Čtyři po půlnoci II - Policajt z knihovny / Sluneční pes
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330497/bmid_ctyri-po-pulnoci-policajt-z-knihovn-Rm7-330497.jpg
4
748
748
Tento svazek je druhou částí knihy Čtyři po půlnoci, která u nás vyšla rozděleně. Obsahuje novely Policajt z knihovny a Sluneční pes. Policajt z knihovny je příběhem Sama Peeblese, realitního a pojišťovacího agenta, který si kvůli projevu v rotariánském klubu vypůjčí k knihovny v Junction City dvě knihy. Ale knihovnice je zlý přízrak a když Sam knihy včas nevrátí, pošle na něho knihovního policajta... Závěrečný souboj dobra se zlem je přesně ve stylu Stephena Kinga v té nejlepší formě. Kevin Delevan, hlavní hrdina novely Sluneční pes, dostane k patnáctým narozeninám vytoužený dárek - polaroid Sun 660. Jaké je ale jeho překvapení, když polaroid fotografuje stále stejný snímek - obrázek ošklivého psa. Překvapení se ale brzy začne měnit v děs, když s ukáže, že snímky nejsou až tak úplně stejné. Pes se totiž neustále přibližuje... méně textu... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2017 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Four Past Midnight, 1990
více info...
Přidat komentář
--Policajt z knihovny: Výborný námět z prostředí, které se mi dokonale trefilo do vkusu a nálady :D. Na prvních cca 20ti stránkách to tak nejdřív nevypadalo, ale pak už to jelo jak na drátkách. Záživný příběh na téma výpůjční lhůty, hryzavého svědomí a temné minulosti která musí být znovu vykopána na povrch. Prvky mystéria opět nemají chybu a jejich rozkrytí je místy opravdu hrůzostrašné. Je znát že mistr zde nechtěl nechat nic náhodě a když už se noří do děsu, dělá to k mé spokojenosti opravdu důkladně :D. Tato povídka se rozhodně dá označit za čistokrevný horor, který hlavně ani zdaleka nestál za červený pendrek ;D. Abych pravdu řekl, za některými z dospělých čtenářů z místní knihovny bych jednoho knihovního policajta klidně poslal. ;D
--Sluneční pes: Základní nápad téhle povídky je dokonce ještě děsivější než u Policajta. Tedy pokud máte rádi velmi pomalý, plíživý styl. Osobně jej velice oceňuji, v tomhle příběhu tomu sedl fakt skvěle. (Možná SPOILER) A je to asi hlavní důvod proč mě akční finále tak zklamalo. Za mě by tomu slušelo něco tajemnějšího. Přišlo by mi třeba mnohem víc nervydrásající kdyby se nakonec ani nezjistilo co bude po "poslední" fotce. Nechápejte mě špatně, fakt jsem si to užil a nedalo se od toho odtrhnout. Nicméně tak skvěle vystavěný a posouvaný děj by zasloužil na můj vkus opatrnější, tajemnější zakončení. Mimochodem to, čemu říkám "zmražený úsměv na konci" tady sice nechybí, ale je krapet odbytý (možná až směšný) :D. Předmluva opět super.
-První kniha "Čtyři po půlnoci" se dá označit za jakousi "thriller polovinu", zatímco ta druhá je více jako "klasický horor". I ta druhá se četla výborně, takže všechny čtyři povídky se mi moc líbily. Navzdory přivřeným očím za finále Slunečního psa, dávám opět plné hodnocení. x)
Nečekaně příjemné překvápko. Knížku jsem roky odkládal. A ano, můžete za to vy co to tady tak nízko hodnotíte. Ale i přes relativně nízké hodnocení tady, jde o dvě výborné povídky. Policajt bavil a Sluneční pes neměl chybu
Taky bych se místo čtyř po půlnoci spokojil se dvěmi v jedné knize. Jenže ta správná kombinace (Časožrouti + Policajt) bohužel nevyšla.
Tak tento druhý svazek se mi nelíbil tak,jako předchozí. Své knihy vracím do knihovny včas (za celou dobu jsem zaplatil pouze 10 korun pokuty). A nefotím už nějaký čas. 59 přečtená "Kingovka". 60%.
„Nevěřil, že je blázen, to vůbec ne, ale začínal cítit, že jestli tohle nevyřeší, tak se zbláznit může. Připadalo mu, jako by objevil uprostřed hlavy díru tak hlubokou, že když do ní něco hodíte, neuslyšíte žádný dopad, žádné šplouchnutí, bez ohledu na to, jak velkou věc jste tam hodili a jak dlouho jste na ten zvuk s nastraženýma ušima čekali.“
Neodehrává se v Kingově oblíbeném Maine (potažmo v Nové Anglii), ale v Iowě. A vypadalo to, že další změna bude v tom, že půjde o cosi odlehčeného, alespoň podle anotace: „Kdysi si v místní knihovně vypůjčil knihy, které ztratil, a teď musí včas objevit pravdu, aby unikl jak zlé knihovnici, tak policajtovi z knihovny, který nemilosrdně trestá,“ četl jsem na obalu. To zní skoro jako kniha pro děti, přičemž samozřejmě opak je pravdou a jde o obvyklé děsivé svinstvo (to myslím jako pochvalu). Ale přece jenom se mi zdá, že autor tady něco neuhlídal – béčkové vyvrcholení jede trochu pohodlně na vlně klišé a zároveň není jasné, jak „to“ tedy vlastně funguje (víc nechci spoilerovat). A výroky postav o víře a poctivosti šustí papírem.
