Pozvaní
Jennifer McMahon
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501728/bmid_pozvani-I22-501728.jpg
4
556
556
Manželská dvojice, Nate a Helen, jsou učiteli na prestižní střední škole v Connecticutu. Jednoho dne se rozhodnou opustit pohodlí a bezpečí předvídatelného městského života a přestěhovat se na venkov. Chtějí se tak přiblížit skutečnému životu a vše si vybudovat vlastníma rukama. Tady, na pozemku v divoké přírodě, začnou sami dva stavět dům svých snů. Díky ne příliš přátelskému postoji místních lidí a několika záhadným událostem však brzy zjistí, že jejich pozemek je spojen s temnou minulostí a že legenda o zdejším duchovi může mít reálný základ. Postupně vyvstává řada otázek – kdo a proč nechal na prahu balíček s podivným obsahem, kam zmizela jejich sousedka a koho má Helen zachránit – na které se snaží najít odpovědi. Je svět, který vidíme, jediným světem, nebo přírodní síly ukrývají víc, než jsme schopni poznat našimi běžnými smysly? Napětí se stupňuje, hranice mezi světy mizí. Může být duch pachatelem vraždy? Rozuzlení tohoto napínavého mysteriózního románu je vskutku překvapivé.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2020
,
Fobos
Originální název:
The Invited, 2019
více info...
Přidat komentář
Knížky od autorky mě prostě baví. Poslední kniha z dosud vydaných, která mi zatím chyběla přečíst a za mě byla zatím nejlepší. Autorčiny knihy jsou oddechové duchařinky. Ale dívala jsem se podle mého hodnocení, že kdybych knihy četla podle toho jak u nás vyšly, tak mé hodnocení jde s každou knihou níž, což je škoda. Doufám, že další kniha, která má vyjít nebude patřit do klesající osy, ale opět bude stoupat.
Nicméně zpět ke knize. Kniha se skvěle četla a byla napínavá. Myslela jsem si, že vím jak to celé je a jak to vlastně dopadne, tak tím jsem si byla vlastně jistá. Jenomže přichází veliké ALE, protože jsem se trefila asi cca jen z poloviny. Ale na konci jsem byla překvapená jak to vlastně ,,bylo" a kdo to měl na svědomí. Což bylo opravdu velmi příjemné. Já můžu knihu určitě doporučit a hodnotím to 4,5*. Tu půlečku si nechám na další knihu a budu doufat, že kniha bude minimálně stejně dobrá jako tato a nebude to klesající hodnocení.
Mne sa štýl autorky páči. Od jej kníh väčšinou očakávam nenáročný príbeh, ktorý sa dobre číta, a to som aj dostala. Vyhovujú mi kapitoly, v ktorých sa striedajú pohľady postáv a takisto sa mi páčia občasné kapitoly z minulosti. Samotný príbeh sa mi páčil viac ako v knihe Vermontské psycho, podobne aj postavy. Postava Olive, dievčaťa z mestečka, ktorej mama vraj ušla, mi spočiatku bola nesympatická, ale potom sa to dosť zlepšilo a celkom som si ju obľúbila. Naopak som to mala s postavami Elen a Natea, ktorí mi boli sympatickí čím ďalej, tým menej, ich rozhodnutia a niektoré myšlienky mi prišli väčšinou dosť zvláštne. Ale najviac sa mi páčilo prostredie – opustený pozemok v blízkosti lesov a močiara, kde vraj straší. Tá nadprirodzená zložka bola fajn, ale vôbec by mi nevadilo, keby to bolo viac strašidelnejšie, takto som sa vôbec nebála. Jemná detektívna linka o zmiznutej mame Olive, ktorá sa tiahla pozadím príbehu, mala, aspoň pre mňa, prekvapujúci záver, úprimne som vôbec nečakala, že to skončí práve takto. Ja som s knihou spokojná a teším sa na ďalšie autorkine príbehy.
Já tyhle knihy prostě miluju. A po 2 přečtených knihách, jsem si zamilovala i autorku.
