Prázdne miesto
J. K. Rowling (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/157275/prazdne-miesto-157275.jpg
4
1719
1719
Prázdne miesto je veľkolepý a vynikajúco napísaný román o súčasnej spoločnosti. J.K. Rowlingová vytvorila fascinujúci svet s postavami, v ktorých zaručene spoznáte vlastných susedov. Šarvátky a divoké konflikty otriasajúce životmi ľudí v Pagforde sú plné vášní, ktoré zasahujú aj každého z nás. Po nečakanej smrti štyridsiatnika Barryho Fairbrothera ostane Pagford v šoku. Je to zdanlivo idylické anglické mestečko s dláždeným námestím a starobylým opátstvom, ale za peknou fasádou zúri tichá vojna. Bohatí bojujú s chudobnými, tínedžeri s rodičmi, manželky s manželmi, učitelia so žiakmi. Pagford rozhodne nie je tým, čím sa na prvý pohľad zdá. Prázdne miesto, ktoré po Barrym zostane v miestnom zastupiteľstve, sa zakrátko stane katalyzátorom najväčšej vojny, akú mesto zažilo. Kto bude triumfovať vo voľbách sprevádzaných vášňami, pokrytectvom a nečakanými odhaleniami? Brilantne napísaná kniha, ktorá je autorkiným prvým románom pre dospelých čitateľov, nabáda na zamyslenie a na každej stránke znova a znova prekvapuje.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , PlusOriginální název:
The Casual Vacancy , 2012
více info...
Přidat komentář
Podle mě od této autorky čekáte až moc. J. K. R. sice vymyslela nejlepší knižní sérii na světě ale to přeci neznamená že se jí to povede znova.
Byla to moje první kniha od této autorky a musím říci, že mne její vypravěčské umění nadchlo. HP znám pouze s filmové verze, ale čtení pro dospělé paní spisovatelce také jde. Děkuji a těším se na další dílo.
Upřímně jsem naprosto nadšená! Sice mám zlomenou nohu a celý den sedím doma, ale už hodně dlouho se mi nestalo, abych pětisetstránkovou knížku přečetla za dva dny. Ještě k tomu musím dodat, že jsem předtím byla slídit tady na databázi, a když jsem si kdesi přečetla, že "knížka vlastně nemá žádný děj", byla jsem docela zaskočená a nevěděla jsem, co mám očekávat.
Dostalo se mi ale tak skvělého vykreslení postav, o jakém jsem snad ani nemohla doufat - když to srovnám třeba s Pánem prstenů (vím, že je to fantasy, ale postav i problémů je tam přece dost) - tam si každá postava hledí té jediné motivace, kterou dostala do vínku a o zbytek se nestará. V Prázdném místě se příběhy prolínají (takže jsem vlastně nebyla schopná odpovědět na otázku, jestli je tam jedna nebo víc dějových linií), každý má nějaké skryté přání a tužby a v průběhu knihy se mění.
Pravda, žádnou zásadní zápletku to nemá, takže fanoušci epických bitek a zvratů, nad kterými zůstává rozum stát, si na své asi nepřijdou, ale já za sebe můžu s klidným svědomím prohlásit, že takhle nadšená už jsem dlouho z žádné knížky nebyla. Hlavně teda z příběhů Kay, Andrewa a Sukhwinder.
Nikdy jsem nečetla ani jednu z knih, kterou napsala tak známá a opěvovaná spisovatelka J. K. Rowlingová. Proto jsem se tak moc těšila na toto dílo, které by mě vpustilo do světa její krásné literatury. Nestalo se nic. Nedostala jsem se ani do první čtvrtiny a z nedostatku akce, humoru a zaujetí jsem ji musela odložit. Kniha mne nebavila a příběh mi přišel až příliš obyčejný. Avšak uznávám, když se kniha někomu nadevše líbí a ohodnotí jí plným počtem hvězd. Na literatuře je hezké to, že je pestrá a ne každému se všechno musí líbit. Jedním z možných aspektů, proč mě kniha nudila, také mohlo být to, že jsem před Prázdným místem četla to nejlepší, co jsem kdy držela ve svých rukou - Zlodějku knih. :)
Když jsem tuhle knihu dostala, těsila sem se, až se pustím do čtení. Série HP byla skvělá. Rowlingová umí opravdu skvěle vyprávět. Jen tahle kniha pro mě byla nezáživná. I když sem vážně chtěla vědět jak bude pokračovat děj hlavních postav, ještě před polovinou sem knihu odložila. Do čtení sem se musela někdy mnohokrát nutit. Snad se ke knize někdy vrátím a dočtu ji celou.
