Poslední sbohem
Tim Weaver
David Raker série
< 13. díl >
V NOVÉM ROMÁNU TIMA WEAVERA MUSÍ DAVID RAKER VYŘEŠIT DÁVNOU VRAŽDU I NEVYSVĚTLITELNÉ ZMIZENÍ... Rebece byly tři roky, když se její matka Fiona jednoho dne nenápadně vytratila ze dveří a už se nikdy neukázala. Rodina o ní neslyšela skoro čtyřicet let. Po bratrově pohřbu však Rebeka obdrží nepodepsané kondolenční přání. Neví, jestli ho poslala její matka… ale něco jí říká, že ano. Rebeka se rozhodne zjistit, co se před lety s Fionou stalo, proč tak náhle opustila své děti a proč se s nimi už nikdy nepokusila spojit. Obrátí se proto na soukromého vyšetřovatele Davida Rakera. Ten souhlasí, že jí pomůže, přestože je to pro něj v mnoha ohledech neobvyklý případ. Čím víc ale rozplétá vlákna celé hádanky, tím detailněji se před ním skládá příběh plný tajemství, bolesti, ztráty a smrti. A netvor, který ho začal psát, ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Démoni Fioniny minulosti jsou až příliš živí, a aby toho nebylo málo, musí se David popasovat s kostlivci z vlastní skříně. Takovými, kteří by ho mohli poslat za mříže… nebo rovnou do hrobu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:Originální název:
The Last Goodbye, 2023
Interpreti: Igor Bareš
více info...
Přidat komentář


Tim Weaver patří mezi mé nejoblíbenější autory detektivek a vždycky se moc těším na novou knihu. Tato se mi také líbila, i když hlavně ze začátku jsem se ztrácela ve velkém množství postav i dějových linek. David Raker je takový James Bond, který se dostane z každé šlamastyky, ale za to jsem samozřejmě ráda a fandím mu. Autora velmi obdivuji za to, jak zamotané příběhy dokáže vymyslet a jak nakonec všechny dějové linky dávají smysl a propojí se. I když některé zápletky jsou méně uvěřitelné. Už se opět těším na další díl, protože každou knihu mám přečtenou raz dva, i když jsem si ji několik měsíců šetřila :-) Jen za 2 večery už mám hotovo.


Závěr přitažený za vlasy (ale ono by z toho jinak moc vybruslit nešlo). Obrovské množství postav (na což jsem zvyklá) mi zde dělalo problém. Určitě jedna ze slabších knih. Nicméně díky tomu se můžeme těšit na oblíbence v dalších knihách.
Dále prosím o vysvětlení někoho, kdo dočetl knihu a čte můj komentář:
Proč kniha začíná středou, kde se ztratí z kamerového záznamu v zábavním parku táta se synem a pak cca v půlce knihy, jakmile se k tomuto zmizení děj dostane, je ale čtvrtek? Pokud někdo tušíte, napište mi, prosím, SZ. Nebo se jedná pouze o chybu tisku? Je to poměrně do očí bijící chyba, tu by snad nepřehlédli...
Docela mi to při čtení zamotalo hlavu...


Stále stejný scénář a šablona.
Začátek mě zaujal, začátky má vážně dobré, nahodí neprosto nevysvětlitelnou situaci a čtenář nemůže jinak, než toužit po odpovědi.
Pak jsem ale začala ztrácet pozornost a nervy na stále stejné vzorce.
Konec překombinovaný jako vždy, už je to jasné, každý padouch než zemře do posledního písmenka řekne vše, co udělal, proč to udělal, kolik lidí zabil, kde je najdou, proč zrovna tu jedinou nezabil…
Mohl by být konec, ale není, další tři kapitoly ještě vyskáčou kostlivci z vlastních řad. A dojde k sérii nečekaných přiznání, jakoby všem úlevou, že je konec a že maji Davida, praskla guma od trenek a všechno se vyvalí ven.
I to, co by Rakera nikdy ani nenapadlo.
Knihy autora se musí číst s velkým odstupem a prokládat, jinak hrozí, že unudí k smrti.
Ale jednou za čas je to dobré čtení.


