Poválečná Evropa. Její historie od roku 1945
Tony Judt
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372818/mid_povalecna-evropa-jeji-historie-od-r-kVn-372818.jpg
5
70
70
V roce 1945 byla Evropa na kolenou. Značnou část evropských zemí těžce postihlo válečné ničení, masové vraždění, letecké bombardování a rozvrat. Prakticky celá východní polovina kontinentu upadla pod sovětskou nadvládu, takže jednu totalitu tam nahradila druhá. Dnes už Sovětský svaz neexistuje a enkláva demokratických států Evropské unie v současnosti sahá až k hranicím samotného Ruska. Poválečná Evropa podává hutný a celistvý obraz cesty, kterou Evropa mezi těmito dvěma body urazila; příběh, jehož děj se odvíjel ve stínu minulé války. Příběh vzkříšení Evropy, která povstala z trosek; příběh sestupu a pádu sovětského komunismu a vzestupu Evropského společenství a Evropské unie; příběh konce evropských říší a obtížného a proměnlivého vztahu Evropy k válečné minulosti a ke dvěma supervelmocím, které jej vymezují, Rusku a Americe. Tony Judt líčí rozvoj německé automobilové výroby ve světle toho, jak se stejnému odvětví vedlo v Británii; dává do souvislostí pařížské události roku 1968 s nepokoji, ke kterým v témže roce docházelo v Praze a v Itálii; a při osvětlování podstaty Salazarovy fašistické diktatury sahá po srovnání nejen s Francovým Španělskem, ale i s Ceauşescovým Rumunskem. Jasně a přehledně zachycuje jak celkový vývoj Evropy, tak i protikladné zkušenosti Evropanů na Východě a na Západě. Poučíme se zde o občanské válce v Řecku, o působení sociální demokracie ve Skandinávii, o těžkostech dvojjazyčné Belgie, o krvavých taženích severoirské IRA i baskických separatistů. Je to historie lidí stejně jako národů, vystupují v ní Churchill i Mitterrand, generalissimus Franco i generál Jaruzelski, Silvio Berlusconi i Josif Stalin. A Poválečná Evropa má co říci i ke kulturním a sociálním dějinám: od francouzského a českého filmu, nástupu ledniček či úpadku vlivu intelektuálů přes přistěhovalectví a vznik třídy gastarbeiterů až po fenomény, jako byly existencialismus, punk rock, Monty Python nebo brutalistická architektura. Judtovu knihu časově dovedenou až po válku v Iráku a volbu papeže Benedikta XVI., která nabízí pochopení smyslu moderní evropské historie a identity, tedy toho, jaká Evropa je a jaká byla, můžeme označit za jedinečnou práci na téma Evropa naší doby.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2018 , ProstorOriginální název:
Postwar: A History of Europe Since 1945, 2005
více info...
Přidat komentář
Naprosto skvělá práce, věnující se poválečné historii v politických, kulturních i sociálních souvislostech. Kromě výborného zpracování z faktografickeho hlediska je napsaná čtivým a svižným jazykem. Jedna z knih k nimž se milovník moderní historie bude mít důvod vždy vracet.
Přestože spousty věcí z nedávných dějin Evropy člověk zná, je dobré je přečíst zasazené v celém širokém kontextu. Já osobně jsem si nikdy neuvědomil, že poválečný ekonomický zázrak nebyl samozřejmou věcí a nechybělo mnoho a dějiny mohli jít jinudy. Také mě překvapila poměrně vysoká podpora komunismu v západní Evropě.
Ano, anotace nelže, jedinečná práce, měla by být v každé knihovně. Opakovaně se k ní vracím.
Pokud jste neměli osvíceného učitele, možná máte pocit, že toho vlastně o soudobých dějinách v Evropě mnoho nevíte, protože vás to ve škole nejspíš, pro nedostatek času, protože všechny ty Egypty, Mezopotámie, starověk, středověk i pravěk, nestihli naučit, pak tato kniha je povinná četba. Pusťte se s chutí do toho. Ač má stránek mnoho a informací je v ní spousta, skvěle se čte (díky za překlad D. Výbornému).
Nejprve jsem dlouho do knihy nesměle nakukoval v knihkupectví. Pak byly obchody uzavřeny kvůli viru a já se konečně rozhoupal a knihu si pořídil. Po objednání jsem se přistihl, že neustále kontroluji mail, jestli už se náhodou nebude doručovat. Prostě jsem se na ni neuvěřitelně těšil. Teď tady leží přede mnou. Přišla předevčírem. Hned jsem ji otevřel a někam mi zmizely dva dny. Prostě jsem ji nepustil a četl, často se vracel zpátky a s úžasem zjišťoval, jak čtivě se může napsat kniha podobného zaměření. No nebudu se dál moc rozepisovat, pár stránek na mě ještě čeká, tak snad jen řeknu, že když někdo opravdu moudrý napíše knihu, je radost ji číst. A chci pochválit překlad Dalibora Výborného. Je výborný:-).