Ta knížka mi přijde geniální. Pokud někdo očekával silný děj, mám pocit, že autorku pořádně nepochopil. Tady dle mého vůbec nejde o děj, ale o psychiku, motivaci, představy a uvažování hlavních postav. Je to kniha převážně o povaze lidí, dokonalé propracování našich povah, našich očekávání a snů, naší chamtivosti, zloby a nenávisti a zároveň našich obav, proher a zklamání. Na více než 500 stranách autorka zcela věrně vykresluje atmosféru malého městečka a jeho "žabomyších" (v uvozovkách, některé problémy žabomyší skutečně nebyly ani omylem) válek prakticky mezi všemi obyvateli. Bylo to úžasné čtení a že to v podstatě nemělo žádný děj? Vůbec nevadí, nanejvýš zajímavé postavy a dokonalá popisnost autorky to všechno vynahradí...
Rowlingová je opravdu paní spisovatelka. Nedokážu si totiž představit, že by někdo, kdo to nemá v krvi, dokázal napsat knížku, která má přes 500 stran, postrádá nějaký komplexnější děj a přesto nenudí. Dalo by se skoro říct, že Prázdné místo vůbec není o nějakém gradujícím příběhu, na jehož konci přijde čtenářská katarze. Spíš by se tahle knížka dala popsat jako jedna epizoda z ospalého anglického městečka - anotace knížky to vystihuje naprosto dokonale, nic víc se totiž v knížce nestane. Přesto mě to k mému velkému překvapení moc bavilo, což je pravděpodobně další důkaz toho, jak je Rowlingová skvělá vypravěčka příběhů. Opět mi připomněla, jak kvalitně dokáže zpracovat pozadí příběhu - prostředí, konflikty a jejich kontext v minulosti města. Je to mistryně popisu, ale i dialogů. Jediné, co mě vyloženě trochu štvalo byly dějové linky pagfordských teenagerů, naopak daleko víc mě bavili všichni dospělí protagonisté a jejich osobní války a spory.
Děsí mě, jestli J.K. takhle vidí svět a lidské povahy. Nevěřím, že takhle negativně lidé přemýšlejí. Z celé knížky čišela ošklivost, marnost, závist, vulgarita a prostota. Jazyk - nespisovné, hovorové a vulgární výrazy mi nevadily, naopak byly osvěžením mezi těmi všemi spisovnými texty, které čítám. Co mi ale vadilo byl všudypřítomný pesimismus a zlé pohnutky lidí. Knížka je čtivá, nenudí, J.K. umí vyprávět, i když se do poloviny knížky nic nestalo a postav byl přehršel. Nevím, nevím, co si o tom myslet.
Na tento román od JKR jsem se moc těšila. A když jsem si ho konečně březnu minulého roku koupila musím uznat, že se mi tenhle román moc líbil. Jasně, že na HP to není, ale myslím si, že JKR dokázala opět, že patří mezi spisovatelky, které umějí upoutat pozornost čtenáře a po velkolepém románu jako HP dokáží napsat něco dalšího i když to nepatří mezi "Top Ten".
Na "Prázdném místě" mě zaujalo to, že jsem v těch postavách našla nějaké postavy, které mi připomínají lidé, které znám - na vesnici či v takovém maloměstečku se znají všichni přece ale jakmile se otočíte nejraději by vám chodily nůž do zad či vás pomlouvají - to je přece pořádku, tak to na vesnicích chodí, kde všichni o sobě něco vědí a proto se mi ta kniha moc líbí, že by to mohli být sousedé, Teenageři, kteří si myslí, že vědí všechno nejlépe.
