Poslední výročí
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339692/mid_posledni-vyroci-5AD-339692.png
4
1048
1048
Sophii táhne na čtyřicet, a ačkoliv je taková optimistka, že podle své kamarádky Claire nevidí sklenici zpola, ale úplně plnou, už i ji začínají trochu znervózňovat biologické hodiny a nová známost je přitom v nedohlednu. Neudělala chybu, když tak lehkovážně pustila k vodě Thomase, nejhodnějšího muže, jakého kdy poznala? Sophie začíná mít pocit, že její život uvízl na mrtvém bodě, když jednoho dne zjistí, že jí Thomasova mazaná prateta z Ostrova počmáraných blahovičníků ve své závěti odkázala něco tak nečekaného, že tím Sophii jako pohádková kmotřička obrátí život úplně naruby. Grace je krásná ledová královna a má všechno, o čem kdy snila: manžela, který ji miluje, a čerstvě narozeného syna. Jak se s tím ale vypořádá, když vidí, jak se Sophie na oba toužebně dívá? Veronice se v životě nic nedaří a na všechny má dopal. Nejvíc na pratetu Connii za to, že umřela a že do své závěti zahrnula zrovna Sophii! Veronika je odhodlaná závěť napadnout a hnát celou „kauzu“ až před nejvyšší soud. A taky vyřešit záhadu Ostrova počmáraných blahovičníků a napsat o tom knihu!... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
The Last Anniversary, 2005
více info...
Přidat komentář
Super,tuhle spisovatelku jsem si opravdu oblibila a hltam jednu knihu za druhou :-)
S příběhem jsem spokojená, kniha se dobře četla. Oddechovka, která stojí za přečtení.
Další kniha, co jsem přečetla od Liane Moriarty a rozhodně nejsem zklamaná. Sice jsem vyřešení záhady děťátka přišla na kloub už o dost dříve díky všelijakým vodítkům, ale to mi nevadilo. Bavily mě všechny příběhy, které se v knize rozvíjely, zvlášť příběh Grace. Těším se na další knihy autorky.
Kniha se mi celkem líbila. Mám ráda autorčin styl - dokáže skvěle vykreslit postavy i prostředí, takže se člověk lehce stává součástí příběhu a v tomto případě částí rodiny Connie a Rose. A navíc představa volna na kouzelném Ostrově počmáraných blahovičníků a všechny ty dobroty k tomu, no prostě nádhera. Za mě 3apůl*.
(8/18)
Dost jsem se s touhle knihou prala , ale posledních sto stran mě odměnilo za moji trpělivost.Nakonec jsem byla ráda , že jsem to nevzdala.
Tento příběh se mi místy zdál zbytečně dlouhý a konec mě trochu zklamal,nicméně se těším na další knihy od téhle autorky.
Byla jsem zvědavá na rozuzlení, tak jsem ji dočetla, ale v knihovně mi nezůstane.
Pěkná oddechová kniha, velmi dobře se četla. Moje třetí kniha od autorky a opět nezklamala.
Třetí v pořadí přečtená kniha od L.M. a zatím nejlepší (ještě jsem nedošla k těm jejím nej). I když jsem tušila co se skrývá za záhadou, tak jsem byla trošku zklamaná. Ale jinak pěkně popsány příběh. A že začátku mi delali problém se orientovat v rodině
Knížka byla pěkná ale že by mě uchvátila to říct nemohu . Ano byla jsem napjatá jak to dopadne a bylo to ctive . Ale jestli se pustím do dalších knížek id autorky nevím
Za mě zajímavá kniha, i celkem zvláštní zápletka a takové letní čtení. Určitě stojí za to si knihu přečíst.
Už jsem od Moriarty četla lepší knížky, ale nakonec se to dalo. Pěkně vykreslené postavy, jak je u ní zvykem. Tentokrát se dala záhada vyluštit celkem brzy, ale nač spěchat. Bylo takové lehké, letní čtení.
Tak byla to trochu fuška.)) A to jsem si i ten rodokmen sepsala, abych se v rodinném propletenci neztrácela. Nakonec jsem, ale ráda že jsem to nevzdala a tajemství ostrova se dočkala a i se dobře pobavila.)
Liane Moriarty prostě psát umí.
Na tuto knihu jsem se těšila, ale zklamala mě -nemohla jsem se do děje začíst. Příběh je vyprávěn z pohledu několika osob z minulosti a pak zase z přítomnosti ,měla jsem v tom docela pěkný chaos.
Moje zatím poslední Moriarty, čtená v odstupu jednoho dne od "Šílených výčitek"...
Když jsem četla název a viděla obálku, první domněnka (mylná) byla, že půjde o výročí partnerské. A o nějakou brutální rodinnou / partnerskou krizi. V tomhle ohledu byl pro mne příběh příjemným překvapením. Kompoziční skladba příběhu byla i zde stejná (minulost / přítomnost - okamžik v minulosti, ke kterému se dostáváme v přítomnosti), ale tentokrát byl děj napsaný tak, že kdybych nečetla jiné autorčiny knížky, ani bych si toho nevšimla, nakolik byly pasáže z minulosti zakomponovány hladce do těch ze současnosti.
