Poučka o podstate predvídateľnosti Katherín
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244415/bmid_poucka-o-podstate-predvidatelnosti--t5Z-244415.jpg
3
1864
1864
Colin Singleton má vo vzťahu k nežnému pohlaviu svoj jasný typ – dievčatá, ktoré sa volajú Katherine. Má to však chybu – zakaždým od nich dostane kopačky. Stalo sa mu to už presne devätnásťkrát. Tento veľký fanúšik prešmyčiek má odrazu strach, že je odpísaný, lebo zo zázračného dieťaťa zrejme nikdy nevyrastie dospelý génius, a tak sa vyberie na road trip. Vo vrecku má desaťtisíc dolárov, za pätami krvilačného diviaka a na sedadle spolujazdca najlepšieho kamaráta s nadváhou a s nehynúcou láskou k Sudkyni Judy, ale chýba mu Katherine. Colin má jasný cieľ: dokázať platnosť Poučky o podstate predvídateľnosti Katherín. Dúfa pritom, že pomocou nej získa možnosť predpovedať budúcnosť akéhokoľvek vzťahu a tak pomstí všetkých nešťastných zberačov kopačiek. Čo sa však v skutočnosti vďaka poučke stane? Svoju úlohu v premene citového života hrdinov zohrá láska, priateľstvo aj mŕtvy rakúsko-uhorský arcivojvoda!... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
An Abundance of Katherines, 2006
více info...
Přidat komentář
Hlavni hrdina Colin mi silně připomíná Sheldona Coopera. Tak nejak i v tomto duchu jsem celou knihu vnímala. Popravdě jsem to asi v necelé polovině ukončila, protože mi to přišlo pořád stejné. Přeskočila jsem rovnou na epilog, kde autor promlouvá ke čtenářům, kteří by mohli udělat přesně to co já a nazývá je poťouchlými lumpy. Ano, jsem lump, ale nějak mě to nechytlo. Na druhou stranu vím, že si to časem dočtu.Tak jak mě to nebralo, tak mě to láká. Divný. Ale prozatim pozdeji...
Z počátku mi trvalo, než jsem se do knihy začetla a začala mě bavit. Četla jsem všechny Greenovy předešlé knihy a musím říct, že tato mě nadchla zatím nejméně. Kniha rozhodně nebyla špatná, ale asi jsem od ní čekala více a proto ji hodnotím 3 hvězdičkami.
Po menším zklamání, kterým pro mě byla Papírová města, tuto knihu naopak vidím ve velmi dobrém světle. Příběh na mě zapůsobil mnohem více.
Pro někoho mohla působit rušivě matematika nebo snad vysvětlivky, u mě to bylo naopak. Velice jsem některé oceňovala. Ačkoliv třeba i neměli přímou souvislost s příběhem, tak byly zajímavé a vtipné. Matematika mi vůbec nevadila. Nejsem sice milovník matematiky, ale její zapojení do romantického příběhu mi připadá neotřelé.
Ale jak už bylo zmíněno tady v komentářích - začínám mít také pocit, že slabinou Greenových knih jsou mužští (chlapečtí?) hrdinové. Stále víc mi začínají splývat jeden do druhého. Uvidíme, zda Will Grayson, Will Grayson se ukáže jako potřebná změna, já v tuto knihu vkládám své naděje.
Avšak u většiny knih od Johna Greena oceňuji, že mě překvapí. Bohužel v případě Kateřin se velká překvapení nekonala. Dokonce bych až řekla, že je konec předvídatelný. Není to žádná velká výtka, příběh a celá kniha (Greenova hra se slovy a unikátní schopnost tvorby citátů je nepopiratelná.) je i přesto super, ale přece....Proto 4*.
