Pôvod
Dan Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362225/bmid_p-vod-fna-362225.jpg
4
2720
2720
Robert Langdon série
< 5. díl
Harvardský ikonograf profesor Robert Langdon príde do Guggenheimovho múzea moderného umenia v Bilbau, aby sa zúčastnil na odhalení objavu, ktorý „naveky zmení tvár vedy“. Podujatie usporiadal štyridsaťročný miliardár a futurista Edmond Kirsch, ktorý sa vďaka svojim ohurujúcim ultramoderným vynálezom a odvážnym predpovediam preslávil po celom svete. Kirsch, ktorý pred dvoma desaťročiami patril k prvým Langdonovým študentom na Harvarde, sa chystá zverejniť prelomový vedecký objav, ktorý zodpovie dve zo základných otázok ľudskej existencie. Langdona a stovky hostí uchváti originálna prezentácia, oveľa kontroverznejšia, ako Langdon čakal. Dokonale zorganizovaný večer sa však v okamihu zmení na chaos a hrozí, že Kirschov vzácny objav sa navždy stratí. Langdon sa ocitne v bezprostrednom ohrození a musí z Bilbaa utiecť. Sprevádza ho Ambra Vidalová, elegantná riaditeľka múzea, ktorá Kirschovi pomohla provokatívny večer pripraviť. Vydajú sa do Barcelony, aby našli záhadné heslo, ktorým odhalia Kirschovo tajomstvo. Pri pátraní v temných vodách utajených dejín a radikálneho náboženstva sa Langdon s Vidalovou musia skrývať pred nepriateľom, ktorého všadeprítomná moc zjavne pramení v španielskom kráľovskom paláci a ktorý sa nezastaví pred ničím, aby Edmonda Kirscha umlčal. Na ceste vyznačenej moderným umením a tajuplnými symbolmi odhalia Langdon a Vidalová stopy, ktoré ich nakoniec dovedú až ku Kirschovmu nečakanému objavu... a šokujúcej pravde, čo nám tak dlho unikala.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Origin, 2017
více info...
Přidat komentář
Dostane se čtenáři strhujícího puťáku po evropských pamětihodnostech (protože v USA mají maximálně White House a Pentagon a potom dlouho dlouho nic)? Bude v ději figurovat nějaký bambiliardář (protože takový člověk není omezen mantinely obyčejného člověka)? Bude v ději figurovat někdo s geniální myslí (protože s kým by Robert vedl učené dišputace lovené ze své bezedné eidetické paměti)? Bude v ději figurovat nějaká samica s vlasy po otci a postavou po matce (protože Robert je gentleman a občas čtou Brownovy thrihlery aj muži)? Budou v románu zpochybněna některá hluboce zakořeněná dogmata a dostane se lidstvo na samotný okraj své existence? Bude tempo událostí nesnesitelně gradovat? Budou sdělená fakta náhle převracena, zpochybňována nebo utahována do spletité pavučiny konspiračních teorií?
Kdo si oblíbil knihu Šifra mistra Leonarda a postavu Roberta Langdona, největšího symbololololologa všech dob (experta ve vědním oboru, který snad ani neexistuje) a je ochoten se nechat vtáhnout do Brownova světa plného klišé a chce znát novou verzi odpovědí na výše uvedené dotazy s tím, že si u toho oddechne a pobaví se, tak směle dál, s chutí se začtěte...
Tentokrát mi ovšem "román" hned tak nevyšumí z hlavy a to z toho důvodu, že jsem v něm narazil na mnou doposud neslyšené slovo, a to na slovo "příklopec". Pochopil jsem z kontextu, že buď autor nebo tedy spíš překladatelé jej používají jako synonymum pro slovo poklopec, ovšem doposud jsem nenalezl toto slovo v žádném slovníku spisovné češtiny, ani v žádném anglicko-českém slovníku. Buď to slovo do knihy vpravili sami Ilumináti nebo jej do českého vydání románu vpravili sami překladatelé. Naštěstí, i přes toto neexistující české slovo, snad nebylo autorem zamýšlené vyznění románu příliš pozměněno...
Další skvěle napsaná kniha od Dana Browna. Výborně zvolené téma. Znepokojivě nadčasová kniha. Výborně vystavěný příběh se zajímavou zápletkou.