Zápletka tentokrát zaváněla tajemstvím, a kdybych měla říct, na jaké palčivé téma tentokrát Moriarty cílí, odpověděla bych, že tentokrát je to (nejen o poporodní depresi, ale především) o vztahu k dětem. A to v tom nejobecnějším slova smyslu - jak se nám změní život i uvažování jejich narozením, jak se k jejich vstupu do našeho života postavíme, jak je bezmezně milujeme, i když nejsou dokonalé, jak se o ně bojíme, i když jim někdy lásku dáváme najevo jinak, než by chtěly.
Postavy byly opět vykresleny tak uvěřitelně, že jsem si je ihned oblíbila (trochu problém jsem měla jen s Veronikou, samotnou Enigmou, ta mne spíše rozčilovala, a trochu i Thomasem - na začátku jsem čekala, že se o něm dozvím něco víc, ale byl spíš takovou plochou vedlejší figurkou, nemastnou a neslanou) a příběh mne chytil, takže se mi o Connie a Rose nejen zdálo, ale nakonec jsem knihu včera četla, když už všichni šli spát - a ejhle, odložila ji až ve dvě ráno. A na rozdíl od Grace jsem do těch dvou ráno na knihu tupě nezírala, ale opravdu ji aktivně četla ;-).
Za mne to byla "tak trochu jiná Moriarty". Příběh hladce plynul, nebyl plný zásadních zvratů, domněnky jsem si sice vytvářela (s kým že se to Sophie dá dohromady - s nešťastným Thomasem?), ale plynule mizely a v hlavě mi nezanechávaly nějakou trvalou stopu. Některé z motivů by si - tak jako v jiných knihách - zasloužily rozvést (třeba vztah Grace a Laury) a rozpracovat (Veroničin "obrat"), ale celkově jsem byla velmi spokojená. A tak jako u ostatních knih této autorky, chtěla bych nějaké pokračování, kde se o osudech postav dozvím něco dalšího a budu se k nim moci láskyplně vrátit jako ke starým přátelům.
P.S.: Těm, kteří uvažují, že teprve po knize sáhnou, doporučuji namalovat si hned při úvodních kapitolách rodinný rodokmen, aby se vyznali ve jménech a příbuzenských vazbách :-).
P.P.S.: Tak jak po přečtení všech knih od Moriarty uvažuji, že bych si narazila nějakého feš a sympatického a všestranně dokonalého Australana, tak tady poprvé jsem snad narazila na jednoho, co není dokonalý (manžel Ron). Ovšem i ten byl nakonec popsán tak, že působil lidsky a dojemně a získal si můj soucit... Chtěla bych mít stejný dar jako Moriarty umět vystihnout literární postavy tak, aby i ty negativní působily lidsky, se všemi svými dobrými i špatnými vlastnostmi. To je jedna z věcí, za kterou opravdu smekám.
Knihy od Moriarty mám opravdu ráda, ale tato mě celkem zklamala. Začetla jsem se až do posledních cca 100 stran. Pro mě slabší kousek z jeji tvorby.
Knížka, i když je vlastně o ničem, se mi líbila. Baví mě styl, jakým je kniha vyprávěna, vykreslení jednotlivých postav, proplétání osudů.
Námět této knihy mi připadal až trapně přitažený za vlasy. To, že by někde turisté jezdili ze zde popsaného důvodu hromadně na výlety, mi vůbec nesedělo. Myslela jsem, že toto by dokázali vymyslet tak akorát v Americe... Ale opět super postřehy ze vztahů, proto si i další knihu od L. Moriarty asi přečtu.
"Poslední výročí" a L. Moriarty mě nezklamaly. Tragikomický román vypráví spletité osudy jedné rodiny a jejího tajemství. Děj má opravdu hodně postav, ale bát se toho počtu nemusíte. Po pár stránkách se zorientujete a pak už se jen bavíte. Proč, více jak před sedmdesáti lety, rodiče opustili svoje miminko a slehla se po nich zem? Co se s miminkem stalo, jak žilo a co dělá teď? Nečekejte thriller, i když to jím v anotaci asi trochu zavání. Jde o smutný, dojemný, ale i veselý příběh několika generací. Moriarty opět výborně a s lehkostí popisuje a řeší mezilidské vztahy tak, jak už je u ní zvykem. Ať se jedná o vztahy partnerské, rodičovské, sourozenecké nebo přátelské. V této knize hraje hodně velkou roli také otázka mateřského citu - mateřské lásky. Ne všechny postavy mi byly sympatické... stejně jako v životě. Přišel mi lehce natahovaný konec, ale jinak se mi vyprávění o lásce, všech druhů, hodně líbilo!
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2017 |  Šílené výčitky |
| 2016 | Tři přání |
Ne sice nejlepší, ale opět dobrá kniha Liane Moriarty. Právem se drží mezi mými oblíbenými autory/kami a věřím, že tomu tak bude i nadále. Nedočkavě vyhlížím další skvost do své sbírky a doufám, že se z něj již brzy budu moci radovat.