První má přečtená kniha od tohoto autora, a určitě půjdu do dalších dílů.
Jak tady již bylo párkrát zmíněno, trošku moc postav a měla jsem ze začátku problém se zorientovat.
Nakonec to ale knize díky krátkým kapitolám dodává to správné napětí a nutí stále číst dál.
Zápletka fajn, konec celkem zapletený a pro mě překvapivý.


Napínavé, zajímavé, ale dlouho mi trvalo než jsem si zvykla na styl psaní autora. Mnoho úrovní vyprávění (mnoho vypravěčů), nicméně kapitoly byly kratičké. Občas jsem se ztrácela ve jménech i událostech a musela se vracet. Na druhou stranu tato "komplikovanost" dost možná dodávala napětí.


David Raker už je spoustu let mou srdcovkou a tento příběh není výjimkou.
Nejvíc mě asi baví to, že jsem vždy hrozně zvědavá, jak vybruslí z na první pohled naprosto beznadějných situací. A on to udělá tak ladně (ne že by přitom občas nepřišel k úhoně) a samozřejmě, že já bych to rozhodně nevymyslela :) Takže se moc těším na pokračování a věřím, že s Davidem prožiju ještě nejednu zapeklitou situaci.


To zase bylo napínavé až do konce.... na můj vkus to občas bylo tak komplikované, až jsem se v tom ztratil.... každopádně to dopadlo celkem uspokojivě a už netrpělivě vyhlížím další pokračování....


Když sáhnu po knize pana Weavera, vím, že mě nečeká nic jednoduchého. Naopak, v příběhu je spoustu zápletek,mnoho tváří, jmen a časových smyček, které svádějí k mylnému závěru. Takže se ani nesnažím kalkulovat a jen se těším, jak mě autor vyvede z omylu. Jeho rukopis je nenahraditelný!


Jako jo, bavilo mě to, určitě přečtu i další. Ale snad první knížka ze série, kde jsem skoro vůbec nebyla v napětí a ani mě moc nezajímalo, jak to dopadne (kromě linky s Healym, ale ta zas byla dost předvídatelná, každopádně jsem si konečně oddechla :D ). Bylo to takové utahané, možná už je těch knih na mě moc a styl psaní se už strašně opakuje. Působilo to na mě, jakoby měl autor nějakou šablonu, do ní jen nasázel jména a nějaký zločin a AI mu to vyplivnula do příběhu. Typické: Ale něco mi na tom nesedělo. A pak mi to došlo. Ale nebyl to XY, kdo ji tenkrát navštívil - byl to XYZ! Atd. V předchozích dílech to na mě ještě fungovalo, tady nevím proč najednou ne. Asi bude chyba na mém přijímači :))


Poslední sbohem se čte doslova do posledního dechu. Kniha je skvělá od první do posledni stránky a těším se na další roman. Hodnotím za 100%.


Kniha má šťávu od prvního řádku jen mě tam vadila trochu maličko Africká politika protože ji tolik nesleduji jinak dobrý hodně.


Vynikající.... Skvělé tempo. Nelze odložit. Ne sadistické násilí. Krimi jak má být. Dokonce se to ani nehemží homosexuály jako u RB. Na konci skvělý zvrat. Tim je jednička. Dávám plný počet hvězdiček. J


81%
Ďábel má mnoho jmen.
___________________________________________________________________________
Perfektní thriller! Příběh je zapeklitý a hodně drsný. Tentokrát jsem ale měla pocit, že postrádá tu sytou, temnou atmosféru, na kterou jsem byla zvyklá z většiny ostatních dílů. Za to hvězdičku strhávat nebudu, to by si knížka nezasloužila. Je velice čtivá, napínavá a konec je v některých částech hodně překvapivý.
Doporučuji!