Je to kniha i na zamyšlení, co s námi mohou moderní technologie.
Jednoznačně doporučení.
Nevím, jak to přesně popsat.. neskutečně čtivé, zároveň nudné a zdlouhavé... Snad mi rozumíte :-). Nejoblíbenější knížka to nebude, ale jsem ráda, že jí mám v knihovně.
Byl to docela příjemný díl, ale napětí se udržovalo na můj vkus příliš dlouho a oproti prvním dílům. Fajn závěr celé série, od třetího dílu šlo napětí trochu dolů, přechozí díl mě vyloženě nebavil. Jsem celkem rád, že jsem se k této sérii dostal, první díly byly opravdu skvělé čtení, ale ta sestupná tendence byla hodně cítit. Určitě se k ní vracet už nebudu, ale náměty všech knih jsou rozhodně zajímavé a stojí za přečtení.
Známý futurolog Edmond Kirsch chystá oznámení velkého objevu, který může zásadně ovlivnit znalosti lidstva o jeho původu. Se svým objevem se pár dní před velkou prezentací svěří vůdcům několika světových církví, aniž by věděl (i když on možná ano), že si tím podepsal rozsudek smrti. Robert Langdom, jeden z jeho přátel a zároveň účastníků velkolepého odhalení, musí následně společně s budoucí španělskou královnou dokončit Kirschův úkol a objev zveřejnit ...
Dana Browna mám rád, (téměř) celou jeho tvorbu, a jeho knihy mohu číst opakovaně (aktuálně v originále), a vždy si v knize najdu něco, co mne nadchne. Ať už to jsou "konspirační" teorie, nebo jen úžasné lokace, kde se děj knih odehrává (Paříž, Řím, zde Bilbao a Barcelona). Tato kniha mi je ještě o chloupek bližší, protože technika, technologie a vůbec vše okolo mně baví a zajímá. A - i když dám této knize plný počet hvězdiček - mám s ní jeden osobní problém. Začnu trochu zeširoka - celé odhalení daného objevu, a objev sám o sobě, umělá inteligence, mi přijde tak úžasně podané, a kompletně ta myšlenka je tak boží (ehm, můžu v tomto kontextu použít toto slovo?), až mi na celém příběhu přišlo nejnudnější to co dělá Brownovy knihy Brownovými knihami. Akce, Robert Langdon, vraždy, konspirace, církve a celé to divadlo - na mne působilo v kontextu "velkého objevu" tak rušivě, že jsem při opakovaném čtení některé pasáže přeskakoval - a jen si vychutnával ono "odhalení" a místopisné popis Guggenheimova muzea v Bilbau, uměleckých děl Gaudího a Barcelony...
Podnětný střet dvou diametrálně odlišných světů, z něhož si odnáším řadu myšlenek k přemýšlení. Oceňuji hutné a koncentrované vyprávění, byla to opravdu jízda.
Nejslabší díl s Langdonem. Asi to, na co každý čtenář této knihy čeká, a co je zdaleka nejzajímavější, je konec, kdy se tedy konečně dozvíme odpověď na ty dvě klíčové otázky "Kde jsme se tu vzali" a "Kam směřujeme". I když z odpovědi na tyto otázky mi brada nespadla a odpověď na otázku "Kam směřujeme" by byla jednou z možností, kterou by asi spousta čtenářů napadla.
Ttéto knize zkrátka něco chybí. Chybí jí to co mělo Inferno i Šifra mistra Leonarda - veliké umělecké dílo a veliký umělec, jehož šiframi a hádankami by se hlavní hrdina zabýval a které by ho dovedli k ohromnému tajemství.
Langdon je sice sympaťák, ale už by se konečně mohl rozhodnout, kterou tu slečnu parťačku by teda rád.
A po Andělech a démonech mě už i unavovalo téma náboženství.
Takže Počátek mi nesedl. Ještě mě čeká Ztracený symbol, tak doufám, že po Andělecha démonech a Počátku si spravím chuť.
Mě se i tento díl velmi líbil. Asi i nadále mě trošku děsí umělá inteligence a čeho všeho může být v budoucnosti schopná. Ale příběh byl velmi hezky zpracovaný, tak jako díly předchozí. Velmi pěkně zpracované střety technologií a náboženství. Za sebe jedině doporučuji.
