Čtyři po půlnoci
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517682/bmid_ctyri-po-pulnoci-JU7-517682.jpg
4
92
92
Povídky a novely série
< 4. díl >
Kniha Čtyři po půlnoci (obsahující čtyři novely – Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny, Sluneční pes) u nás poprvé vychází jako celek. V Časožroutech zmizí při záhadném letu většina cestujících. Ve Skrytém oknu do skryté zahrady vtrhne do života osamělého literáta podivný cizinec, který možná existuje jen ve spisovatelových představách. Novela Policajt z knihovny vypráví o realitním agentovi pronásledovaném zlými přízraky z knihovny. Hlavní hrdina děsuplného Slunečního psa dostane k patnáctinám vytoužený polaroid, který však fotografuje pořád stejný snímek – strašidelného psa. Navíc se pes na obrázku neustále přibližuje... Kdo se rád bojí, nebude litovat.... celý text
Literatura světová Horory Novely
Vydáno: 2023 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Four Past Midnight, 1990
více info...
Přidat komentář
Čtyři po půlnoci - Stephen King
Reedice 4 novel, kdy je najdeme v jedné knize. A mé první setkání s nimi.
Tohle bylo jak na horské dráze. U první novely Časožrouti jsem byla nadšená a užívala si každou stranu. Potom následovalo Skryté okno do skryté zahrady, které bylo takové průměrné, spíš podprůměrné a nepřineslo nic nového. Na Policajta z knihovny myslím dodnes a ten zase vystřelil pomyslný vozík na vrchol dráhy a Sluneční pes neurazil, ale ani nenadchl.
Stephen King tentokrát zpracovává téma času. Cestování v čase, časové smyčky, fotografie zachycující určitý čas. Každou novelu předchází poznámka autora ke vzniku. Děj je vždy pomalejší, táhlejší, jak jsme u Kinga zvyklí. Možná proto se mi některé příběhy četly hůře. Občas jsem totiž měla pocit, že se tam nic neděje a šlo by pár stránek vynechat.
Celkově se jedná o knihu, kde si každý najde to své. Vypíchnout musím i dokonale děsivou obálku, díky které jsem splnila další téma z výzvy na Databázi knih.
Stephen King patří k mým oblíbeným autorům. Tuto knihu jsem však četla téměř půl roku. Nemohla jsem se prokousat přes Policajta - ten mi nesedl. Nejlepší byli Časožrouti.
„Ústa mohou vyprávět,
ale bez pozorného
naslouchajícího ucha
příběh neexistuje.
(Stephen King)“
„JEN PRO PADAJÍCÍ HVĚZDY.“
Příběhy v tomto svazku vyšly kdysi ve dvou knihách. Teď se někdo rozhodl to všechno spojit. A tak máme možnost si všechny čtyři povídky uchovat v jednom vydání. Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny a Sluneční pes tak tvoří skoro osmiset stránkovou knihu. Obě předcházející knihy už vlastním, ale . . . no, nekupte to. Stephen King má své příběhy hodně propracované a to je na tom to nejkrásnější. Ani tyto příběhy nejsou výjimkou. Jsou to jedny z nejlepších povídek, co jsem od pana spisovatele četl. A dvě povídky jsou dokonce zfilmované a nejsou zas tak špatné, jak někdo tvrdí.
Citát: Pří psaní autor má a zřejmě vždycky měl pocit, že něco vykrádá. (Skryté okno do skryté zahrady)
V Časožroutech je jeden moment, kdy jsem měl mrazení i s chlupy v pozoru. Jedná se o ženu (Anne), která rukou zacpe díru po kulce v letícím letadle. Se slovy: „Vidíš, miláčku, o všechno je postaráno . . . To vůbec nebolí – věř mi . . .“ Vždy, když si na tuto scénu vzpomenu mě začne bolet ruka. Pocit, kdy je vysávána vně letadla je dokonalou hororovou situací. Něco jako RipleyAlien, kdy opouští letící Betty dírou ve skle. Samo o sobě tu scénu ani nemusíte vidět a stejně má na vás hrůzný a bolestivý účinek.