Těšila jsem se na dobrý horor, ovšem tuto knihu bych moc jako horor neoznačila. Příběh byl zbytečně zdlouhavý a natahovaný, ale kupodivu se ani moc nevlekl, jelikož mi opravdu sedl styl psaní. Bavilo mě odhalování minulosti, která se mi hodně líbila. Napínavé to začalo být až na posledních stránkách a musím přiznat, že mě mírně překvapilo, kdo byl nakonec ten "záporák". Škoda jen toho natahování příběhu.
Hodnotím 3,5
Jednotlivé názvy kapitol sice vybízejí spíš k představám o příběhu o stavbě domu, ale jinak se jedná o vkusnou a napínavou duchařinu o odhalování jednoho tajemství z minulosti.
Líbila se mi neotřelá detektivní zápletka se slušně budovaným napětím, vkusné tajemno se prolínalo celým příběhem a i přesto, že pointa byla dost průhledná a kniha byla dost obsáhlá, ani chvilku jsem se při čtení nenudila. Je to již druhá kniha od této autorky a za mě opět velká spokojenost.
Knížka je sice delší, ale dobře napsána, takže to vůbec nevadí. Děj mě bavil a nepřipadá mi, že bych se u nějaké části nudila. Postavy jsou dobře napsané a je super sledovat jejich vývoj. Jediné co mě mrzí je, že to vlastně vůbec není strašidelné, takže bych knížku označila spíše jako krimi thriller s pár prvky hororu (to ti duchové). A jak to vlastně skončí jsem věděla už tak od poloviny knížky, ale i s předvídatelným koncem mě knížka až do poslední stránky bavila.
Taková dlouhá jednohubka na několik večerů. Kdyby měla kniha o dost stran méně, dala bych plný počet, ale celkem byla zbytečně zdlouhavá a ději ubirala na atraktivitě. Nakonec celá ducharina se točila opět mezi rodinou.
Pohodová duchařina, ikdyž párkrát když je četla do noci jsem měla pocit, že mě sleduje Hattie :-) Plus, krásně popsané prostředí mokřadu a jeho okolí. Kniha se mi líbila, musela jsem furt furt číst, abych věděla, jak to dopadne.
Prvá kniha od tejto autorky a už teraz viem, že musím prečítať aj ďalšie! Napriek tomu, že bola kniha dosť dlhá mňa ani nachvíľu neprestala baviť. Čítala som v tramvaji, na záchode, pri varení. A to nie som zrovna čitateľka, ktorá by za jeden deň zhltla celú knihu. :-) Autorka sa vedela dokonale pohrať s postavami, do poslednej chvíle som netušila, kto bude ten zlý alebo čo sa vlastne stane. Taktiež s vykreslením. Človek sa prenesie do tej malej "mŕtvej" vesničky, kde sa každý pozná s každým a hneď vie všetky drby. Napriek tomu, že to bol horor si však nemyslím, že by to bolo extra strašidelné, ajkeď pri niektorých udalostiach som bola nervózna a bolo mi zle aj za Helen. A niektoré pasáže ostali nevysvetlené, napríklad s plynom. Možno sme si mali domyslieť, kto to urobil?
Jennifer McMahonovou jsem poprvé zaregistroval s jejím románem Zimní lidé, a už tehdy jsem si poznamenal, že si mám dát na tuto autorku pozor. Proto jsem k Pozvaným přistupoval s vysokým očekáváním a nadějí na velmi solidní čtenářský zážitek. Zklamán jsem rozhodně nebyl, přestože na absolutní hodnocení to ani tentokrát nestačilo. McMahonová stvořila podmanivý mystický příběh, který mě na několik hodin dokázal celkem spolehlivě přenést do Hartsboro ve Vermontu, abych se zde s manžely Wetherellovými popasoval nejen se stavbou domu, ale i s místními strašidelnými pověstmi a temnými legendami. Propriety vyprávění jsou přitom velmi jednoduché, citlivou rukou umísťované do kostry příběhu, který se klikatou cestičkou až mrazivě klidně ubírá ke svému vyvrcholení. Žádný krvavý thriller, zběsilé psychopatické řádění či nekonečnou řadu mrtvých nečekejte. Na to je McMahonová příliš kultivovaná a její styl vybroušený do hladkého lesku. Přesto je její příběh dostatečně děsivý, aby postavil všechny chloupky na těle. Stačí přijmout pozvání do Breckenridgských mokřadů…
Jedna z mála knih, která půjde zase o dům dál.