(SPOILER)
Knihu samotnou jsem nečet, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou čte Martin Sláma. Podle hlasu je to takovej pohodovej týpek a poslouchal se mi dobře.
A teď k ději: musím říct, že téma ateismus/věda versus náboženství/bůh se mi líbilo - hlavně to, jak se to do těch náboženskejch nesmyslů opíralo. A taky ta logika, kterou ve své prezentaci Edmond Kirsch použil, aby vysvětlil, na co přišel. Tímto mě Dan Brown dostal na svou stranu.
Ale má to samozřejmě i své "ale". A těch "ale" je více, ale nevím, jak to napsat v množném čísle. Tak předně je to ta představa umělé inteligence, kterou zde představuje superpočítač Winston. To je totiž přesně ten hloupý způsob, jak si ji představuje laik. Takže jsem často kroutil očima, že se mi málem vykroutily z lebky ven.
Pak je to samozřejmě Brownovo nekonečné klišé, kdy je Langdonovou partnerkou opět žena, tentokrát dokonce budoucí španělská královna. Nebo to jiné klišé, že Langdon vždy většinu míst navštívil (několikrát) a cokoliv se mu přimotá pod čumák, tak nad tím vždy žasne nebo je ohromený. A pak samozřejmě ten spisovatelův styl, který se v jeho knihách absolutně nemění - něco nakousne, ale neprozradí, co to je. K tomu většinou vede dlouhá cesta přes několik kapitol a nakonec se z toho vyklube nějaká blbost nebo něco, co se dalo čekat. Prostě napíná něco, co není napínavé. A samozřejmě, jak jsme zvyklí, se dočkáme i těch zvratů, které už ani nepřekvapí... leda byste od něj nikdy nic nečetli.
Líbí se mi, jak protinábožensky se tady vystupuje a plně se s tím ztotožňuji. Jako kniha ale... nic moc.
(SPOILER)
Láme mi to srdce, protože jsem ještě po Infernu, které se mi moc nelíbilo, Browna hájila, jako dobrého spisovatele. Ano, je to tak trochu sci-fi, ale vždyť číst se to dá. Nu dobře, kromě Inferna jsem četla jen Šifru mistra Leonarda, a už v té době jsem byla pod těžkým vlivem poměrně dobré filmové adaptace, takže zas takový odborník na Brownovu tvorbu nejsem. Ale Počátek? Snad je to jen mou vinou, možná jsem četla nepozorně a spoustu věcí, které se mi nelíbily, nebo mi v knize chyběly, jsem možná jen zapomněla. Ale stejně mám po přečtení takový nespokojený pocit, jako když vám po nějakém pití nebo jídle zůstane pachuť v ústech.
V prvé řádě zápletka. Nevím, jestli je to tím, že už žiju v době, kdy jsme si na určitou formu umělé inteligence tak trochu zvykli, ať už přímou zkušeností, nebo díky četným sci-fi seriálům a filmům na toto téma. Nu každopádně Kirschova teorie, alespoň její druhá část pro mě zkrátka nebyla tak šokující (tu první jsem sice asi pochopila, ale wow efekt se taky nedostavil). A byla jsem vlastně tak trochu zklamaná, protože autor si vybral dobrý cíl, ale trefil se na jeho samý okraj, který podle mě nestačí k tomu, aby z něj všem církvím světa spadla čelist. V tom námětu byl obrovský potenciál na téma "lidé hrající si na bohy a tvořící novou formu bytostí", který ale nebyl vytěžen na maximum.
Také mi přišlo, že byl Brown při psaní děje tak trochu lenoch. U některých klíčových postav mi už zkrátka nestačí, že jejich charakterové vlastnosti jsou pouze konstatovány bez jakékoli backstory, která by jim dala pevný základ a postavu učinila skutečnější. Chápu, že například Valdespino byl konzervativní katolík, Brown nás na to upozorňuje hned ve dvou (ne-li více) kapitolách, ale já bych ráda věděla, proč je tenhle popis to první, co se ostatním postavám vybaví, když nad Valdespinem přemýšlejí. Měl Valdespino nějaký ultrakonzervativní projev? Zakázal rozvody, antikoncepci, něco takového?
