Pravda o případu Harryho Queberta
Joël Dicker
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/176740/mid_pravda-o-pripadu-harryho-queberta-zAb-176740.jpg
4
593
593
V srpnu 1975 rozbouřila dění v poklidném novoanglickém městečku Aurora děsivá událost – Nola Kellerganová, patnáctiletá dcera místního pastora, záhadně zmizela. Přes rozsáhlé pátraní jako by se po ní slehla zem a případ nebyl nikdy objasněn. O třicet let později, v roce, kdy do amerického prezidentského úřadu poprvé kandiduje Barack Obama, dojde k nevídanému skandálu, který tentokrát rozbouří celé USA: v Auroře se konečně našla Nolina mrtvola – a to přímo na zahradě zdejšího prominentního občana Harryho Queberta, jednoho z nejvýznamnějších amerických spisovatelů druhé poloviny 20. století. Harry je okamžitě zatčen coby hlavní podezřelý a roztáčí se osudová spirála událostí: ve zdánlivě nudném přímoském městečku má zřejmě každý své tajemství. Vypravěč, mladý spisovatel Marcus Goldman, pro kterého je Quebert nejen mentorem, ale téměř otcem, se na vlastní pěst pouští do pátrání, aby svého přítele očistil; na konci jeho cesty ho čeká zjištění, že na leckterý zločin jsou psané zákony krátké, i když je stejně neodčinitelný jako vražda. Kniha získala Prix Goncourt des lycéens 2012 a Grand prix du roman de l'Académie française 2012. Každý čtenář, mladý nebo starý, náročný i nenáročný, žena či muž, všichni budou román Joëla Dickera číst jedním dechem. Až do poslední stránky, s nadšením a do úplného čtenářského vyčerpání, se nechají unášet na vlnách literárního adrenalinu, kterého jim vypravěč bohatě dopřeje. – Marc Fumaroli, Le Figaro littéraire Jde o skvělý román plný ambicí, pochybností, vyšetřování, vášně, zločinu, pokrytectví, hledání pravdy... a literatury. – Monique Verdussen, La Libre.be Pravda o případu Harryho Queberta je víc než kniha: je to droga. Pod vlivem dojmu z její četby si nemůžeme odpustit otázku: Jak to, že takové pocity nemáme při četbě každé knihy? – Cuseur Magazine... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
La Vérité sur l'Affaire Harry Quebert, 2012
více info...
Přidat komentář
Prosimvás, nečtěte to a nekazte si vkus. Joël vyrobil jedovatý koktejl. Přísady: Dickens, King, kecy, klišé, Jirásek, kýč, tuny zbytečných vět, Robotham, Flynn... Jediné se mu podařilo, dokonale ztrapnit všechny, kdo ho nějak chválí.
Nějak podprahově jsem tušila, že s posledními stránkami mi spadne brada .... a spadla. Perfektní !
Čtu docela dost, ale tak povedená kniha se mi do ruky dlouho nedostala, nádherně napsáno. Knihu jsem nemohla odložit a teď mě mrzí, že je konec.
Detektivky moc často nečtu. Ale po přečtení tohoto románu si říkám, proč? Jestli jsou i další detektivní romány podobné příběhu o Nole, sem s nimi! Sem s dalšími příběhy, kdy nikdo není takový, jaký se zdá, nic není prvoplánově černobílé, ale postupně se všichni a všechno hezky vybarvuje! Příběhy, ve kterých nejde jen o to, aby se člověk dozvěděl, kdo je vrah, ale které jsou vystavěné na mnoha dalších vrstvách. Já byla románem nadšená a tímto moc děkuji Alizon, která mě ke knize svým komentářem nalákala (opravdu nejde o žádnou tuctovou detektivku :-)) Na to, že je tahle kniha opravdu dobrá (tedy alespoň pro mě osobně), jsem i v textu našla následující důkaz :-)
"Dobrou knihu nepoměřujeme jen jejími posledními slovy, ale společným účinkem všech slov předcházejících. Asi tak půl vteřiny po dočtení knihy, po přečtení jejího posledního slova musí na čtenáře dolehnout silný pocit: za chviličku už musí myslet jen na to, co právě přečetl, a při pohledu na obálku se mu tváří musí rozlít trochu posmutnělý úsměv, protože mu všechny ty postavy budou chybět. Dobrá kniha, Marcusi, je taková, u které nám je líto, že skončila."
