Pošťák
David Brin
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2097/postak-2097.jpg
4
157
157
Ve světě po nukleární katastrofě je život krutý, tvrdý a především krátký. Tu a tam výspa civilizace, která se ještě může pyšnit takovými vymoženostmi jako elektrický proud. Ale i ty jedna za druhou padají za oběť řádění holnistických band. V takovém prostředí se i uniforma pošťáka může stát symbolem zašlé slávy moderní společnosti. A Gordon Krantz, pošťák proti své vůli, se najednou ocitá ve víru zápasu o poslední naději… Přeložil Milan Dvořák. ... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Ivo ŽeleznýOriginální název:
The postman, 1985
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Uff, říkal jsem si, že podle pro mě úžasného filmu si musím přečíst i původní námět, ale mě to skoro vůbec nebavilo. S hlavní postavou jsem se nesblížil, na všechny vedlejší jsem hned zapomněl a ten počítač? Oki, přes to bych se přenesl, ale umělí vojáci? Cože? Nuda. Zlatý film s Costnerem, teď se mi bude líbit ještě víc jeho zpracování, jdu na to :-)
Čtivé sci-fi, kde nejprve z lháře se stane kladný hrdina. Převlečný pošťáka, který cestuje postapokalyptickými dědinami a snaží se změnit svět.
Dobrá kniha, snad si troufám říct, že zapomenutý skvost postapo sci-fi :)
Postapo mám opravdu rád a i když je to otázka vkusu, Pošťáka řadím spolu s prvními dvěma Fallouty, filmem Den poté (1983) a Threads (1984) k tomu nejlepšímu, co žánr nabízí. Příběh je relativně jednoduchý, ale do značné míry originální (rozhodně nápaditější, než klasické náměty: "jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co", nebo "přežij válku a pak stejně umři"). Literárně nejde o žádný skvost, ale jednoduchý styl vyprávění mi k danému příběhu pasuje líp, než květnaté popisy a hluboká podobenství. Kniha byla také zfilmována, ale s původním příběhem nemá film mnoho společného (byť netvrdím, že je vyloženě špatný).
Zajímavý postřeh zde zmínil KapitánSmrt, a to že v tomto příběhu hrají tzv. prepeři opačnou úlohu, než bývá zvykem, protože právě oni mohou za definitivní rozklad společnosti po relativně mírné válce.
No docela to šlo. A podle této knížky natočili film Pošťák ? Možná podle prvních třiceti stránek :-)
První jsem viděl film, který s knížkou nemá moc společného, ale i ten se mi celkem líbil. Knížka mě ale opravdu nadchnula.
kdysi dávno jsem viděl film s Kostějem Nesmrtelným v hlavní roli a konečně jsem si přečetl i knihu.
Fajn postapo, rozhodně bavilo :)
Zajímavé a čtivé postapo. Nejvíce mě bavila změna klasického pohledu na tzv. prepery, jimž je zde dáván za vinu celkový kolaps společnosti. A to díky fenoménu sebenaplňujícího se proroctví. Ano, prepeři jsou připraveni na možnou apokalypsu, na druhou stranu ale sérií krizí, které by silná pospolitost dokázala s vypětím sil přečkat, je narušena právě prepery, jejich verzí jakési zvárcené neoliberální ideologie, kdy přežije jen ten nejsilnější a druhý je mým konkurentem, ba nepřítelem. Každopádně mě bavil optimistický tón, jež se line celým příběhem. Občasná patetičnost zážitek trochu kazí, přesto jde ale o nezapomenutelný příspěvek do mého oblíbeného žánru postapokaliptické literatury.
Na úvod jeden snad jemně nepopulární názor - jsem velká fanynka toho filmu, jak píše autor v úvodu, "po stránce hudební i kinematografické" ;-)
Takže nevím, na co jsem tolik let čekala, než sáhnu po předloze. Nebyla tak hrozná. Příběh je o hodně jinačí a ty technické opičárny mi tam prostě neseděly. Ale Gordon je sympaťák, snažící se urvat si kousek místa na slunci, aniž by se musel proměnit ve zvíře jako někteří další přeživší, takže exkurze do zpustlého světa jeho očima je dobrý zážitek. A konec si úplně říkal o pokračování, neuteklo mi něco? :-)
Mohlo by se to jmenovat Ze zbabělého lháře hrdinou. Hodně mě namlsal slibný úvod a pak se to všechno nadšení nějak vytratilo. Problém je asi v tom, že Brin při psaní honil příliš mnoho zajíců, takže se to nakonec celé trochu rozplizlo. Kdyby to zůstalo u příběhu pošťáka a jeho putování postapokalyptickými dědinami, asi bych to ocenila víc. Každopádně stojí za přečtení.
Ačkoli potenciál myšlenky vyšších ideálů v době přízemního přežívání určitě funguje, nestačí to jako light motiv celého příběhu. Navíc není horší instituce nežli Česká pošta, a tato asociace mi moc při četbě nepomáhala..
Klasika žánru, nemohu dát méně než plný počet. Příběh o člověku, který své životní poslání začal vlastně díky náhodné souhře okolností jako sobecký podvodníček vidící jen krátkodobou příležitost, ale pak prozřel a pokračoval za mnohem vyšším cílem, kterým překročil vlastní stín. Za kultovku považuji i nedoceněný film Kevina Costnera, natočený na motivy této knihy - nejde sice o perlu kinematografie, ale některé momenty tam jsou fakt silné a ten film doslova zraje jako víno (podobně jako Vodní svět).
