Prasklina
Sharon J. Bolton
Glacioložka Felicity Lloydová se rozhodla přijmout práci na odlehlém ostrově Jižní Georgie, protože věří, že jedině tam bude v bezpečí. Prchá nejen před svou minulostí, ale především před mužem, kterého kdysi milovala. Jenomže Freddie Llyod ví, že se Felicity na ostrově skrývá. Právě vyšel z vězení, kde si odpykával trest za vraždu, a za každou cenu chce najít nejdůležitější ženu svého života. Klidně až na druhém konci světa. Na poslední lodi, která na ostrov míří před začátkem zimy, ale není jenom Freddie. Přijíždí i lékař Joe, který chce pomoci své bývalé pacientce. Brzy se ukáže, že Felicity není jediná, kdo bude potřebovat zachránit.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2021 , DominoOriginální název:
The Split, 2020
více info...
Přidat komentář
Knihy této autorky mě obvykle hodně baví a nemůžu se od nich odtrhnout, nicméně tahle byla dost průměrná.
První část, která se odehrává v JIžní Georgii, mě moc nebavila. Pak se ale v ději vracíme zpět, a tato část už začala být zajímavá a měla spád. Nakonec se to začíná dost zamotávat, kdo je vlastně Freddie? A co se to děje s Felicity? Rozhodně zajímavá kniha, která stojí za přečtení.
Knížka je docela dobrá, ale oproti tomu, na co jsem u Bolton zvyklý je spíš průměrná a předvídatelná. Tentokrát to není detektivka s nádechem psychothrilleru, ale spíš psycho...drama s nádechem detektivky a to ještě trochu tuberáckým nádechem. Určitě stojí za přečtení, jen ta očekávání, které mám od své oblíbené autorky úplně nenaplňuje
Tak to byla PECKA. Jedna z nejlepších knih, které jsem letos četla. Anotace mě až tak nezaujala.... říkala jsem si, téměř 400 stran knihy se bude odehrávat na ledovci? Pff... A ono to nakonec bylo jinak..... Jsem velice ráda, že jsem si knihu půjčila. O tom co trápilo Felicity, řekla bych, zatím moc napsáno nebylo. Proto to bylo asi tak originální a děsivé. Kdo je Freddie? Kdo je Bamber? Kdo je Shane? Vynikající zápletka, překvapivé zvraty. Přesně jak slibuje obálka knihy: bude vás mrazit. A mě opravdu mrazilo. Při čtení jsem nevnímala nic jiného, zcela jsem se ponořila do knihy. Závěr mě dostal.Panečku. Moje první kniha od této autorky a rozhodně ne poslední. Myslím že brzy opět zavítám do knihovny.
Jako vždy mě Sharon Bolton nezklamala. Originální prostředí, čtivě napsaný příběh, zajímavý výběr hlavní zápletky - někdy mě až běhal mráz po zádech, že je toto možné. Závěrečná honička na ledovci mě donutila přestat dýchat, jak jsem zúčastněným fandila. Zaslouženě plný počet.
(SPOILER)
Tak Bolton má i lepší knihy, tato je méně atraktivní , i když prostředí ledovců atraktivní je :) I když je to od autorky slabší odvar ,i tak kniha byla čtivá a moc mě zajímalo , jak to dopadne , čekala jsem na to, kdo bude vrah .
Možná jsem čekala trochu lepší konec , než to ,že vrahem je nějaká bezdomovkyně na bruslích ,o které jsme se skoro nic nedozvěděli . Konec mě tímto zklamal , ale jinak je zase fajn kniha a příběh .
Já jsem knihou nadšená. Velice čtivé krátké kapitoly. Vždy vyprávěné jedním z hlavních postav. Líbilo se mi prostředí ledové výzkumné stanice, vichřice a ledové kry. Do poslední chvíle nevíte kdo je kdo a kdo je vrah. Všechny knihy se mi od autorky líbí, i tato není výjkou.
Tahle Bolton vyzněla v porovnání s jinými autorčinými díly o poznání hůře. Hlavní hrdinka natolik rozpolcená, až jsem měla problém uvěřit její bezúhonnosti (vzpomněla jsem si na protagonistku Má ji rád, nemá ji rád), její pronásledovatel !spoiler! se na posledních desítkách stránek dost neuvěřitelně z Mr Hydea promění v dokonalého Dr Jekylla !konec spoileru!, duo psychiatr & jeho matka také nepůsobí stoprocentně důvěryhodně..... Tak kdo tedy? Některá z obskurních postaviček z řad bezdomovců?! Je ale pátrání po pachateli a obětech to nejpodstatnější? Není to spíše sonda do duše psychicky narušeného člověka? Nebo ledovce a přiblížení života na nehostinných kouscích země kdesi nedaleko Antarktidy? Či snad pocta univerzitnímu Cambridge, jeho malebným zákoutím a všudypřítomnému kouzlu dávných věků? Neposoudím, každopádně kniha se mi jeví jaksi neucelená, rozháraná, dílčí dějové linie jsou pospojovány můstky víceméně poněkud oslími. Hodnotím za tři, a to ještě zaokrouhluji směrem nahoru.
Moje první přečtená kniha od S. J. BOLTON. Slyšel jsem hodně chvály na autorčiny knihy, a tak jsem se rozhodl, že se začtu do některé knihy, kterou napsala, a vybral jsem si novinku PRASKLINA.