Přečteno jako audiokniha - LUXUSNÍ přednes pana Bareše. Je jednička!
Příběh mě bavil, nemohla jsem přestat poslouchat. Trochu mě mátly názvy kapitol a jednotlivých sekcí, ale po pár větách jsem se vždycky chytla.


Autora mám rád, řadím ho mezi ty, kteří ještě píšou alespoň trochu uvěřitelné knihy, bez laciných senzací, neuvěřitelných situací a bazénů krve. Což zde již
bohužel neplatí, závěr je prostě jedna velká křeč. Chtělo by to zase daleko střídměji, Time!


Po dlouhých třinácti měsících se loučím s Davidem Rakerem a že to tedy bylo skvělé zakončení u kterého jsem vztekle křičela, že potřebuji okamžitě další pokračování. Autor i tentokrát napsal velmi zamotaný příběh, u kterého jsem se z počátku lehce ztrácela. Naštěstí po čase vše začne zapadat a pak se odpálí ta pravá bomba, která vám nedovolí knihu ani na vteřinu odložit. Weaver je neskutečný především v tom, jak dokáže zamotat a následně propojit několik dějových linek tak, aby to celé dávalo smysl. Kniha je čtivá, napínavá, úderná a díky krátkým kapitolám čtení běží jako na drátkách. Možná kdyby se občas vynechala nějaká ta omáčka okolo, dostal by děj větší říz. Ale celkově mám tuhle sérii ráda, i když se v nějakých dílech objevilo sem tam škobrtnutí. Moc doufám, že se ještě dočkáme dalšího pokračování :-)


Líbilo - jako vždy napínavé do poslední chvíle. Členění do docela krátkých kapitol sváděly ke známému “tak ještě jednu. Skvělá oddechovka.


Kdyby ten rozjezd nebyl tak pomalý, určitě by to bylo na 5*. Ale do poloviny jsem nevěděla, která bije. Plně se soustředíte, aby jste se vyznali ve všech postavách, strašně dlouho trvá, než do sebe příběh začne zapadat a vše to začne tak nějak dávat smysl. A to není úplně můj šálek kávy. Když už to začne být konečně trochu zajímavé, tak je z toho překombinovaná divočina, každopádně hodně čtivá. Musím uznat, že autor je mistr detailu a ráda zkusím i nějakou jeho další knížku :)
Autorovy další knížky
2016 | ![]() |
2018 | ![]() |
2018 | ![]() |
2018 | ![]() |
2019 | ![]() |
Weaverova novinka, která zase až tak nová není, neboť záhy bude na pultech další pokračování, staví opět na zajetých postupech a šablonách, takže se nebudu opakovat. Přesto ji od ostatních souputnic pár maličkostí odlišuje.
Nemá to atmosféru. Je to první knížka autora, kde mi zoufale chybí. Nemá to atmosféru venkovských slatí, jako mělo Bez slitování. Nemá to atmosféru přediva londýnského metra, jako měl Ztracený. A nemá to ani hutnou atmosféru fiktivních gregoriánských artefaktů, jako měly Němé oběti. Vlastně to nemá atmosféru vůbec žádnou.
Čtení je jak pozorovat tající sníh na střeše. Stojíte jako pako a nic se pořád neděje, pak to najednou sjede všechno najednou a zasype vás to. Přeloženo do srozumitelnější řeči: většinu knížky to autor natahuje, jak to jen jde, pak to na vás překotně nahrne. Natahování až na hranu snesitelnosti má ale jednu výhodu - knížka má hodně stránek, takže si společnost Rakera užijete a nemusíte hned po dni či dvou pátrat po dalším čtivu. Ale upřímně - jsem rád, že to mám za sebou, což značí, že Poslední sbohem nepatří mezi nejsilnější Weaverova díla.
Uvidíme, co bude dál. Kdybych byl agentem autora, doporučil bych mu, aby Rakera v dalším pokračování konečně seznámil s někým veselým a vtipným, aby se to trochu odlehčilo. Nebo jsem to jen já, koho dostávají Weaverovy postavy do deprese?