Poučka o podstate predvídateľnosti Katherín
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244415/bmid_poucka-o-podstate-predvidatelnosti--t5Z-244415.jpg
3
1864
1864
Colin Singleton má vo vzťahu k nežnému pohlaviu svoj jasný typ – dievčatá, ktoré sa volajú Katherine. Má to však chybu – zakaždým od nich dostane kopačky. Stalo sa mu to už presne devätnásťkrát. Tento veľký fanúšik prešmyčiek má odrazu strach, že je odpísaný, lebo zo zázračného dieťaťa zrejme nikdy nevyrastie dospelý génius, a tak sa vyberie na road trip. Vo vrecku má desaťtisíc dolárov, za pätami krvilačného diviaka a na sedadle spolujazdca najlepšieho kamaráta s nadváhou a s nehynúcou láskou k Sudkyni Judy, ale chýba mu Katherine. Colin má jasný cieľ: dokázať platnosť Poučky o podstate predvídateľnosti Katherín. Dúfa pritom, že pomocou nej získa možnosť predpovedať budúcnosť akéhokoľvek vzťahu a tak pomstí všetkých nešťastných zberačov kopačiek. Čo sa však v skutočnosti vďaka poučke stane? Svoju úlohu v premene citového života hrdinov zohrá láska, priateľstvo aj mŕtvy rakúsko-uhorský arcivojvoda!... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
An Abundance of Katherines, 2006
více info...
Přidat komentář
Líbí se mi, že je knížka psaná tak, aby každému něco dala. Uznávám, že děj nic moc, ale není to tlachání o ničem, naopak :) Knížka je prostě trochu jiná...je poučná. Nemusí sedět každému, ale já doporučuji. Četla bych znovu :)
Pan Green opět nezklamal. Tentokrát naopak mile překvapil, knížka nekončí tragicky ani smutně, naopak je plná naděje na lepší zítřky :-) Byla čtivá, vtipná (na mé výbuchy smíchu při čtení, reagoval partner vyděšeně) a poučná. Je pravda, že matematika není mou silnou stránkou, takže Colinův Teorém byl pro mě jako ozvěna z dálky, kterou nejsem schopna rozluštit, přesto - moc jsem se bavila.
Mě se tak zdá, že s každou další knihou, kterou čtu po Hvězdách je příběh o stupínek slabší. Ne, že by se to četlo špatně, ne že by hrdinové nebyli zajímaví, ale ta kniha vám toho moc nedá...z vody neuvaříš...
John Green je mistrem svého řemesla, on prostě psát umí, tohle mu nikdo nemůže vzít!
Všechny jeho knihy mi zdobí knihovnu a tak bylo jasné, že Příliš mnoho Kateřin si ujít nenechám, pouhé dva dny postačily k tomu, abych jí dočetla, což svědčí o tom, že to kniha byla vynikající. Stejně jako tomu v každé jeho knížce, tak i tady si přejete, aby jeho postavy vystoupily ze stránek a staly se vašimi kamarády třeba jen na jediný den. Humor je hlavní složkou snad každé Greenovské knížky, ale tady je ve větší míře než jsme zvyklí, což příběhu rozhodně prospívá, postavy hláškují jedna báseň a čtenář se musí jen přitrouble usmívat nad těmi geniálními větami a příhodami které postavy podnikají. Samozřejmě nesmím opomenout citáty, protože on je opravdu básník.
Ze začátku mi trošku vadilo to vysvětlování pod čarou, ale nakonec jsem si po pár stránkách zvykla a nakonec jsem byla ráda, že to tam bylo - jednak to jsou většinou zajímavosti a hlavně se tím i kniha odlišuje od ostatních autorových knih. Každá Greenova kniha je jiná a přesto stejná a přesně proto ho mám tak ráda, takže Příliš mnoho Kateřin nepovažuji vůbec za zklamání!
