Pravidla moštárny
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1054/bmid_pravidla-mostarny-Ity-1054.jpg
5
2825
2825
Uprostřed jabloňových sadů v úrodné krajině státu Maine leží podivný svět, v němž začíná odysea Homera Wellse. Po několika traumatizujících zkušenostech u adoptivních rodičů se stane natrvalo součástí sirotčince v St. Cloud's a jako nejstarší chovanec se učí mladým i starším ženám pomáhat od jejich starostí. Jeho učitelem je zakladatel sirotčince Wilbur Larch, lékař, který vede své soukromé křížové tažení proti zlu, často v rozporu se zákonem. Sledujeme Homerův příběh, jeho snahu stát se užitečným, učednické období v sirotčinci, dospělá léta v moštárně, prazvláštní vztah k manželce jeho nejlepšího přítele, neustálé odchody i návraty… Doslov napsal Petr Matoušek V tomto překladu vydání třetí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OdeonOriginální název:
The Cider House Rules, 1985
více info...
Přidat komentář
Příjemně melancholický příběh o hledání svého místa ve světě, ve kterém se jen jakoby "mimochodem" - řeší témata jako potraty, závislosti na drogách, sociální problémy, rasismus, znásilnění, nevěra. To, jakým způsobem dokáže Irving poskládat zajímavý děj a "osázet ho" spoustou velmi zajímavých, ne-jednoznačných lidí, je prostě umění.
Velmi nadčasová kniha. Má v sobě tolik lidskosti a hloubky. Velmi mě pobavila část o televizi :-)
Mě prostě Irving baví. Od té doby, co jsem ho "objevila" díky povinné četbě, jsem si jeho specifický styl psaní prostě oblíbila. Sice jsem tutoknihu četla měsíc, přes některé pasáže jsem se nemohla překousat, ale i tak nelituji, že jsem si ji přečetla.
V nejake recenzi jsem cetla, ze po 300. strance me to zacne hrozne bavit. Byla to lez:D Irving mi sebral mesic zivota, kdy jsem mohla cist neco lepsiho. Svet podle Garpa super, tohle ne. Mozna jsem zhyckana detektivkama, kde ma dej poradny spad... Tooooohleeeee seeeee hrooooozneeee taaaaahlo. Pribeh by nebyl spatny, kdyby kniha byla o 300 stran kratsi. Jedine pozitivum na tom je, ze jsem ji koupila ve sleve:D
Pro mne Irvingova nejlepší kniha. A nemyslím si, že v dnešní době nám příběh nemá co říci. Vtáhne vás do děje, cítíte s jeho postavami. V tomto případě se velice povedlo i filmové zpracování. Většinou mám raději knihu, protože do filmu se nevejde všechno. U Pravidel moštárny jsou si kniha i film naroveň, filmaři dokázali vykreslit tu jímavou atmosféru, smutek provázaný s nadějí...
Kdyby tu knihu Irving vydal v padesátých nebo šedesátých letech, pak by to byl super román. Ale v 80. letech potažmo dnešní době je nám téma už vzdálené. Příběh je hodně zvláštní a ojedinělý.
Irving se rozhodně nestane mým vyhledávaným autorem. Ani Svět podle Garpa mě nezaujal....
Krásný příběh plný zajímavých postav. Při čtení sem se úplně ocitla mezi dětmi v sirotčinci,jak je to hezky vyprávěno. Kniha je sice delší, ale čte se skoro sama :-)
Znáte ty typy lidí, kteří vypráví a vypráví, že to nebere konce? Tak pokud se pouštíte do této knihy, připravte se na setkání.... Ale zase se naučíte bravůrně používat gynekologické zrcátko a provádět kyretáž, čili "výškrab". Pokud toto patří mezi vaše záliby, pak hurá do Pravidel moštárny. Abych ale řekl pravdu, mně se ta kniha docela líbila, a to nikoliv z důvodu získané kvalifikace se zrcátkem. Téma legálnosti nebo spíše morálnosti potratů se může dnes zdát trochu okoralé ale po přečtení knihy uznávám, že ne tak úplně. Knížka má takovou retro atmosféru meziválečného období a tehdejšího fungování sadařství. Postavy mně osobně připadaly trochu nereálně vymodelované a nejsem si jistý, jestli je hlavní myšlenka tohoto rozsáhlého románu - tedy uplatnění opuštěných sirotků v třicátých letech minulého století - něčím aktuální. Každopádně dejte po přečtení vědět, jestli vám víc unfér přišlo zplození Angela nebo ty zářezy o počtu navazujících souloží.
Jen bych ještě dodal, že film, asi i díky jiným možnostem, vykreslil atmosféru celého příběhu podle mého mnohem více melancholicky.
Nádherný příběh, který musí každého uchvátit. Jsem z knihy nadšená a doporučuji každému, kdo má rád silné příběhy.