Pre mňa strhujúce čítanie! Keďže som milovníkom postapo príbehov, bola to pre mňa jasná voľba na víkend, zhltla som to aj napriek tomu, že cez víkendy rada popíjam s priateľmi a družím sa, táto kniha ma dostala a určite sa k nej ešte vrátim. :-)
Tak toto???!!! To bylo tak strašně krásný a čistý a zlý a surový a všechno dohromady. Nádherný osmdesátky v tý nejlepší formě. Pro nás dnes už trochu naivní, přitom nadčasový a moudrý.
Popravdě ani nevim, kde jsem se o knize dozvěděla, někde jsem na ní narazila mezi řádky. Obálka mě fascinovala, anotace ještě víc, ale zarazilo mě zdejší malé povědomí o knize.
A nelituju ani řádku! Gordona jsem si zamilovala hned při prvních kapitolách, jeho putování a filosofování ještě víc. Gordon byl přístavem morálky v největších sračkách, ačkoli sám o sobě jen pochyboval a furt se sebemrskal, to mě trochu štvalo. Naopak jsem byla moc ráda za to, že děj nebyl vůbec vyhrocenej do co nejvíc umírání a popisů brutalit a humusů, všechno to tak "přirozeně" v rámci situace plynulo.
Za mě jedno z nejlepších postapo, co jsem kdy četla. Optimální délka, zběsilej konec, prima popisy. U Gordonovo pošťáckých litanií jsem se musela až smát. Fakt miluju.
Dávám pět hvězd. Ne proto, že by to byl vrchol postapo žánru nebo autorův cit pro slova čněl nad všemi ostatními spisovateli. Prostě mám pro tenhle příběh slabost. Film patří k mým nejoblíbenějším vůbec, i když vím, že to není žádný trhák. Prostě mě chytá za srdíčko. A podobně se povedlo i knize.
Skvělá kniha, se kterou má film, natočený podle ní, málo společného. Autor podle mého dokonale vystihl, co se může stát - či spíše stane, když se souběžně z nějaké příčiny - mohou být různé - přihodí dvě věci.
První: naprostý rozpad států, veškerého zřízení se vším, co je tvoří a tím krok za krokem nastoupivší chaos.
Druhá: průvodním jevem rozpadu nastanuvší nedostatek - potravin, materiálů, všeho, co je potřebné a příjemné pro život.
Potom dojde k nastolení ZTP - to jsem teď vymyslela, a to je to nejhorší, co vůbec může existovat: nepsaný, ale 100% reálný Zákon tvrdé pěsti.
Co se stane z lidí a s lidmi? Až dojde na lámání chleba, ukáží se nejhorší lidské vlastnosti. Nastane hybridní otrokářsko - feudální řád, ve kterém bude mít pár vyvolených bezskrupulózních monster veškerou moc, skupina jejich pohůnků si bude žít celkem dobře, pokud se něčím neznelíbí, a drtivá většina bude živořit v absolutním područí. Bude to masa, užitečná pro práci a zábavu.
A jenom velká osobní statečnost části lidí, kteří jsou ochotní s tím bojovat, případně se obětovat, kteří mají motivaci především ve svých rodinách a v potřebě solidního klidného života v určitých mezích, by s tím mohla něco udělat.
Taková totiž je lidská historie, která nás zhusta ani tak moc nezajímá. To už je totiž pryč! Jenže svět býval jiný, než ho známe a lidský život v něm míval pramalou cenu. Dovolávání se lidských práv, jimiž se dnes kdekdo rád ohání, by vedlo leda tak k definitivnímu zavření volajících úst...
On ten ZTP leckde vládne i dnes. Třeba v malém, nebo v trochu větším, ale vládne a rád by vládnul šířeji.
Já osobně to vidím bledě.
Další přečtené Popstapo vydané ještě v dobách, kdy se tomuto žánru tak neříkalo. Jde spíše o lehce průměrné dílko a s klasiky žánru typu Den trifidů nebo Kuklama se nedá moc srovnávat. Ale dalo se to číst celkem dobře a některé pasáže mě zaujaly.
Pomalu, ale jistě sázel pastýř Elzéard Bouffier stromy v lidmi zdevastovaných horách Provence. Stejně pomalu, se stejným úsilím, stejně zdánlivě beznadějně vrací do Spojených Států, zdevastovaných třetí světovou válkou, „pošťák“ Gordon Krantz civilizační návyky. Román jako by vznikl spojením několika více či méně dobrodružných příběhů o muži putujícím poloprázdným postapo světem. Hlavní postava na začátku není žádný dobrodinec, co jde zachránit svět, ale díky náhodnému objevu prodělává vývoj, kdy šance pana Hyda prosadit se proti panu Jekyllovi postupně klesají k nule.
80 % (zatím 90 hodnotících s průměrem 75 %).
…
Když lidé stavějí dobře, dokáže jejich dílo zřejmě zničit jenom čas anebo zase lidé. A tihle lidé stavěli dobře, pomyslel si Gordon. Možná, že až se budou příští generace Američanů potloukat po lesích a navzájem se pojídat, budou si myslet, že tyhle stavby jsou dílem bohů.
P.S.
Patřím do kategorie, která ještě pamatuje dobu, kdy pošta roznášela hlavně ručně psané dopisy, ale nikdy jsem se nesetkal s pošťákem.
Vždy to byla pošťačka...
Autorovy další knížky
| 2015 |  Existence |
| 1993 | Praktický efekt |
| 1995 | Sluneční poutník |
| 1999 |  Hvězdný příliv |
| 2021 | Pošťák |
Nedočetl jsem to, snaha byla, ale při 42% (symbolické, pane Adamsi:-)) se mi to vzpříčilo v krku. Naivní příběh s hňupem v hlavní roli. Jeden bludišťák za prvních pár stránek.