Pravda o případu Harryho Queberta
Joël Dicker
V srpnu 1975 rozbouřila dění v poklidném novoanglickém městečku Aurora děsivá událost – Nola Kellerganová, patnáctiletá dcera místního pastora, záhadně zmizela. Přes rozsáhlé pátraní jako by se po ní slehla zem a případ nebyl nikdy objasněn. O třicet let později, v roce, kdy do amerického prezidentského úřadu poprvé kandiduje Barack Obama, dojde k nevídanému skandálu, který tentokrát rozbouří celé USA: v Auroře se konečně našla Nolina mrtvola – a to přímo na zahradě zdejšího prominentního občana Harryho Queberta, jednoho z nejvýznamnějších amerických spisovatelů druhé poloviny 20. století. Harry je okamžitě zatčen coby hlavní podezřelý a roztáčí se osudová spirála událostí: ve zdánlivě nudném přímoském městečku má zřejmě každý své tajemství. Vypravěč, mladý spisovatel Marcus Goldman, pro kterého je Quebert nejen mentorem, ale téměř otcem, se na vlastní pěst pouští do pátrání, aby svého přítele očistil; na konci jeho cesty ho čeká zjištění, že na leckterý zločin jsou psané zákony krátké, i když je stejně neodčinitelný jako vražda. Kniha získala Prix Goncourt des lycéens 2012 a Grand prix du roman de l'Académie française 2012. Každý čtenář, mladý nebo starý, náročný i nenáročný, žena či muž, všichni budou román Joëla Dickera číst jedním dechem. Až do poslední stránky, s nadšením a do úplného čtenářského vyčerpání, se nechají unášet na vlnách literárního adrenalinu, kterého jim vypravěč bohatě dopřeje. – Marc Fumaroli, Le Figaro littéraire Jde o skvělý román plný ambicí, pochybností, vyšetřování, vášně, zločinu, pokrytectví, hledání pravdy... a literatury. – Monique Verdussen, La Libre.be Pravda o případu Harryho Queberta je víc než kniha: je to droga. Pod vlivem dojmu z její četby si nemůžeme odpustit otázku: Jak to, že takové pocity nemáme při četbě každé knihy? – Cuseur Magazine... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
La Vérité sur l'Affaire Harry Quebert, 2012
více info...
Přidat komentář
Dlho pracujem s knihami, ale tento Dickerov román predstavuje v mojom živote niečo mimoriadne. Kniha ma natolko pohltila, že som ju čítal 3x po sebe. Z môjho pohladu autor čitateľovi ponúka psychologicko vťahový román , ktorého pozadie tvorí detektívna zápletka. Myšlienky a pohľady na život, ktoré prináša 28 ročný autor v knihe vás prekvapia a nebudete chápat, ake je možné, že ich napísal mladý autor vo svojej druhej publikovanej knihe. Už sa teším na dalšiu v knihu, ktorého hlavnou postavou bude znovu mladý spisovatel Marcus Goldman. Kniha vyšla v orig. v oktobri 2015 vo vyd. De Faillos a u nás má byľ publikovaná pod názvom BALTIMORSKY PRIBEH. DOPORUCUJEM KAZDÉMU....
Tahle knížka má prostě všechno. Návod jak napsat úspěšný román a až reportážní pohled do života spisovatele detektivek (jestli takto vznikají všechny detektivky, tak chci být také spisovatelem!). Tajemnou vraždu dívky, na kterou se přijde po 30 letech (mrk Larsson). Propracovanou psychologii hlavních postav a děj uprostřed Maine v USA (mrk King). Vášnivou lásku mezi mužem středního věku a patnáctiletou holkou (mrk Nabokov). Městečko uprostřed temných lesů, kde obyvatelé skrývají svá tajemství a ne vše se zdá být tak, jak to na první pohled vypadá (mrk Městečko Twin Peaks). Konečně i sebekritiku velkého byznysu kolem knih (alespoň na Západě), na kterém se veze jak autor knihy, tak jeho hlavní hrdina spisovatel Marcus Goldman.
Zde bych mohl pokračovat, že to je přeplácané a vykrádačka všeho možného, ale nebudu. Ono to totiž v celku skvěle funguje. Kniha je chytrá, drží pohromadě a stále překvapuje. Od půlky knihy těch zvratů je tolik, že jsem se při čtení zapomínal a zmáhala mě zvědavost, jak tahle zašmodrchanice dopadne. Intervaly mezi přestávkami na čtení se zkracovaly a čas čtení vkuse zvětšoval, až jsem nakonec poslední třetinu knihy dočetl na jeden zátah, prostě to nešlo odložit.
Autorovi bylo 28 let, když to dopsal (autorovi v knize 31) a já jim oboum závidím, že dokáží v tomto věku napsat takto velký román. Budu jeho další knížky bedlivě sledovat.