Kniha je docela bichle, má 4 části. Vyprávění z různých úhlů pohledů, střídá se přítomnost s minulostí. Kniha je propracovaná, celkově se četla dobře, vyskytuje se v ní řada překvapení, nastaly okamžiky, kdy jsem pociťoval strach a nevěděl jsem, na čem jsem. Závěr knihy jsem dokázal odhadnout.
Příběh se zčásti odehrává na ostrově Jižní Gorgie, který se nachází poblíž Antarktidy. Dýchne na nás atmosféra ledovců, sněhu, mrazu, čistoty a minimu lidí, kteří tento ostrov obývají. Kniha se hodí ke čtení v tento podzimní čas.
Určitě dobře napsané, ale jsem na rozpacích. Téma mě nezaujalo, ledové prostředí vůbec nemusím. Jsem ráda, že je kniha za mnou a vím, jak to bylo, ale můj šálek kávy to nebyl. Tuto autorku mám velice ráda, četla jsem vše, ale tohle nebylo pro mě to pravé. Oceňuji ovšem znalosti ledovců a této problematiky a také náhled do psychického onemocnění, které je zde popsané...
Dobrý psychothriller,odehrávající se hlavně na celkem osamělém, studeném ostrově,což doplňuje tu správně ponurou atmosféru knihy, tak jak jsme u S. Bolton zvyklí.
Začátek byl velmi slibný, ostrov Jižní Georgie jsem si našla na mapě a těšila se na ledovce. Pak ale autorka skočila v čase i místě. I tak se četlo dobře, psycholog a glacioložka, to dávalo tušit zajímavý děj. Ale prostředek se táhl, neustále někdo někoho (ne)sledoval, k tomu problematika bezdomovectví, trochu mišmaš. Nejvíce mi k srdci přirostla Delilah, dovedu si ji představit jako hrdinku další knihy.
V hodnocení jsem rozpačitá, nebylo to vyloženě špatné, ale už jsem od autorky četla lepší.
Tentokrát mě to moc nedokázalo zaujmout, trochu překombinované a dlouho vám není jasné co se vlastně děje...
Na novou knihu SB jsem se moc těšila, zatím jsem četla všechny, které u nás od ní vyšly a na sérii s Lacey nedám dopustit.
Nicméně, Prasklina je něco trochu jiného. Je to psychothriller, který se odehrává zčásti v kulisách starobylého Cambridge, zčásti v exotickém prostředí extrémně vzdáleného a extrémně chladného ostrova New Georgia (nikoli v USA). Obě místa jsou atraktivní, mrazivý ostrov s ledovci, opuštěnou stanicí velrybářů a s tučňáky, pak obzvlášť. Hlavní hrdinka, Felicity, je glacioložka, což je mému srdci rovněž blízké. Je krásná, chytrá, ale problematická...proč, to vše se odhalí až na konci.
Příběh je napínavý, i když trochu rozvleklý. Až do chvíle, kdy se pomalu ukáže, co vše může být za všemi těmi zvláštními událostmi, stalkingem a vraždami skryto. Pak začne děj nabírat tempo a závěr na mrazivém ostrově s překvapivým rozuzlením letí jako bouřlivý vítr v tamějších šířkách...
Dávám za čtyři a doporučuji.
S. Bolton patří mezi mé nejoblíbenější autorky, zbožňuji její styl, to, jak si své čtenáře dokonale povodí, naláká..... A ta závěrečná rozuzlení mne snad nikdy nepřestanou bavit a fascinovat ...
Prasklina je výborný psychologický thriller, který příznivcům této autorky nesmí uniknout.
( Rozumím ale i komentáři od Delly111, I pro mne je série s Lacey nepřekonatelná ).
Už podruhé jsem u knihy své oblíbené S.J. Bolton na rozpacích. Kniha není špatná, ale nějak to prostě není ono... Ani nevím, jak to vysvětlit, těžko se mi definuje, co přesně bylo slabší.
Prasklina je vyloženě psychologický thriller a já podobné příběhy vyhledávám, ale tento mě nijak nenadchl. Zápletka je sice výborná, ale po dobrém začátku děj postupně zpomaluje a přestože vše, co se děje hlavní hrdince a poté i jejímu lékaři je záhadné a mělo by to být napínavé, tak mě to nedokázalo správně upoutat, chyběl mi větší spád a chytlavost.
Oproti jiným knihám autorky hodnotím Prasklinu jako slabší. Zdaleka nedosahuje kvalit starší série s Lacey, která byla vynikající. Patřila spíš k takové thrillerové klasice a moc mě bavila. Tady lépe než jako průměr hodnotit nemůžu.
Autorovy další knížky
2015 | Volavka |
2016 | Tak to je, tak to bude |
2017 | Má ji rád, nemá ji rád |
2014 | Obětina |
2019 | Rakvář |
Tak to byla jízda. Po dlouhé době kniha od autorky, která mě chytla a nepustila. Po knize Malé temné lži, kterou jsem ani nedočetla, tak tahle byla naprostá bomba. Led, zima a pořádné psycho. Nejvíc se mi líbila ta prostřední část, kdy byla Felicity v Cambridgi a bojovala se svými vnitřními démony. Za sebe tedy dávám knize palec hore.