Prázdné sliby
Lexi Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485280/bmid_prazdne-sliby-YqU-485280.png
4
549
549
Prázdné sliby série
1. díl >
Brie víly nenávidí a odmítá s nimi mít cokoli společného, i kdyby to mělo znamenat, že bude hladovět a žít na ulici. Ale když je její sestra prodána sadistickému králi dvora temných víl, aby tak splatila dluh, udělá Brie cokoli, aby ji získala zpátky. Klidně uzavře dohodu s králem samotným: ukradne pro něj tři kouzelné předměty ze Světlého dvora. Získat přístup mezi světlé víly, to se však snadněji řekne, než udělá. Brie má jedinou možnost: bude předstírat, že je potenciální nevěstou prince Ronana. Brzy se do něj však doopravdy zamiluje. Je ale odhodlaná nenechat se rozptylovat tím, co jí říká srdce, a přijme pomoc od skupinky odpadlíků z řad temných víl, kteří mají vlastní tajné cíle. Brie tak začne trávit spoustu času s jejich záhadným vůdcem Finnem... odolávat jeho svůdnému šarmu není o nic snadnějši. Brie je teď chycena mezi dvěma nebezpečnými dvory a musí se rozhodnout, komu věnovat svou věrnost a své srdce. Zvolí si správně?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
CooBoo
Originální název:
These Hollow Vows, 2021
více info...
Přidat komentář
Lexi Ryanová se rozhodla okatě vykrást úspěšná fantasy/dystopická díla, ale tak nějak ji to nevyšlo. Asi největším problémem celé knihy je hlavní postava Brie, která mě svým přihlouplým chováním a intrikami dováděla k šílenství. Od ostatních holek se liší akorát tak omezeným uvažováním a nepřirozeně velkou nerozhodností v čemkoliv.
Děj je dost předvídatelný, úplně poslední kapitola se dala čekat, ale aspoň mě (nemile) překvapila jedna konkrétní smrt.
Taky jsem si nemohla pomoct, jenže mně přišla kniha dost lacině napsaná, což by se dalo odpustit debutové autorce, ale už ne někomu, kdo by měl být vypsaný.
Další díl si možná přečtu, ale určitě s ním nebudu nijak spěchat.
(SPOILER) Ten konec, bože :-) výborný... A musím se teda přiznat, že až na nepatrne zaváhání, jsem to Sebastianovi sbaštila i s navijákem.
Kniha se mi líbila, byla hodně čtivá. Jen hlavní hrdinka by mohla být méně naivní. Ale i přesto se těším na další díl. Knihu mohu doporučit všem, co mají rádí fantasy, já si čtení moc užila.
Musím uznat, že kniha byla čtivá.
Ovšem co se postav týče už hodně dlouho se mi nestalo, že by mě některá z postav vytáčela takovým způsobem jako Sebastian a Brie v této knize.
Moc se líbil svět, ve kterém se děj odehrává (což je myslím si zásluha Sarah J Maasové a její série dvorů, která byla očividnou předlohou), ale požitek z knihy mi rušily postavy, které mi připadaly tak nějak “bez příběhu”, neboli nemastné, neslané. Ze všech charakterů mi stojí za zmíňku jen Finn, Pretha a její dcera.
Co se děje týče, řekla bych, že byl předvídatelný. To ovšem nebylo to, co bych knize vytkla (málo která kniha mě po letech čtení ještě dokáže překvapit). Konec knihy, dle mého názoru, byl však zmatený a nedosáhl toho, co jsem od knihy s takovým příběhem očekávala (zvlášť po tolika kladných recenzích).
Nakonec můžu jen dodat, že doufám v rozkvět charakterů postav a lepšího konce v dalším díle.
Prázdné sliby jsou skvělé. Povedená fantasy inspirovaná Dvory, ale z mého pohledu tedy mnohem lepší.
Jednomu se ale autorce vyvarovat nepodařilo. I tady se nám objevuje naivní přihlouplá hlavní hrdinka. V první půlce knihy je to snesitelné, pak ale začne přituhovat a ten konec je teda už úplně jinde. Až se to místy ani nechce číst.
Nicméně, i přestože je Brie taková, jaká je, tak o ni soupeří hned dva překrásní vílí princové...
Abych se vyjádřila k předchozím komentářům, příběh není tak předvídatelný, jak někteří naznačují. Ano, některé souvislosti čtenáři dochází rychleji než hlavní hrdince, ale není to zas tak dramatické. Určitě to není tak, že byste během prvních padesáti stran znali celý děj.
Prázdné sliby prostě stojí za přečtení.
