Čtyři roční doby
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/881/bmid_ctyri-rocni-doby-r5a-881.jpg
5
1685
1685
Povídky a novely série
< 2. díl >
Čtyři roční doby se poněkud vymykají Kingově tvorbě nejen rozsahem, ale především laděním, a mohou proto být příjemným překvapením i pro čtenáře, kteří zrovna nejsou příznivci Mistra hororu. Sám King je označuje za „přirozeně šťastnou knihu“ a uvádí, že „tři z nich nejsou horory“. Se dvěma novelami se čeští čtenáři mohli setkat v dnes už historickém prvním vydání Kinga u nás vůbec – vyšly v roce 1991 v nakladatelství Práce pod názvem jedné z nich, Nadaný žák (druhou novelou bylo Tělo). Tři jsou u nás známy také ve filmové podobě: Tělo bylo natočeno pod názvem Stand By Me (Stůj při mně), Nadaný žák byl distribuován pod původním názvem a film Vykoupení z věznice Shawshank vypustil z titulu Ritu Hayworthovou. Kniha Čtyři roční doby vychází nyní v úplné podobě, jak ji koncipoval Stephen King.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2003 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Different Seasons, 1982
více info...
Přidat komentář
Vůbec bych neřekl, že to psal King. Prostě jsem od autora hororů, tedy spíš béčkového žánru, nečekal tak vysokou literární kvalitu. To jsou holt ty moje předsudky. Zatím jsem od něj četl jen krátké povídky a teď tohle.
Měl jsem určitou představu, jaké originální nápady od něj můžu čekat. Jenže krátké povídky neumožňovaly celý Kingův projev. Zde už měl prostoru mnohem více. Nevím jestli je to u něj běžné, ale téměř až poetické podání mě u něj úplně šokovalo. Vůbec si tak nedokážu představit, že by podobným způsobem napsal román. Nyní jsem o to víc zvědavý na jeho další tvorbu.
Stejně se bojím, že je to hodnocené jen podle jména. Mám pocit, že jeho fanoušci jsou nadšení ať už napíše cokoli. A po přečtení knihy se jim ani nedivím. Bylo to překvapivě dobré. A proč tedy tak nízké hodnocení?
Nenacházím nějaký zvláštní důvod proč to doporučit. Mnoho trvalejších dojmů ve mně nezůstalo. Co mě zaujalo bylo Tělo. Právě tou poetickou hloubkou při návratu do dětství. A na plné čáře vítězí Čuňas. Ano jasně, bylo to poněkud laciné, ale rozesmálo mě to a toho si cením. Smutná povídka a uvnitř vtip.
Ale ostatní povídky? Sice dobře napsané, ale něco víc nenalézám. Skutečně dobré věci poznám tak, že mám chuť si je někdy přečíst znovu. Tady k tomu láká jen Čuňas. A pokud zrovna tohle vyniká, nejsem si knihou dost jistý.
Fanoušci Kinga si to stejně přečtou. Já bych to doporučil asi jen čtenářům povídek. Ale teď mě už opravdu láká přečíst si od něj něco dalšího. Zůstává zvědavost a očekávání. 75%
Pokud si dobře vzpomínám, před patnácti lety pořadí novel v tomto svazku podle oblíbenosti vypadalo takto: 1. Nadaný žák, 2. Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, (pak dlouho, dlouho nic), 3. (s největším sebezapřením) Tělo, 4. místo neuděleno, protože Dýchací metodu jsem nedočetla s tím, že podivný pánský klub je nuda - a k příšernému porodu jsem vůbec nedospěla... Dnes, čerstvě po přečtení poslední stránky, si myslím, že míra osobní zaujatosti a vnitřního zasažení pořadí přeskupila takto: 1. Tělo (i díky kongeniálnímu filmu, jmenuje se tuším Stůj při mně), 2. Nadaný žák (tady původní dopad poněkud zeslábl, i když ho zachraňuje vzpomínka na představení kladenského divadla), 3. Dýchací metoda (která tak dlouho kutala v podvědomí, až jsem si zhruba v polovině vzpomněla na dost zábavnou knihu se stejným rámcem, Straubovu Ghost Story - už čeká na mém nočním stolku), 4. Shawshank (který mě upřímně řečeno hodně zklamal - film kvalitu povídky hodně převyšuje, každopádně se na něj ráda znovu podívám, zatímco do dočtení jsem se musela nutit). Prostě King je pořád tady - a je proklatě inspirativní.
za mě mají tyhle čtyři povídky pět hvězdiček. Knížku jsem vlastně přečetl, asi jako spousta dalších, kvůli filmu Vykoupení z věznice Shawshank, který je pro mě jeden z nejoblíbenějších. I když souhlasím s tím, že obyčejně je dost velký rozdíl mezi knížkou a filmem, tak v tomhle případě to tak nebylo.
I ostatní povídky rozhodně nezapadnou.
Čtyři povídky. Všechny měly něco do sebe, každá mě donutila se nad něčím zamyslet.
Vykoupení z věznice Shawshank mě nadchlo svou jednoduchostí. Pro mě to byl příběh o trpělivosti a vnitřním klidu.