Miluju tuhle knížku.........když jsem ji četla bylo to jako bych byla v galerii a koukala na krásné obrazy. Téma je zajímavé a Homera všichni milují a nejen z lítosti, ale pro to jakou je silnou osobností. Je to dojemné, zajímavé a příběh je opravdu silný..........
knížka je super,příběh i styl psaní mě bavil-)na rozdíl od filmu,který-jak už to bývá- byl zcela jiný než kniha :-)
Příběh lidství. Nezlomný duch ve věčném sváru s tělesností. A člověk ještě pořád nedosáhl dokonalosti bohů nebo třeba vládců vesmíru, o nichž píše Arthur C.Clark, že se svých tělesných schránek zbavili a naučili se uchovávat své myšlenky a vědomosti v samotné struktuře prostoru. Tak daleko ještě ani náhodou nejsme. Dr. Larch to ví a učí tomu i Homera. Boží dílo, ďáblovo dílo... užitečné názvy. Homerovi se ovšem celá pravda se všemi myslitelnými důsledky zjeví až v okamžiku, kdy se dozví, že jeho učitel zemřel. V té chvíli se také ukáže, že Wilbur Larch jako učitel téměř dosáhl dokonalosti. Jemu samotnému se podařilo překonat omezení smrtelné tělesnosti. Je vševědoucí, všemohoucí a postará se, aby jeho dílo nezemřelo s ním.
Nevím, čím to je, že vždy, když sáhnu po knize s vysokým hodnocením, jsem nakonec zklamaná. Knihu jsem četla několik měsíců - rozjezd neuvěřitelně nudný, prvních 200 stran pro mě naprosté utrpení. Vše se dalo do pohybu až s Homerovým odjezdem ze St. Cloud's - pak příběh začal konečně nabírat nějaký spád.
Ačkoliv se zbytek knihy četl celkem dobře, děj mě moc neoslovil, přišlo mi, že postavy často jednají naprosto nesmyslně. Že bych s někým vyloženě sympatizovala se také říct nedá, Homera a Candy jsem měla celkem ráda, ovšem Homerovo "jasně" mě silně iritovalo a být jednou z postav, vrazím mu jednu daleko dřív než Wally. Candy u mě ztratila na hodnotách v momentě, kdy nebyla schopná říct, co vlastně chce a celých 15 let se to potom táhlo...
Abych knihu nezkritizovala úplně - líbilo se mi prostředí moštárny i popis sirotčince. Autorův výklad jak věci fungují, jak jde čas, co se v moštárně děje během roku, i jeho znalosti v oblasti gynekologie - obdivuji, vše moc pěkně popsáno a vysvětleno. Za to a za čtivou druhou polovinu knihy dávám ***.
Dobrá kniha s vynikající Homerovou linií. Ale zbytečně se od ní Irving odklání k vedlejším postavám (otravná a zcela zbytečná Melony, která neposouvá děj ani o píď, a dokonce na něj nemá pražádný vliv) a kvůli tomu silný příběh tolik nevyzní. Jako kdyby chtěl navázat (což byl koneckonců jeho záměr) na tolik obdivovaného Dickense a schválně přidával postavy kvůli počtu stran. Skvělou práci odvedl Irving na scénáři k filmu, osekal zbytečnosti, zkrátil děj a hned mu vylezl nádherný, silný a hlavně ucelený příběh.
Super, knihu jsem nemohla odložit dlouho jsem ji měla v hlavě ..........líbí
Kdysi jsem viděl film, který mě opravdu dostal. Pak jsem dlouhou dobu chodil kolem knihy, kterou jsem si chtěl koupit. Na konec jsem jí koupil kamarádce k Vánocům, takže jsem z ní nic neměl, o několik let později jsem měl to štěstí, že jsem jí i já sám našel pod stromečkem. Do knihy jsem se pustil s velkým nadšením, jelikož už jsem byl připravený na styl vyprávění od Johna Irvinga(Poslední noc na Klikaté řece, Dokud Tě nenajdu). Na víc mě tento příběh byl svým způsobem nejbližší a přišel mě o trochu více "jednoduší" a lépe stravitelnější. Irving tady nějak extra zbytečně necestuje kolem světa a ani nestřídá tolik míst, celé to pak působí mnohem ucelenějším dojmem. Dost se mi líbilo jak se přes doktora Larche dostáváme k samotnému Homerovi, jehož příběh je dost zajímavý, strastiplný a hodně nádherně napsaný. Líbily se mi vedlejší postavy jako je Candy, Wally nebo postava Melony. Je to nádherně napsaná knížka, která se čte doslova jedním dechem, a které nechybí něco hlubšího co si budete pamatovat i dlouho po přečtení.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) hledání smyslu života potraty rozhlasové zpracování sirotci sirotčince rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Zajímavá kniha s obyčejným námětem, a přesto mě pohltila