě ...
Zaklínač je fantasy odehrávající se ve smyšleném světě, který je do velké míry inspirovaný středověkým světem. Některé věci jsou podobné jako v Hobitovi - třeba převzatí elfové, trpaslíci a stejně tak nechybí čarodějové. Tento svět je taky plný magie a všelijakých příšer často, ale nejenom, pocházejících ze slovanských mýtů.
Geralt z Rivie (hlavní postava v knížce) je zaklínač - nájemný zabiják těchto příšer. Zaklínači byli rekrutováni z malých osiřelých chlapců a museli si projít tvrdým bojovým výcvikem a nebezpečnými mutacemi umožňujícimi nadlidské schopnosti (jako např. lepší smysly, výdrž, ovládání základní magie), které mnoho z nich nepřežilo. Z těch kteří přežili se stali zaklínači toulající se po světě a vydělávající si na živobytí zabíjením monster. I přesto, že se jedná o službu, bez které se hodně lidí neobejde, byli zaklínači odsouzeni k životu na kraji společnosti, kdy hodně lidí k nim chová jak strach, tak i odpor a pohrdání a má je za prašivé proměněnce.
První Zaklínač - Poslední přání je soubor šesti povídek + prologu. Mezi těchto šest povídek je vmezeřeno sedm Hlasů rozumu, krátkých kapitol, které narozdíl od samotných povídek následují v chronologickém po sobě jdoucím pořadí (Hlas rozumu 2 se časově odehrává po Hlasu rozumu 1 a před hlasem rozumu 3) s tím, že ve skoro každém Hlasu rozumu je nakousnuta nějaká Geraltova vzpomínka, která je rozebrána v následující povídce, která vysvětluje jak to doopravdy bylo.
Zaklínač je dosti násilný, satirický (některé povídky jsou parodiemi na pohádky) a přijde mi, že se snaží mít i hlubší význam. Knížka je plná různých postav, které jsou dobře zapamatovatelné. Andrzej Sapkowski detailně popisuje souboje plné šermířských technik, postavy i okolní krajinu, díky čemuž si člověk udělá dobrý obrázek a mě osobně to vyhovovalo.
Nejsem moc velký fanoušek fantasy, ale Zaklínače rozhodně doporučuji.
Škoda jen, že něco tak skvělého jako Zaklínač se ještě nedočkalo důstojné filmové nebo seriálové adaptace. Aspoň, že ty hry jsou fajn. :)
Lepšie ako poľský seriál i film, a určite lepšie ako prevedenie od Neftlixu. Manželka seriály nevidela, takže si čítanie užívala o to výdatnejšie, obaja sa určite vrhneme na ďalšie diely. Podobne ako v prípade poľského seriálu sa človek od knihy nedokáže odtrhnúť, hlce stranu za stranou. Nádherný svet kdesi na pomedzí sveta Slovanov a Germánov, Keltov či kohosi ešte (mená, zemepisné názvy...). Dej nestojí na mieste, opis okolia je akurátny, nenudí a neunavuje. Zvlášť treba pochváliť prekladateľa Karola Chmela, lebo taká slovenčina sa už len tak nevidí. Skutočne starobylé a rozmanité slová z pokladnice našej reči, ba neraz som si musel hľadať slovíčko v Historickom slovníku slovenského jazyka (napr. slovo úšust, písomne zaznamenané prvýkrát na Orave v roku 1691). A presne takto má preklad vyzerať: čitateľ nachodí nie chyby, lež neznáme slová materinského jazyka. Klobúk dolu pred Sapkowskim i Chmelom, dokonalá kniha. Koho nadchol svet Pána prsteňov či Čierneho Rogana, ten nech neváha a do Zaklínača sa pustí.
Do Zaklínače jsem se odhodlávala opravdu dlouho a když na něj konečně došlo, byla jsem opravdu zvědavá, co na něj řeknu. A přestože ve finále nemám nic, co bych knize vytkla, do dalších dílů se pouštět nebudu. Na knize mi sice nic nevadilo, zároveň mě v ní ale nic nezaujalo natolik, abych se do tohoto světa nebo k těmto postavám chtěla vracet.
Tento svět je v dnešní době opravdu známý. Já osobně jsem před čtením této knihy neměla za sebou ani seriál, ani hru. Je jen otázkou, zda by mě v jedné z těchto forem zaujal více. Nejspíš se to ale nikdy nedozvím.
Rozhodně to není o tom, že by postavy v knize neměly něco do sebe a v mnohých ohledech nebyly originální, protože to určitě jsou. Nejspíš jsme si ale jednoduše nesedly.
Ačkoli se kniha dobře a rychle četla, musela jsem se do ní někdy nutit a nijak zvlášť mě to zpět k ní netáhlo.
V Posledním přání sledujeme hned několik zaklínačových příběhů, které jsou opravdu skvěle poskládané a každý z nich přináší něco jiného. To se mi na knize opravdu líbilo.
Přestože můj názor na knihu nepůsobí jako pozitivní, ráda bych zdůraznila, že to neznamená, že je špatná. Každý máme jiné názory a jiné představy o zajímavých knižních světech. Tento pro mě prostě není ten pravý. Jinak ale nemám knize co vytknout a její přečtení doporučuji zkusit!
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriálČást díla
Cesta, z níž není návratu
1988
Hlas rozumu
1993
Konec světa / Kraj sveta
1993
Menší zlo / Menšie zlo
1990
Otázka ceny
1990
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Výjimečný kousek fantazie, vzrušující let magií, příšerami a romantikou.
Autorova představivost je plodná a svěží. Není to ani tak román, jako spíše řetězec příběhů - všechny propojené, a přesto každý ve svém vlastním světě.
Najděte meč, najděte nějaké kouzlo a možná modlitbu a vstupte do království.