Citát: Všechny ty snímky zachycovaly něco, co vypadalo jako uprchlík z místního psího útulku. (Sluneční pes)
V předmluvě k poslední povídce v tomto svazku nazvané Sluneční pes, pan King oznamuje, že Sluneční pes je součástí trilogie, která je spojnicí Temné půle a Nezbytných věcí, příběhů odehrávající se v Castle Rocku. Po Časožroutech je pro mě Sluneční pes druhým nejlepším a nejmrazivějším příběhem v tomto svazku. Ovšem toto tvrzení je irelevantní. Ve skutečnosti se mi líbily všechny příběhy. Každý si má své kouzlo, svou krev, svou lásku a své „Kingovské“ prostředí. Dvě povídky jsou zakončené trochu veselejším skutkem, což mi v Kingovo světě připadá podivné. Ostatně mé názory na povídky samostatné najdete v sekci „Části díla“ u této knihy.
Citát: Pamatujte na knihovního policistu. (Policajt z knihovny)
Když to člověk čte, tak si říká (jako u všech Kingových knih), že není divu, že je tak populární, když je tak poutavý vypravěč, ale zároveň se diví, proč je tak populární, když je to úplný magor. Knihovnická povídka je totální kopie To, jenom si teď nevybavím, co napsal dřív. Nejvíc se mi líbilo Secret Window, ale hlavně kvůli filmové adaptaci, která ten Kingův příběh vyleštila a vylepšila. (Anglicky.)
Čtyři skoro dokonalé povídky. Nejlepší Časožrouti, Sluneční pes, Skryté okno a Policajt z knihovny.
Kdysi jsem viděl Časožrouty jako film, ale povídka, podle které byl natočen, je nesrovnatelně lepší a napínavější.
Co k tomu napsat? Je to King, takže kvalita :-) Jako nejslabší bych hodnotila asi povídku Sluneční pes, jinak je to mezi 4 a 5 *. I když je to fajn, mám radši jeho dlouhé knihy, musím se do nějaké zase brzy pustit, tahle sbírka mě navnadila :-) Doporučuji.
Dávám 4 z 5. Je to super sbírka. Časožrouti jsou nejlepší. Okno jsem už znala jako film, tak jsem ji jen tak prolítla, možná by si zasloužila i víc jak čtyři hvězdičky. Policajt a Sluneční pes za 3,5.
Novela Časožrouti byla vynikající, neustále se tam něco dělo a já těm lidem vážně fandil. Ostatní novely spíše průměr, u Slunečního psa podprůměr. Suma sumárum 75%.
Knihu som už raz dávno čítala v pôvodnom slovenskom vydaní a napriek tomu, že nie som až tak veľkým fanúšikom poviedok, tak tieto mi teda celkom utkveli v pamäti. Som rada, že som sa k nim mohla vrátiť v tomto súhrnnom vydaní.
Prvá poviedka, Časožrouti, je o skupinke ľudí v lietadle, ktorých väčšina spolucestujúcich počas letu zmizla. Druhá poviedka, Skryté okno do skryté zahrady, je o spisovateľovi, ktorý si prechádza zložitým životným obdobím a práve vtedy sa objaví cudzinec, ktorý tvrdí, že mu ukradol jeho poviedku. V tretej poviedke, Policajt z knihovny, sa zas dozvedáme o realitnom agentovi, ktorý je prenasledovaný akýmsi prízrakom z knižnice...a vlastnou minulosťou. A posledná poviedka, Sluneční pes, je o tajomnom fotoaparáte, ktorý fotí stále tú istú fotku - strašidelného psa. Ale niečo sa tam predsa len mení.
Všetky poviedky sa mi čítali skvelo a z každej som nadšená. Každá jedna mala celkom mrazivú atmosféru a všetky som si užila. Najviac asi tú tretiu, Policajt z knihovny, pretože som si pamätala, akej svojej naozaj strašnej spomienke sa snaží Sam vyhnúť a celý čas som tŕpla, že kedy si na to spomenie a ako sa s tým vyrovná. Ale aj ostatné boli fantastické (a to ja nejakým fanúšikom poviedok naozaj nie som). Každá jedna mala poriadne vykreslené postavy a prostredie, proste tak, ako to King vie. Postavám som verila každú jednu ich emóciu, hlavne v prvej poviedke, kde sa cestujúci museli vyrovnať s akýmsi cestovaním v čase a každý to prežíval po svojom. Ale aj v tých ostatných sa postavy potýkali s rôznymi problémami, aj nadprirodzenými a miestami to bolo celkom strašidelné (hlavne keď je človek sám doma a číta večer). Naozaj som si to užila.