Nadaný žák pro mě byl absurdním příkladem toho, jak jedna lež plodí druhou a malé zlo plodí větší a větší.
Tělo aneb příběh o nevinnosti pro mě znamenal nahlédnutí do doby, kdy si děti celé dny dělaly co je napadlo a dospělí o tom neměli ani potuchy.
A konečně Dýchací metoda, příběh o klubu neklubu, kde si pánové vyprávěli zvláštní příběhy, včetně toho o těhotné a neprovdané ženě, která bezhlavě porodila...:/
Tato sbírka povídek obsahuje například povídku Vykoupení z věznice Shawshank, která je předlohou pro stejnojmenný dnes již legendární film. A po přečtení této povídky chápu, proč a v zásadě si nedokáži představit, že by tomu mohlo být jinak. Tato kniha není typickém Kingovým dílem, ale neurazí jeho příznivce a zároveň pokud nejste příliš velkými příznivci hororové četby tato kniha by se vám mohla líbit. Závěrem bych řekl že se jedná o lehké čtení, každá povídka má poměrně svižný děj a jedná se spíše o dramata.
Nádherné dílo. Rita Hayworthová za mě jeden z nejlepších příběhů, co jsem kdy četl, to samé platí pro Tělo. Stephen King touto knihou dokazuje, že umí psát i jiné žánry než horor... Doporučuji k přečtení.
Na tuhle knížku jsem se už dlouho těšila a každá z povídek si to zasloužila. Shawshanku jsem se trošku bála, jelikož mám raději, když mi vyjde to, že si knihu nejdřív přečtu a až pak teprve vidím film na její motivy. Ale i tak mi to nevadilo a i tuhle povídku jsem si užila, jen jsem se musela občas pousmívat tomu, že jsem dost často při čtení "vypravěče" Reda slyšela v hlavě hlas Morgana Freemana :D Na Nadaného žáka jsem si brousila zuby už strašně dlouho a myslím si, že něco snesu, ale přesvědčila jsem se, že teda asi ne :) Tělo byla taková zřejmě odpočinkovější povídka, ale i tak mě skvěle vtáhla do děje a hlavně mi hrozně připomínala partičku kamarádů v TO :) Dýchací metoda byla hodně zajímavá a opět úplně z jiného soudku, než ostatní příběhy. Celkově rozhodně skvělá knížka.
Rita Hayworthova, Nadany ziak, Telo, Dychacia metoda. V takomto poradi pre mna. Kazda mala svoje caro, no prve 2 boli uplne uzasne.
Takže, další povídky Kinga.
Dnes v trochu zúženém formátu. Povídky Nadaný žák a Tělo jsem už četla v Nadaném žákovi, takže dnes budu hodnotit v téhle knize jenom povídky Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank a Dýchací metoda. Jako vždy komentář k povídkám a jejich hodnocení u jednotlivých povídek, ne tady u knihy. Hodnocení průměrem těch dvou povídek je 4,5. Nu což, prdni tam pětku, Božka, už jenom kvůli "vykoupení"!
Četla jsem vydání z roku 2014 a jsem za to ráda. Má hezčí obálku.
u povídky Dýchací metoda mě tedy konec docela překvapil , povídka Tělo je příjemná oddechovka, u povídek nadaný žák a Shawshank se mi bohužel fantazie mísila s filmy, které jsem viděla před knihou, ale i tak jsou povídky rozhodně lepší :)
Těžko napsat něco, co ještě v předchozích více než tisíci komentářích napsáno nebylo...
Z těch posledních to moc pěkně vystihli kap66 a matewr84.
Takže jen stručné shrnutí emocionálních pochodů, které mou osobou při čtení jednotlivých povídek cloumaly, zmítaly, prostupovaly, plynuly i jinak se hemžily...
Vykoupení z věznice Shawshank - velmi nerada čtu knižní předlohy k filmům, které jsem stihla vidět dřív, než číst knížku. Dosud jsem měla pocit, že si to prostě nemůžu užít se vším všudy, jakobych si předem nastudovala detailní chemické složení nějaké fakt dobré (pro mě nové a neznámé) bašty včetně všech chemických vzorců jednotlivých přísad, a pak si měla to jídlo vychutnat bez předsudků a očekávání... A přece! U Kinga se mi to poprvé podařilo - znalost filmu mi nikterak nezkazila požitek ze čtení a napětí. Skvělé, prostě skvělé!
Nadaný žák - ufff, tak tohle byl nářez (a rozhodně ne šunkový...). Ač to vůbec nebylo laděno do mistrova oblíbeného hororového hávu, vzbudilo to ve mě děs přímo učebnicový. Myslím, že odteď, když se řekne King, bezpečně si vybavím především tuto povídku. A říkám si, opravdu jsou lidé (ještě stále a nepoučitelně) schopni až takových zvěrstev? A logická odpověď, související s ústředním tématem povídky, musí znít - bohužel ano...
Dýchací metoda - temné, zneklidňující, napínavé. Kingova vysoká laťka je zde zachována, čtenář je natahován na skřipec zneklidňujících okolností až do závěrečné katarze s hororovými prvky.