Už se těším na druhý díl.
No ta Maasovka je tam úplně jasná, tudíž konec není žádné překvapení. Ale upřímně, tady je to tak do očí bijící, že nechápu, jak někdo může pochybovat komu věřit...upřímně, stačí se zamyslet. Což měla udělat i hlavní hrdinka a to jediné mě na celé knížce trošku štve. Ale jinak se mi to líbilo a ta podobnost s Dvory mi vůbec nevadí. Rozhodně se těším na pokračování, protože co si budem, Finna bylo málo :)
Dost předvídatelné zápletky, tedy až na tu konečnou. Jako tak naštvaná z konce jsem ještě nebyla (Sebastiana bych zabila za takový podraz) Byl to celkem zmatek, protože jsem furt nevěděla komu věřit, kdo mluví pravdu. Moc povedená kniha, čtivá, občas vtipná. Doufám, že se brzo dočkám pokračování.
Předvídatelný děj, občasná podobnost s jinými knihami, ale přesto je čtivá a těžko se od ní dá odtrhnout. Rozjezd od cca 200 strany. V tomto žánru je to autorky prvotina, takže jsem neměla vysoké očekávání. Podle všeho to bude pouze duologie, což odpovídá kvalitě.
Nechápu ty kritické komentáře - kniha je velmi čtivá, děj zajímavý, neotřelý, nepřipadalo mi to jako vykrádání jiných autorů, prostě mně se líbila moc, volala mne k sobě neustále a proto již netrpělivě očekávám další díl.
V první řadě, tahle kniha je takový pejsek a kočička vařili. Pamatujete si někdo, jak se o Rudé královně říkalo, že si autorka půjčila z ostatních YA fantasy prvky, které fungovaly, ale ji to tak úplně už nefunguje? (Alespoň já na tu knihu slyšela tenhle názor :/) Tak tady je to sakra hodně podobný. Vztah dvou sester, které žijí na dně společnosti (Hunger Games), sexy víláci a pouta (a další spoilery nejmenuju, Dvory), další vílí havěť a různé zákonitosti jejich světa a magie (blíž vám to popisovat nebudu protože spoilery - Kruťas), skupinka dívek pro prince (Selekce), schopnost hlavní hrdinky (Nikdynoc)…
Jednou věcí je, že příběh je saksakramentsky zamotanej, že vztahy a zápletka mezi postavami vydá za plnohodnotnou mexickou telenovelu - nebo možná dvě, ale všechno totálně ubíjí naivita hlavní hrdinky (facepalm) má věci přímo před nosem a prostě nevidí. Beru, že tady je i hodně manipulace (viz předchozí point, že je to prostě zamotaný až jsem měla potřebu rozkrelit si strom postav a kreslit si šipku kdo komu koho zabil, kdo se s kým vyspal a zda jsou tady vůbec nějaké postavy, které nemají nic společného tedy takzvaní “jednorožci”), ale autorka tomu nasadí korunu, když dá hlavní hrdince na konci knihy myšlenku, že “není jen nějaká krasotinka, se kterou se dá manipulovat”. Paní autorko, literally jste s tou postavou manipulovala od první stránky (facepalm)
Co příběhu (mimo jiné škodí) je málo postav a taky fakt, že ze začátku se děje všechno příliš rychle - až tak úsměvně a odflákle rychle. Pak si i čtenář jako já, kterého moc neužije na dlouhý popis, posteskne proč tam nemáme víc “omáčky”.
Zlom nastal tak od poloviny, kdy autorka nastínila jak moc mají mezi sebou její postavy propletené a komplikované vztahy a konečně si dovolila zpomalit, a my mohli nahlédnout Brie do hlavy a pořádně zjistit, jaká vlastně je - její myšlenky a postoje (které občas mění rychleji než ponožky, ale ok). V tu chvíli mě taky kniha začala alespoň trochu bavit a neměla jsem pocit, že čtu něco z Wattpadu.
Nevím, co víc k tomu bez spoilerů dodat… Pokud jste v YA fantasy noví, a začnete tímhle, věřím, že budete nadšení. Ovšem čtenáři, co už má načteno (konkrétně Dvory a Kruťase) a odrůstá žánru YA, tohle úplně s klidným vědomím nemůžu doporučit - bude to pro něj postrádat originalitu a v porovnání s ostatníma vílíma bestsellerama to prostě zaostává.
Fakt jsem se na tuhle knihu těšila a měla vysoká očekávání - což byla asi chyba. Tahle kniha má potencionál a jsou tady stránky/myšlenky, kdy jsem jako čtenář cejtila, že se k tomu autorka blíží a naplňuje ho, ale bohužel to byly jen záblesky a střípky momentů, které byly v druhé půlce knihy. Ta první půlka je prostě… meh?