Knihu jsem si koupila na dovolenou a až později si přečetla recenze na databázi knih. Od knihy jsem tedy nic moc nečekala, ale velice mile mě překvapila. Bylo to zajímavé a dodatky pod čarou mě někdy hodně pobavily! Byla to prostě typická oddechovka od Johna Greena. Toho spisovatele po pravdě zbožňuji. Píše, tak jak to v životě prostě vypadá a probíhá a to se mi velice líbí! Nemá to žádný sentimentální happy end, jako v každém americkém příběhu. Všem knihu doporučuji, myslím se, že je to skvělá kniha na uklidnění.
Tak vám nevím, podle komentářů bych měl cítit zklamání, ale není to tak.... možná je to tím, že sem od toho nic nečekal a proto sem ani nemohl být zklamaný.... ale přesto to není špatný příběh... je to takový lehký letní příběh... krásně se čte, občas je úsměvný a je to klasický Green... jenom prostě nekončí špatně nebo smutně... ale i takové příběhy jsou.. možná proto jste byli zklamaní, protože jste čekali, že to autor na konci rozsekne nějakou epickou koncovkou.... tak prostě nebuďte sitzpinglerovští a knihu si užijte bez předchozích předsudků a očekávání :)
Četla jsem všechny knihy od Johna Greena. "hledání Aljašky" jsem ohodnotila 5 hvězdičkami."papírová města" jednou hvězdičkou. "hvězdy nám nepřály" ohodnotím. Bohužel tato kniha byla sice hezká, ale nebyla božská, okouzlující a fantastická.Byla pouze a JEN dobrá.Možná toho po "Hvězdy nám nepřály" čekám moc, ale tohle nebylo nic extra na zamyšlení.bylo to fajn, hezká a romantické, to ano.Ale ani o kapičku víc.
Moje třetí zkušenost od Johna Greena a musím teda říct, že mě ale hodně zklamal. Často jsem se u knihy nudila a mnohdy jsem si říkala, že jestli jí dočtu, bude to hotový zázrak. Na to, jak je kniha krátká, mi trvala přečíst podstatně déle, než bych jakou knihu přečetla obvykle. Děj je tak nějak o ničem, pořád se tam opakuje to samé... Jediné, co se mi na ní zamlouvalo, byl nápad: To, jak si Colin vybíral jedině Kateřiny, až došel k číslu 19, je moc originální. Ale bohužel, to je asi tak všechno, co by stálo za potlesk...
Je mi moc líto, že knihu hodnotím takhle záporně, mám Greenova díla ráda, ale tohle se mu vážně nepovedlo.
Tohle je velmi slabý odvar Greena. Myslím si, že tahle kniha je nejhorší, kterou napsal. Je mi moc líto, že to musím říct, Green je můj oblíbený autor, ale nemůžu si pomoct. Ty dvě hvězdičky jsou za nápad, že hlavní hrdina chodí jenom s Kateřinami a za sympatické postavy.
Asi nemůžu knihu objektivně hodnotit, protože jsem došla jen na 80. stránku, ale i to málo, co jsem přečetla, bylo pro mě docela "hardcore" udržet pozornost na knížce. Nemá to skoro žádný děj, hlavní hrdina se mi za těch 80 stran dokázal znechutit tak, že knihu ani dočíst nechci (nicméně nápad to byl originální, knih o nudných matematicích s úchylkou na jedno jméno je málo). Hvězdy nám nepřály jsem si přečetla kvůli davovému šílenství, valný dojem na mě neudělaly. Hledání Aljašky jsem si zamilovala a tohle je naprostý propadák. S Greenovými knihami to je holt jako na houpačce.
johna Greenka mám ráda ale tohle bylo pro mě zklamání obrovský knížku jsem odložila a nedočetla jsem jí určitě jí někdy dočtu ale tahle knížka mě zklamala
Dle meho nazoru,je tohle nejnudnejsi kniha od Greena. Nedocitala jsem to s tim,ze me mrzi ze je konec,ale ze jsem byla rada,ze ji mam doctenou a mohu prejit na jinou. Takovy prumer,nic co by na me neco zanechalo a rozhodne nic co bych musela cist znovu.. Od pulky se mi libila trochu,protoze se neco delo,ale urcite jsem ji necetla s takovym pohlcenim jako treba Hvezdy nam neprely,Papirova mesta ci Hledani Aljasky.. Snad se dockame zase vice zajimave knihy :)
Tato kniha rozhodně není pro moji věkovou kategorii, a i kdybych byla v cíleném věku, rozhodně by se neřadila mezi nadprůměrně dobré.