Tělo - no, slabší kus nejen téhle povídkové knihy, ale celkové tvorby Kinga. Měla jsem neodbytný pocit, že se mistr pera nutkavě potřeboval vypořádat s čímsi ve svém dětství a vyventiloval si to do téhle povídky. Ospalá, pomalá , lepkavá atmosféra jednoho letního prázdninového dne a parta kamarádů. Místy malinko znepokojivé, ve větší míře spíše nostalgické vyprávění o jednom zvláštním putování.
4 povídky, z nichž jsem tři přečetl jedním dechem. Každá byla vyprávěna stylem, který slušel danému kontextu doby, postav, okolí a situacím. Nadaný žák je jedno z nejlepších psychologických děl co jsem kdy četl. Na to, že tam nejsou jinak žádné hororové prvky, jedná se vážně o děsivou četbu. Shawshank byl důvod, proč jsem si tuto knihu půjčil, páč se mi film líbil a povídka byla také super, jen trochu jiným stylem. Byla mnohem syrovější a to jí sedlo. Dýchací metoda byla ze všech povídek nejplytší, a nebylo to jen její krátkostí, ale hlavně základním motivem a zápletkou. Ale četla se dobře. To však pro mě neplatilo u povídky Tělo. Tu jsem po pravdě překousal snad na tři pokusy a i když oceňuji atmosféru a kreativní způsob psaní (meta fikce a další), tak prostě mě to moc nebavilo (hlavně ty vložené pasáže). Celkově výborná sbírka povídek, která hlavně něco nabídne fanouškům psychologické tvorby.
Nadany zak (2.poviedka) je najviac premakane citanie co do psychologie postav i deja, TELO (3) je klasika s mnozstvom zaujimavych autorskych zivotopisnych uvah- dokonca i zmienka o Cujovi prekvapila (besny pes z romanu Cujo od Kinga), Shawshank (1) je klasika odKinga, krasne pisana- este krajsi film, no a Dychaci metoda (4) -najkratsia a najrychlejsia poviedka. Velmi fajn citanie, milovnik Kinga povie WHAW, ja asi ako neutralny citatel poviem “ nieco prilis roztahane, nieco stalo za uvahu, nieco mi pripadalo dllllhe, nieco som citala jednym dychom”.
Také mě nejvíce zaujal Nadaný žák, perfektně a promyšleně napsané, hrůzné... Ale jako vždy od S.Kinga celá kniha hezké počtení.
Tyto Kingovy povídky jsou fakt hodně, hodně dobré! Jen jedna je slabší - a sice Tělo, ta se mi zrovna moc nelíbila. Ale ostatní jsou výborné. Shawshank je naprosto vynikající, Nadaný žák mrazivě zvrácený a Dýchací metoda doslova hororová. Proto hodnotím plným počtem ;-). Je to poprvé, co mne King (poměrně) příjemně překvapil :-). A to mám za sebou jeho kultovní knihu TO plus Pan Mercedes...
Nebudu porovnávat novely mezi sebou, mrzelo by mě ubrat některé z nich jen proto, že jiná je na deset hvězd; celá kniha je dokonalým čtenářským požitkem. Ve všech autor dokázal opět to, co už znám - chytit mě ne od první stránky, ale už od prvních vět a předat mi - nenápadně a jen tak mimochodem - něco víc než zážitek z "pouhého" napětí (uvozovky proto, že tohle UMÍ skvěle, ale to se čeká, že).
"Vykoupení" řadím nejen mezi nejlepší Kingova díla, ale mezi nejlepších deset, která jsem četla, celoživotně bráno; nalezení vnitřní síly v něčem tak bezvýchodném, to mi dodává naději. "Nadaný žák" mě zasáhl morálně; probuzení zla pouze dřímajícího bylo očekávatelné, zažehnutí zla, které se nedalo ani tušit, a jeho sílení - bylo fascinující. "Tělo" ve mně evokovalo mé "klukovské" dětství a připomnělo mi – ale tak věrně! – jeho odplouvání pod vlivem dospělého života; pro mě nejosobnější próza. "Dýchací metodu" oceňuji pro schopnost hlavní ženské postavy porvat se s malostí světa; bavilo mě ale i to nadpřirozeno kolem.
Prostě řečeno, zase mě King drží o něco pevněji.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno napětí
Část díla
- Dýchací metoda 1982
- Nadaný žák 1982
- Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank 1982
- Tělo 1982
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Tak jsem konečně "poctil" přečtěním i tuto - dle mnohých jednu z nejlepších - sbírku povídek. I když....povídek. První tři jsou vlastně víceméně kratší novely a za regulérní povídku se dá považovat až ta poslední DÝCHACÍ METODA, která je suverénně nejkratší, ale neméně dobrá. A ty tři zbývající? Kdo zná, ví. Tohle je monument Kingovy kariéry, jedny z nejlepších věcí, které kdy napsal. Ono také není náhoda, že podle nich byly natočeny (kromě Zelené míle) nejkvalitnější filmové adaptace, protože tohle je prostě nekonečná studnice geniality. Není co víc dodat!