Právo Evropské unie

17.11.2024

Velice krátce – jsem poněkud udiven kladnými hodnoceními této knihy. Mě už se dlouho něco nečetlo tak špatně. Onehdy jsem četl Kopeckého učebnici správního práva. Ta je obsahem naprostý odpad. Formou, na straně druhé, patří k těm nejlepším učebnicím. Pracuje se strukturou textu, odděluje od sebe jasně a přehledně jednotlivé části, vždy víte, kde co hledat. Chyběly grafy, schémata a podobně, přeci se na ten text ale dobře dívalo a člověk tak měl podstatně lepší výchozí situaci, pokud jde o zjištění obsahu.

Tahle učebnice je pravým opakem Kopeckého. Obsahem je snad i korektní (prd o tom vím, nemohu pořádně soudit), ale forma je katastrofální. Na světě neexistuje důvod, který by obhájil příkladem to, že jedna strana knihy (učebnice) skládá se z jednoho odstavce. Zde se to však stalo. Poměrně běžné je, že se skládá toliko ze dvou odstavců. Nevyužívá (při poměrně malém formátu) grafickou úpravu textu, je to monolit, ze kterého je člověku zle. Ani debilní vytučnění prakticky neobsahuje. Je to snad kvalitní kniha, je to ale jedna z nejhůře zpracovaných učebnic, co jsem jich na světě viděl. A to já jsem fanoušek učebnic z Becka, které obecně mívají nejhutnější texty!

Za mě je tahle kniha k ničemu prostě proto, že při jejím čtení spím. Já nejsem schopný u relativně nezajímavých témat, jako je svoboda pohybu, udržet pozornost na celostránkovém hustém textu. Prostě ne. (Nadto bych knize mohl vyčítat leckdy nejasné formulace, divné názvy kapitol, časté opakování... Ale nechce se mi.)