Pozvání do sociologie
Peter Ludwig Berger
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Kniha je příjemně psaná i pro lajka, nejedná se úplně o odborný celistvý úvod, ale spíše o popis konkrétního autora a jeho náhled na vývoj sociologie v druhé polovině 20. stol. I když autor o dané problematice píše velmi dobře, tak je jakož to americký autor se zaměřuje na sociologii právě z větší části z pohledu amerického sociologa.
Povinná kniha k seminární práci, která nemá být učebnice, ale rozhodně tak působí. Složité pojmy a vysvětlování naprosto triviálních věcí. Jelikož neustále mluví o americké společnosti, která je mi stejně tak blízká, jak dějiny Severní Koreje, tak vlastně mi to nepřidalo nic nového.
Musel jsem ji přečíst jako studijní materiál. Peter Berger v úvodu uvádí: „Kniha byla napsána, aby se četla, nikoli studovala,“ otevírá se tak široké veřejnosti, přesto se druhá část hemží složitými pojmy a pojednáními, které mi toho moc neřekly. Autor se z převážné části zaměřuje na americký systém a společnost pojímá jako drama či divadlo, v závěrečné fázi dokonce i jako loutkové divadlo. Kniha mě v několika směrech a rozhledech sice obohatila, ale sám od sebe bych ji číst asi nezačal. Pozvání do sociologie by mě neupoutalo zřejmě ani v době svého vzniku.
Z tradičních úvodních "učebnic" sociologie (Bauman, Giddens, Berger popř. Keller pro české čtenáře) mi Bergerovo Pozvání přijde nejčtivější. Není tak zevrubný jako Giddens ani tolik nedává důraz na hledání sociologie v každodennosti jako Bauman. Zato však zasazuje sociologii do širších struktur historie, filosofie, umění i mýtů. Velké množství přirovnání a metafor z ní dělá i stylisticky velmi čtivou knihu. Berger píše vtipně (v obou hlavních smyslech toho slova) a esejisticky. Někomu to nemusí vyhovovat - určitě je k četbě třeba základní kulturní orientace; na předzkouškové učení taky není nejlepší - ale rozhodně si nemyslím, že je kniha zastaralá nebo trpí na to, že ji napsal americký sociolog zasazující mnohé jevy do americké společnosti v situaci Studené války. Důležitější mi přijde to, že je to kniha, v níž se její autor snaží koncipovat sociologii zvnějšku (jako humanitní disciplínu) a její filosoficko-vědeckou problematiku spojuje s etikou - jeho koncept humanistické sociologie je tak jedním z posledním záchvěvů vědecké a zároveň humanistické koncepce v sociálních vědách (vliv fenomenologie a existencialismu je u Bergera velmi zřetelný) před postmoderním marasmem, či - chcete-li - postmoderním procitnutím.