Divergence
Veronica Roth
Povstalecká trilogie / Divergencia série
< 1. díl >
Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , CooBooOriginální název:
Divergent, 2011
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila, ale abych pravdu řekla, dala bych přednost filmu.
Mělo to nápad, ale na papíře to nevypadalo tak dobře...
Všichni mi říkali, že se vlastně jedná o kopírku Hunger Games. Přesto jsem byla zvědavá a knihu si přečetla. Ještě, než z toho byl film. Nebylo to vůbec špatné, oproti Hunger Games sice nic moc, ale když nebudete srovnávat, vlastně je to celkem dobré. Vše mi zkazil konec, kvůli kterému tedy vlastně netuším, k čemu nám bylo těch několik set stran, kdy se hlavní postava snaží ve své frakci udržet, když mají být najednou svrženy. Nápad dobrý, zpracování se mi až tolik nelíbí.
Někdy jsem se musela zastavit a sama sebe napomínat, abych se vzpamatovala a přiznala si že to je jenom příběh a ne můj život, že to nemusím tolik prožívat. Jsem ráda, že jsem si přečetla tu knížku a nestála jen v roli diváka filmu, protože ten je oproti knize příšernéj. Ale i přesto bych nemohla knize dát plný počet hodnocení, ani nevím vlastně proč možná, že prostě na to nemá.
Dva roky jsem tuto knihu odkládala s tím, že toto asi nikdy nepřečtu a ono to bylo dost dobré, takové oddychové, napínavé i romantické. Prostě takové, jak jsem si knihu na šedivé dny představovala.
Jako první jsem viděla film, takže kniha se už odehrávala s herci z filmu, o to bylo čtení zajímavější. Rozhodně nejpovedenější díl z celé trilogie.
Jako první jsem viděla film, ten se mi líbil a konečně došlo i na knihu a jsem nadšená. Takové knihy mám moc ráda, zajímavý děj a jednoduché čtení.
S čtením Divergence jsem nejdřív váhala, ale teda nevím proč. Knížku jsem přečetla během pár dnů, a rozhodně nelituju!
Upřímně mi ale systém, který v této knize funguje, připadá poněkud nereálný a HG to mají mnohem víc promyšlené.
Postavy se nechovaly jako superhrdinové, ale docela reálně, takže s tímhle má u mě Veronica Roth palec nahoru. Naštěstí tady není ani ten proklatý milostný trojúhelník, a doufám že se v trilogii neobjeví.
Musím říct, že mě to ale pořád více táhne k HG. Něco mě na nich hrozně baví, nejspíš to bude stylem, kterým je to napsaným, a který mi přišel v Divergenci maličko okopírovaný (i když to možná bude tím, že dělám z komára velblouda, ale pšššt).
Rezistenci už mám doma, a docela se na ni těším. Ale jestli to autorka nějakým způsobem pokadí, tak jí asi uškrtím, protože první díl této trilogie se hodně povedl.
Systém, na kterém je svět postavený mi příjde mírně disfunkční a je to mnohem hůř zakamuflované než u Hunger Games. Duhý díl jsem po druhé kapitole odložila a série mě nijak nezaujala.
Divergence. Veronica Rothová. Proč jsem se této knize tak hrozně vyhýbala? Možná to bylo tím až moc dobrým ohlasem, od všech jsem slyšela, že je kniha skvělá a že je až příliš chytila za srdíčko. Nevěřila jsem tomu. Můj mozek skoro nikdy neposlouchá informace a doporučení od jiných lidí. A má mysl téměř nikdy nečte knihy, které jsou tak extrémně známé. To jsem u Divergence sakra nemohla udělat výjimku?
Kniha se mi velmi líbila, začetla jsem se hned, i když styl, kterým autorka psala, mi ze začátku úplně neseděl. Popravdě… dlouho jsem neměla v rukou něco, co je ich-forma tělem i duší a to ještě v přítomném čase. Ale nakonec mi to přestalo vadit, děj mě ochromil a já mohla na některé stránky jenom civět s otevřenou pusou jako úplný idiot, jenž chce, aby mu mezi zuby něco nalétalo. Mouchy například.
Ke stylu psaní bych ještě měla nějaké výhrady, poměrně často se opakovala slova. Možná to někdy bylo záměrné, třeba se autorka skutečně snažila na určité výrazy klást neotřelý důraz, ale občas to trochu rušilo atmosféru celého dílka.
Tady mohou být menší spoilery!
Hrozně se mi zalíbilo rozdělení světa. Frakce byly skutečně dokonalé. Sama jsem dlouho rozmýšlela, ke které bych se (kdyby to samozřejmě šlo) přiřadila. Nakonec jsem došla k závěru, že mé srdce touží po Neohroženosti, i když nějaká ta Sečtělost by tam byla také.
Čtyřka alias Tobias mi celou dobu hrozně připomínal mého kamaráda, při některých scénách jsem ho tam úplně viděla, takže možná z toho důvodu je Čtyřka mou nejoblíbenější postavou celé Divergence. Ovšem nezapomínejme ani na Uriaha. Do tohoto klučiny jsem se zamilovala hned, takové povahy mám ráda a svůj vkus jen tak nezměním.
