Pramen moci
Kristina Hlaváčková
Jde o budoucnost celého světa! Bašta je zničena a její pán mrtev. Bujaré oslavy ještě neutichly a troskami už znovu zní hukot magického náboje. Nikdo mu však nenaslouchá. Jen Strážci jsou neklidní. Válka poodkryla pečlivě opatrované tajemství pramenů moci, posvátného Karganu. Elena svou existencí narušila jejich systém, ale není tu, aby zastavila řetězovou reakci. Kargan a síla, která v něm dřímá, je obrovská. Nestane-li se zázrak, vše bude ztraceno…... celý text
Přidat komentář
Černý jezdec mohl být vyvrcholením celého příběhu. Tato kniha však dokázal, že lze přijít i se zajímavým pokračování po "konci". Knihu jsem na mne přečetl dost rychle, a to protože je děj čtivý a není v něm nijak přebujelá fantazie a magično. Teda až na závěrečné vyvrcholení a tam se to dá i očekávat.
A teď jen: Tfujtajbl, babo. Co dělat? Psala 4. Bugrid
Na styl psaní autorky, jsem už naprosto zvyklá a mám ho ráda. Dlouhé popisy soubojů a putování mě moc bavily. Celý třetí díl obsahoval zajímavý vývoj událostí. Tentokrát byla příběhová linka rozdělena na dvě, líbilo se mi putování obou „skupin“. Příběhová linka Aronel a Damiena mě bavila asi o trochu více než linka Michaela.
Aronel mě v toto díle moc zaujala a měla jsem jí občas „raději“ než Eli. Také zajímavá postava – Moama , která je rozená Kefetanka. Moc mě zaujalo chování Kefetanek, které svou mocí dokázali ovládnout muže a náležitě toho využily pro prospěch příběhu. Bohužel trochu zklamání u romantické linky, která skončila dříve, než začala. I když pořad tam je takové to očekávaní, že snad někdy…
____________________více v záložkách Recenze / FANTASY SVĚT Z PERA ČESKÉ AUTORKY, SÉRIE DRAČÍ OČI - CO MAGICKÉHO SE V NĚM SKRÝVÁ? _________________________
Bohužel nakladatel v roce 2021 jen uboze recykluje.
Vydat znovu knihu po 6-ti letech je něco hnusného, zvlášť když se čtenář těší na nové příběhy od této autorky.
Dokonalé pokračování, zajímavý vývoj událostí, nepředvídatelné a napínavé.
Kniha se mi mo líbila a postavy byly skvělé.
Tento díl byl o trošku horší než předchozí dva.
Ze začátku jsem vůbec nevěděla o co v knize jde, ale asi po sté straně začalo všechno dávat smysl, neboť autorka začala s vysvětlováním.
V knihách byla jedna postava, kterou jsem v prvním a v druhém díle milovala, ale ve třetím si to pořádně pokazil.
Kdybych měla psát, jak je série úžasná, byli by jsme tu hodně dlouho. Jednoduše, všechny tři knihy jsem si strašně moc užila a nemohla se od nich odtrhnout.
A jestli si chcete přečíst knihy, které ve vás utvoří mnoho protichůdných pocitů, tak je to přesně tato série.
Jedna z mých prvních sérii a celkově jedna z prvních knížek co jsem četla sama. Jsem ráda, že jsem mohla s Arnoel zažít všechna ta dobrodružství a užít si s ní legraci. I když se autorce né všechno povedlo a kdybych to četla dnes, už bych jí tak dobré hodnocení nedala, hrdinové mého dětství si ho zaslouží.
Ach, ano. Knížka, ve které je má vůbec nejoblíbenější scéna ze všech možných i nemožných děl. A vlastně ani nevím, proč ji tak zbožňuju.
Ale i kdyby jen za něj, tak pět hvězdiček za ten tanec Damiána s Aronel.
A za tu špetku nostalgie taky.
Ze začátku jsem litovala, že jsem se do trojky vůbec pustila. Druhý díl měl relativně uzavřený konec, tak by se nic moc nestalo…..ale to není pravda, zase jsem se s Elenou/Aronel a jejími společníky moc dobře bavila.
Nejvíc se mi líbilo, jak „vypouštěla“ ty barevné draky.
Jedinou výtku mám k otevřenému konci. Ano laskavý čtenář si to samozřejmě může domyslet, ale přece jen bych si ho raději přečetla. Jedna kapitola navíc, nebo epilog mi tam prostě chyběl.