Velmi obsáhlá kniha faktu, pro milovníky historie nutná výbava knihovny. Navíc napsaná poměrně dobře "tekoucím" způsobem.
Tony Judt sepsal poválečné moderní dějiny, které zatím nemají obdobu. Kniha je čtivá, plná zajímavých informací. Autor se nezabývá pouze politickými dějinami, ale popisuje i hospodářské a sociální jevy. Méně prostoru je věnováno kultuře. Některá fakta jsou samozřejmě stále sporná a v budoucnu třeba převáží jiný pohled, ale to jsou dějiny.
Naprosto jedinečná kniha. Cenná ve srovnávání - ukazuje, jak byly různé problémy řešeny v jednotlivých částech Evropy. Nejkritičtější je Judt vůči Británii. A poslední kapitola je opravdu podnětná: Jak se stát staví k vlastní vině? Škoda, že se nezamyslel nad vinami českými...
Vynikajúca kniha, perfektné a podrobné zhrnutie osudov povojnovej Európy...škoda, že druhé vydanie nevyšlo v slovenčine..
Přehledný obraz Evropy od války do začátku 21. století, nejen z hlediska historie jednotlivých států, ale i procesu evropské integrace a jejích plusů a minusů. V závěru se pak vcelku zajímavě zabývá problematikou vyrovnání se jednotlivých států s jejich podílem na válečných zvěrstvech, když konstatuje, že po válce raději všichni zapomněli, aby se později vzpomínalo až příliš. Tak nějak evropský přístup ode zdi ke zdi.
Nemá smysl dodávat něco k předchozím komentářům, které skvěle popsaly jedinečnost této publikace. Snad jen, že se jedná o "must have" knížku, ke které se člověk může opakovaně vracet a vždy tam najde nějakou další zajímavost, která mu předtím unikla. A výborně kniha, myslím, i ukazuje důvody a potřebu vzniku Evropských společenství po 2. sv. válce. Euroskeptici by knihu měli číst povinně.
Snímam klobúk pred autorom a týmto jeho dielom. Kniha je príkladom, ako má vypadať poctivá a pritom čtivá historická práca. Nejedná sa len o popis samotnej povojnovej histórie ale aj o jej podrobnú a prenikavú analýzu. Čiže nielen ako sa to stalo ale i prečo sa to odohralo. Autor sa nezameriava len na vonkajšie atribúty dejín ale aj na intelektuálno-kultúrne podhubie tej ktorej dekády. Výborne tak vystihuje ducha danej doby- od nadšených (či povinne budovateľských) päťdesiatych rokov, cez opojné šestdesiate a cynické sedemdesiate roky až po globalizované a postideologické 90. roky 20. storočia. Kto chce pochopiť európsku súčasnosť, musí byť oboznámený i s posledným polstoročím európskej histórie. Treba len trochu chcieť !
Táto kniha má u mňa hneď niekoľko prvenstiev. Je to prvá takáto obsiahla odborná kniha ktorú som mal tú česť prečítať. Zároveň bola vstupnom bránou do problematiky 20. storočia, ktorým sa chcem bližšie zaoberať.
Po obsahovej stránke je nesmierne pútavá, niekedy som mal problém knihu odložiť a konečne sa uložiť k spánku, aj tak som mal ale čo robiť aby som ju prečítal, aspoň behom jedného mesiaca, čo sa mi nakoniec nepodarilo. Kniha samotná mi dala nielen odpovede, ale aj nastolila otázky ktoré som si predtým nedokázal položiť a zároveň ich aj zodpovedala.
Postupnými kapitolami vás prevedie od povojnovej obnovy Európy, cez obdobie prosperity ktoré so sebou neprinieslo len prosperitu samotnú, ale aj sprievodné negatívne fenomény tej doby. Cez fundovaný pohľad na vec autor predkladá mnohé problémy posledných desaťročí 20. storočia a aj keď je kniha nabitá vysokou mierou negatívnych informácií po jej prečítaní, som sa vôbec necítil skľúčene, práve naopak, s vedomím že v jednom ucelenom diele som si načrtol a ucelil priebeh druhej polovice 20. storočia, ktorý doznieva v intenciách nového storočia, ktorý práve prežívame.
