Pravidla moštárny

První kniha přečtená od Johna Irvinga. Do mých srdcovek se zařadila a mám ji strašně ráda :)

20.06.2016

(SPOILER) Nepridam se k petihvezdickovym odam, i kdyz knizku bych rozhodne doporucila a to ze se mezi moje srdcovky nezaradi je ciste muj problem, objektivne je skvela.
U mnohych knih me nechytne zacatek, potom se dej rozjede a hrdiny si zamiluji. Tady to bylo presne naopak, kniha me na zacatku zaujala, oblibila jsem si postavu doktora Larche, zaujalo me prostredi sirotcince, navraty do minulosti, tema potratu. Bavila me i dejova linie s Melody. Naopak me vubec nechytil vztah mezi Homerem a Candy - ja jim tu lasku nejak neverila, respektive mi pripadalo ze se Homer do Candy zamiloval jen proto ze tam proste jina zenska nebyla, jinak jsem nechapala proc vlastne. A cely ten nikam vedouci trojuhelnik uz jsem do konce knizky jenom nejak "pretrpela". SPOILER A oba me silene nastvali rozhodnutim ohledne jejich ditete, ano vlasne ho vychovali, ale nechat ho vyrustat v presvedceni ze je opusteny sirotek a ne jejich syn? Tohle jsem nedokazala pochopit a moje posledni sympatie hlavne Candy definitivne ztratila. KONEC SPOILERU A protoze nedokazu mezi sve srdcovky zaradit knizky, kdy hrdiny vlastne nemam rada musim dat jednu hvezdicku dolu. Ke konci se to zase diky novym postavam rozjede, no a zaver ... nebudu prozrazovat, ale tam uz jsme si opet rikala - ano skvela knizka.

01.06.2016

Kniha Pravidla moštárny byla mou prvotinou od Irvinga, takže ze začátku jsme ani moc nevěděla, co očekávat. Přestože snad ani u sté stránky ještě nebylo patrné, jakou souvislost má sirotčinec s moštárnou, knihu jsem neodložila a krásně si početla. Všechno se dozvídáme až v ten pravý čas. Přemýšlím, kdo z nás by se v konečné fázi zachoval nakonec stejně tak, jako Homer? Kdo by to vydržel, i přes to, že s potraty Homer souhlasil, ale nepřál si je sám provádět?

24.05.2016

Irving jako jeden z mála autorů dokáže napsat knihu dlouhou přes 600 stran tak, že nemá žádná hluchá ani nudná místa a když si k ní sednete, za chvíli máte přečteno 70 stránek, ani nevíte jak. Kniha se krásně čte, děj plyne bez zádrhelů a na konci vám zůstane super pocit z dobře napsaného příběhu.

22.05.2016

Jedna z nejkrásnějších knížek, co jsem kdy přečetl.

21.05.2016

John Irving je velmi dobrý autor. Dokáže psát o běžných (každodenních) věcech tak, že vás to ani na těch 600 stránkách nenudí. Vybral si pěkně ostré téma (celou dobu jsem byla dost rozpolcená: ikdyž jsem proti fandila jsem celou dobu „Božímu dílu“). Byla to děsná deprese a spousta takových míst, kde se popisují potraty a kde se syrově mluví o věcech, které vlastně syrové nejsou, jen je v některých částech světa tak vidí. Nenudila jsem se, musela jsem stále přemýšlet o tom, jak to ti lidé dokážou ustát (tu depresi).

Nejlepší kniha od Irvinga. Ačkoliv jeho styl psání je chvílema nudný a depresivní, tak Pravidla moštárny mám v plánu si přečíst ještě několikrát.

13.05.2016

Už je to déle, co jsem knihu četla. Po shlédnutí filmu, který mě strašně moc nadchnul. Což ve výsledku bylo v porovnání s knihou skoro nic. Dodnes i po těch letech knihu řaďím mezi to nejlepší, co jsem kdy četla.

22.04.2016

Jsem ráda, že jsem se nechala přesvědčit, že kniha stojí za přečtení, i když už člověk viděl film. Obvykle dávám 5 hvězdiček, když je kniha čtivá a zároveň člověka obohatí o fakta z historie či současnosti. Tady bych musela dát hvězdiček 7, ještě za skvěle vykreslené postavy a emoce a taky za nadčasový humor. Navíc jsem si po dlouhé době užila krásnou barvitou češtinu a bez hrubek. Nádhera!