U JKR mám moc ráda, že má úžasnou fantazii, dokáže všechno tak dokonalé popsat, že jakmile jsem začala číst, hned jsem viděla to městečko, lidé, obchody.....u některých spisovatelů, jejž knížky jsou Bestseller mi toto chybí. Chápu, že některým...no většina moc nenadchla...to je pořádku...jen si nemyslím, že je to špatná vypravěčka či neumí psát.
Ani nevím, kde začít. Ale od někoho, kdo napsal nejúspěšnější knížky všech dob, bych čekala něco víc. Chápu, že Harry je jedinečný a nelze to s ním srovnávat a ani jsem nečekala, že tato kniha bude stylově stejná, ale něco mi tam chybělo. Ze prvé, se mi to špatně četlo a ty vulgární slova a nadávky, mě tam strašně vadily, na můj vkus jich tam bylo až příliš. Za druhé, je v knize spousta chyb a překlepů, což jí na kvalitě taky moc nepřidá (chápu, že chyba Joanne to není, nýbrž překladatelky). A za třetí, jsem se musela do čtení přímo nutit a kdybych na ní neměla měsíc, kvůli rezervacím v knihovně, asi bych jí četla hodně dlouho. Nebýt to knížka od Jo, asi bych to vzdala, hned na začátku….Vydržela jsem a konec už byl lepší a víc záživnější, jen skončil strašně smutně. Bylo mi líto Krystal a Robbieho. V podstatě tato knížka řeší pořád dokola, kdo nastoupí do Rady na místo mrtvého Barryho Faibrothera, hádky, pomluvy a jak je to s léčbou závislačky Weedonové, takže po dějové stránce nudné.
Paní Rowlingová má skvělý dar umět poutavě vyprávět. I když má knížka skoro 550 stránek a děj upřímně prakticky žádný, knížka mě zaujala, nadchla a četla jsem ji s nadšením. Je to příběh jednoho menšího městečka, kde se každý zná s každým. Dovídáme se příběhy asi deseti lidí, přičemž každý je úplně diametrálně odlišný. Hvězdičku jsem odebrala kvůli častým vulgarismům, ale musím říct, že tam svým způsobem patřily. Určitě doporučuji!
Bohužel tuto knihu nemohu doporučit. Minimálně tři vulgarismy na každé stránce, popisy soulože a sledování porna (fakt žůžo, přece když si něco takového budu chtít přečíst, půjčím si Fifty Shades, ne autorku HP), poselství žádné, zbytečně natahovaný děj (děj... on tam vlastně žádný nebyl), postav, že by se za ně G.R.R. Martin nemusel stydět (což by nevadilo, kdyby si s nimi autorka uměla poradit, ale neuměla) atd. atd. ... A že prý kniha pro dospělé? S takovou obálkou? Ruku na srdce, kdo z vás by si ji přečetl, kdyby ji nenapsala Rowlingová? Nezlobte se na mě, ale takhle se kvalitní literatura nedělá.
Rowlingová je prostě a jednoduše královna vypravěčka. Tu knihu jsem si oblíbila hned mezi prvními řádky. Nejde o žádné dechberoucí, strhující zápletky. Naopak. Jde o lidskou duši, ať už dobrou, či ne. Ale jde zkrátka o lidské společenstvo jednoho městečka, plného různých lidí, kteří jsou úžasným způsobem vykresleni, jako by stáli přímo naproti Vám.
Protože Harryho Pottera zrovna nehltám, tak jsem si k Rowlingové našla cestu skrze tento její první román pro dospělé. Úžasná kniha. Jednoduchá a tak přesvědčivě vykreslená. Plesám :D
Knížku jsem četla poměrně dlouho, takže už jsem pak měla pocit, že jsem se s některými postavami sžila a denně je potkávám, jako by to byli sousedi. Všechno je popsané totiž tak detailně a realisticky! Při některých pasážích jsem byla až mírně dojatá. Nejvíc jsem si asi oblíbila Krystal a Sukhvinder. Je pravda, že postav bylo možná až moc, některé jsem nebyla schopná si pamatovat ani na konci. Bylo hrozně fajn si po dlouhé době přečíst něco, co prostě jen tak plyne, bez extrémně vyhrocených situací. Celé to prostě bylo takové lidské.