Nerada čtu knihy, které mají pachuť byznysu a tahle přesně taková byla. Zas na druhou stranu, kniha nepřekvapí ani neurazí. Občas jsem se i uchichtla nad představou jisté popisované komické situace.
Jen jsem rozpačitá z toho, že jednu chvíli působí aktéři jako bohatě zkušení po sexuální stránce a pak, když se vypráví "životní" příběh, mluví se jen o nevinných pusách a když je něco s jazykem, tak už je to echt terno.
Za mě nic moc.
Knihu nazvu jedním důležitým (pro mě) slovem: překvapení. S další autorovo otevřenou knihou jsem dávala horší hodnocení a víc se nudila. Přestože každá jeho kniha byla jiná, mě začínaly splývat. Jenže Příliš mnoho Kateřina je jiná. Byla jsem nadšená! Prostě WOW! Za mě jeho nejlepší.
Moc hezky a rychle se to čte, jako vlastně všechno od Greena. Ale k tomu, abych knihu hodnotila lépe, musel by se ten příběh aspoň trochu přiblížit tomu, co jsme zatím měli možnost od Johna číst... V každé knize bylo něco, co si člověk odnesl, každá kniha ve mně zanechala něco, nad čím jsem ještě dlouho přemýšlela, ale dneska se nic takového nekoná. V knížce o 240 stranách se toho vlastně moc nestane, dokola se opakuje zázračné dítě, Kateřiny a Teorém.
Možná byly Kateřiny cíleny na jinou věkovou kategorii... Nicméně kvůli tomu na Johna Greena nezanevřu a určitě si přečtu i další knihy, které se k nám dostanou, a budu doufat, že mě osloví stejně jako třeba Aljaška. :)
Bohužel nejsem cílová skupina, pro které pan Zelený píše. Jeho knihy mně někdy projdou rukama, ale nic po nich nezůstane. Zapamatuji si, jen že nějaký John Green dostává spousty pubertálních dívek do transu, ale to je tak všechno.
Kateřina je pěkné jméno, pro mně ale není ke čtení.
Zamilovali jste si opravdu návykový a odlehčený styl Johna Greena? Líbí se vám jeho schopnost skrze postavy promlouvat o vážných věcech tak, aby vyzněly vážně a přesto tak nějak nesentimentálně? V tom případě vám nesmí uniknout tahle povinná četba nejen pro všechny Kateřiny. Kompletní recenzi najdete v záložce Recenze
Já mám prostě "greenovky" ráda! Vždycky se u jeho knih odpočinu, občas zasměju, ale i někdy zapřemýšlím nad životem. Škoda jen, že jeho knihy jsou tak krátké, vždycky je přečtu během 2-3 dnů a mrzí mě, že je konec.Kniha Příliš mnoho Kateřin, byla bohužel trošku slabší než třeba Hledání Aljašky, ale i tak hodnotím 4 hvězdičky. Kniha byla milá, ale je pravda, že mi v hlavě moc dlouho nezůstala a jen tak si na ní nevzpomenu. Jestli natočí film ráda se kouknu.
Příliš mnoho Kateřin. Kniha mi trvala přečíst nezvykle dlouho. Nic, co by napínalo mou nedočkavost a táhlo mě ke knize v každé příležitosti zpět se nekonalo. Je to má 3. kniha od Greena. Hodnotím ji jako lepší než Aljaška, horší než Hvězdy. Na knize mě bavil pouze typ humoru. Obsah bych ohodnotila asi jen jednou hvězdou.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Nebyla špatná, ale ze všech Greenovek, které jsem doposud přečetla se mi líbila nejméně...