Ale přesto, že si King vybral slabší chvilku, pořád je to napínavé, děsivé, nabité výstižnými přirovnáními a Daveovo vyprávění o Ardelii je vynikající a hypnotické.
Co se týká Slunečního psa, ten má opravdu nebývalou zápletku, které by ale slušel spíš formát povídky. Antireklama na Polaroid.
Tak teda na toho Policajta z knihovny pozor! Jen když si na něho vzpomenu, běhá mi mráz po zádech.
Čtyři po půlnoci jedna z mých TOP OD KINGA.
Moje nejoblíbenější je Skryté okno do skryté zahrady - "Víte, na čem záleží, je konec. A tenhle je dobrej, fakt perfektní.”
moc pekné novely od krále hororu Stephen King policajt s knihovny se mu opracdu velmi povedl
Tato kniha byla rozhodně lepší než Časožrouti a Skryté okno do skryté zahrady. No, teď nastal čas si zase od pana Kinga odpočinout.
Druhá část svazku povídek Čtyři po půlnoci. Musím říct, že první část se mi hlavně díky Skrytému oknu líbila o něco více. Ale to neznamená, že tyto povídky jsou špatné, naopak přijdou mi dobré a hodně originální. Stalo se vám, že jste pozdě vrátili knihu zpět do knihovny? A co když zde mají svého policajta, který nekompromisně trestá pozdní vrácení? U Slunečního psa už se mi líbí návrat příběhu do Castle Rocku a hlavně poznání táty Esa Merilla. Už dlouho se mi nestalo, aby mi z popisu běhal mráz po zádech a byl jsem napnutý jak to vše dopadne. Prostě Kingovu tvorbu mám moc rád
Miluju Kingovy krátké příběhy. Tyto jsou super, je z toho cítit jeho klasická tvorba. Knihovník mě nadchl víc, než Pes.
Skvělé. Přečteno jedním dechem. Pes byl možná o chloupek čtivejší a napínavější než Policajt, ale obě novely mě vtáhly do děje a nepustily, dokud jsem nedočetla.
Opět skvělý King. Obě novely se perfektně četly a byly děsivé, každá svým způsobem. O něco více se mi líbil Sluneční pes, ani nevím proč, asi jsem si jen stihla zvyknout na Tátu Merrilla.
Policajt z knihovny se mi líbil víc jako horor. Ardeline byla děsivá jako mladá a kvůli představě Policajta jsem večer nespal zády ke dveřím a ráno jsem garáž prošel rychlejším krokem než obvykle. :-D
Sluneční pes mě neděsil a chvílemi moc nebavil, strašně se mi ale líbilo, že se příběh odehrával v mém oblíbeném Castl Rock. Četl jsem o postavách co znám a dozvěděl jsem se něco víc o otci "Esa" Merrilla.
U obou příběhu byl jako vždy (a to mám rád) vidět souboj dobra se zlem. Mám rád delší povídky od Kinga a ještě radši, když po nebo před povídkou ještě něco málo napíše o vzniku, nebo jeho pohledu na věc.
Děsí mě představa knihovnice z Policajta z knihovny, ale to byl nepochybně autorův záměr.
V reálném životě byly všechny knihovnice, které jsem potkal, vždy velmi milé a ochotné. I proto chodím do knihoven tak rád.
Dvě průměrné a ani moc výrazné povídky. Policajt je takový lehčí thriler, který má sice povedený námět, leč zpracování mohlo být lepší.
Sluneční pes už byl kdysi využit a zde je spíše zneužit. Forma této povídky mi vůbec nesedla.
Druhá část Čtyř po půlnoci opět sestává ze dvou novel. Policajt z knihovny je výborná atmosférická záležitost, na které je vidět, že King dokáže hrůzostrašný zážitek udělat i z obyčejné návštěvy knihovny. Popisy hrdinových vizí a bojů s démony patří k vrcholům, odhalení, kdo je onen Policajt z knihovny, je děsivé stejně jako dost perverzní. Postava knihovnice je hrozivá a splňuje přesně definici kingovského záporáka a popisy jejího vyprávění dětem a románku s nebohým alkoholikem patří k vrcholům celé (dvoj)knihy. Jediné, co se dá vytknout, je přehnaný konec, který je na druhou stranu typicky kingovský. Sluneční pes je, jak i sám King píše v předmluvě, částečně uvedením do Nezbytných věcí, což samo o sobě stačí ke spokojenosti a je pravda, že "Táta" je mírným odvarem Leelanda Gaunta a jeho obchod hodně připomíná Nezbytné věci. Jen je na můj vkus celá novela až moc banální a směřuje tam, kam se tak nějak dá očekávat, ačkoli úplný konec je příjemným osvěžením. U obou novel ale nechybí napětí a strach z běžných věcí a situací, což je u Kinga to nejlepší. Celkově vzato jsou Čtyři po půlnoci velmi dobrou knihou, která obsahuje dvě silnější (Skryté okno do skryté zahrady, Policajt z knihovny) a dvě slabší (Časožrouti, Sluneční pes) novelky, výsledek je tak poctivých 70 %.
Štítky knihy
povídky nadpřirozené bytosti horory duchové a přízraky knihovny knihovníci, knihovnice
Část díla
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
97% Američanů se knihovního policajta nebojí, protože knihy nečtou a do knihovny nechodí. Zbylá 3% čtenářů a spisovatelů, si od dětství nese podvědomé trauma, že u jejich dveří může zazvonit vymahač nevrácených knih. Stephen King jejich paranoiu podpoří a personifikuje, protože pořádek musí být, a úlohou tohoto policisty není pomáhat a chránit, jak každý nepořádný čtenář velmi dobře ví!