Toto som proste musel mať. Čtyři po půlnoci King vydal ako zbierku štyroch noviel na začiatku 90. rokov a prekvapivo to bolo do slovenčiny preložené už o pár rokov neskôr. Vtedy ale knihu slovenský vydavateľ rafinovane rozsekol na dve časti. Český vydavateľ tento podľa mňa neveľmi morálny, zato stopercentne šikovný komerčný ťah (= kto si kúpi jednotku, logicky si bude „musieť“ dokúpiť aj dvojku a za dve knihy je väčšia tržba, ako za jednu) napodobnil a to dokonca dvakrát (2002 a reedícia 2017). Mne to vždy vadilo, takže keď sa na trhu v r. 2023 objavila zbierka v českom jazyku v takej reprezentatívnej podobe, v akej ju King zamýšľal, nemohol som si ju nezadovážiť a to napriek tomu, že dotyčné 4 kusy nepovažujem za úplne to naj, čo najslávnejší Mainčan napísal. Na súhrnné vydanie je radosť pozerať: 752 strán, tvrdá väzba, prebal, Kingovo úvodné slovo (úplne bez irónie: akonáhle príde reč na tvorbu a proces písania a veci s tým súvisiace, je to veľmi múdry muž) a ku každej novele prislúchajú poznámky, v ktorých nám SK priblíži pozadie vzniku toho-ktorého textu. Asi je to dané i luxusným vydaním, neviem, ale keď som si jednotlivé novely prečítal v tomto prevedení, každá z nich na mňa pôsobila o poznanie lepšie, ako pri prvom čítaní v 90. rokoch. Mnohé majú šialene originálne nápady (nech foťákom fotíte čokoľvek resp. kohokoľvek, zakaždým sa na vyvolanej fotke objaví pes... a každou ďalšou fotkou je bližšie a bližšie), až si ozaj myslím, že ak by King nebol závislý na alkohole a drogách, nikdy by také námety nedokázal vymyslieť. Druhou stranou mince je, že tieto WTF nápady dokázal svojím majstrovským, zručným štýlom pretaviť do takej podoby, že vám ani len nenapadne premýšľať nad tým, aká je to hovadina a namiesto toho nasávate riadok za riadkom, odsek za odsekom, kapitolu za kapitolou... Ale ako vravím, King napísal aj lepšie veci a ak sme pri jeho zbierkach, či už noviel alebo poviedok, tak u mňa je jednoznačným víťazom stále Nočná zmena a Čtyři roční doby. I toto ale bolo veľmi fajn. No 4* tomu proste neviem dať. Námety boli super, ale následné rozpracovanie do príbehu občas nudilo a stagnovalo, pod čo sa podpísal Kingov „zlozvyk“ (?) naťahovať príbehy o desiatky strán viac, než by bolo nutné. Pekne to vidno na novele Skryté okno do skrytej záhrady: začína super, už prvá veta vás dostane. Viete, že niekto niekomu ukradol námet. Ak ste vášnivý čitateľ, viete, že je to hrdelný zločin. Nepoznáte síce zatiaľ postavy, neviete detaily, ale už prvá veta vás schmatne pod krk a povie vám musíš to okamžite dočítať do konca. No a tak dočítate a áno, je to dobré, miestami vari až super, ale miestami je to naopak zbytočne dlhé a ku koncu je toho už proste tak nejak moc. Ako vravím: King napísal už lepšie veci. K súhrnnému vydaniu z r. 2023 by som každopádne mal pár technických výhrad: napr. mi nesedelo absurdné vykanie medzi Mortom a Shooterom a taktiež drastické vyspoilerovanie šokujúcej pointy na zadnej strane obálky.
Kniha Čtyři po půlnoci u nás vyšla poprvé jako celek čtyř novel - Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny, Sluneční pes. A já se k ní dostala díky Beta Dobrovský; kterým tak patří veliké díky .
Někoho může odradit počet stran, ale Kingomilové jsou asi už zvyklý. Jako celek je kniha perfektní (překvapivě) a doporučila bych ji i začínajícím Kingomilům .
