Prašivý pes
Don DeLillo
https://www.databazeknih.cz/img/books/95_/95974/bmid_prasivy-pes-tp4-95974.jpg
3
22
22
Prašivý pes je mistrovským, stylisticky vytříbeným dílem autora, jehož měl český čtenář možnost poznat prostřednictvím románů Bod omega, Padající muž či Bílý šum. DeLillův „thriller“ z roku 1978 je přímo esencí konspiračních teorií a paranoidního vnímání reality, jež je tak typická pro určitý segment postmoderní literatury. Příběh se točí kolem údajné existence pornografického filmu, v němž těsně před koncem nacistické třetí říše vystupuje samotný Adolf Hitler. Skrze pátrání novinářky Moll Robinsové z undergroundového časopisu Running Dog pronikáme do temného světa obchodníků s erotickým uměním, z něhož vedou nitky do nejvyšších mocenských sfér. Autor vytváří celou síť tajných vztahů, souvislostí a asociací, jejíž charakter se nikdy zcela neodhalí, a skrze stupňující se napětí a vzrůstající násilí, které sebou přináší hledání „perverzního grálu“, zároveň čtenáři nabízí jemnou analýzu systému mocenských i technologických manipulací, které jsou pro naši dobu typické.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2011 , PlusOriginální název:
Running Dog, 1978
více info...
Přidat komentář
Je mnohem těžší, nudné, banálně ubíjející a až nesnesitelné, vidět svět takový, jaký je. Tedy svět, který je chaotický, nahodilý, plný hlouposti a násilí, bez jasného, konkrétního směru, vize, smyslu… Ještě že tu jsou DeLilo, Pynchon a další mistři postmoderny, kteří tu šeď a fádnost naší existence dokáží obohatit, prozářit jasným světlem paranoidních vizí, komplikovaných konspirací, děsivých halucinací a psychopatických mužů (a žen), kteří potají řídí osudy celého světa. Jde o autory, kteří s nebývalým vhledem diagnostikují současnou společnost, jakožto společnost úzkosti, vyhoření, únavy a předkládají nám ji v celé své zvrácené kráse… Asi nejlepší DeLilo, kterého jsem zatím četl.
Premisa zajímavá, provedení však nikoliv...a finiš neuspokojivý jako po zaplacení v Moulin Rouge.
Namísto toho, aby se postavy v pátrání někam výrazně posunovaly, jenom stále více zabředávají do složité konspirační sítě, kde každý pracuje pro někoho jiného a nikdo nesleduje čestné cíle. Na navození atmosféry deziluze výborné, jako dekonstrukce žánru ucházející, jako regulérní thriller silně neuspokojivé.
Náročný komplikovaný příběh o údajném pornofilmu s Hitlerem. Tak trošku filmové dialogy. Celé prodchnuto konspiracemi a paranoiou. Žádná oddychová četba, ale není to jen vysoká intelektuálština, rozhodně se i dobře pobavíte. DeLillo už je takový.
Štítky knihy
americká literaturaAutorovy další knížky
| 1999 |  Bílý šum |
| 2012 | Cosmopolis |
| 2002 | Podsvětí |
| 2008 | Padající muž |
| 2010 | Bod Omega |
DeLilla mám rád, předchozí dvě knihy od něho pro mě byly velkým myšlenkovým i estetickým zážitkem (Cosmopolis, Bod Omega), jenže právě zmiňované knihy dělí od Prašivého psa téměř čtvrt století. Prašivý pes vznikl na sklonku 70. let během čtyř měsíců, a pokud bylo DeLillovým cílem napsat paranoidní thriller, který ve čtenáři vyvolá pocity dezorientace, nepochopení a postmoderní útržkovitosti, tak to se mu povedlo, ale číst se to vskutku moc nedá. Postavy ploché, dialogy pořád ve stejném schématu, děj natolik rozčleněn do krátkých dialogových epizod, že o nějaké dějové výstavbě sotva lze mluvit, ironický podtón v dialozích používán pořád dokola, až to působilo vyloženě otravně a nevtipně. Musím říct, že jsem k tomuto DeLillově románu takto krutý právě proto, že vím, jaké romány je schopný napsat, a proto jsem k Prašivému psu silně kritický. Tento román působí jako stylistické cvičení začínajícího autora, což možná nakonec bylo, nebo jako plán na šílený béčkový hollywoodský snímek, ale se skutečnou literaturou to má společného asi tolik jako české rizoto k tomu italskému.
Anebo si možná moji recenzi přeberte tak, že jsem četl knihu ve špatný čas, a možná by mi jindy sedla více. Možná jsem jenom nepochopil, o čem tak kniha vlastně byla. Možná mi jenom nedošla DeLillova intence, umělecký záměr. Ale něco vím určitě, že u dobré knihy se bavím, ať ji čtu kdykoliv a za jakékoliv situace. Dobrá kniha mě i tak dokáže upoutat, zaujmout a mám z jejího čtení nefalšované "snobské" estetické a literární potěšení. Prašivý pes tohle ale nedokázal.