Pravidla moštárny
John Irving
Uprostřed jabloňových sadů v úrodné krajině státu Maine leží podivný svět, v němž začíná odysea Homera Wellse. Po několika traumatizujících zkušenostech u adoptivních rodičů se stane natrvalo součástí sirotčince v St. Cloud's a jako nejstarší chovanec se učí mladým i starším ženám pomáhat od jejich starostí. Jeho učitelem je zakladatel sirotčince Wilbur Larch, lékař, který vede své soukromé křížové tažení proti zlu, často v rozporu se zákonem. Sledujeme Homerův příběh, jeho snahu stát se užitečným, učednické období v sirotčinci, dospělá léta v moštárně, prazvláštní vztah k manželce jeho nejlepšího přítele, neustálé odchody i návraty… Doslov napsal Petr Matoušek V tomto překladu vydání třetí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OdeonOriginální název:
The Cider House Rules, 1985
více info...
Přidat komentář
Z počátku mě ta kniha moc nebavila, ale jak jsem se do ní začetla, nemohla jsem přestat. Později jsem si pustila film a byla jsem hrozně zklamaná... Kde byla Melony?! To jí jako měla nahradit Mary Agnes nebo co? Polovina věcí tam byla úplně jinak a druhá tam nebyla vůbec, takže dle mého názoru byl film naprostá katastrofa.
spoiler - tahle kniha se mi velmi líbila, líbil se mi i film. Obdivuji Homera, jak se se vším dovedl vypořádat. Jen mi je líto toho, že se zamiloval do Candy a potom musel předstírat, že jeho syn není jeho, ale Wallyho.
Tuto knihu jsem si vzala na dovolenou k moři - nemohla jsem udělat nic lepšího! Dokonce jsem ji půjčovala na pláži i jedné češce "odvedle" - přiznala se, že už ji četla a chtěla by znovu.
Jak již napsali čtenáři viz komentáře níže - je to nezapomenutelná četba, pro mne jedna z nejlepších knih, které mám doma a které jsem zatím četla. Nevadil mi převážně depresívní děj, ba naopak.
Některé výjevy z knihy si budu ještě dlouho pamatovat. Ať už je to příběh smyšlený, nebo podle skutečné události - je to jedno. Film zatím vidět nechci - jak se v závěru knihy píše, "škrtalo se na postavách" a tak nevím, jak by si s tím moje hlava poradila :o)
Děkuji všem čtenářům za to, že mě, byť nevědomky, nakopli k tomu, abych si knihu pořídila :o)
Pre mňa je kniha dobre napísaná, keď mám chuť bojovať za postavy v nej, aj keď viem, že sú vymyslené. A Homer Wells takou postavou je.
První přečtená knížka od Irvinga a naprosto mě uchvátila... Kdysi jsem si ji půjčila v knihovně a pak jsem si ji koupila v angličtině a poté i v češtině... Nejsem si jistá, jestli bych se do Irvingovy tvorby tak zbláznila, kdybych začla jinou knihou...hlavně nezapomenout "být užitečný..."
Jelikož se mi líbil Svět podle Garpa, chtěla jsem vyzkoušet i další knihy od téhož autora. Bohužel, Pravidla moštárny mě zdaleka tolik nezaujala. Kniha je dobrá, místy k smíchu, jindy melancholická nebo třeba sobecká. Nikdy ale není nudná nebo zmatená, je stále čtivá a velice moudrá, ale pro mě prostě postrádala větší dávku šmrncu. Škoda jí, ale i přes to všechno mě od čtení dalších Irvingovek neodradila :)
Irving píše dobře. Tahle knížka mě okouzlila mnohem víc než film. Asi to bude ta nejlepší co mohl napsat. Výborně zpracované téma, čtivé, no nemám co dodat. Nechápu jak jsem mohla tak dlouho otálet se čtením téhle knížky. Ale teda "škrábavý zvuk" mi asi už nepůjde z mysli. a chuť osobně dát facku Homerovi za to že tak dlouho za doktorem Larchem nejel
Musím souhlasit s některými komentáři níže - i mně trvalo docela dlouho, než jsem se do knihy začetla. Jakmile se mi to ale podařilo, už jsem se od ní nemohla odtrhnout. Pravidla moštárny jsou krásným příběhem plným dobře vykreslených postav. I přes to mu ale podle mě do pěti hvězd něco chybí, bohužel ale nedokážu pojmenovat, co to je. A i když mě asi mnoho lidí nepochopí, film mám radši než knihu...
Kolem této knihy jsem dlouho obcházel, až jsem se dal do čtení tak jsem se divil proč ? Je to opravdu skvělá kniha ve které jsou charaktery postav a děj napsaný že se čtenář nemůže od knihy odtrhnout. Román se zabývá problematikou potratů na které nám autor nechává utvořit si vlastní názor. Opravdu špičkové čtení které mohu jen doporučit.