Každá z novel je doplněna úvodním slovem autora, kde se s námi podělí, jak příběh vznikal a nebo co bylo inspirací, což mi přijde jako skvělý nápad.
Já vím, že u mě je to u každého Kinga pořád dokola, ale musím - je to pecka, napínavé, čtivé, trochu temné, trochu tajemné, nechutné či možná místy až odporné .
V Časožroutech zmizí při záhadném letu většina cestujících.
Při cestě z LA do Bostonu zmizí velká část cestujících i posádka letadla. Co teď? Naštěstí se mezi zbylými cestujícími najde pilot, který se ujme pilotování. Proletí však trhlinou v čase a objeví se někde, kde by to jistě nikdo nečekal a potkávají tam Časoužrouty. Tak co teď?
Ve Skrytém oknu do skryté zahrady vtrhne do života osamělého literáta podivný cizinec, který možná existuje jen ve spisovatelových představách.
Zde se setkává spisovatel Morton a John, který tvrdí, že mu byla Mortonem zkopírována povídka. Ten to však odmítá. Jak je tedy možné, že jsou si povídky opravdu velice podobné?
Novela Policajt z knihovny vypráví o realitním agentovi pronásledovaném zlými přízraky z knihovny.
Sam jako malý nemohl vrátit zapůjčené knihy, protože je ztratil. Nyní o x let později přichází do knihovny, jelikož se chystá na svou přednášku.
Stalo se vám někdy, že jste knihy vrátili později nebo vůbec? Jak se knihovnice tvářila?
A jaký dopad měl tento přešlap z dětství pro Sama?
Hlavní hrdina děsuplného Slunečního psa dostane k patnáctinám vytoužený polaroid, který však fotografuje pořád stejný snímek – strašidelného psa. Navíc se pes na obrázku neustále přibližuje... Kdo se rád bojí, nebude litovat.
Mě se nejvíce líbil Policajt z knihovny A tobě?
Kniha Čtyři po půlnoci obsahuje čtyři hororové povídky. Každou z nich předchází předmluva, ve které autor objasňuje okolnosti, za jakých ji psal, popisuje, jak vznikl a jak se vyvíjel námět pro každou z nich a podobně.
Soubor začíná povídkou Časožrouti, která se odehrává během nočního letu z Los Angeles do Bostonu. Na palubě se probouzí několik cestujících a se zděšením zjišťují, že zmizel zbytek pasažérů i s posádkou. Řízení se ujímá jeden ze zbylých cestujících, protože je náhodou pilot. Při pokusu zorientovat se v chaotické situaci proletí trhlinou v čase a následně přistane ve zvláštním liduprázdném světě. Tam se přeživší setkávají s ničivými Časožrouty. Rázem je jasné, že přišel nejvyšší čas vrátit se zpět do L.A. Jenže kromě toho, že nikdo neví, jak najít trhlinu a vrátit se s ní do našeho světa, je tu také problém s docházejícím palivem..
Po Časožroutech následuje Skryté okno do skryté zahrady. V něm se jednoho dne setkává rozvedený spisovatel Morton Rainey s jistým Johnem Shooterem. Tento podivín tvrdí, že mu Mort ukradl jednu jeho povídku a vydává ji za svou. Mort si ničeho takového není vědom a přemýšlí, jak dokázat, že příběh nikde neopsal. Samotnému však vrtá hlavou, jak je možné, že jsou si obě povídky tolik podobné. Současně se mu začnou zdát znepokojivé sny. O pár dnů později čeká na Morta také první reálná výhrůžka..
Třetí povídkou je Policajt z knihovny. Příběh dávno dospělého realitního agenta Sama Peeblese začíná ve chvíli, kdy se rozhodne navštívit knihovnu, aby si půjčil podklady pro svoji neplánovanou přednášku. Vzpomíná si, jak jako malý ztratil vypůjčené knihy a nemohl je proto vrátit. Zlá knihovnice spolu s policajtem z knihovny však nezapomínají! Pokud nevrátíte půjčenou knihu včas, udělají vám ze života zvrácené peklo. Přesně to se teď stane Samovi.