Neotřelé, originální. Svižné a přesto, alespoň pro me ne prvoplanově psané dílo, které bych přečetla během krátké doby, ale brzy zapomněla o čem vlastně bylo. Mrzí mě množství chyb v textu, ale to je jiná kapitola.
Tato kniha je jednou z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Opravdu autorovi tleskám, povedl se mu brilantní kousek a já z celého srdce doufám, že bude ve své tvorbě pokračovat. Musím uznat, že jsem do poslední chvíle netušila, jak to celé bylo a finální odhalení je prostě FENOMENÁLNÍ! Rozhodně doporučuje všem!
Pravda o případu Harryho Queberta je pravděpodobně jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy četl, doporučuju všem. Je v ní totiž úplně všechno...
Po dočtení mám stejný pocit, jako když jednou za čas přečtu nějaké bulvární zprávy. V tu chvíli mě to baví, otevřu je, protože mě zaujme titulek nebo chci vypnout a voyersky sledovat osudy druhých. Ale nic moc to ve mně nezanechá. Pak si říkám, proč to čtu a odpoveď je: protože jsi chtěla přece vypnout a nepřemýšlet.... Tahle kniha ve vás toho asi moc nezanechá, ale je čtivá, misty dost napínavá, je zde hodně zvratů a prostě můžete fakt vypnout, .
Velmi dobře napsaná detektivka, která udrží čtenáře v napětí do poslední chvíle. Kniha má komplikovaný děj, nicméně nakonec do sebe všechno zapadne. Je vidět, že si s tím dal autor práci a dobře si to promyslel. Jako plus hodnotím pasáže, které se netýkaly přímo vyšetřování, např. rozhovory Marcuse s Henrym. Žánr není čistě detektivní, spíš bych řekla detektivka s bonusem.
A teď ke kritice: Na můj vkus tam bylo zvratů až moc. Vyšetřovatelé jako by neuvažovali nad důsledkem toho, když obviní někoho z vraždy. Je to přece jenom morální stigma, které na člověku zůstane často i poté, co je zproštěn viny. Autor navíc u některých charakterů sklouzává ke klišé (např. Markusova matka; sice pobavila, nicméně občas toho bylo opravdu moc).
Knihu jsem četla v originále. Autor používá velice pěknou a srozumitelnou francouzštinu, se kterou by si měl středně pokročilý poradit. Má to sice skoro 900 stran, čte se to ale samo.
Kniha se nedá dočíst. Tak plytce a ploše napsaný příběh jsem už dlouho nečetla. Nepravděpodobné dialogy, postavy, jejich jednání. Odkládám a vřele nedoporučuji.
Tak trochu jako kdyby Vladimir Nabokov psal svoji Lolitu společně s Agathou Christie.
Dobře vystavěné i napsané, plné překvapivých zvratů.
Jediné, co mě v knize opravdu iritovalo (velmi jemně řečeno) byla postava Marcusovy matky.
Ale jinak - velmi podařené.
Knih si hraje na velký román, je však plná klišé a neuvěřitelně nudná. Silně nedoporučuji.
Kniha je úchvatně napsaná, prolíná několik časových rovin. V prvních kapitolách jsem se sice ztratila a chvílemi tápala, když se pak dějové linie propletly a spojily, příběh mne úplně pohltil.
V téhle knížce se střídají místa, kde čtenář se zatajeným dechem očekává, co se stane, s místy, kde přemýšlí, proč ta kniha ještě neskončila, když už je všecko vyřešené. Těch druhých je tam na můj vkus celkem dost, takže by se asi moc nestalo, kdyby kniha byla tak o čtvrtinu kratší.
Příběh je ale zajímavý. Oceňuju taky zajímavé čísování kapitlol.
Áno, dej je nabitý zvratmi, v tomto smere anotácia neklamala, ale...spôsob, akým autor podceňuje čitateľa, jeho inteligenciu, pozornosť a trpezlivosť, je skutočne pozoruhodná. Dickerova kniha je typický produkt súčasnej rýchlokvasnej "bestsellerovej" produkcie pre tých, ktorých čitateľská skúsenosť začína a končí statusmi na Facebooku. Ale je to hrubé, má to pôsobivú obálku s trblietavým strieborným pásom, takže pred Vianocami sa to bude isto dobre predávať. A milovníkom zvrat(k)ov možno aj páčiť. Škoda, že aj z kvalitného a prestížneho vydavateľstva (zdravím Argo) občas vyjdú na svet takéto podozrivé mačky vo vreci.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány láska napětí spisovatelé švýcarská literatura krimi zmizení lidí osudové okamžiky zfilmováno – TV seriál prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
2013 | Pravda o případu Harryho Queberta |
2017 | Kniha o Baltimorských |
2020 | Zmizení Stephanie Mailerové |
A mně se kniha líbila! Sice zápletka byla hodně překombinovaná, ale kniha čtivá. Do konce jsem netušila, kdo by mohl být vrah.