To, že byla celá kniha psaná z pohledu Tris (mimochodem… super jméno, holka), mi nevadilo vůbec. Náhodou jsem s ní skoro ve všech případech souhlasila a prožívala jsem většinu momentů s ní. Jediné, čím mě vážně zabila, to jediné, co úplně nesnáším, je některá ta tupost ohledně lásky. Tris, zapínejme mozek. Čtyřka na tebe nezamává, když máte váš vztah utajit, tedy měli byste. Vážně jsem nečekala, že něco takového vůbec přijde, měla jsem dojem, že tohle Tris neudělá, že tohle, co se vyskytuje ve většině případů YA fantasy, tu nebude. Každopádně to byl ale jen takový drobný odlet, Tris ztělesňovala hrozně pohodovou holku a zalíbila se mi hned.
Konec spoilerů! Asi.
Abych z toho vyvodila nějaký závěr, dílko je kvalitní, dokonce velmi kvalitní. Jedná se o neotřelé fantasy až sci-fi, které se odehrává v budoucnosti (jedna část ze čtenářské výzvy, dámy a pánové). Kniha samozřejmě má nějaké své mouchy. To každá. Každá má něco, co by chtělo doladit a to, co se autorce/vi úplně nepovedlo. Některé části tam totiž moc nedávaly smysl a gramatika s pravopisem občas docela pokulhávaly, co se týče vydání, které se dostalo ke mně.
Každopádně ale mohu jen doporučit. Divergence od Veronicy Rothové je jedno z nejkvalitnější YA fantasy/sci-fi, jaké jsem četla. Samozřejmě mám takových perel víc, ale jak to tak vidím, tato kniha mezi ně po dnešním přečtení zapadá.
Dávám čtyři hvězdy, protože tam přeci jen je něco na drobné dodělávky, ale jinak skutečně není, co bych měla vytknout.
Pro mě neotřelý příběh, plný napětí a zvratů. Dobře se četlo, dokázala jsem si z popisu živě představit popisovaný svět. Byla jsem natěšená na další díly.
Kniha se četla velmi dobře. Prakticky jsem ji zhltla za necelé dva dny. Příběh mě zaujal hlavně proto, že poslední dobou ulítávám na postapo žánru. Pokračování si určitě přečtu.
Tuto knihu jsem si vybrala do Čtenářské výzvy na doporučení mých známých. Bohužel téma a styl vyprávění mi už v začátcích knihy nesedl a přečíst ji, bylo pro mě velkým utrpením. Nechci knize ublížit, věřím, že si své čtenáře najde. Já se při jejím čtení hodně natrápila a cíleně jsem se věnovala jiným činnostem, jen abych se vyhnula Divergenci. Každopádně, nakonec přišel konec a já mám splněno :-) 20/20
Ps. Pokud bych knihu četla mezi 10-16 rokem svého života a milovala styl amerických filmů, dám asi 5*. Díky bohu je mi už -cet, takže něco mezi 1*až 3*
Bavilo mě to. Hlavní postavu jsem si okamžitě oblíbila a s ní i Čtyřku. Četlo se to lehce a svižně. Kniha je plná akce a emocí. Láska, přátelství, nenávist, závist, pomstychtivost, obětavost, statečnost i zbabělost.. To vše se skrývá v této poutavé knize. Vím, že bych nikdy neskočila z jedoucího vlaku nebo nevyšplhala na ruské kolo. Právě tyto chvíle jsem s Tris prožívala nejvíce.. Ten adrenalin. Vždycky se mi rozbušilo srdce, jako bych to vše prožívala na vlastní kůži. Ale něco mi chybělo. Nemůžu s určitostí říci co, ale podle svých pocitů dávám 4 hvězdičky a doufám, že v dalších dílech najdu tu pátou.
Není to přesně můj šálek čaje, ale příběh nebyl špatný. I přes to, že jsem knihu četla jen kvůli výzvě, za jiných okolností bych na ni nesáhla, jsem ji přečetla docela rychle a asi jsem potřebovala najet na chuť ke čtení úplně jiným žánrem, než normálně čtu. Kniha byl čtivá, příběh zajímavý, ale jestli sáhnu po dalších dílech, nevím. Asi jo, když se mi budou hodit do nějakého bodu výzvy.
Napsroto jsem ocenila tématiku (antiutopie pro mladší), skvělý nápad, dobré pro zamyšlení se nad společností. Strašně dobře se mi kniha četla, takže se určitě pustím do dalšího dílu v brzké době :)
Říkala jsem si, že když má kniha tak úžasné hodnocení ze všech stran, určitě bude stát za to si ji přečíst. Nicméně mě celkem zklamala a do pokračování jsem se nutila.
Poutavá kniha o mladé dívce, která je výjimečná ve světě, který je postavený na hlavu a rozdělený do skupin dle výsledku testů. Téma je velice zajímavé, celý kontrast uniformity a jedinečnosti, pravidly společnosti a možností volby mě velice zaujal. Velice povedený počin mladé autorky, který si zaslouží místo v mojí knihovně.
Divergence je kniha, která vás pohltí svým obsahem. Je poutavá, originální a dobře napsaná. Zaujímá čestné místo v mé knihovně a rozhodně ji doporučuji každému, kdo má rád dystopii. Za mě určitě 5 hvězdiček.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie láska smrt zfilmováno americká literatura pro dívky výcvik pro dospívající mládež (young adult) kasty, kastovní systém postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2012 | Divergence |
2014 | Aliance |
2012 | Rezistence |
2017 | Čáry života |
2014 | Čtyřka: Divergentní povídky |
Na to jak jsem si musela, že to bude kravina, tak to bylo docela dobré :-) tak snad další díly nebudou o mnoho horší, jak jsem většinou zvyklá