No a mě to trochu líto bylo. I když byla tak dlouhá :-)
Zamotaná kniha, ve které nic není, jak vypadá a nikdo není takový, za jakého ho okolí má. Tím pádem pro mne byl příběh snadno uvěřitelný. Měla jsem tendence listovat stránkami napřed a odhadnout, jak to celé dopadne. Ale až když jsem ji dočetla do konce, všechno zapadlo na své místo.
Tak tady jsem opravdu vdecna ctenarske vyzve (kniha ktera zacina otazkou) za to, ze jsem se k teto knize dostala. Protoze pro me to byla kniha naprosto vyjimecna, rozhodne vic nez "prosta detektivka". Od prvnich stranek jsem byla chycena (a nebylo to rozhodne pouze tim ze chci vedet kdo je vrah). Myslim ze tato kniha asi vyvola hodne emoci - budou ctenari, kteri si ji zamiluji a potom ctenari, kteri ji naprosto odvrhnou. Rozhodne neni tuctova.
Naprosto fenomenální. Jedna z nejlepších knih, jaké jsem četla. Vřele doporučuji!
Já tedy nevím, ale nic zajímavějšího a jímavějšího jsem odvážím se říct léta nečetl...
Nemám příliš v oblibě "tlusté" knihy, zdá se mi, že většinou je jejich děj uměle natahovaný a rozvleklý. V tomto případě je tomu ale jinak: až do posledních pár stran čtenář vůbec netuší, jak všechno dopadne, přestože častokrát v průběhu čtení je rozuzlení nasnadě - nechá se mýlit stejně jako Marcus a detektiv. Pochopili jste, proč jsou kapitoly číslované odzadu? Přemýšlel jsem o tom po celou dobu čtení, a dozvěděl se to na posledních pár stranách. Brilantní! Jedna z nejlepších knih, kterou jsem v poslední době četl.
Velice zvláštní kniha, řekla bych román s detektivní zápletkou. Kniha je naprosto jiná než cokoli jsem doposud četla. Příběh hodně spletitý, při čtení jsem si musela dávat dobrý pozor , abych vše dobře pochopila , ale nakonec do sebe všechno krásně zapadlo. Četla jsem ji celý den a ke konci jsem měla problém se od knížky na moment odtrhnou. Závěr jsem nečekala, poslední část knihy byla opravdu skvělá. Knížku , ale asi neocení každý, hlavně protože je opravdu velice obsáhlá. A není to typická detektivka, kterou by čtenář mohl očekávat.
Velice dobře vykonstruovaný příběh postavený prakticky na jednom jediném nedorozumění. Detektivně zvládnuté výborně, mnohé zápletky prostě neuhodnete. Líbilo se mi, že autor nebalil Marcuse do bavlnky - pokoru se člověk jinak než selháním a ostudou nenaučí. Toho zbytečného modlení se k významu literatury mohlo být méně, ale uznávám - za A) jsem zaujatá, za B) autor se evidentně rozhodl napsat hned napoprvé "velkou" knihu, která ohromí svět a ve které obsáhne všechno od lásky po zločin, přátelství, životní moudra až k sebepoznání. Zní to trochu melodramaticky, a ona ta kniha částečně melodramatická je, ale i přesto jsem si ji docela užila a ráda ji doporučím k tomu letnímu čtení když už vás z cukrových Moyesových bolí zuby a na mrazivé Nesbøy je ještě moc zima.
Jako detektivka OK. Sledovat postupné rozšmodrchávání a opětovné zašmodrchávání několikavrstevnaté zápletky rozhodně není nudné.
Ale…
Hru na velký román už neberu, filosofování a moudré rady do života i spisovatelského řemesla taky ne. Závěrečné vyřešení mi připadá trochu ve stylu cimrmanovských zápletek, na druhou stranu mě celková mystifikace čtenáře ve stylu „nic není takové, jak se zdá“ docela bavila.
Takže plusy a mínusy jakž takž vyrovnány. Přehlížím, že kniha dostala literární cenu, za to bych nejraději ještě jednu hvězdu ubrala; hodně mi vadilo to neustálé poukazování na literární hodnotu a výjimečnost knih, v příběhu popisovaných, což se má samozřejmě týkat i té konečné s názvem Pravda o případu Harryho Queberta. Tři minus.
Dost dobrý! Vždycky když jsem si myslela, že už vím, došlo ke zvratu a všechno bylo jinak.