Rozumím záměru autora udělat knížku napínavou. Ale je poměrně otravné a vyčerpávající, když se na konci téměř každé kapitoly dočtete, že postava A na něco přijde, je šokovaná, ukáže to postavě B, ta je taky šokovaná, obě pochopí, že to zcela mění situaci, ale čtenáři se tato pointa vyjeví až v následující kapitole, nebo po dvou dalších kapitolách, které se zabývají zase jinými postavami. Asi to tam nebylo zas tak často, ale kdyby tam toho bylo méně, nezlobila bych se. Ono to totiž po chvíli přestane bavit, protože se čtenář začne cítit tak nějak odcizeně. Děj ho do sebe tolik nevtahuje, když na pointy musí čekat. Mám takové tušení, že se to dá dělat i obráceně. Vyjevit, na co postavy přišly, šok z toho nechat rezonovat ve čtenáři, ale touto dějovou linkou pokračovat zase až po pár následujících kapitolách. Díky tomu už čtenář ví, co se stalo a uvědomuje si, že to je zásadní, ale zatím neví, jaké následky by to mohlo mít, a proto má motivaci číst dál.
Když si zpětně čtu, co jsem napsala, připadám si až moc kritická. Někdo může mé výhrady označit za drobnosti a asi by měl pravdu. Jsou to ale právě tady ty malé detaily, které mají za úkol z Brownových jinak vcelku slušných bedekrů udělat romány.
Na počátku člověk stvořil boha. Tak to mě oslovilo. Velmi doporučuji věřícím i ateistům
Pořádně napínavá a dobře vymyšlená kniha plná střetu technologií a náboženství. Příjemné odpočinkové čtení, které člověka přinutí se i zamyslet.
Není to špatné, pokud člověk nemá vysoká očekávání. Snadno se čte, ale tak úplně mi to neodsejpalo, kniha, kterou jsem si brala na dovolenou se protáhla až do skoro zimy. Ze začátku velmi napínavé. Závěr mi přišel trochu zjednodušený, ale nevadí. Celkem jsem čekala nějaké následky lidstva po minulém díle, ale můžu si představovat, že tento příběh se stal ještě před Infernem a hned je mi líp.
Chce se mi zanotovat: "Raději jsem neměla ten román, raději jsem neměla ho číst snad ani list!". Je to takové... zoufalé. Nudí to. Nebaví to. Proč tohle autor napsal ví asi jen on.
Po přečtení téhle knihy si myslím že autor už nemá co psát a tak se snaží nějak příběh naplnit různé teorie ale nějak se mu to nepovedlo.
(SPOILER)
40% - po dočtení posledního dílu ze série o Robertu Langdonovi mám nutkavou potřebu přečíst si znovu Šifru mistra Leonarda, protože teď naprosto netuším, jestli se za ta léta natolik proměnil můj literární vkus anebo je prostě Počátek o tolik horší.
Ne, nečekala jsem, že by nastalo nějaké jiné schéma - že bychom tam neměli nějakého génia s touhou vymyslet pro Langdona šifrovanou honbu za pokladem. Že by tam chyběla půvabná Langdon girl. Že bychom tentokrát nezávodili s časem před šíleným vrahem a policií. A že bychom se nedejbože dozvěděli něco víc o osobnosti samotného Langdona kromě toho, že má místo mozku encyklopedii všech muzeí a uměleckých děl, že nemá rád stísněné prostory a že nosí hodinky s Mikymauzem. A že by ta kniha jakýmkoli způsobem navazovala na předchozí díly, to už vůbec nečekám - v Infernu sice došlo k tomu, že má být třetina populace sterilní, což bych myslela, že to bude společností docela rezonovat a navíc by se to dalo krásně využít, když Brown píše o hlavní hrdince. Ale ne, jako kdyby se to nikdy nestalo. Ale fajn, na to jsem si už zvykla.