Sbírku uzavírá povídka Sluneční pes. Kevin Delevan v ní ke svým patnáctým narozeninám dostává vysněný polaroid. Po vyfocení pár snímků Kevin zjišťuje, že z polaroidu vyjde pokaždé stejný obrázek, ať už zabíráte jakoukoli scénu. Na všech fotkách je vidět velký děsivý pes. Ten se s každou další fotografií přibližuje a je ještě děsivější..
Nejvíce se mi líbilo Skryté okno do skryté zahrady. Fascinuje mě, čeho všeho je lidská mysl schopná, co vše dokáže vytáhnout ze svých temných hlubin. Jak to pak nenápadně smíchá s realitou, nechá člověka žít v poloiluzích, až jej nakonec dovede k nevyhnutelnému rozkladu osobnosti.
Lehkých tónů pohádky pro dospělé jsem si všimla v Policajtovi z knihovny. Když už mi ale ve druhé polovině začalo docházet, co a jak vlastně bylo, málem jsem knihu se znechucením odložila. Jenže pak jsem si uvědomila, že o to vlastně jde - policajt z knihovny má být nechutný, slizký a odporný. Takže to jen potvrzuje, že je napsán výborně.
Milovníci cestování časem jistě ocení zase Časožrouty, kteří perfektně dávají smysl a vše do sebe zde logicky zapadá.
Mno a Sluneční pes se svým nebezpečně narůstajícím napětím je už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Myslím, že mě pan King nikdy nepřestane bavit svými originálními nápady, promyšleným dějem a do nejmenších detailů propracovanými postavami.
Za knihu Čtyři po půlnoci děkuji @knihybeta!
4/5 *
Máme tu další povídkovou knihu v novém vydání komplet, předchozí vydání bylo rozděleno na dvě části a za mě je tohle daleko lepší řešení a ta obálka je nádherná.
V knize si přečteme čtyři novely: Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny, Sluneční pes. Mě se ze zjevných důvodů nejvíce líbil příběh Policajta z knihovny. I ostatní příběhy byly zajímavé, napětí, strach, husina, nebojácnost a tak dále, ve vás příběhy vyvolají. Kniha se četla sama, moc jsem si to užila.
Výborné povídky, hlavně časožrouti a policajt z knihovny (to už je svým rozsahem skoro román)
Výborné povídky, užila jsem si je, akorát u Časožroutů bych přivítala víc... časožroutů, trochu víc info, spojitosti, ale jinak paráda. Jako knihovnice jsem nejvíc ocenila Policajta z knihovny, ta byla hustokrutopřísná.
První souborné vydání těchto 4 novel v jedné knize je počin, který nesmí chybět žádnému fandovi. Čtyři absolutně rozdílná díla, z nichž veřejnosti jsou známí Časožrouti a Skryté okno do skryté zahrady aka Tajemné okno jako filmová verze. Já si ale nejvíc užila Policajta z knihovny, kterého jsem četla poprvé v životě a jestli něco SK umí, tak vyvolat ve mě dost nepříjemné pocity z příští návštěvy knihovny. Psychologické drama, skvěle vykreslené postavy a notná dávka nechutných scén, které jsou SK vlastní nechybí ani v těchto novelách a nudit se rozhodně nebudete. Napětí, akce, strach, zoufalost, odvaha, sem tam nějaká ta nechuťárna v podobě démona a jeho počínání, ale především opravdové charaktery a lidské chování postav plné životních chyb a přešlapů. To je to, co tu jako vždycky najdeme. Chvíle s touhle knihou, kterou jsem četla hlavně po půlnoci jsem si užila na maximum.
Moje hodnocení: 10/10 :-)
Toto je první vydání čtyř povídek kompletně. Doteď byly rozděleny na dvě knihy. Ani jednu z nich jsem ještě nečetla a moc jsem se těšila ať už na děsivé, zvláštní nebo tajemné povídky.
Netajím se tím, že povídky čtu jen od Kinga. A proč?... Nevím!
Před každou povídkou je předmluva autora. Miluji tyto jeho úvody před povídkami. Ať už píše o tom, jak ho povídka napadla, jak ji psal nebo jaké okolnosti se zrovna v jeho životě děly. Je to jedno, jsou boží. Beru to vždy jako bych si s ním podávala ruku a řekla: "Nazdárek starý kámo, co pro mě máš tentokrát?"
