Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

02.03.2014

Nikdy bych do ctihodného českého autora neřekla, jaký že je to podšívka a jak svým dílem překoná věky. Stačí se do knížky začíst a ke jménům např. Mlhomil Vzdušný, Etherea, Hvězdomír Blankytný, Duhomír Žárný připojit postavy dnešních "VIP" a zjistíte, že lidská hloupost překonává věky. Kdybych použila hlášku z populárního filmu, tak bych napsala, že Čech "nastavil zrcadlo". Smála jsem se upřímně, nahlas a knížka má své čestné stálé místo v knihovně.

28.12.2013

Sváťa je vážně šprýmař, a tak jsem jeho fantastickým cestopisem bavil víc, než jsem čekal. Jeho až epikurejská alegorie, kdy do konfliktu staví duševním požitkům oddávající se umělce a intelektuály (bohové žijící v mezisvětě) proti přízemnímu, materialistickému, šosáckému maloměšťáctví, kdy jediným požitkem je dobře se nažrat a pak to spláchnout nějakym tim pivkem s pořádnou pěnou, v sobě zahrnuje nejen vnímání světa, ale nutně i naprosté nepochopení z obou stran, přičemž Měsíc se dá chápat jako metafora, neboť na „obyčejného“ člověka musí někdo, kdo zasvětí svůj život kráse a umění, působit jako opravdový náměsíčník.

Čech ale nepopichuje jenom svou hlavní postavu, pana domácího Matěje Broučka, nýbrž zdařile paroduje i ušlechtilé tvůrce vysoké kultury, když jim dává absurdně honosná jména (parodie na obrozence?; stejně jako fakt, že Měsíc je česká kolonie), nechává je hodiny vysedávat před obrazem, hovořit vznosně směšným jazykem, tzv. měsíčtinou, jejíž jazykový rozbor nepochybně provede Jan Gebauer (sic!). Také jejich tahanice o povaze umění či napjaté hierarchizované vztahy jsou vtipným příspěvkem k dobovým reáliím, stejně jako zesměšňování Machara alias Rouska v předmluvě, která se snaží navodit iluzivní fikční svět, aby si z něj následně upovídaný vypravěč, který podle svých slov pouze zaznamenává Broučkovy příhody, často utahoval.

07.12.2013

Nádherná kniha plná nápadů, nad kterými lze jen žasnout. Jak by asi vypadl život na zemi, kdyby i zde šlo žít jen z ranní rosy a vůně květin. :-)

05.11.2013

Medzi takýmito obyvateľmi by som chcela žiť. Najvyššia kultivovanosť vo všetkých umeniach, mier, nijaké úrady, éterické telo, bez potreby jesť, iba sa napájať rosou a vôňou kvetov... ideálny život v prostredí najvyššej krásy. Veľmi pútavé, ako to všetko prežíval pán Brouček, čo si myslel, čo vykonal, hoci nechtiac, k čomu došlo, pekne som sa na tom zasmiala.

10.09.2013

Skvělá parodie na maloměšťáctví a provincionalismus (to je hrozné slovo) obyvatel srdce Evropy neboli pupku světa. Vtipně a svižně napsané. Vřele doporučuji.

18.03.2012

Tady je ještě pan Brouček jen směšně pomýlený muž na Měsíci, v 15. století dostal za uši mnohem víc a Čech tam jeho oportunismus důrazně vystupňoval. Chtěla bych upozornit, že dva příběhy o Broučkovi nejsou vůbec nudné (a zvláště první je tak kraťoučký, že na nudu opravdu není čas - moje krásné, malé vydání z roku 1908 má 120 stran, oproti zde uváděnému), takže stojí za to aspoň je zkusit.