Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik , Markéta Zahradníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314263/mid_postel-hospoda-kostel-OJo-314263.jpg
4
832
832
Není kněz jako kněz – Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma. Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely? Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla s úmyslem poznat pana faráře jinak než mediální osobu a kněze a musím říct, že splnila nad mé očekávání. Sympatizuji s jeho názory, kniha je lidská příjemná a plná důležitých myšlenek-i slza ukápla. Děkuji moc hezké čtení.
Super zážitek, posloucháno jako audiokniha. Hezky zpracované, zaujal mě nejvíc asi pohled na Bibli jako na milostný dopis, není Bibli tedy jako dopis třeba analyzovat. Tato myšlenka má hloubku.
Krásné,milé a mnohdy velice objektivní povídání.
Neříkám že se stotožňuji s všemi názory,ale určitě s jejich většinou.
Myslím,že když bychom měli více takových farářů bylo by i více lidí v kostelech.
Děkuji za příjemně strávené dopoledne.
Kniha, ze které sálá optimismus, radost a pohoda, ale zároveň někdy i smutek. Kniha, která člověka donutí se nad některými věcmi zamyslet, občas může mít čtenář i pocit, že je v ní i nějaké to moralizování a která poukazuje i na rozdíly mezi Poláky a Čechy.
Pěkný rozhovor s dobrými fotografiemi. Pan Czendlik má sympatické názory a myslím, že více takových lidí církev potřebuje, a vlastně nejen církev. V knize mi byl určitě sympatičtější, než jak jsem ho možná vnímal z veřejného života, jako celebritu. Možná teď po přečtení knihy dokážu jeho kroky líp pochopit.
Moudrý to muž, s velmi pokrokovými názory. Četla jsem delší dobu, ale určitě nelituji
Myslím si, že jsou to velmi hezky a jednoduše sepsané myšlenky a názory člověka, který bere víru tak, jak by se měla brát, moderně, ale přitom s úctou. Tuto knihu bych opravdu doporučila přečíst všem, protože každý si v ní něco najde. Hlavně se mi líbí jeho názory na "výchovu" dětí v dnešní moderní a uspěchané době. Jsem už taky trochu starší, taky jsme běhali po venku v dešti, blátě a neublížilo nám to. A pár "přes zadek" nás taky nezabilo. Děkuji za krásné myšlenky a povídání.
Zbigniew Czendlik je na povrchu simpático a jeho přístup je, opět na povrchu, simpático. Ale mnohdy jsem se u jeho obrany církve musel (cynicky) smát. Zakázané ovoce není jablko, jak uvedl, ale nějaké nespecifikované ovoce (tady opět vliv církve, která si upravuje Bibli a tohle je jen jeden malý detail, přemýšlejte). Takže možná, že Czendlik není dostatečně inteligentní, aby tohle sám věděl a prostě slepě přijímá vliv katolicismu a nebo je naopak liška a hraje blbýho. ___ Ale analogie, která mi přišla perfektní, ohledně pokrytectví katolické církve, zazněla ve filmu 'Tři billboardy kousek za Ebbingem' (Three Billboards Outside Ebbing, Missouri) můj volný překlad: "Víte, o čem jsem dnes přemýšlela? Přemýšlela jsem o těch pouličních ganzích, co mají dole v Los Angeles, ty Crips a Bloods. A přemýšlela jsem o těch nových zákonech, se kterýma přišli v 80tých, myslím, bojovat s těmi pouličními gangy, s těmi Crips a těmi Bloods. A pokud si dobře pamatuju, podstatou toho, co ty zákony říkaly, bylo, že pokud se přidáte k některému z těch gangů, a jste s něma, a jste jednou v noci takhle na rohu a i bez vašeho vědomí, jeden z vašich členů Crips nebo jeden z vašich členů Bloods někoho střelí nebo pobodá... potom, i když jste o tom nic nevěděl, a i když jste jen stál na rohu ulice, hledíc si svýho... co tyhle nový zákony říkaly bylo, že jste pořád spoluviníkem. Jste spoluviníkem v prvé řadě už jen tím, že jste se přidal k těmhle Crips a k těmhle Bloods. Což mě přivedlo k tomuhle, Otče... celá tahle situace je jako s váma klukama z kostelu, ne? Máte svoje barvy, máte svoji klubovnu. Jste, kvůli