Praktikum z právní metodologie
Petr Osina , Olga Rosenkranzová , Filip Melzer , Lukáš Hlouch , Ondřej Horák
raktikum z právní metodologie je určeno primárně pro studenty právnických fakult k rozvoji právního myšlení, kterým se jednou budou odlišovat od neprávníků, k nácviku interpretačních a argumentačních schopností a dovedností. Praktikum se zaměřuje výhradně na metodologické aspekty práva - jako jsou interpretační metody, řešení kolize právních norem a kolize právních principů, tedy aplikace testů proporcionality, včetně nástinu metodologie právní komparatistiky. Každá kapitola obsahuje kratší teoretický úvod do problematiky, který nemá ambice podat vyčerpávající definice, ale spíše probouzet otázky, studijní a badatelskou zvídavost a poukázat na vzájemné souvislosti metod. Všechny výkladové metody a argumenty spolu úzce souvisí a jsou provázány. Přesto z didaktického hlediska jsou témata zaměřena vždy na dílčí konkrétní metodu nebo problematiku. Součástí každé kapitoly jsou cvičení a případové studie vycházející ze zásadní judikatury Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR, Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a také z případů řešených veřejným ochráncem práv. Věcně se tedy jedná o kazuistiku z celého právního řádu, zejména problematiku civilního, správního a ústavního práva (a zde především o ochranu základních lidských práv a antidiskriminační právo). Konkrétně byly zvoleny tematicky poutavé a zajímavé kauzy, jako je např. problematika povinného očkování, diskriminace intersexuálních osob, nošení náboženských symbolů, poskytování informací o platech úředníků a jiné.... celý text
Přidat komentář
Praktikum, kde je k naleznutí jak teorie v kostce, tak i praktické příklady. Navíc je útlejší, takže se dá skvěle přepravovat (a tak např. číst v MHD či vlaku).
Nikterak nezastírám, že jsem velice skeptický, pokud jde o hodnotu "praktik", která tak rádi v Olomouci (jako fakt, na co oni to tam vlastně nepoužívají sakra...), ale kterážto se jako plevel rozrostla i do Brna. Setkal jsem se zatím s jedním jediným opravdu kvalitním praktikem (Cvičebnice práva obchodních korporací) jinak se jedná obecně spíše o nekvalitní směsky neužitečných blábolů plýtvajících papírem.
Tak i zde. Vědí autoři, že příklady se dají studentům vložit do osnovy a není tak třeba nutit je pořizovat si úplně zbytečnou knihu bez jakékoliv přidané hodnoty? Nebudu zde totiž hodnotit příklady (třebaže bych jistě mohl vynadat Horákovi (kterého já rád!), za to, že měl potřebu vkládat tam citace v BGB v originále, přeložené do závorky, což je taky plýtvání místem jak nic dobrého…), ty mohou být vhodné a nevhodné, mě se jejich provedení zdá spíše nevhodné (děkuji za radu prostudovat si ten který zákon). Ale to je jedno. Jedná se mi o přidanou hodnotu knihy. A ta spočívá ve sdělovaných informacích. V této knize přidaná hodnota není. Snad s jednou positivní výjimkou – Melzer věnoval kapitolu teleologické redukci, na kterou se, bohužel, v našem prostředí snad až příliš často zapomíná. Ale aby to nebylo zase moc užitečné, ta kapitola má asi půl stránky výkladu.
Strohostí výkladu se vyznačují všechny kapitoly. Absurdního měřítka to nabylo v kapitole o teleologickém výkladu (který zkrátka je v našem prostředí nejprotežovanější a tedy nejdůležitější), kterému byla věnována jedna stránka a kapitola jako celek (i s příklady) pak byla kratší, než, dejme tomu, kapitola o historickém výkladu (teoreticky sporném a rozhodně ne tak důležitém) a komparatistice (kterážto kapitola je nekoncepční směskou informací, z nějakého důvodu obsahující i logická úsudková pravidla, jako dedukce, indukce a abdukce).
Celkem knihu považuji za naprosto zbytečný počin, který nemusel a neměl vzniknout. Přidaná hodnota je nulová (třebaže oceňuji maximální snahu autorů – ale i při vší takové snaze prostě pokus, dejme tomu Haply, o popsání neurčitosti pojmů na půl stránce u jazykového výkladu je prostě marný) a vydávat tištěné sbírky příkladů v tomto tisíciletí je jednoduše hloupá.