A tentokrát to jsou Časožrouti, Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny a Sluneční pes.
Povídce Časožrouti se napětí nedá upřít. Jste napnutí téměř od první stránky až do poslední. Stále jsem přemýšlela co se může stát, jak se to vyřeší a kdo vůbec časožrouti jsou. A když se objevili... Stálo to za to.
King si tentokrát vzal do parády trhliny v čase a cestování v něm. Což je téma, které zajímá každého, ale je hodně ošemetné a za mě je potřeba ho správně uchopit a nepřekombinovat to. King to pojmul skvěle a vše do sebe krásně zapadlo.
Líbilo se mi, že hodně velkou roli hrála i psychika zbylých pasažérů. Na to kdyby se autor vykašlal, tak ta povídka nebude stát za nic.
Jedinou výtku mám a to jen to, že jsem čekala více času s časožrouty a dozvědět se víc o nich. Ale chápu, že vzhledem k jejich destruktivnímu chování to nešlo.
Nikdy jsem letadlem ještě neletěla a myslím, že nějakou dobu ještě nepoletím...
V povídce Skryté okno do skryté zahrady se stejně jako v Misery, Temné půli a podobných dílech King vrací s tématem ze spisovatelského světa. Ukazuje, jak je lidská, a hlavně ta spisovatelská, mysl chatrná a složitá věc plná temných zákoutí, kde se může realita mísit s bludy.
Za mě je to bohužel průměrná povídka, která mě nevystřelila do výšin. Akční scény byly, ale přišly mi nedotažené, zkrátka jim něco chybělo.
Ovšem konec byl velmi zajímavý, u kterého zamyšleně semknete obočí a začnete přemýšlet, ALE na mě bylo vše až moc rychle a šup šup.
Policajt z knihovy je za mě velmi povedená povídka. Ani na chvíli jsem se nenudila a byla napnutá co bude dál.
Tajemná, děsivá, místy i trochu nechutná povídka a já si to užívala. King se nebál popsat detaily a dokázal perfektně vystihnout danou atmosféru.
Já do knihovny teda nechodím a po přečtení tohoto příběhu to v dohledné době ani nemám v plánu.
Taky jste si mysleli, že policajti z knihoven nejsou ? No... Možná jste se pletli, tak jako já, protože člověk nikdy neví, že? Tak dávejte bacha a vracejte knihy včas!
Sluneční pes je jakýsi prolog ke knize Nezbytné věci, jak sám King pronesl.
Chvílemi až moc táhlé a zbytečné popisy a občas mi přišlo jako by se příběh i zastavil. To mě hrozně nudilo. Možná kdyby byla povídka cca o sto stran kratší, možná by dostala větší spád a byla by lepší.
Co se mi ale líbilo bylo to, jak bylo poukázáno na hranici mezi reálným a jiným světem, jak se prohloubil vztah otce se synem a vůbec ta myšlenka, že Polaroid fotí stále stejnou fotografii dokola, aniž by to záviselo na tom, co fotíte. Ale je to opravdu jedna a ta samá fotografie dokola? Nebo se nám to na první pohled jen zdá?
Co se týče povídek u mě stále vede Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, Mlha apod., ale i tyto rozhodně stojí za přečtení a něco vám dají. Minimálně další setkání s mistrem či zážitek z příběhů, na které si uděláte vlastní obrázek a názor sami.
(SPOILER)
ČASOŽROUTI
Ocitáme se v letadle, které se za záhadných okolností ocitne téměř bez pasažérů. Pouze hrstka cestujících se vzbudí z poklidného spánku a zjistí, že jsou na palubě sami a navíc bez pilota. Nastává boj o čas, aby se dostali bezpečně na zem. Autor si se čtenářem pohrává jako kočka s myší a nedá mu vydechnout. Valí na něj drama, strach, úzkost, ale i chvilkovou úlevu, která se opět vyšponuje do nepředstavitelného strachu. Asi nikdy nebudu chtít letět nočním letem...
SKRYTÉ OKNO DO SKRYTÉ ZAHRADY
Příběh o osamělém spisovateli Mortovi, kterého jednoho dne kontaktuje muž, jenž tvrdí, že Mort opsal jeho příběh. Kdo je ten cizí muž a opravdu Mort mohl slovo od slova opsat příběh, který dosud považoval za svůj? A jak je možné, že ho muž navštěvuje zcela nečekaně a bez upozornění? Proč má Mort děsivé sny?