Lolita šmrncnutá detektivkou
Dá se kniha popsat jako Lolita šmrncnutá detektivkou? Ano. Zdaleka to však nevystihuje vše. Pravda o případu H. Q. je skvělým zástupcem mimoseverské krimi literatury a na následujících řádcích vám sepíšu proč tomu tak je. Dicker umí skvěle popisovat. Popsat charaktery postav, popsat samotný případ se všemi detaily, popsat americké maloměsto, popsat podivnou a možná i zakázanou lásku. Spisovatel je prostě mistr popisu. Hlavní duo postav Qubert a Goldman jsou oba spisovatelé a to se mi velice líbí. Nevím najednou ten příběh působí tak ještě nějak víc knižně. Oba hrdinové pak mají velkou osobnost a v ději se o jejich přátelství dozvídáme víc a víc. Převážně Goldman je zajímavou postavičkou. Taková ta jeho vychytralost popsaná na začátku knihy na vás působí dost rozporuplně. Na jednu stranu mu máte za ni chuť nejraději párkrát vrazit, ale i ho za to uznáváte. Qubert vás zase naštve, ale i si u vás získá určité pochopení jeho láskou k patnáctileté Noře. Proto onen odkaz na Lolitu. Nemyslete si, že bych takovéto obrovské věkové rozdíly v páru podporoval, ale v knize je to něco jiného. Právě onu lásku pak dokázal spisovatel tak skvěle vykreslit, že jí snad i fandíte. Celkově se dá říct, že ústřední dvojici v tomto příběhu víceméně fandíte, ať už se chovají jakkoliv. Ostatní postavy pak také zaujmou a rozhodně nejsou jen takříkajíc do počtu. Ruku v ruce s postavami jde i prostředí. To je také sepsáno velice kvalitně. Zvláště popis onoho maloměsta a života v něm je tu se vším všudy. Co ještě na knize pochválit? Rozhodně originální zápletku, která rozhodně nenudí a je skvěle propracovaná. Samozřejmě se dočkáte i napětí. Je ho tu tak akorát. Čeká nás i výtečně sepsaný konec a dočkáte se i pár zvratů. Velice se mi pak líbilo to prolínání detektivky, milostného románu a výpovědi z minulosti našich hrdinů. Celkově nám to pak vytvořilo trošku rozsáhlejší (580 stran) skvělé detektivní dílko. Velice originální dílko a to nejenom třeba tím, že kapitoly se tu číslují od konce na začátek. Myšleno od největšího po nejmenší číslo.
Tato kniha mi byla doporučena kamarádkou a já jsem rád, že to bylo dobré doporučení a mohu toto dílo doporučit dál. Sice nejspíš navždy budu milovník a budu mít nejoblíbenější současnou severskou krimi literaturu, ale i Pravdu o případu Harryho Queberta jsem si po přečtení velice oblíbil. Na tomto díle jsem neshledal žádnou chybu a proto jí uděluji 100 %. Evropská detektivka je jednoduše stále skvělá.
"Dobrá kniha je taková, u které nám je líto, že už skončila." A tohle byla dle mého sakra dobrá kniha. Četla jsem ji po probuzení, při snídani, cestou do práce, před usnutím, nemohla jsem přestat, dokud jsem neotočila poslední stránku, nedočetla poslední písmenko. Někomu se těch zvratů může možná zdát už trochu moc, ale já se nechala unášet příběhem a neměla vůbec čas nad něčím přemýšlet.
Fakt se vám to líbilo? Já mám detektivky ráda, s chutí přečtu lecjakou srágoru, ale tohle se nedalo. Kdyby to nebyla povinná četba našeho čtenářskýho kroužku, tak bych to byla bývala odložila. Víte, jak mi to připadalo? Jako kdyby popisoval děj americkýho béčkovýho filmu z osmdesátých let.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány láska napětí spisovatelé švýcarská literatura krimi zmizení lidí osudové okamžiky zfilmováno – TV seriál prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2013 |  Pravda o případu Harryho Queberta |
| 2017 | Kniha o Baltimorských |
| 2020 |  Zmizení Stephanie Mailerové |
prvá polovica knihy ma zaujala, druhá polovica ma už nudila natoľko, že som nekonečné opisy toho, čo už autor raz napísal preskakovala a čítala každú druhú citovanú vetu....
ani záver knihy vo mne nezmenil pocit zabitého času...tomuto románu by stačila 1/2 textu. Za mňa nuda...