Po událostech předchozího dílu jsem byla vážně zvědavá, co si autorka všechno nechala do tohohle, když už toho k vyřešení vážně zbylo minimum. Popravdě, mým nejvíce oblíbeným z této série i nadále zůstává kniha druhá, protože se mi zdá, že kdyby tenhle díl nebyl, bylo by to víc uzavřené. Ale zase jsme se dozvěděli něco o Kefetu, Fobeie a i samotné Eleně.
Začnu tedy u hlavní hrdinky, kde mě docela dost zaráželo, jak při každé příležitosti říkala, že už žádná Elena neexistuje, že je jen Aronel, protože se mi to zdálo zveličené. Ano, změnil se jí vzhled a i některé charakterové rysy, ale zase to jeden nemusí nacházet na každém rohu.
Také se tu rýsovalo něco s Damianem, ale kvůli válce a Pramenům moci jsem se musela spokojit převážně s pouhým pošťuchováním. Elenina - nebo spíš Aronelina - banda se opět postarala o legraci, i když mě trochu zklamalo, jak to dopadlo s Iceem. Jeho poznámky jsem si oblíbila nejvíc.
A vážně mě fascinovala myšlenka přemýšlet o městě jako o objektu, který byl sveden stejně jako jistá čistě vyměřená skupina jeho obyvatelstva. Fobeia, mrcha podle mého gusta, až mě někdy až štvala, měla prostě všechny v hrsti. Ale ono to vlastně ani tak nevadilo; mohla pak totiž nastoupit na scénu Moama a její spiknutí ženského vzdoru, co mě dostalo. Možná by se ta noc mohla pojmenovat jako 'Noc nespokojených a zlolajných pánviček'.
Jen mě docela zaráželo, že když se pak v jeskyni probíral finální plán a více postav najednou vyjadřovalo své názory, objevila se na řádku jen přímá řeč a za ní jméno bez ničeho typu 'řekl, prohlásil, poznamenal'. Ano, posloužilo to k tomu, aby nemusely být opakovány výrazy, ale na mě to působilo trošku odbytě.
Jinak jsem se ale začetla a užívala si další podrobnosti o zákonech v Aronelině zemi, kouzlech tam panujících a celkově jejích osudech.
tento díl mě asi nejvíc sklamal vím že se tam potom Elena objevila jako Aronel ale už to nebilo ono. Prostě jsem čekala víc.
Z téhle knížky jsem opravdu nadšená jen mě trochu mrzí že Aronel nakonec nezůstala tím krásným baculatým dráčkem. Taky mě dostaly ty scény s HRDÝMI VÁLEČNÍKY OTHAR, no prostě strašná sranda. Doufám že vyjde další kniha protože konec zůstal dost otevřený,tak by se nějaký to pořádný ukončení hodilo.
Nebylo to špatné, ale prostě se mi to tolik nelíbilo. Neříkám, že nápad s prameny magické síly byl špatný, ale celkový dojem z knížky kazí spousta drobností. Po druhém dílu to bylo mírné zklamání.
Znáte ten pocit, když se vám knížka, kterou čtete, vůbec nelíbí, a těšíte se na konec, ale když jí dočtete, tak vám ten příběh hrozně chybí? :D Tohle už je asi třetí série, u které se mi to stalo... Příběh byl opět strašně trapný a trochu zdlouhavý, ale nějak se mi dostal pod kůži :D
Myslím, že je tohle první, ale taky poslední černošská fantasy, kterou jsem kdy četla (protože nevím o nikom jiném, kdo by něco takového psal...). Bylo zvláštní, jak autorka nechala kmenu Berberů jejich pravé africké jméno. Zvláštní, ne špatné :D
Líbilo se mi, jak z Eleny (Eleanora - význam: léčitelka → čarodějka) udělala Aronel (význam (smyšlený): princezna). Předpokládám, že tím odpovídala na otázku na obálce prvního dílu (Princezna, nebo čarodějka?).
Co se mi ale nelíbilo byl vztah Aronel s Damianem (mimochodem, nebyl to v předchozím díle Damián? :D). To, že ho dá až na úplný konec a ještě ho nechá otevřený... Co to jako mělo být? Jako by nestačilo, že je otevřený celý konec. Zajímalo by mě, jestli bude ještě další díl - ráda bych se dozvěděla, jak to celé dopadne, ale zase jsem se u té série tak rozčilovala, že nevím, jestli bych ho vůbec četla.