Tohle byla dokonalost. Naprosto fenomenální příběh, který vás bude děsit a budete si napětím kousat nehty. Všudepřítomný strach a podivné myšlenky vás budou provázet od prvního písmenka. Rozuzlení celého příběhu je fantastické a naprosto reálné. Po dočtení jsem se podívala na film s Johnym Deppem a to byla dokonalá tečka za celým příběh s názvem Skryté okno do skryté zahrady.
POLICAJT Z KNIHOVNY
Půjčujete si knihy z knihovny? A vracíte je včas? Ne? Tak to si dejte veliký pozor na policajta z knihovny, který vám udělá ze života absolutní peklo a prožijete nepředstavitelnou hrůzu. Stejně jako Sam. Ten pracuje jako realitní makléř a kvůli plánovanému projevu si půjčí dvě knihy, aby z nich načerpal inspiraci. Ač je knihovnicí upozorňován na včasné vrácení, tak zapomene. Samovi se tak život změní v děsivé peklo. Tato povídka byla hodně děsivá, ale vygradovala tak, že mi konec připadal přitažený za vlasy, takže jsem zapomněla na všechen ten strach a úzkost při čtení. Byla to spíš taková hororová pohádka. Pro dospělé.
SLUNEČNÍ PES
Před lety nebyly fotoaparáty zabudované v mobilech, ale byly to samostatné přístroje a po vložení filmu mohl člověk nafotit přibližně 30 snímků. Kevin po takovém přístroji touží a dostane ho k patnáctým narozeninám. Netuší však, že se mu do rukou dostala ďábelská věc, která mu změní život a bude ho pronásledovat na každém kroku. Jeho a pana Merrilla, kterému nikdo neřekl jinak než Táta. Polaroid, který dokázal vyvolat fotky okamžitě, totiž nefotil to na co Kevin mířil, ale vyjela z něj fotka se znepokojivým obrázkem...a ten obrázek se stával víc a víc děsivější, čím víc fotek se vyvolalo. Pro Kevina a pana Merrilla nastává boj o život. Tohle byla druhá nejděsivější povídka v této knize a já jsem si její čtení neskutečně užila.
Tuhle knihu doporučuji všem milovníkům hororových příběhů. Všem, kteří se chtějí bát a na konci si oddychnout, že to vlastně byla JEN kniha. Stephen King dokáže svým líčením vtáhnout čtenáře natolik, že zcela zapomene vnímat realitu a přenese se mezi postavy v knize.
Část díla
Časožrouti / Langolieri
1990
Policajt z knihovny / Policajt z knižnice
1990
Skryté okno do skryté zahrady / Tajné okno, tajná záhrada
1990
Sluneční pes / Záhadný pes
1990
Autorovy další knížky
| 1994 | Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2016 | To |
(SPOILER) Výzva 2024 - Kniha, která má na obálce hodiny.
Tak já vám nevím - ty čtyři novely jsou vlastně geniální (každá svým vlastním způsobem), ale u každé jsem našel něco, myšlenku, či stav věci, co mi v makovici neustále rezonovalo a během každého přečteného odstavce mi to vyskakovalo do popředí mysli a díky tomu jsem si čtení užíval méně a méně.
A přitom jsou to takové kraviny:
Časožrouti: vážně geniální nápad. Ale celou dobu mi v hlavě běžela myšlenka "co ty prsteny, náušnice, zubní můstky a kloubní náhrady, které zůstaly na svých místech po svých majitelích? Proč proboha? Jaký to mělo smysl a účel?" a "Proč proboha neuspal i ten pilot na konci nějak i sám sebe, jen aby se v pravý okamžik probudil otočením knoflíku?"
Skryté okno do skryté zahrady: Vážně stačí ke spuštění schizofrenie pouze ukradení jedné povídky?
Sluneční pes: neustále mi v hlavě běhal obrázek z nedávno natočeného TO, kdy si hrdinové prohlíželi v garáži diáky a z plátna na ně vyskočil Pennywise. Myslím, že podobně to bylo i v knížce.
Policajt z knihovny: asi nejslabší a nejméně zajímavá novela. Jinak nic proti.