Vůbec mě nebavila, nemohla jsem ji ani dočíst.. za mě hrozná bl****. A to jsem se na ni tak těšila. Škoda.
Velice zajímavá zápletka s duchařskou tématikou, ale určitě bych to nenazvala hororem. Bylo to napínavé a příjemné čtení.
Perfektní kniha, napínavá, zajímavé téma i hrdinové! Moje první od této autorky a moc se těším na další. Knihy z duchařskou tématikou nějak nečtu, četla jsem jen tři od D. Coatesové. A jsem nadšená, tato paní autorka píše také velice dobře, člověku se nechce přestat číst. Děj rychle plyne. Zkrátka všem doporučuji!
Velice mě překvapilo, jakým směrem se tato kniha ubírala. Nevím, jestli bych ji nutně nazval hororem, možná pro někoho, kdo hororový žánr moc nečte, ale určitě jde o mysteriózní román s detektivní zápletkou.
Autorka skvěle skloubila několik linek příběhu a já jsem si užíval, jak se mi všechno postupně skládalo dohromady a já pomalu přicházel na to, co bude hlavním tématem této knihy. Postavy mi byli po většinu času sympatické a příběh tak hezky vystavěný, že se přede mnou odehrával jako film.
I když má kniha téměř 500 stránek, nenastala snad ani jediná chvíle, kdy bych se při čtení nudil. Právě naopak. Myslím si, ž v tomhle podzimním, lehce pošmurném počasí, je to pravé období na to si tuhle knihu přečíst :) .
Kniha byla zajímavá a poutavá. Děj docela odsýpal, ale jinak mne kniha nezaujala.
Po přečtení předchozích autorčiných knih u mě stále vedou Zimní Lidé.
Tahle takový průměr. Nicméně čtivá, příběh pěkný, asi jsem čekala víc toho tajemna a napětí.
Tuhle knihu jsem si půjčil vlastně jen do počtu, očekávajíc jen nějakou "bezduchou" duchařinu (haha). O to bylo moje překvapení po jejím přečtení větší, protože tohle je velmi slušně napsaný příběh, kde jsou klasické hororové propriety používány jen velmi zlehka a spíš jen k dokreslení celého děje, který pojednává spíš o pohnuté rodinné historii, než o děsu plných lekačkách. Velmi příjemné překvapení!
Z prvni půlky knihy jsem byla zklamaná, příběh byl "nemastný, neslaný" a táhl se pořád v tom samém duchu. Druhá polovina mě překvapila, co chybělo první půlce, to zvládla obsáhnout ta druhá a na konci už je téměř nemožné knihu odložit a závěr tomu nasadí korunu.
I přes zdařilou druhou půlku, je pro mě tato kniha od Jennifer zatím nejslabší.
Štítky knihy
záhady venkov horory duchové a přízraky nový začátek strašidelné příběhy duchařské rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Zimní lidé |
| 2020 | Pozvaní |
| 2018 |  Vermontské psycho |
| 2022 | Tajemství pramenů |
| 2023 | Klub monster |
Tak tedy musím říct, že tato kniha je od autorky zatím možná nejlepší. Děj mě tak vtáhl, že se mi ani nechtělo dočítat.
Detektivní práce hlavních hrdinů byla přirozená a vytvořilo to skvělou kombinaci.
Moc na duchařiny nejsem, ale autorka moc dobře ví, co dělá.