Veľmi blízkym sa mi stali citáty osobností, v jednom prípade nemenovaného maďarského podnikateľa, ktoré vás vítali na začiatku každej kapitoly a osobne som si ich čítal niekoľkokrát v domnení že si ich zapamätám. Najviac vo mne rezonovala a dodnes rezonuje myšlienka Karol Čapek, citujem: " Stvoriteľ Európy ju urobil malú a dokonca ju rozdelil na malé časti, aby naše srdcia nenachádzali potešenie vo veľkosti, ale v pluralite."
Tony Judt v Poválečné Evropě popisuje 6 desetiletí evropských dějin následujících po 2. sv. válce (končí s rokem 2005 a vstupem zemí Višegrádu do EU), kterým věnuje nějakých 850 stran (zbytek jsou rejstříky apod.). Na knize zaujme především její čtivost, a to navzdory jejímu rozsahu jak v počtu stran, tak v časovém a místním záběru. Vždyť spousta samostatných událostí v jednotlivých zemích by vydala na knihu podobného rozsahu (Válka v Jugoslávii, Disent v sovětských satelitech, separatismus a levicový terorismus v západních zemích). A je to právě umný výběr těch nejdůležitějších faktů, doplněných souvislostmi a často osobním komentářem, díky kterým je četba knihy příjemná, strhující a velmi obohacující. Nabízí se srovnání s Vinenovou Evropou dvacátého století, která z hlediska čtivosti tak dobře nefunguje, což je nejspíš dáno tím, že se na menším prostoru snaží pojmout širší úsek na úkor plynulosti a jasnějšího kontextu.
Knihu lze doporučit jako čtivý úvod do nedávné minulosti pro lidi, kteří se snaží udělat si jasnější obrázek o nedávné minulosti, aby lépe rozuměli dnešnímu světu. Stejnou měrou kniha obohatí i vážnější zájemce o historii, díky subjektivním hodnocením a interpretacím, které jsou v knize bytostně obsaženy.
Za vrchol knihy považuji závěrečnou esej Z domu mrtvých, jejíž tématem je důležitost uznání spoluúčasti jednotlivých států na holocaustu.
Velmi, velmi, velmi hutné téma, a velmi, velmi, velmi smutná historie, která se ve školách neučí. Mám problém tuhle knihu dočíst. Ne, že by bylo její zpracování náročné, naopak, je velmi srozumitelná. A možná v tom je ten háček, vzhledem k tomu, o čem se tam píše...
Vynikající kniha o dějinách Evropy po 2. světové válce. Na první pohled odrazující rozsah knihy se po prvních přečtených stránkách už nezdá tak děsivý, autor umí opravdu, jak již zmínil v komentáři Akana, podat dějiny čtivě a poutavě.
Jako jedna z mála západních knih se věnuje i vývoji ve východní Evropě a čtenáři dává možnost pochopit příčiny hlubokého morálního, společenského a hospodářského úpadku této části Evropy, které nás provázejí dosud. Současně si všímá obdobného problému napříč Evropou - denacifikace, debolševizace a nebo defašizace neprobíhá vždy tak, jak by si lidé přáli a vyrovnání se s temnými úseky vlastních dějin je pro všechny národy poměrně bolestivé a vlastně probíhá po několik generací. A bohužel, jak si můžeme všímat v dnešní době u nás, prochází vztah ke zločinnému komunistickému režimu určitým resentimentem s pro mě osobně děsivým příklonem k Rusku.
Každopádně nelze jinak, než doporučit k přečtení každému, kdo má rád nejen historii, ale především souvislosti, které historické události provázejí.
A ideálně doplnit ještě skvělou knihou rozhovoru Tonyho Judta s Timothy Snyderem "Intelektuál ve dvacátém století".
Edit: jako reakci na komentář uživatele "ondra2" a jeho: "V závěru se pak vcelku zajímavě zabývá problematikou vyrovnání se jednotlivých států s jejich podílem na válečných zvěrstvech, když konstatuje, že po válce raději všichni zapomněli, aby se později vzpomínalo až příliš. Tak nějak evropský přístup ode zdi ke zdi.",doporučuji doplnit tuto knihu následujícím dílem, kde lze nalézt zhodnocení onoho neblahého období evropských dějin.
https://www.databazeknih.cz/knihy/zdivocely-kontinent-evropa-zasazena-druhou-svetovou-valkou-247856
Autorovy další knížky
| 2007 |  Poválečná Evropa: Dějiny od roku 1945 |
| 2011 | Zle se vede zemi |
| 2019 | Zapomenuté 20. století |
| 2013 | Intelektuál ve dvacátém století: Rozhovor Timothyho Snydera s Tonym Judtem |
| 2016 | Penzion vzpomínek |
Výborná kniha o poválečném vývoji v Evropě. Téma je nejen výborně zpracované, ale zároveň i skvěle čtivé. Určitě můžu všem jen doporučit.