Právo na vraždu
Veronika Černucká
Devět napínavých příběhů o lidech, kteří mají právo na vraždu. Je to ale pravda? Jsou členové Posledního soudu vykonavatelé spravedlnosti, nebo jen obyčejní zabijáci? Můžete se spolehnout na duchy, co vás při seanci varují před masovým vrahem? Můžete věřit vidinám, ve kterých muž, s nímž jste se právě setkali, vraždí vaši dceru? Jak se má rozhodnout věčná smolařka na chlapy, když jí přítel nabídne pomoc při vraždě? Smí senátorka zlikvidovat nájemného vraha, kterého na ni najal nevěrný manžel? A co byste udělali vy, kdybyste dostali dopis, ve kterém je jméno a adresa toho, kdo dostal za úkol vás zavraždit?... celý text
Přidat komentář
Pokračování podivných povídek postrádajících podezřelého pána poněkud pohřebního popisu.
Kratší detektivní povídky jsou skvěle vymyšlené a nádherně vygradované. Většinu z nich jsem četl se zatajeným dechem a těšil se na rozuzlení. A právě rozuzlení mě téměř vždy překvapilo. Ano, takto má vypadat česká detektivka. I když se odehrává v Americe. Zbytečně neprodlužovaná, akční, s perfektně plynoucím dějem.
Povídky moc nečtu, mám raději plynulý děj, ale tato kniha se mi moc líbila. Povídky jsou zajímavé a všechny mě zaujaly. Doporučuji a určitě se pustím do další knihy autorky.
Povídková knížka, která se velice dobře četla. Podle mě byly povídky dostatečně dlouhé a šly rovnou k věci. Některá povídka mě bavila víc některá míň. Nejvíc mě zaujala povídka Právo na vraždu a Poslední spravedliví. Knížka se četla velice dobře.
Já jsem začala číst romány a tohle je jiné. Možná ještě lepší. V románech jsou dialogy, scény s výslechy, je to vtipné. Tohle je "hlubší" a temnější. Povídky jsou skvělé! Měla jsem je s sebou v nemocnici a kolovaly po oddělení. Ženám se líbily, ale nevím, jak by reagovali chlapi :) Mně se líbí duchařské příběhy. Nejvíc o ženě, která se účastní seance. Pokud chcete logické příběhy, tak tady s logikou neuspějete. Je tu i duchařina, ale to se mi zrovna líbilo.
Už takovou dobu přemýšlím o tom, co k této knize napsat. Začala jsem ji číst, neboť jsem byla zvědavá, jestli bude čtivá jako kniha předchozí od stejné autorky. Bohužel jsem byla zklamaná. Soubor devíti povídek mě moc nenadchl. Celkově mě zaujaly pouze dvě povídky, a to: Já a ona a Diana, bohyně krásy. Vůbec by nebylo od věci, kdyby byly delší a obsáhlejší. Téma tohoto díla se mi každopádně líbí, Právo na vraždu je velice dobře uchopitelné, přesto mě v tomto podání nenadchlo.
Moje první kniha od této autorky. Velmi mě povídky chytly a jen doufám že ty další knihy co od této autorky přečtu budou ještě lepší. :-)
Víc se mi líbily povídky Chuť na hřích, působí profesionálněji. Tyhle jsou zase víc srdeční záležitost a umím si představit, že čtenářky se v nich najdou. Mně se líbily duchařské a ty co řešily věci mezi nebem a zemí. Baví mě autorčin styl psaní
Knihu jsem odkládala, protože minulé povídky Noc, kdy jsem měla zemřít mě moc neuchvátily, ale byla jsem příjemně překvapená. Knížka obsahuje hezké, čtivé a jednoduché detektivní povídky, psány svižně, nesetkáte se zde s žádnými zdlouhavými popisy a mají překvapivé pointy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Tajemství sedmi ještěrek |
2016 | Poslední modlitba |
2013 | Chuť na hřích |
2014 | Naše heslo Apokalypsa |
2017 | Půlnoční vrah |
Detektivní povídky. Měla jsem poněkud jinou představu, bylo to poněkud krkolomné, místy nepravděpodobné, ale dalo se to přečíst.