Celkově bych řekla, že nápad téhle dračí série byl zajímavý (za což ale podle mě prostě z velké části může Paolini... :) #copyright :D), ale je vidět, že je Hlaváčková začínající autorka. Možná se časem zlepší a pak dopíše ještě jeden díl, který už vůbec nebude plný nelogických věcí a trapných dialogů... Kdo ví :D
Tenhle díl se mi líbil asi nejmíň. Bylo zvláštní že měla kovové vlasy a já si ji pak nedokázala dost dobře představit. Mohla byt i lepší, ale a tím člověk už nic nenadělá. Úplně nejlepší to nebylo, ale i tak doporucuju
Zrovna jsem jí dočetla a jedním slovem poučné.
Poučné v tom smyslu, že dobré knihy prostě nemohou mít normální konec.
Kniha byla napínavá, vtipná a taky trochu nereálná (některé dialogy prostě nomohou být reálné)
Ale jinak doporučuji
Zpočátku jsem této sérii příliš nevěřila, ale s druhým a třetím dílem se vše stále zlepšovalo a já jsem ráda, że jsem se k této sérii dostala. Třetí díl je pro mě nejlepší, autorka vysvětlila všechny nejasnosti kolem svého fantasy světa a vše do sebe krásně zapadlo. Byť je tento díl dějově možná chudší než předchozí díl, vůbec to není na škodu, protože jsou jednotlivé dějové linky pro čtenáře přehlednější.
Doporučuji všem milovníkům fantasy celou tuto kouzelnou sérii.
Tato kniha ve mě stejně jako předchozí díly vyvolala rozporuplné pocity. Není špatná, ale ani skvělá. Na knize oceňuji její čtivost a zajímavý styl psaní, který mě u české autorky překvapil. Kniha je taková svým způsobem světová. Ale na to abych ji přiřadila k dobrým knihám na stejné úrovni jako zahraniční knihy jí stále něco chybí. Při čtení mi stále něco chybělo, ale nevím přesně co. Kniha mě na jednu stranu bavila, ale byla až moc předvídatelná a chování jednotlivých hrdinů mi opět splývalo. Taky některé činy a situace působily celkem nereálně a pokud se jedná o trilogii tak tedy konec byl dost odfláklý. Přišlo mi že si autorka děj přizpůsobila jak se jí zachtělo aby to fungovalo a nezamýšlela se moc o logice a nějakých fyzikálních pravidlech. Prostě tam něco bylo jen tak protože to tam bylo. Vše se vyvinulo jak se autorce zamlouvalo a místy se to prostě ztrácelo. Často mi i přišlo že se zapomnělo na předchozí knihy a co tam bylo řečeno bylo zazděno buď smrtí, nějakým novým rádoby vztahem nebo mlčením, nejspíš proto, že se k tomu autorce nechtělo vracet nebo prostě zapomněla. A opět se objevila ta až moc moderní přirovnání které se do středověce laděného fantasy příběhu prostě nehodila a spíš od čtení odvracela. I tak ale nechci knize jen spílat, četlo se to pěkně a kdyby nebylo těch rušivých elementů tak by to mohlo být dokonalé čtení. Oceňuji fantazii autorky a některé její myšlenkové pochody mě mile překvapily. I tak ale kniha jako celek v hlavě moc neuvízne. Je to pěkné čtení, ale bohužel moc často rozčiluje a nepromyšleností ztrácí. Škoda, protože tento příběh měl potenciál být opravdu epický, jen ho autorka podle mého až moc uspěchala a tak odflákla. I tak ale doporučuji, je to milé a nenáročné čtení na chvíle kdy nechcete řešit nic moc složitého. Za mě 70 %
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2014 | Čarodějka |
2014 | Černý jezdec |
2015 | Pramen moci |
2019 | Proroctví |
2016 | Podsvětí - Artefakt |
Po dvou dílech už jsem si na autorčin styl zvykla.
“Minusy vezmu opravdu stručně, protože se vesměs (STÁLE) opakují:
- čas (občas (ne)plyne?)
- logika (věci se prostě udějí a my NEVÍME PROČ)
- délka kapitol (knize by prospělo, kdyby byly kapitoly kratší a četnější)
- mapa (POZOR!!! konečně jsme mapu dostali, ale tady je problém v jejím zpracování... ve výsledku je úplně jedno, že tam je)
- pokus o romantiku (mezi postavami se “zjevují vazby a čtenář neví, KDY k nim došlo, prostě se udějí)
- předimenzované scény (zejmená bojové scény jsou tak “epické až se v tom člověk ztrácí)
Na druhou stranu musím ocenit, že se velmi brzy všechny dějové linky slily do jedné a my jsme si mohli užít opravdu AKČNÍ konec. Doufám, že další díl nezačne “stejně nudně, ale udrží si malinko živější tempo.
Jsem zvědavá, kolikrát se ještě do tohoto magického světa budeme moci vrátit...