Zdravím Vás přátelé písmenek,
tuto knížku jsem včera večer dočetl a jsem nad míru spokojený. Děj se krásně line stránkou a není podle mě moc natáhnutý. Jak tu někdo psal. Pro mě je děj trošku překvapením. Nečekal jsem, že se bude až tak moc lišit od filmu.
Za mě mohu říci, že kdo viděl film a nečetl knížku tak se připravil o hodně zajímavých zvratů v příběhu. Knížka se čte velice dobře a skoro sama. Je pravda, že mám rád spisovatele Irvinga, tak asi proto se mi čte dobře. Každopádně bych řekl, že je to jeden z mála autorů, který mi přidá do knihovny další řadu knih.
Zajímalo by mě, jak by si vedl film "Pravidla moštárny", kdyby byl zfilmován přesně podle knížky. Irving sám děj filmu upravil.
Díky za každé písmenko co bylo i bude Irvingu :)
Jedna z nejlepších Irvingových knih - alespoň pro mne. Od autora jsem přečetla všechny knihy ,/ patří mezi mé oblíbené autory/, ne že by se mi ostatní knihy nelíbily, ale u Pravidel moštárny mě vždy mrazí v zádech. Ani filmové zpracování mě kupodivu nezklamalo.
Momentálně jsem doposlouchala audio nahrávku, čte Ladislav Mrkvička, doporučuji, pěkný přednes. Předtím jsem ji dvakrát četla a je to jeden z mých nejoblíbenějších Irvingů. Možná i jeden z mých nejoblíbenějších románů vůbec. Možná je autor ke svým hrdinům (vykresleným tak, že je prostě musíte mít rádi, dokonce i Melony, o krásně ironickém dr. Larchovi nemluvě) občas trochu krutý, ale nikdy s nimi neztrácí soucit. To všechno bez zbytečného sentimentu, přestože téma sirotků, hledání svého místa v životě i lásky k tomu občas svádí... Už se těším, až se k Pravidlům zase někdy vrátím...
Mám raději jiné jeho knihy - Modlitba za Owena Meanyho, Rok vdovou nebo Svět podle Garpa.
Dovolím si tvrdiť, že Iring patrí zo súčasných autorov , k tým spisovateľom, ktorým proste musíte dať šancu a jeho štýl si zamilujete. Autor ide do postáv a do charakterov a skrze nich môže človek sám určiť svoju morálnu prioritu. Ale viac už prezrádzať nebudem...
Velmi zvláštní a dobrá kniha. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na Irvingův styl psaní, který ne náhodou připomínal romány z 19. století. Nicméně děj odsýpá (několikrát dokonce prudce skočí dopředu v čase) a těch 600 stran uběhne jako voda, což je u takto psaného románu malý zázrak. Na Pravidlech mošťárny mě v první řadě zaujalo vykreslení postav. Přestože spolu postavy rozmlouvají velice knižním jazykem (ani na tu první polovinu 20. století mi styl mluvy nepřišel realistický), jsou všechny velmi lidské, plné emocí, dobrých i špatných stránek a člověk si je doopravdy představuje jako reálné lidi. Druhým obrovským kladem knihy je naprosto nenásilný způsob, jakým je probíráno etické/morální dilema - v tomto případě potraty - a přestože je toto dilema v podstatě ústředním tématem knihy, nejsou názory čtenáři nikterak vnucovány, spíš jsou otázky jen lehce nadhozeny, a je na člověku, aby se sám zamyslel.
Irving píše zvláštním, velice chytlavým stylem. Občas je kniha velmi silná, až šokující, což ostatně platí i pro Svět podle Garpa, jenž byl Pravidly moštárny dle mého názoru překonán. Úžasně vylíčené postavy, chytlavý děj, krásná pointa, jež se nám odhalí až po samém dočtení. Homer má všechny předpoklady k tomu, aby se stal postavou všemi čtenáři milovanou, ačkoliv já osobně jsem se s ním nikdy neztotožnila. Přesto jsem na konci knihy strašlivě nenáviděla Candy. Úžasná kniha. Na film se podívejte před přečtením knihy, jinak vás zklame.
Paradni kniha, autora mam velice rada, kniha je barvita, jen film me dosti zklamal. Doporucuji i jine jeho knihy, Je to ma nejoblibenejsi kniha od Irvinga.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) hledání smyslu života potraty rozhlasové zpracování sirotci sirotčince rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
2003 | Svět podle Garpa |
2005 | Pravidla moštárny |
2016 | Ulice Záhadných tajemství |
1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
2013 | V jedné osobě |
Tuto knihu řadím mezi vrcholná díla Johna Irvinga...hned potom je Modlitba za Owena Meanyho.
Kniha propracovaná do posledního detailu, poetické, krásné. Homer je hrdina.