21.04.2016

Je zde patrný Irvingův rukopis a i postavy mají povědomé charaktery, ale přesto nebo možná právě proto se kniha krásně čte a snadno čtenáře přenese v čase a prostoru, aby stanul po boku hlavního hrdiny. Velmi mě potěšilo, když jsem si několikrát během čtení říkal: "no tak tohle je jasné jak facka, to dopadne takhle...", jak to mám ve zvyku u Hollywoodských "trháků". Naštěstí tohle dílo není ani zdaleka tak prosté, takže autor vždy přišel s jiným pohledem na věc a zklamání se k mé radosti nedostavilo.

10.03.2016

Viděl jsem před lety zfilmovanou verzi s Tobey Maguirem (Spiderman, Velký Gatsby) v roli hlavního sirotka Homera Wellse. Ten na tuhle postavu sedl tak perfektně, že jsem ho při čtení stále viděl před sebou a ani jsem se s tím nesnažil bojovat.

Pravidla moštárny je jedna z těch knih, která ve vás něco zanechá a zůstane to tam zaryté ještě hodně dlouho. Nebudete si už zřejmě pamatovat jména hrdinů a ani konkrétní postavy, ale budete mít v paměti tu atmosféru. Jablečné sady uprostřed sklizně, potulní černí sběrači, 2. světová válka na spadnutí, sirotčinec “middle of nowhere”, který si žije vlastním životem a jeho šéf s velmi moderním (na svou dobu) pohledem na svět. Vždy vás bude příjemně mrazit, když si vzpomenete na přání “Dobrou noc, princové z Maine a králové nové Anglie".

Celou knihou se táhne linie o užitečnosti. Každý člověk chce být nějak užitečný, někam patřit, aby byl skutečně šťastný. Mít své místo na slunci, kde bude svítit jen pro něj. Někdo to místo má jako šéf sirotčince a potratář, někdo jako otec od rodiny, někdo chce lítat bojovým letadlem, někdo šéfuje partě česáčů a někdo si staví vlastní torpédo. V knize je najdete všechny.

08.03.2016

Je to nádherný román plný emocí a fantazie.

02.03.2016

Přečteno, ale nejsem fanynka Irvingova stylu psaní, takže víc jak 3* dát nemůžu.

01.03.2016

opět jedna z mých nej.

25.02.2016

Zážitek z knihy byl umocněn dojmem z filmu, takže výborní herci mi byli průvodci při čtení a při představách o hlavních hrdinech. Ve zkratce - nádhera, působivý příběh, čtivé, myšlenky k zamyšlení, prostě Pravidla jsou pravidla a když je porušujeme, čekejme, co se stane...Princové z Maine, králové Nové Anglie, dobrou noc!

21.02.2016

Prvnich 200 stranek me moc nenadchlo, tak nejak se clovek se vsim seznamuje, ale pak uz to jelo :-) Zadne velke drama se v knize sice nekona, jen popis "obycejnych" zivotu, ale i tak skevele napsane, a rozhodne nenudi a zahreje na dusi, za me urcite bezva cteni na uvolneni.

13.02.2016

Po přečtení knihy jsem si nutně musela pustit film, který jsem kdysi viděla, ale nepamatovala jsem si z něj zhola nic. Po 20 minutách filmu jsem ho s naštváním musela vypnout. To, co Irving rozpracoval na více než stu stránek režisér zhustil do prvních pěti minut filmu... Tomu se říká špatně uchopená knižní předloha.

28.01.2016

Z každé stránky čiší život. Z každé stránky čiší emoce. Tohle je jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Je to moje první kniha od Irvinga, která mě dodnes nepřestává udivovat. Film také nebyl špatný, ale kniha u mě vede na plné čáře. Doporučuji!

24.01.2016

Prostě další skvělá knížka od Irvinga! Pravidla moštárny bych mohla číst pořád. Nejlepší je pro mě postava Dr. Larche, to se Irvingovi povedlo.