nedostatku lepšího slova, gang. A když jste nahoře, kouříte svoji dýmku a čtete svou Bibli, zatímco jeden z členů vašeho gangu je dole ve sklepě a šuká ministranta, potom... Otče, stejně jako tihle Crips a stejně jako tihle Bloods, jste spoluviníkem, protože jste se přidal ke gangu, chlape. Je mi jedno jestli jste nikdy nic neudělal, neviděl, neslyšel. Přidal jste se ke gangu, jste spoluviníkem. A když je někdo spoluviníkem u šukání ministrantů, nebo jakýhokoliv šukání malých hochů, protože vím, že vy jste to ještě nezúžili, potom jste tak trochu ztratil právo na to přijít do mýho domu a mluvit o mě, mým životě, nebo mé dceři, nebo o mých billboardech... takže dopijte svůj čaj, Otče a vypadněte kurva z mojí kuchyně." ___ Czendlik často mluví a zní rozumně, ale v jeho postojích a odlehčenosti nelze přehlédnout spoustu věcí, spoustu děr. Možná i jakousi mediální masáž pro novou cool katolickou církev, neexistující obraz. První půlka byla zajímavější, v druhé se to přetrhne do takového toho typického arcidiecézního mudrování. Feldkurát Katz ze Švejka, vylitej jak konev, nebo Farář z Mostu jsou mnohem realističtější vyobrazení autentické zkušenosti toho, jak by měl asi kněz vypadat, zničený vším tím dualismem. Ti nažehlení jsou manipulanti. A Czendlik chránící fakt, že církve potřebují peníze, je dostatečným důkazem jeho zkorumpovanosti. Je strašně snadný propadnout kouzlu osobnosti, jak může dosvědčit dvojciferný počet obětí Teda Bundyho (zmiňuju ho nějak často)... počkat, vlastně nemůžou.
Byla jsem na besedě s panem Czendlikem a nemělo to chybu - kniha mi ten hezký zážitek připomíná (Škoda, že mě nenapadlo si ji nechat podepsat...tak příště!) Kdyby bylo takových představitelů církve víc, možná by kostely nebyly občas tak prázdné...
Pro mě velmi zajímavá kniha.. humorná psaná životem a krásným pohledem na čechy a českou zem .. vyvolala ve mě spoustu uvědomění a na konci jsem měla pocit, že ji potřebují číst hned znovu
O knížce jsem dlouho slyšela i o talk-show,s kterými jezdili po republice k této knize. Zajímavé čtení, některé pasáže kontroverzní, s něčím jsem se ztotožňovala,s některými názory ne.První polovina velmi zajímavá, v druhé polovině mi některé otázky moderátorky nesedly, některé témata se pořád opakovala,jiné odpovědi useknuté, nerozvinuté.
Krásné povídání, mám pana Czendklika moc ráda. Dokáže pro mě složité věci vysvětlit jednoduše a nutí mě dál nad nimi přemýšlet. Určitě si ji někdy znovu přečtu a má jisté místo v naší knihovně.
Knížka se hezky poslouchá. Neříkám, že se ztotožňuji se všemi názory, které v ní zazněly. Ale důležité je, že církvi by určitě některé prospěly.
Možná, že potom by lidé navštěvovali kostely a bohoslužby častěji a se zájmem.
Podle arcibiskupa Duky jeden Czendlik není problém. Deset Czendliků by už byl problém. Bohužel je to naopak. Problém církve v Česku je, že má jen jednoho Czendlika a ne deset nebo raději sto.
Je to ohromně čtivá knizka. I obyčejné věci dokáže p. Czendlik podat zajímavě - viz gymnázium, jeho další směřování či vážnější věci, které zaznívají již v anotací na obalu knihy a jež vysvětluje - proč nerad zpovídá své farníky, že lidem rozmlouvá křest. Pan Zbigniew má dar mluvit srozumitelně i pro laika věci neznalého. Díky!
S křesťanstvím tento pán nemá nic společného. Křesťanství je o následování Ježíše Krista, Syna Božího. Pokud je pro pana "kněze" čtení Božího slova nuda, potom chápu, proč se takto projevuje. Chce se líbit světu a to je vždy Bohu nepřátelské. To Slovo je totiž sám Kristus, jak napsal apoštol Jan na začátku svého evangelia.
Knihu jsem poslouchala jako audio.Pohled na svět pana faráře je mi moc sympatický a knížka mě velmi obohatila.Přináší mnoho zajímavých zamyšlení.Myslím si že by knížka byla ještě lepší kdyby ji namluvil sám Zbigniew Czendlik.