,,Magie je život. Život je magie."
Nebudu se zabývat tím, nakolik je příběh podobný dílům té a té autorky, kolik podobností jsem tam mohla nalézt. Když člověk za život přečte tolik knih, jistým analogiím při čtení dalších se nevyhne.
U této knihy jsem zažila něco, co se mi dlouho nestalo - s každou stránkou byla lepší a lepší. Příběh se postupně rozvíjel, jako když se pomalý potok stává rychleji plynoucí říčkou. Ačkoli bylo několik momentů, které dávaly najevo, jak bude dějová linie pokračovat, našel se podobný počet zvratů, které mne donutily pochybovat, že vše není takové, jaké se zdá. Doufám, že jak hlavní postavy, tak i vedlejší, dostanou v pokračování ještě více prostoru.
[ Spoiler]
Jenom si tu něco odložím: Finnovo oslovení ,,princezno" v kombinaci s jeho temnotou zastřenou povahou mě nenechávalo tak úplně chladnou, jak bych původně chtěla.
Po celém bookstagramu se objevovala právě tato kniha. Moc jsem nevěřila, že by mohla být tak skvělá, jak se o ní psalo a hlavně jsem se bála, že to bude až moc podobné Dvorům od Sarah J. Mass a ono ejhle bylo. A vadilo mi to? VŮBEC! Knihu jsem hltala stránku po stránce, nešlo doslova zastavit. Spisovatelka to napsala tak čtivě, že mi nevadilo téma víl, které bylo na stejné vlně jako právě zmiňované Dvory a také podobné Selekci od Cass.
Máme zde hlavní postavu Brie, která byla hrozná, příšerná a měla jsem chuť ji zašlapat do země, hlavně aby už nemluvila :D . Podobně jsem nesnášela postavu Americy v Selekci. Nakonec se z ní stala ale snesitelnější postava a trochu(vážně jen trochu) jsem si ji oblíbila.
Finn a Sebastian, tak tohle zde nemohu vypisovat, protože už by to byl brán jako spoiler, ale snad každý si v knize hledá postavu muže, který je mu sympatický a s tím já tu měla malý problém. Chvíli to byl Seb a chvíli Finn. Ale myslím, že ten kdo to četl, tak na konci knihy jsem už měla jasno, kdo zvítězil v mé hlavě jako ten lepší :).
Knihu ale všemi deseti doporučuji!
Prázdné sliby od Lexi Ryan mě bavily od samého začátku až do konce. Kniha je neuvěřitelně čtivá a není tady žádný pomalý rozjezd, naopak se skoro v každé kapitole pořád něco děje, takže vůbec nemáte chuť knížku odložit a musíte číst pořád dál a dál… Víly mám ráda, i když už to není nic nového… a tady tomu nebylo jinak. Čeho jsem se obávala, byla určitá podobnost s Krutým princem… popravdě jsem se malinko bála toho, že příběh hlavní hrdinky Brie nebude ničím zvláštním, ale nestalo se… Příběh je i tak originální, hlavně neskutečně kouzelný a nemůžu se dočkat už dalšího dílu. Najde se tady samozřejmě i pár klišé… ale i přes to všechno to fungovalo. Zkrátka jsem se do příběhu zamilovala a po knížce Z krve a popela to byla opět fajn oddechová fantasy, která si mě získala.
Pokud máte rádi Dvory, Krutého prince a i Selekci, tak vás určitě Prázdné sliby nezklamou. E-kniha se mi dostala do rukou k recenzi díky Humbook blogerům v rámci facebookové skupiny, za což ještě jednou moc děkuji.:)
Proboha, co je tohle zase za výtvor? Stačil sprchový kout a kuchyňská linka, abych měla dost. jedna hvězda za příběh Oberona. Jinak naprostá škoda papíru.
Do Prázdných slibů jsem šla s tím, že je to vykradačka Dvorů a nechybí tam další klišé ze známých sérií (např. Selekce). A je to opravdu tak, ale víte co? Mně to vůbec nevadilo. Já Dvory, Selekci, Trůn, Krutého prince i Popelku zbožňuju a naopak jsem ráda, že jsem si mohla přečíst něco podobného zase úplně poprvé.
Líbilo se mi, jak to autorka všechno splácala dohromady. Četlo se to velmi dobře, rychle a bavilo mě to. Jen bych hlavní hrdince přidala kapku rozumu navíc, protože jí věci docházely tak extrémně pomalu, že by na to mnohdy přišlo šestileté dítě dřív.