Ovšem vážně nemohu uvěřit tomu, že jsem několik hodin četla o tom, jak Langdon a vyvolená španělského prince (!) prchají španělskými městy před církví a španělskou královskou rodinou, aby našli kód, jímž by mohli spustit údajně velice zásadní prezentaci, která způsobí pád všech náboženství. Načež se po 400 stránkách nudného až únavného čtení zjistí, že tím úžasným vědeckým objevem je fakt, že (pokud nejste člověk s alespoň minimálním zájmem o vědu, tak SPOILER ALERT!!!) vesmír se řídí fyzikálními zákony (včetně vzniku života) a že směřujeme k propojení s technologiemi. Jako vážně? To je teda objev jak hrom. OK, těžko čekat, že by Brown mohl přijít s něčím vážně objevným. Ale to druhé je celkem zjevné. A o tom prvním už čtu v různých teoriích řadu let (až se zdráhám označit to za spoiler) a div se světe, žádné náboženství si z toho asi na zadek nesedne, protože se prostě zeptá "a kdo takhle nastavil ty fyzikální zákony"? A zatímco vědci se budou přít, zda prostě jiné nastavení není možné nebo zda existuje nekonečný počet vesmírů s různě nastavenými fyzikálními zákony, které všude fungují jinak (anebo prostě nefungují a pak takové vesmíry nemají dlouhého trvání), tak věřící prostě řeknou, že ty zákony jsou ve skutečnosti boží vůle a mají vystaráno. Autorovy rešerše pro Kirschovu prezentaci mi navíc přišly tentokrát dost odfláknuté - takový vztah entropie, termodynamiky a běhu času je například dost zajímavý a k tomu se autor přitom nedostal vůbec.
No a to, že ten zavražděný génius stvoří takhle komplikovanou cestu k heslu, jež spouští jeho prezentaci, namísto toho, aby to prostě pro případ svojí indispozice nechal spustit toho svého geniálního AI asistenta, to už mi tedy hlava nebere vůbec. Navíc celá ta zápletka kolem Winstona byla směšně odhadnutelná dopředu. Asi jsem ovlivněná tím současným překotným vývojem, ale mně bylo jasné, kdo je ten Langdonův průvodce Guggenheimovým muzeem, asi tak po třech větách.
Brown by možná měl přesedlat na turistické průvodce, protože jeho popisy chrámu La Sagrada Familia Antoniho Gaudího a Casa Mila stejného architekta mě k návštěvě docela vážně navnadily.
Příběh je o dost pomalejší než předchozí díly. Opět se tu dozvíme mnoho zajímavého. Ale tentokrát na mě těch informací a zdlouhavých podrobností bylo až moc.
Závěr se mi líbil.
3,5*
Celkem nic moc. Langdonovo putování po světě už ztratilo půvab, to co v Da Vinciho kódu bylo napínavé už je tady jaksi únavné. Taky mě dost zklamalo to velké odhalení, nedokážu si představit, že by takový objev vyvolat mezi představiteli hlavních monoteistických náboženství takové zděšení. Mezi námi - myslím, že tenhle objev by určitě zaznamenala odborná veřejnost, ale o laické si nejsem moc jistá. Možná ta část, která se zajímá o vědu...?
Autorovy další knížky
| 2018 |  Počátek |
| 2013 |  Inferno |
| 2010 | Ztracený symbol |
| 2008 | Anatomie lži |
| 2005 | Digitální pevnost |
….Winston : “…Pak mi dovolte, abych vám položil slavnou otázku:Žil byste raději bez lékařství, elektřiny, dopravy a antibiotik, nebo bez fanatiků, kteří vedou války kvůli smyšleným příběhům a imaginárním duchům?
Langdon mlčel.
“A přesně o to tu jde, pane profesore. Aby mohla sladká věda vládnout, musejí být nejdřív temná náboženství ta tam.
…Pozdně odpolední slunce se opíralo do věžiček baziliky Sagrada Família, které vrhaly široké stíny přes Placa de Gaudí na fronty turistů čekajících na vstup do chrámů.
Stál mezi nimi i Robert Langdon, sledoval, jak milenci fotí selfíčka, turisté natáčejí videa, děti poslouchají hudbu ze sluchátek a ostatní kolem píší textovky nebo updatují svůj profil- a nevěnují sebemenší pozornost bazilice, vedle níž stojí…
P.S. Budeš mi chybět, Longdone….