Má druhá knížka od Greena. Předtím jsem četla Papírová města, která si mě získala a ani tato jeho kniha není výjimkou. Čekala jsem od ní hodně a rozhodně nejsem zklamaná. Hodně se dočítám, že se Green opakuje, že jsou postavy v podstatě jedno a to samé, jenom mění jména. Pravda, že Lindsey mi v jednu chvíli šíleně připomněla Margo, ale já vám nevím. Asi mi na tom tolik nezáleží. Postavy jsem si zamilovala a příběh jakbysmet. Jednoduše Green nezklamal a pokud se vám líbily jeho předešlé knihy, tak si myslím, že i tato kniha má co nabídnout.
Sice nedočteno úplně poctivě, ale já ten dodatek o matice ještě přečtu. Až můj mozek bude v nějakym lepšim, bystřejším a chápavějším stavu.
Už snad při první stránce, jsem k tomu začala bejt mírně skeptická a to trvalo snad ještě do nějaký poloviny knihy. Pak to někdy skončilo, nevím kdy.
Každopádně, je to prostě příběh obyčejnech, nezajímavejch a nevyjímečnejch lidí a tak k tomu musíte přistupovat. Jsou to prakticky lidi, jako vy, takže nepočítejte, že to bude nějaký bum po dějový stránce. Ani za mák.
Green ale měl ve zvyku tyhle prostý děje vyvažovat spoustou myšlenek a těma věcma, co jste se dočetli mezi řádky (nebo aspoň u Aljašky a Papírových měst tomu tak bylo, Hvězdy jsou už kategorie jiná). Jenže tady to tak úplně neplatilo. Jako jo, ty myšlenky tam byly, ale jednoduše to nebylo takový. Nebylo jich tolik. Částečně mi to asi přišlo trochu takový prázdný. Až na posledních pár stranách příběhu, bylo to, co jsem očekávala, že bude tak nějak ve většině knihy.
Bylo to fajn. Takový prostý, jednoduchý a tak. Ale neočekávajete kdo ví co. Mám chuť dát teď re-reading Aljašky a Měst, abych zjistila, jestli je ta kniha fakt prázdnější anebo jestli jsem já nějak intelektuálně vyspěla a odignorovávala věci, který se mi Green snažil podstrčit, jako gejniální myšlenky. Anebo jestli jsem přišla vo tu schopnost číst mezi řádky, ale to snad ne.
Další skvělá knížka od skvělého autora, ale ne ta nejlepší. Rozběh začátku příběhu byl takový docela pomalý a zdlouhavý, ale nakonec se z toho vyklubal zajímavý příběh. Obzvlášť se mi líbily Colinovi matematické rovnice a jeho celkové myšlenky.
Četla jsem v češtině a docela se mi líbila, ale úplně nadšená jsem z ní nebyla. Ano je vtipná, popisuje krásně postavy, ale chyběla mi tam nějaká větší zápletka a hlavní postava Colin mi moc sympatický teda nebyl. Ale jako oddychovka dobré.:-)
Také jsem knihu četla v angličtině a byla super :) prostě jako od Johna Greena :) ikdyž Looking for Alaska se mi líbilo asi maličko víc :)
Četla jsem v angličtině a pan Green opět nezklamal. V knížce jsem našla všechno, co jsem o dní očekávala :) Postavy jsem měla moc ráda, obzvlášť nejlepšího kamaráda Hassana. Těším se na další knížku, kterou si od Greena přečtu. :)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Děj byl slabší, obyčejný, ze života, útěk na nudný venkov, o přátelství a tak... kniha se snažila zachytit spíš (jak v Hledání Aljašky), jak hrdinové hledají své místo, snaží se něco dokázat nebo se srovnat s minulostí... Ovšem vtipné situace a pěkné myšlenky tam byly! Velmi zajímavé bylo Colinovo matematické řešení a jeho slavný Teorém - to mě bavilo... A postupně jsem se taky dozvěděla, jak to bylo s těmi Kateřinami. :)