Myslím, že se čtenáři musí smířit s tím, že pro Rowlingovou jsou typické dlouhé dialogy, neúnavný popis okolí, propracovaná psychologie postav a rozvláčný začátek. Tohle se projevuje ve všech jejích knihách (až na poslední napínavé díly Harryho).
Musím se přiznat, že prvích asi 150 stránek mě nudilo, ale postupně, jak jsem se ponořovala do nálad městečka a do psychiky postav, jsem se opět nemohla odtrhnout. Dokáže totiž vytvořit do detailu nové světy a místa, o kterých přestáváte pochybovat, že neexistují. Zamilovala jsem si její popis, a přestože popisuje spoustu postav, všechny jsem si zapamatovala a nepletly se mi, protože každá má jiný osud a charakter. Navíc, když o knize přemýšlíte, dojde vám pointa (vyšší myšlenka) celé knihy. Mistrné.
Sociologická sonda do společnosti. Člověk se zamyslí. Svým skvělým vypravěčským stylem Rowlingová nezklamala, a tak i přes přílišné natahování a líný děj, se knížka četla dobře.
Čekala jsem ale víc, zajímavější zápletku, trochu napětí..
Zprvu jsem si říkala, že po Harrym Potterovi je tato knížka pěkná nuda, četla jsem jen po chvílích a to jen proto, že knihu napsala Rowlingová. Ovšem spisovatelka opět dokázala svůj dar, který tak precizně vyjádřila už v HP - umí naprosto dokonale promyslet všechny veškeré detaily, spletité vztahy, příběh... Když jsem se do knihy začetla, řekla jsem si, vždyť ten příběh je dokonale promyšlený. Za mě 100% geniální spisovatelka.
Prazdne misto...presne tohle ve mne kniha zanechala...prazdne misto...nezanechalo to ve mne nic, proc bych mela duvod znovu cist ani nic hlubsiho, o cem bych jeste po precteni mela dumat (na vine je uprseny vcerejsek a dnesni slunne dopoledne, jinak bych cetla podstatne dele)...nevyrostla jsem na HP, (prestoze vekove to nejspis byla moje povinnost), jsem jedna z kamaradu, co to necetl, nevidela jsem ani jeden film o HP a nemam v planu to menit. Takze jsem knihu necetka jenom z toho duvodu "to je ta, co napsala HP", takze chapu ten poprask kolem knihy a tajnosti kolem kukacky (ano, mam ji zamluvenou v knihovne). Takze nemam v planu hodnotit prehnane, ale strizlive.
Tema mi prislo zajimave a napsana je kniha taky dobre, rozsahove a popisne. Jenom se nemohu zbavit dojmu, ze jsem knihu docetla do konce z jedineho duvodu: kvuli autorce. Chtela jsem vedet, co se stane, jak to dopadne. Jenze podobnych knih vychazi spousty a prodavaji se mene, protoze ctenare neukeca jmeno pisatele. Znovu bych si knihu neprecetla, ale uprimne, kdyby byla zase tak spatna, pustim se do neceho jineho (a ze je ten seznam dlouhy...). Slysela jsem neco o televizni (nebo snad filmove) adaptaci...no, na to bych se klidne podivala...
Štítky knihy
smrt zfilmováno intriky maloměšťáctví
Autorovy další knížky
| 2014 |  Volání Kukačky |
| 2015 |  Hedvábník |
| 2008 | Harry Potter a relikvie smrti |
| 2001 | Harry Potter a vězeň z Azkabanu |
| 2000 | Harry Potter a Tajemná komnata |
Podle mě jde o nedoceněný kousek. J.K. se tato kniha opravdu moc povedla. Jak už jsem psal ve svém předchozím komentáři, čtenáři čekali něco živého jako Harry Potter. Zde J.K. naservírovala kus reality. Klidně hned bych bral pokračování.