Když ale nad Abriellou přivřu oči, tak se jedná o slibný začátek série, na jejíž pokračování se určitě chystám a moc se na to těším.
Krásně napsaný příběh, bezva dějová linka. Jako velká fanynka Dvorů jsem byla zvědavá na srovnání a tu "velkou vykrádačku", nic takového si po přečtení nemyslím. Naopak si myslím, že autorka má velkou samostatnou představivost, možná se nechala lehce inspirovat. Je mi jen líto, že děj i postavy jsou příliš přímočaré, chybí mi víc informací v podstatě o všem (prostředí, postavy, politika, tajemství). Škoda že si s tím víc nevyhrála, děj mohl být rozvětvenější. Nicméně hlavní hrdinka mi přišla nerozhodná a opravdu věřím, že v pokračování se bude vyvíjet a s tím i její charakter. Koneckonců když se zde zmínili tolikrát Dvory, tak Feyre byla v první knize taky taková "nemasná, neslaná". Co se týče konce, ten jsem přesně předpokládala, jako velká fanynka fantasy sérií už mám trošku "nastudováno". Moc se těším na další díl.
Těžká vykrádačka Dvorů? Ano. Myslím že ke každé z postav bych přiřadila jméno z ACOTAR. :D Je Bree strašně protivná a natvrdlá? Ano.
A víte co, mě to ani nijak zvlášť nevadilo. Četlo se to hezky a svižně. Konec samozřejmě na přezhubu ale to se dalo čekat. Tak uvidíme jestli bude i pokračování no.... nevim nevim :D
Uff, tak začneme asi tím pozitivním. Že je to prakticky fanfikce na Dvory mi zas až tak nevadilo. Když jedu na vlně, ráda si přečtu knihu, která je jako ta, na níž ujíždím. A pak asi.... Finn. A tím to končí.
Proč? Proč musí hlavní hrdinka být vždycky ta nejnuznější z nuzných se zachranitelským komplexem vůči členům rodiny? Ano, chápu, že vlastní sestru nenechám napospas otroctví, ale už je otravné jak tyto rádoby silné ženy berou na svá bedra všechny problémy všech. Navíc když si užívala života v paláci a obdivovala široká ramena jednoho a silná stehna druhého, nijak za sestřičkou nespěchala.
Milostný trojúhelník je děsný a nechutný. Víc k tomu asi nejsem schopna napsat, abych nespoilerovala. Ale ještě jsem se snad nedostala ke knize, kde bych se štítila jednoho, litovala druhého a ji nesnášela. Pravda, nebyla takový spratek jako Aelin, ani tak přehnaně hustá jako Feyre, ale úplně bez nějaké osobnosti a charakteru, což je možná ještě horší.
Pokračovat budu jen kvůli Finnovi, což je jediná postava, která za to stojí a jako taková měla mizerně málo prostoru.
Nebo si půjdu přečíst Dvůr mlhy a hněvu, to bude o dost větší kvalita.
Štítky knihy
víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2021 |  Prázdné sliby |
| 2022 | Zvrácená pouta |
| 2024 |  Láska zrozená ve lži |
| 2024 | Láska bez obalu |
| 2024 |  Bezohledná láska |
(SPOILER) Popravde netusim, kde uplne zacit… Prvni teda, co se mi libilo - obalka (lol, ale je fakt bozi :D). Kezbych si delala srandu, ale to je bohuzel tak nejak vsechno.
Postavy byly doslova debilni (pardon za ten vyraz, ale jinak to fakt nedokazu popsat), Abriella totalne hloupa hrdinka, ktera chvili delala, ze je desne drsna a prohnana a v dalsi chvili jakoby ani neumela napocitat do peti a ostatni za ni museli rozhodovat. Sebastiana nekomentuju, takhle otravnou, nechutnou a uchylnou postavu jsem uz dlouho “nepotkala”. Napad… no dejme tomu, ale zadna slava.
Co me ale vysiralo fakt do nebeskych vysin, tak to byla naprosta ignorace vzajemnych souvislosti a celkovych okolnosti. Bez jakehokoliv vysvetleni nejake veci se jelo dal a Abrielle treba vubec neprislo divny, ze narazila na Sebastiana v zemi vil a prislo ji to proste v pohode. Nemela ani nejmensi chut se zamyslet nad tim, ze je to hodne sketchy.
PS: Osloveni “princezno” me totalne zabijelo, protoze snad neni mozny, aby se to tolikrat opakovalo.